Isserley

Přečtené 125



Soudce z milosti
11. říjen 2020
Soudce z milosti 1991, Ivan Klíma

Opus magnum skvělého českého spisovatele. Díky autobiografickým prvkům velmi živý obraz československé společnosti od války až do sedmdesátých let minulého století. Zejména brilantně vykreslená atmosféra tzv. normalizace může pomoci v bádání mladým historikům či osvěžit paměť těm, kdo si toto období idealizují nebo se jim po něm dokonce stýská.


Tajná historie
10. září 2020
Tajná historie 1996, Donna Tartt

Na přebalu knihy jsem se o dočetla, že každý z autorčiných románů vznikal dlouhá léta. Přemýšlím, jestli právě toto není příčinou problému, který s romány Tajná historie a Stehlík mám. V obou knihách jsou části, které mě naprosto nadchly, ale také desítky až stovky stránek nudných a zbytečných. V Tajné historii je to tak půl na půl. V první polovině brilantně rozehraný příběh skupiny studentů řečtiny, kteří si hrají s Psýché... V druhé polovině se příběh i jednotlivé postavy jaksi “rozpijí”, a to přeneseně i doslova. Nekonečné popisy toho, co a kolik si nalili, kolik toho vykouřili, případně jaké pilulky si vzali, jsou nepochopitelné, jsou k uzoufání (dokonce mě napadlo, jestli to není product placement). Tolik bych si přála vědět, jak jednotlivé postavy svůj příběh prožívají, proč jednají tak, jak jednají, co si o tom všem myslí. Jenže ne, nic, tři sta stránek a nic. Možná si to má čtenář sám domyslet, ale mně se to nepodařilo, asi jsem si měla taky něco nalít či zobnout...


Vrány
17. únor 2020
Vrány 2020, Petra Dvořáková

Souhlasím s recenzenty a autory komentářů v tom, že postavy jsou podány ponékud schematicky a černobíle. Souhlasím i s kritikou jisté nelogičnosti v ukotvení příběhu v čase. Přesto mě kniha hluboce oslovila a ze tří knih, které jsem od autorky četla (Dědina, Chirurg, Vrány), mě zaujala daleko nejvíc. Při uvažování o důvodech si dovolím vypomoci citátem z knihy Thomase Moora Temné noci duše: “Když se necháte pohltit fiktivním příběhem, jste to vy, kdo v něm prožívá své emoce a koho o něm napadají myšlenky. Přemýšlíte o příběhu ve vztahu k sobě.” Jsem neskromně přesvědčená, že toto by se mi u špatné knihy nestalo, na to jsem příliš pokročilý čtenář. Na téhle knize zkrátka něco je, dávám plný počet hvězdiček a dopručuji k přečtení.


Slyšel jsem sovu zavolat své jméno
květen - září 2019
Slyšel jsem sovu zavolat své jméno 2006, Margaret Craven

Nádherná kniha. Velkou roli v příběhu hraje místo, kde se odehrává. To mě přimělo se prostřednictvím Google Earth hodiny po těch místech toulat a přehrávat si příběh znovu a znovu. Nezapomenutelný čtenářský zážitek.


Rekonstrukce
květen 2019 (18.-19.)
Rekonstrukce 2019, Viktorie Hanišová

Třetí kniha autorky je pro mě zklamáním. Těžké téma samo nevytvoří dobrou literaturu, musí tam být něco víc. V této knize jsem to nenašla. Vývoj hlavní postavy nemá žádnou logiku - z nejasných pohnutek minulost nejdřív řeší, pak neřeší, na závěr zase řeší. Podobně jako v knize Osamělost prvočísel jsem spíše než k hrdince cítila sympatii k jejímu partnerovi, říkala jsem si, jak ten k tomu přijde. A to i přesto, že vedlejší postavy stejně jako postava partnera jsou schematické, většinou vysloveně divné (záměr?). Nemůžu ani přidat hvězdičku za snahu, jako jsem to udělala u prvotiny Anežka. Je to už třetí kniha a Houbařka byla výborná. Snad příště.


Olga
09. květen 2019
Olga 2019, Bernhard Schlink

Místo komentáře cituji z doslovu překladatelky Jany Zoubkové: “Olga je román o neprivilegované, ale silné ženě, která zůstává svá i ve víru takových událostí, jaké poznamenaly německou historii v posledním století. A miluje člověka, jehož názory a životní směřování jsou jí bytostně cizí. Takových žen jsou statisíce a velcí spisovatelé dokážou jejich osudy přetavit v literaturu.” Hodnotná a poutavá kniha, zajímavá nejen obsahem, ale i formou, každá ze tří částí je jiná. Velmi doporučuji od stejného autora i knihu povídek Letní lži. Na Předčítače se teprve chystám a těším.


Když vás pohltí plameny
březen - květen 2019
Když vás pohltí plameny 2014, David Sedaris

Vcelku zábavná a ničím výjimečná sbírka humoristických povídek.


Vybledlá krajina s kopci
duben - květen 2019
Vybledlá krajina s kopci 2019, Kazuo Ishiguro

Knihu jsem si musela přečíst dvakrát. Poprvé jsem ji četla jako příběh. Miluji Ishigurovu metodu "nespolehlivého vypravěče", v téhle knize však byla vypravěčka nespolehlivá až moc, po přečtení knihy jsem byla rozmrzelá, že nevím, co se vlastně stalo a komu. Při druhém čtení jsem na to tedy šla jinak. Nechala jsem se unášet nespolehlivými, vybledlými, útržkovitými vzpomínkami Ecuko, teprve tak jsem si vychutnala autorův skvělý styl a snovou atmosféru knihy.


Zůstaň se mnou
duben - květen 2019
Zůstaň se mnou 2019, Ayobami Adebayo

Krásná kniha. Jímavý a bolestný příběh, ve kterém však nechybí naděje. Zajímavé informace o každodenním životě v Nigérii. Také oceňuji pěknou nepodbízivou obálku. Velmi doporučuji.


Zázrak
29. duben 2019
Zázrak 2017, Emma Donoghue

Právě jsem dopsala komentář ke knižnímu škváru, na který jsem se nechala nalákat anotací začínající slovy "Temný psychologický thriller...". Dávám si tímto závazek, že napříště nebudu číst anotace a nenechám se zmást vysokým hodnocením knihy, nýbrž se nechám nalákat komentáři mých oblíbených uživatelů DK. To jsem udělala i u této knihy - a neprohloupila jsem. Zázrak je vynikající temný psychologický thriller, kniha má tísnivou atmosféru, je tam napětí a překvapivé rozuzlení, je tam temno (v tomto případě spíš tmářství), je tam brilantní psychologie postav, postavy ožívají, procházejí vývojem a některé se zachovají jinak, než by čtenář očekával. Pro mě zatím kniha roku.


Když jsi odešel
29. duben 2019
Když jsi odešel 2018, John Marrs

Je mi líto, že snižuji vysoké hodnocení knihy, anotace mě měla odradit, temný psychologický thriller, to nevěstí nic dobrého. Zpočátku to celkem šlo, ale prostředek knihy se nesnesitelně táhnul, vytrvala jsem jedině díky tomu, že mě zajímalo děsivé manželovo tajemství zjevené úplně na konci. Asi takhle: kniha Manželovo tajemství, kde se manželovo tajemství dozvíme v první půlce knihy, což dost čtenářů kritizuje, je nekonečně napínavější. A hlavně mnohem lépe napsaná.


Manželovo tajemství
09. duben 2019
Manželovo tajemství 2014, Liane Moriarty

Liane Moriarty zkrátka umí. V mém případě připoutat čtenáře do sesle a nepustit, dokud nedočte poslední stránku. Hlavní hrdinka před námi přímo ožívá, takový typ ženy a matky známe už ze Sedmilhářek a jistě máme nebo jsme měli mezi matkami spolužáků svých dětí takovou “turbomyš”. Její příběh zaujme. I ostatní postavy příběhu jsou dobře podané a atmosféra komunity kolem církevní školy je velmi výstižná. Připomíná mi to knihu moji oblíbenou knihu Prázdné místo od Joanne Rowlingové.


Zkouška dítětem
09. duben 2019
Zkouška dítětem 2009, Emily Giffin

Kdo si oblíbil Sex ve městě, tomu se tahle knížka bude líbit. Připomenete si, že i bohatí, krásní a úspěšní lidé mají trable s láskou a rádi si o tom povídají. A mihne se tam pan Božský a pije se tam Cosmopolitan. Příjemné čtení na dovolenou.


Teorie podivnosti
? - duben 2019
Teorie podivnosti 2018, Pavla Horáková

Souhlasím téměř ve všem předešlými komentáři: kniha je to neučesaná, bez pointy, opakující se zprávy z médií a popisy snů jsou únavné až iritující. Přesto, něco na té knize je, i na té ženské, je taková skvěle ujetá. Bavila mě od začátku do konce, devítka, skoro desítka. A nejdou mi z hlavy její představy: lidé na ulici jako hologramy, lidský život jako počítačova hra s nevyhnutelnými uzly nebo jako galerie, kterou jenom procházíme... Pěkné čtení to bylo.


Manuál pro uklízečky
březen 2019 (07.-25.)
Manuál pro uklízečky 2019, Lucia Berlin

Souhlasím s výše (nebo spíš níže) uvedeným komentářem soukrome, že některé povídky ze sbírky jdou až na hranici snesitelnosti. Ale právě tahle autentičnost a “člověčina” a také zvláštní poetika z nich pro mě dělá malé perly. Pro mě jako milovníka žánru povídky letos po Sherwoodu Andersonovi už druhá velká literární lahůdka, doporučuji, i když ne vše je lehce stravitelné.


Jsem už stará?
březen 2019 (21.-25.)
Jsem už stará? 2000, Leah Komaiko

Zklamání, nedočteno. Autorka mě nedokázala přesvědčit, že ji přátelství se starou ženou skutečně vnitřně obohatilo. Nechci Leah křivdit, ale na mě kniha působila jako dosti laciná hra na city. Koho zajímá téma stáří či pečovatelství, doporučuji autentickou a cituplnou knihu Čeho před smrtí nejvíce litujeme, autorka Bronnie Ware.


Peníze a zdravý selský rozum
14. březen 2019
Peníze a zdravý selský rozum 2019, Dan Ariely

Výborná knížka, čtivá, vtipná a poučná. Nestačila jsem podtrhávat. Ne úplně se vším souhlasím, ale leckde jsem se našla a zastyděla se a slíbila si, že budu snažit při zacházení s penězi být víc při smyslech.


Z první ruky
únor 2019 (27.-28.)
Z první ruky 2018, Jeffrey Eugenides

Vynikající povídky skvělého autora, vtipné, ironické, sarkastické, a přesto dojemné a citlivé. Připomínají mi Kunderovy Směšné lásky nebo Knihu smíchu a zapomnění. Hrdina povídky Pipeta je vlastně Apostolek z povídky Já, truchlivý bůh (snad to není spoiler). Výborně čtení.


Hana
? - únor 2019
Hana 2017, Alena Mornštajnová


Nejostřejší pokrmy tatarské kuchyně
listopad 2017 - únor 2019
Nejostřejší pokrmy tatarské kuchyně 2011, Alina Bronsky

To bylo ale hodně ostré počtení! Čtenář se zmítá mezi různými pocity, chtěl by hlavní hrdinku litovat, protože je jasné, že je produktem všivé doby, ale nejde mu to, protože se paní chová opravdu ohavně. Na konci knihy svitne pro mladou generaci naděje, ale je otázka, jak to všechno bude dál... Výborná kniha, doporučuji, ne však pro citlivé poživače romancí.


Noc před rozvodem
leden - únor 2019
Noc před rozvodem 2006, Sándor Márai

S každou knihou Sándora Máraie je to stejné: na první stránce se do ní čtenář ponoří jako do hluboké vody a na poslední stránce je ráno, svíce dohořely, všechno je ne svém místě, a přece se něco změnilo. Takových spisovatelů a takových knih je málo, které tohle dokáží, doporučuji to zkusit.


Na ostří nože
únor 2019 (15.-20.)
Na ostří nože 2019, William Somerset Maugham

Neskutečně příjemné čtení od mého oblíbeného autora. Autor jako vypravěč je zároveň účastníkem děje knihy, což je velmi zábavné a vtipné. Ne že bych chtěla být jako v knize brilantně vykreslení snobové, kterým slouží knihy jako bytová dekorace, ale musím už podruhé napsat, že edice Pozdní sběr nakladatelství Prostor kromě toho, že osahuje skvělé tituly, i zdobí.


Nejlepší léta slečny Jean Brodieové
únor 2019 (14.-17.)
Nejlepší léta slečny Jean Brodieové 2018, Muriel Spark

Skvostná novela od mně dosud neznámé autorky. Svérázná učitelka, která k nelibosti vedení soukromé dívčí školy místo výuky formuje charaktery svých studentek. “Zůstanu tady, v téhle vzdělávací fabrice. V těstě musí zůstat trochu kvasu. Svěřte mi děvče ve věku, kdy je tvárné, a je na celý život mé.” Když se po letech ptají jedné ze šesti dívek, co na ni mělo v raném mládí největší vliv, její odpověď zní: “Znala jsem slečnu Jean Brodieovou v květu sil.”


Švédské holínky
14. únor 2019
Švédské holínky 2018, Henning Mankell

Byla jsem zvědavá, co nového se událo v ostrovní komunitě, proto jsem po Italských botách přečetla i Švédské holínky. Ke konci už to moc nešlo, dějová linka se rozpadala, vztahy nefungovaly, postavy se chovaly divně, plaveb sem a tam, po větru či proti větru, s motorem či s vesly, bylo už moc. A na skuhrání, že už jsem starý, mám sama sebe, ještě o tom po večerech číst... Nechci autora zatracovat, možná někdy sáhnu po jeho detektivce, řemeslně píše velice dobře a čtivě. Toto mě bohužel neoslovilo.


Italské boty
14. únor 2019
Italské boty 2017, Henning Mankell

Pěkné čtení od renomovaného autora detektivek. O tom, že kdo opouští, zůstane nakonec sám opuštěn. Také o tom, že leccos jde v životě vrátit zpátky, ale mnohé zůstane navždy ztraceno. Příliš do hloubky však autor nejde. Více než příběh samotný mne zaujalo líčení přírody a každodenního života na pobřežních ostrůvcích.


Světlo ženy
09. únor 2019
Světlo ženy 2018, R. Gary (pseudonym)

Melancholický příběh o setkání dvou poraněných duší. Krásné a smutné.


Náš velký útěk
leden - únor 2019
Náš velký útěk 2018, Andrea Hejlskov

Mojí nejoblíbenější knihou dětství byla kniha Švýcarský Robinson, četla jsem ji pořád dokola. Od té doby mám slabost pro příběhy o tom, jak někdo přijel do na ostrov (nebo do prérie nebo do lesa), zabydloval se tam, nejdřív se snažil jen přežít, potom se začal zabydlovat, vykolíkoval si pozemek, osel políčko, postavil dům (nebo zemljanku), vytvářel domov... Téhle knížce jsem tudíž neodolala. A dobře jsem udělala. Ačkoli hlavní hrdinka je ukrutně nesympatická a její styl psaní mi velmi neseděl, je kniha zajímavým svědectvím o pokusu dnešních mladých lidí uniknout z tenat konzumu do lesa. Je dobré trochu číst mezi řádky, nenechat se unést autorčinými hnutími mysli, ale všímat si, jak situaci prožívali ostatní členové rodiny. Nad mnohým zůstane příslušníku generace 50+ jednoduše rozum stát. Ale pak se zamyslí a uzná, že jeho dospělé děti by na tom možná byly podobně jako tihle "zoufalci", kteří nevěděli, jak prát bez pračky, že ovci a zeleninový záhon nelze ponechat spolu o samotě, že čerstvé dřevo nebude dobře hořet, že zima opravdu přijde... Kniha rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení, za to dávám nadprůměrné hodnocení.


Prach, který se snáší ze snů
listopad 2018 - leden 2019
Prach, který se snáší ze snů 2018, Louis De Bernières

Mírné zklamání, lépe řečeno zklamané očekávání. První čtvrtina knihy naprosto skvělá, potom se to začne tak nějak táhnout, z postav se stávají spíš figurky, měla jsem občas i nutkání přeskakovat, což se mi nestává, u tohoto autora už vůbec ne. Poslední část knihy mě zase bavila, pokračování si přečtu ráda, kvůli jedné slabší knize na svého oblíbeného autora nezanevřu.


Planeta opic
srpen - listopad 2018
Planeta opic 2000, Pierre Boulle

Tato kniha se nedá nesrovnávat se stejnojmenným slavným filmem, pro mně z tohoto srovnání vychází kniha jednoznačně lépe. Klasická sci-fi s přesahem, stojí za přečtení. A celá brožovaná edice Filmová řada od Arga je povedená, vycházejí v ní výborné věci.


Pršeli ptáci
listopad 2018 (01.-06.)
Pršeli ptáci 2018, Jocelyne Saucier

Nádherná knížka, silný estetický zážitek. Má všechno, co od knihy potřebuji. Dojmu se, zamyslím, okouzlím, a ještě navíc se dozvím něco zajímavého o světě.


Než jsem tě poznala
říjen 2018 (04.-15.)
Než jsem tě poznala 2013, Jojo Moyes

Zručně napsaná romance. Ano, lehkým perem se dá psát i o těžkých věcech života, bohužel zde mne to vůbec neoslovilo. Nabízí se srovnání s knihou 100 dní štěstí. Tam jsem dala dvě hvězdy, zde tedy musím dát tři, protože tato kniha je přece jen lepší, hlavní hrdinové jsou sympatičtější a o něco uvěřitelnější.


Běsa
září - říjen 2018
Běsa 2018, Dita Táborská

Když se řekne A, má se říct i B, když přečtete Malinku, musíte přečíst i Běsu. Můj problém byl, že jsem se tolik chtěla dovědět, jak to bylo s Malinkou, že mě postavy této knihy nezaujaly tolik jako postavy knihy předešlé. Možná by stálo za to přečíst knihy v obráceném pořadí. To už je jedno, obě knihy jsou výborné a nápad s ručně psaným deníkem je skvělý, vyznívá to autenticky a až z toho mrazí.


Malinka
září - říjen 2018
Malinka 2017, Dita Táborská

Jsem nadšená skutečností, že jsem po Petře Soukupové, Anně Bolavé a Viktorii Hanišové objevila díky DK další výbornou mladou českou autorku. Jako se u Houbařky nabízí srovnání s Do tmy, tak se u Malinky nabízí srovnání s Anežkou. Mně osobně připadá kniha Malinka mnohem lepší, propracovanější, hlubší. Postavy nejsou tak černobílé, také nejsou sympatické, ale žijí a perou se a čtenář s nimi chtě nechtě soucítí. I s tím Petrem, nakonec. Nejvíc mě oslovila postava Iny, s ní jsem soucítila opravdu hodně. Malince jsem nerozuměla, asi tak stejně jako Ina. Dalších komentářů se zdržím, abych nespoilovala, už se těším, až si knihu přečte někdo z mých blízkých, abychom si o ní mohli popovídat. I vám ji doporučuji.


Láska v temné ulici
červenec - září 2018
Láska v temné ulici 2018, Irwin Shaw

Co k tomu napsat? Deset brilantních kousků od mistra potěší každého, kdo má rád povídky. Nadchne i krásně zpracované vydání v edici Pozdní sběr nakladatelství Prostor.


Muž jménem Ove
září 2018 (14.-16.)
Muž jménem Ove 2014, Fredrik Backman

Příjemná oddechová četba, dobře odpozorovaný týpek z řadovky. V naší chatové osadě byl přesně takový. Lezl na nervy tím, jak se furt staral a od všeho “měl klíče”. Jenže když najednou nebyl, zrezivěla brána do osady a upadla klika, zarostla cesta mezi chatami a na parkovišťátku nastal chaos. Chybí moc. Jsou solí země, tihle nerudní Oveové.


Stíny nad zálivem
září 2018 (02.-06.)
Stíny nad zálivem 2018, Lucy Clarke

Zase jednou jsem si potvrdila, že pro "letní psychothriller" nejsem cílová skupina. Číst se to dá, ale nic po tom nezůstane. Jediné, co mě zaujalo, byla chatová osada na mořské pláži, to mě bavilo, popis chataření u moře. Jinak nic.


Nestvůra z Essexu
srpen - září 2018
Nestvůra z Essexu 2018, Sarah Perry

“Viktoriánský román neumřel s Charlesem Dickensem, dokazuje anglická spisovatelka Sarah Perryová.” Tato věta z recenze spolu s překrásnou obálkou mě přesvědčila, že tuhle knihu musím mít. Zároveň jsem měla veliké pochybnosti. Je možné, aby někdo kromě Michela Fabera, který ovšem umí napsat úplně všechno, dneska napsal opravdový viktoriánský román? Po přečtení knihy si sama odpovídám: ano, je to možné. Komu se líbil Kvítek karmínový a bílý, komu se líbila Francouzova milenka, ten bude Nestvůrou z Essexu nadšený jako já.


Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
srpen - září 2018
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů 2009, Mary Ann Shaffer

Na nové vydání téhle knížky jsem netrpělivě čekala, v čtenářských kruzích ji totiž provází pověst něčeho zvláštního a nezapomenutelného. A tak to i je. Epistolární forma dovoluje vyprávět o těžkých válečných časech obyčejně, skrz lidské příběhy, s nadějí i s humorem. Jistě, je to příběh jak z harlekýnky, ale zároveň je v něm i něco mnohem víc. A čtenář se jen tak mimoděk dozví něco jak o historii, tak o literatuře, možná i o sobě. “Stačí, aby Vám v knize padla do oka nějaká drobnost, a ta Vás zavede k jiné knize, ve které se zase najde něco, co Vás zaujme a přivede ke třetí knize, a tak to postupuje geometrickou řadou, konec toho procesu je v nedohlednu a smyslem jeho pokračování je požitek, nic víc.“


Ohníčky všude kolem
? - srpen 2018
Ohníčky všude kolem 2017, Celeste Ng

Stejně jako předchozí autorčina kniha se tento román zabývá vztahem rodičů a dětí. Autorka chtěla popsat a analyzovat všechny možné problémy rodinného života, román je tolik zalidněný a nabitý dějem, až to vadí. Čtenář nemá kdy se s nějakou postavou sžít, některé postavy působí až účelově, papírově, chybí hloubka. Proti předchozí knize autorky mírné zklamání, nicméně se velmi těšim, co tam má Celeste Ng dál.


Vše, co jsme si nikdy neřekli
srpen 2018 (07.-25.)
Vše, co jsme si nikdy neřekli 2016, Celeste Ng

Kniha se mi nečetla lehce. Rodič může udělat tolik chyb! A jsou chyby, které nejdou napravit. Můžu jen doufat, že jsem takové chyby ve výchově neudělala. Ale co když udělala, ale nevím o tom? Copak jsem si nikdy nepomyslela, kde jsem dneska mohla být, kdybych svá nejlepší léta nevěnovala pověstnému utírání zadečků? Copak mě nikdy nemrzelo, že dítě je úplně jiné, než jsem já? Opravdu jsem dítěti nikdy neřekla, že kdyby se víc snažilo...? Tohle všechno čtenáře napadá při čtení téhle znepokojivé knihy a ještě dlouho potom. Je to kniha s přesahem.


1