IvetaZ
přečtené 254
Netěhotná
2020,
Jenni Hendriks
Praštěný příběh o bývalých kamarádkách - školní hvězdě a školní outsiderce. Ponaučení z příběhu jsem si neodnesla žádné, ale místy to bylo vtipné a četlo se snadno, takže ucházející oddechový průměr.... celý text
Medvěd
2019,
Anton Pavlovič Čechov
Poslechnuto jako audiokniha. Komedie o nerudném statkáři a vdově a jejich zalíbení navzájem v sobě :-). V divadle s paní Zázvorkovou a Werichem to musí být zážitek.
Setkání s Mayem pro mě bylo překvapení. Nejvíc oceňuji, že jsem díky knize hodně poznala Skotsko - jména, místa, nátury, lov guga... Je to jiný druh detektivky, spíš jde o překousávání minulosti a příběh je dost depresivní, všude samé promarněné životy a nešťastní lidé. Navazující knihy si asi přečtu, ale potřebuju pauzu.... celý text
Muži, kteří nemají ženy
2015,
Haruki Murakami
Murakamiho styl psaní je zvláštní. Možná proto, že jsou Japonci zvláštní, jiní než Evropané a úplně odlišní od Američanů. Jeho knihy mě šíleně přitahují, podle názvu, podle anotace, ale s hodnocením mám někdy problém a hodně o tom přemýšlím. Proto je budu muset přečíst všechny :-) Od tohoto souboru povídek jsem asi čekala něco jiného, někdy to byly spíše úvahy o životě než příběhy.... celý text
Hornické vdovy
2019,
Kamila Hladká
Poslechla jsem knihu na rádiu. Snad to bylo těmi jednotlivými hlasy, procítěním v hlasech, ale myslím, že to na mě zanechalo větší dojem, než kdybych si to četla. Bylo to smutné, nešťastné a lítostivé povídání o životech, příběhy vesměs stejné, ale jednotlivé ženy se s tím praly každá po svém. A je to tak, nejde říct: Chlapů je milion. Ten váš je jen jeden.... celý text
Zulejka otevírá oči
2017,
Guzel Jachina
Už před několika lety mě zaujal název knihy. Je to maličko jiný příběh, než jaký si představíte, když se řekne ,,gulag". První dvě kapitoly ze Zulejčinýho domova byly super, vlastně si umím představit i příběh vystavený pouze v prostředí jejího tatarského obydlí a ve stylu vesnického života, jaký žili s Murtazou a Čarodějnicí, než jim do toho vpadl Ivan. Některé kapitoly byly hodně o vnímání světa, např. doktor a jeho psychická porucha vs. porod nebo Jusufovy představy o domovech a světě, ze kterého všichni kromě něj přišli do osady. Poslední třetina se mi vyloženě táhla kvůli agitaci, politice, tahanicím mezi veliteli... Takže z prvotního nadšení musím polevit na 4*, přesto doporučuji přečíst. PS: Ráda si prohlížím mapy, když je děj zasazen do takové divočiny, a řeka Angara a Krasnojarsk - to je nádhera.... celý text
Příběh Arthura Truluva
2021,
Elizabeth Berg
Potřebovala jsem něco lehčího a moc neočekávala a dostalo se mi velmi milého a zdá se mi, že i netradičního příběhu, který jsem zhltla za dva dny, ale myslím, že pamatovat si ho budu déle. Jedná se vlastně z počátku o velmi smutné povídání o zdánlivě nesourodých typech lidí, kteří se v jednu chvíli potkali a až tehdy si uvědomili, jak osaměle doposud žili. A tak si utvořili vlastní rodinu. Hlavní myšlenka tkví v tom, že každého v životě potká nějaký druh neštěstí, ale štěstí se taky musí jít trošku naproti. Při čtení jsem přemýšlela, kde asi přišla autorka k námětu, protože to se snad nedá vymyslet, to se tak zákonitě muselo někomu stát :-)... celý text
Viděl jsem peklo
2004,
Tvrtko Vujity
Četla jsem to skoro tři měsíce. Po prvních dvou kapitolách o lepře jsem potřebovala pauzu. Neměla jsem tušení, jak odporná a devastující je to nemoc. V tom textu byly ty největší odpornosti, které jsem kdy viděla ve filmu nebo četla, u upadávajících částí těl jsem doslova kvílela a musela knihu odložit. Ze začátku se mi zdál text novinářsky věcný/bezemoční, v dalších kapitolách bylo více autorových pocitů zděšení a zmaru nad životy lidí, se kterými se při svých cestách setkával. Ani u dalších kapitol jsem se však nenudila, přečetla jsem je v podstatě najednou.... celý text
V posledním tažení
2022,
Nina Lykke
Jeden dObrovský výprodej mě donutil navýšit kapacitu vlastních knih, a tak jsem se potkala s Elin. Příběh je svižný a čtivý, někdy vyprávěcí, jindy k zamyšlení. Elinin přístup k pacientům mi byl blízký, oni ti praktici to taky nemají jednoduché, znám to z rodiny. Krize středního věku, vyhořelý vztah, vyhořelý život vs. tajemství, touha, stará láska nerezaví, proč by ne. A podělím se s jednou myšlenkou, která mi z knihy utkvěla: ..Neklid a neurózy nepředstavují výjimku nebo nemoc, nýbrž jsou přímo základním stavem - kdyby nám byla od přírody vrozená schopnost žít harmonicky tady a teď, pak by naše předky něco sežralo a vyhynuli by dávno předtím, než by stačili vylézt z moře. Jsme tady proto, že pocházíme z nekonečné řady neklidných neurotiků, kteří se nevzdali, kteří metodou pokus omyl a s pomocí strachu a nočního bdění nakonec přišli na to, jak mají zajistit, aby jejich potomci přežili, a jak se chránit proti divé zvěři. Nejsme tady proto, abychom se bavili, a ti, co to nepochopili a jen si tak blábolili a neuvědomili si nebezpečí nebo se vědomě vykašlali na ochranu před nehodami a útoky, ti zemřeli, ještě než jejich smích dozněl, nemluvě o tom, že se nerozmnožili. Jsme tady proto, že se naši předkové stihli rozmnožit než je něco zabilo nebo než mřeli hladem a tohle dokázali právě díky domu, že uměli lépe odhalit predátory číhající v trávě než se těšit z krásných květin rostoucích v téže trávě. Z takových neurotiků my pocházíme, právě jim vděčíme za svou existenci."... celý text
