jan0229

Přečtené 1



Zatím dobrý
? - srpen 2019
Zatím dobrý 2004, J. Novák

Kniha je určitě zajímavá a poutavě napsaná. Jenom trochu nevěřím Janu Novákovi, že se snažil být nestranný. Pokud už se rozhodnete psát skutečný příběh, tak vás to nutí sympatizovat s hlavními hrdiny. Když ale rozeberu ty situace a čtu taky trochu mezi řádky tak případ od případu docházím k závěru, že nešlo o hrdiny typu Gabčíka a Kubiše, kteří se rozhodli zemřít pro vlast, ale o dvě krvelačné šelmy, které jdou tvrdě za svým a podobně jak teroristi nebo mafie nemají žádný respekt před lidskými životy. Tak například v říjnu 1951 v Chlumci nad Cidlinou pod smyšlenou záminkou vylákali policistu Kašíka ze služebny, Josef ho udeřil železnou tyčí do hlavy a když nepadl, tak Ctirad ho zastřelil a tím zmařil celou akci . Šlo o krádež zbraní ze služebny. Místo toho panicky z místa uprchli. Ve svých pozdějších vyjádřeních Kašíka nazvali komunistickým pomahačem, při čemž bylo zjištěno, že ve straně nebyl, by naopak jej prověřovala StB. Za 14 dní akci zopakovali v Čelákovicích, opět vytypovali služebnu kde sloužil sám policista, opět jej po záminkou vylákali, omámili chloroformem, svázali, odcizili zbraně a po té se Ctirad rozhodl, že policistu Jaroslava Honzátka který byl v bezvědomí zkrátka podřeže. Co na to říct. Později se k tomu Ctirad vyjadřoval z USA, vůbec neprojevil nad tím činem žádnou lítost, zdálo se, že je na svůj čin patřičně hrdý. Honzátko má dodnes v Čelákovicích pamětní desku. V srpnu 1952 Josef se Švédou v uniformě Lidových milicí (protože uniformu VB nesehnali) zastavili na Chrudimsku vůz s výplatami a Josef zastřelil pokladníka Josefa Rošického, který se jim snažil v činu zabránit. Přišli si na částku přes 900.000.-Kč za kterou si koupili jen motorky. Následující rok museli uprchnout, ale přes to, že měli spoustu peněz a zbraní, na útěk se vůbec nepřipravili, utíkali nedostatečně vybaveni bez peněz. Hned po překročení hranic NDR se zachovali jako největší diletanti, když se snažili zastavit auto starého lékaře, který jel k pacientovi, ale než jej stačili omámit chloroformem, tak jim ale před tím někam schoval klíčky a byli namydlení. Navíc Švéda začal střílet po cyklistovi, který nechtěl zastavit a okamžitě na sebe strhli pozornost, kdy je začala pronásledovat celá armáda. Při tom do východního Berlína se mohli dostat úplně elegantně, pokud by alespoň měli peníze na jízdenky a celý ten kolotoč, který stál Švédu a Janatu život a Paumera průstřel břicha si mohli odpustit. To, že se oba bratři dali do služeb armády USA je asi v pořádku. Původně však byli náborování jako agenti- chodci pro sabotážní činnost v ČSR, ale když si jako první úkol vynucovali akci osvobození Švédy z věznice v NDR a odmítli podléhat velení, bylo jasné, že s tímto materiálem se pracovat nedá. Nekázeň a svéhlavost patřily k jejich vlastnostem. Zajímavé, že ani jeden z bratrů se po revoluci neodvážil vrátit do vlasti. Oba se stali občany USA a poangličtili si jména. Ctirad zemřel v Ohiu, Josef snad ještě žije v Kalifornii. Ve svých pozdějších vyjádřeních oba prohlašovali, že vše dělali proto, aby se podíleli na rozpoutání třetí světové války. Můžeme si klást otázku zda by byl jejich táta vlastenec byl na své syny hrdý. Přes to všechno jsem rád, že tato poutavá kniha vyšla a že soustředila fakta, která se opírají o jejich vlastní vyjádření.