Etule přečtené 1330

Trochu moc 2020, Lydia Strong

Trochu dál 2019, Lydia Strong

Trochu víc 2019, Lydia Strong

Zrcadlo 2022, Lydia Strong

Bunny 2020, Lydia Strong

Což o to kniha byla opravdu fajn. Rush byl skvělý, ačkoliv se snažil zpočátku vypadat jako těžký drsňák ve skutečnosti to byl takový ňuňánek na mazlení. :D Sebastián mě chvílemi občas štval, ale na druhou stranu, vezme-li s v potaz v čem vyrůstal, asi se nedá divit, že byl takový ustrašený a uzavřený. Rozvíjení jejich vztahu bylo moc hezké, líbilo se mi, jak se k němu Rush choval a jak byl trpělivý. Ale! Panebože ty hrubky a překlepy? To bylo teda dost přes čáru. Chápu, že se občas s překlepy či hrubkami v knihách setkáváme, nikdo není neomylný, a kdykoliv na mě někde vyskočí vYdím jdou na mě mdloby, ale tohle byla teda síla. Škoda, trošku to knize ubralo, ale ne až tolik, aby to ovlivnilo hodnocení. Příběh se mi prostě líbil a četl se fajn. Na další knihy autorky se těším, jen doufám, že tam těch chyb bude méně.... celý text

Vlčí píseň 2024, Travis John Klune

Tahle kniha mi několikrát zlomila srdce, aby ho pak znovu dala dohromady a zabalila ho do něhy a lásky. Chybí mi slova, která by dokázala vyjádřit, jak dokonalé čtení to pro mě bylo. Miluju vlky, vlkodlaky v jakékoliv podobě, a tady jsem si je absolutně zamilovala. Pro jejich lásku, kterou projevovali k Oxovi, i když všichni ostatní (kromě jeho matky a chlapů v dílně, kde pracoval) si z něj utahovali a dávali mu sežrat, že je pomalejší v myšlení. A musím přiznat, že jsem se ze začátku bála, že kvůli tomu mě to asi nebude bavit. Jenže Ox byl naprosto dokonalý. Jeho vývoj byl nejlepší ze všech, kdy se postupně stával sebevědomější a jistější a odhodlanější ochránit smečku, kterou miluje. Která ho bezpodmínečně přijala za svého. Ta dynamika mezi nimi, to bylo něco úžasného, co jsem si extrémně užívala. Celá ta jejich skvělá a úžasná banda, kterou jsem si zamilovala a chci víc a víc. Thomas, který se Oxovi stal otcem vším krom krve, a který mu toho dal mnohem víc než jeho vlastní bídný otec. A jeho úžasná mamka, která ho milovala stejně jako smecka a udělala by pro něj cokoliv. Ach, jak mě bolelo srdce. :( Truchlila jsem s celou smečkou. Když Joe odešel (a vzal sebou Gorda, parchant jeden), tak jsem si nebyla jistá, že to ti co zůstali dokážou utáhnout. Že to dokáže utáhnout Ox. Jak já se mýlila. Nejen, že to utáhli, oni to posunuli ještě na další level. Chris, Tanner a Rico - ti byli tak skvělí, ač byli od začátku sympatičtí, tak v třetině, kde nebyl Joe a Gordo se vyšvihli ještě výš. Oni mohli za moje výbuchy smíchu. Mark (který sice nedostal tolik prostoru - fňuk, ale kdykoliv se objevil byl prostě ach...) a Elizabeth, která byla jeho druhou matkou. Robbie a Jessie, které jsem si zpočátku nijak zvlášť neoblíbila (protože oba chtěli Oxe a ten patřil jen jednomu), ale pak tam sedli. A pak ti, co se nakonec vrátili, protože museli. Kelly a Carter, kteří se stali Oxovými bratry (a v první třetině to byli oni, kdo mi způsobovali výbuchy smíchu), i když museli učinit těžká rozhodnutí. A samozřejmě Joe. Zpočátku malý opičák, co po Oxovi lezl jako po liáně, později teenager, který učinil těžké rozhodnutí a nakonec muž, který se vrátil, aby byl s tím ke komu patřil. No a pak tu byl Gordo. A ten je všechny prostě strčil do kapsy. :D Miluju ho. Za to, co pro Oxe dělal, když jeho otec odešel. Za to, že mu nikdy nedal najevo nic krom lásky a pochopení. Který sám byl odtržen od toho co miloval, a ačkoliv hrdinsky tvrdil, že už to nic neznamená, tak pěkně kecal. :D Nemůžu se dočkat jeho příběhu (věřím, že tady už se Mark bude vyskytovat mnohem více *mrk mrk*). Nemůžu se dočkat, až se vrátím do jejich skvělého, nádherného světa. K jejich smečce. K nim...... celý text

Carlova postapokalyptická show 2025, Matt Dinniman

Krevní pouta 2026, Alexej Osadčuk

Masomlejnek: Alfa 2025, Honza Slívka

Eli 2026, Eva Pospíšilová

Genesis 2023, Chris Carter

Neklidný hrob 2026, Kateřina Šardická

Pátá minuta je o nás 2026, Eva Pospíšilová

Od autorek mám připravenou ke čtení knihu Letní bouřky, ale z nějakého důvodu na mě tahle při procházení kolem knihovny zamrkala a já sáhla po ní. V první řadě chci říct tohle - fakt mě ku*va štve, že se musí řešit něco jako coming out. Což není kritika knihy, ale společnosti, jen pro jistotu. Ale tohle téma tu nebudu otevírat, zbytečně bych se naštvala. Nicméně k tématu. Kniha se mi moc líbila, postavy sympatické, byť jsem předpokládala, že si spíš oblíbím Kaie, ale Ethan ten si získal moje srdce o kousíček víc. Máme tu i vážnější témata (Kaiova bratra bych moc ráda dostala do ruky). Původně jsem myslela, že kniha dostane pět hvězd, protože se to četlo vážně skvěle - fandila jsem jim moc. Souhlasila jsem s Ethanovým přístupem, že se nechce schovávat a mít jen ukradené chvilky "po tmě". Přesto mi tam ke konci přišlo, že je tam trochu moc dramatu (hlavně tedy zápas v basketu, kde se Kai za mě zachoval úplně mimo), proto jsem ubrala tu půl hvězdičku. Líbilo se mi však chování kamarádů, když vyšlo najevo, že jsou kluci spolu. Ne všichni se samozřejmě zachovali dobře, ale nejlepší kamarád Jude mě bavil, když se rozhodl též stát gayem. A potěšil mě Danny scénou ve třídě též se týkající basketu. Rozhodně knihu doporučuji. :)... celý text

Musíme se rozdělit 2025, Bill Wood

Hodně tady bylo cítit, že je to YA. Ne že by to až tak vadilo, ale někdy to chování hlavních postav bylo extrémně nelogické (prostě tam jdeme, i když víme, že tam jít nemáme). Ale je třeba se nad to dívat s nadsázkou, protože by zas bez tohohle chování nebyla tahle kniha, že. Každopádně bylo to čtivé, nedalo se odtrhnout. Nebudu lhát, pustila jsem se do toho hlavně kvůli tomu, že jsem zjistila, že je tady queer linka. A musím říct, že ta se mi teda líbila opravdu dost. Byla taková něžná, ačkoliv v rámci toho, co se tam dělo je to dost div. A musím říct, že scéna v nemocnici mi způsobila menší infarkt. To prostě nechceš. Takže jo, sice jsem z toho nebyla až tak nadšená, jak jsem doufala, ale pokud vyjde další díl, tak do něj určitě půjdu. :)... celý text

Dlouhá hra 2026, Rachel Reid

Jop, potvrdilo se mi, že jsem prostě tým Ilja. Shane mi tady brutálně lezl na nervy... Trošku si to vyžehlil na konci, když se jejich vztah provalil. Ale i tak, grrrr. Každopádně mě potěšilo, že jsme se tady setkali i s Ryanem Pricem a jeho přítelem. Ten mě totiž dost zaujal, tak doufám, že i jejich příběhu se dočkáme. :-) Nicméně extrémně se těším na Scotta se Skipem. Ilja se tady potýká s obtížemi a opět se mi pro něj svíralo srdce a měla jsem chuť dát Shaneovi do zubů kvůli tomu, jak se k němu občas choval. Hlavně to, že si prostě neuvědomoval, co všechno pro něj ve skutečnosti Ilja obětoval. Jako vážně? Úplně jsem tady milovala Shaneovi rodiče díky tomu, jak Ilju přijali, jak se k němu chovali. Ach... Dál se objevil nový trenér Ottawy, který se teda dostal do topky, za to jak se zachoval. I když to jeho přiznání, nooo nevím jestli už to nebylo trochu moc. :D Každopádně se mi celkově líbilo, jak se Iljův tým zachoval. Oproti Shanovýmu to bylo fakt hezké. Na druhou stranu - karma je zdarma Shane. Na další díl s nimi jsem zvědavá, ale tak trochu mám strach (vzhledem k tomu, že to vyšlo až po seriálu - samozřejmě nevím, jestli to autorka měla rozepsané už předtím nebo ne), že to bude dojení slávy díky seriálu. Ale snad to tak nebude.... celý text

Dům v blankytně modrém moři 2023, TJ Klune (p)

Ach můj bože, já zapomněla, jak nádherné to bylo. Zábavné, srdceryvné. Každé z dětí bylo tak krásně jedinečné, jejich příběhy dojemné. Postupné budování důvěry mezi nimi a Linusem mě místy dohánělo k slzám. Stejně tak jako Linusův vývoj od kolečka v mašinérii, které se na nic neptá a žije si ve své bublině, až po někoho s vlastním názorem, kdo se nebojí zabojovat za sebe a ty co miluje. Prostě nádhera, která mě opět chytla za srdce. Ještě o kousek víc než při prvním čtení. Ale takhle to u Kluneho mám. Na první čtení mě jeho knihy baví a dojímají. Na ten druhý mě totálně okouzlí.... celý text

Pramen povýšení 2026, Brandon Sanderson

Poslední kluk 2026, Sarina Bowen

Budu se opakovat, ale MILUJU! Na tuhle knížku jsem se těšila už od prvního dílu téhle série, protože jsem se tam do trenéra Powerse totálně zamilovala. A jsem strašně šťastná, že mě rozhodně nezklamala. Bylo to skvělé, dokonalé, miluju to. Clay byl prostě totální zlatíčko. Na druhou stranu mi ho bylo hrozně líto. Člověk, co má všechno, ale stejně byl tak šíleně osamělý. Při čtení se mi za něj svíralo srdce, stejně jako kvůli Jethrovi. Moc se mi líbilo, jak se to u nich otočilo. V minulosti se bál Jethro, v současnosti pro změnu Clay. Jenže oba k tomu prostě měli důvod, takže jste s nimi museli soucítit v obou případech. Jo a to, co na konci udělal Jethro. Ach, to bylo tak strašně dojemné. ... celý text

Jsem tvůj kluk 2025, Sarina Bowen

Miluju! Tohle bylo tak skvělé. Tomasso, ty medvídku, pojď já Tě poňuchňám. Sice byste si ze začátku řekli, že je to strašný mrzout, ale on je to takový medvídek na mazlení, se kterým tak moc soucítíte až se Vám svírá srdce. Všechna ta jeho poprvé, ke kterým se s Carterem dostal. Jo, tohle se četlo jedním dechem, oba dva jsem si zamilovala a za mě to bylo o něco lepší než první díl. (promiň Gavine, taky Tě miluju) Zbožňuju celý jejich tým, tu jejich sounáležitost, to jak stojí za sebou. Taky se mi líbilo, jak přirozeně jejich vztah nakonec vyplynul, právě pro tým. Žádný coming out, ale prostě mám partnera a nazdar. A oni to prostě vzali a víc to neřešili. Nádhera, takhle to sakra má být. Kouč Powers... Ach bože, chlape já Tě miluju a už se nemůžu dočkat Tvého příběhu. To, jak jim v podstatě mezi řečí nepřímo prozradil, že je taky queer, bylo naprosto skvělý. Dostala jsem totální výtlem. Jo a barman na konci byl prostě borec. Jak ho tam totálně sjel, no umírala jsem. Jo, tohle nebylo žádné překvapení, věděla jsem, že to bude na pět hvězd a nemýlila jsem se. Doufám, že bude dílů co nejvíc.... celý text

Nový kluk 2024, Sarina Bowen

Miluju! O tom, že se mi tahle kniha bude opravdu líbit jsem neměla žádné pochybnosti. Jednak od autorky znám její tvorbu, druhak je to opět z prostředí hokeje, které já prostě miluju a je mi blízké (ve smyslu, že jsem fanynka hokeje). Bylo to dojemné, bylo to ňuňaté a Jordyn byla skvělá. Líbil se mi tam ten prvek svobodného otce. :) Sice bych na konci Hudsona nejraději propleskla, dalo se celkem pochopit, že se zachoval tak jak se zachoval s tím, jak to vlastně do té doby měl. Ale na místě Gavina, bych mu asi odpouštěla o kousek déle. *mrk mrk* Vedlejší postavy na konci knihy mě fakt pobavily. :D Těším se na další díl extrémně moc.... celý text