Elleonora
přečtené 587
Prázdné sliby
2021,
Lexi Ryan
,,Magie je život. Život je magie." Nebudu se zabývat tím, nakolik je příběh podobný dílům té a té autorky, kolik podobností jsem tam mohla nalézt. Když člověk za život přečte tolik knih, jistým analogiím při čtení dalších se nevyhne. U této knihy jsem zažila něco, co se mi dlouho nestalo - s každou stránkou byla lepší a lepší. Příběh se postupně rozvíjel, jako když se pomalý potok stává rychleji plynoucí říčkou. Ačkoli bylo několik momentů, které dávaly najevo, jak bude dějová linie pokračovat, našel se podobný počet zvratů, které mne donutily pochybovat, že vše není takové, jaké se zdá. Doufám, že jak hlavní postavy, tak i vedlejší, dostanou v pokračování ještě více prostoru. [ Spoiler] Jenom si tu něco odložím: Finnovo oslovení ,,princezno" v kombinaci s jeho temnotou zastřenou povahou mě nenechávalo tak úplně chladnou, jak bych původně chtěla.... celý text
Smrtka
2018,
Neal Shusterman
,,To, co nejvíc přeju lidstvu, není mír, pohodlí ani radost. Přeju mu to, abychom pokaždé, když jsme svědky něčí smrti, my všichni uvnitř maličko umřeli. Protože jen bolest empatie zaručí, že zůstaneme lidmi. Žádná verze Boha nám nepomůže, jestli to někdy ztratíme." Za poslední dobu jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Bez nadsázky. Myšlenka nesmrtelnosti a absolutního vědění lidstva není nová, avšak v této knize je rozpracována zcela jiným způsobem. Ačkoli jsme jako lidé porazili Smrt, stejně ji musíme nahradit a kosit se mezi sebou, abychom populační růst udrželi na přijatelné hodnotě. Je neuvěřitelné, že i když se jedná o young adult, v příběhu jsou vetkány filozofické myšlenky, za které se autor rozhodně nemusí stydět, a které vám během čtení nenechají mysl klidnou. Nejraději bych zde vypsala všechny úžasné momenty, své vlastní myšlenky a pocity, ale vydalo by to na velmi dlouhý komentář. Proto pokud máte i jen jeden večer volný, přečtěte si Smrtku. Obzvláště za současných ,,temných časů" vám kniha dá mnoho.... celý text
A jestli neumřela, vyšiluje dodnes
2020,
Skottie Young
Šílené? Ano. Pozbývající veškeré možné i nemožné hranice? Ano. Miluji to? Ano.
Hostitel
2009,
Stephenie Meyer
,,Do žil mi vystříkl žár a já se málem zalkla zběsilou nenávistí. Za všechny své životy jsem podobnou emoci nezažila." Neměla jsem slov. Tehdy jsem zůstala až do rána vzhůru, abych mohla na jeden zátah přečíst celou knihu, protože jakmile jsem si přečetla prvních pár kapitol, nemohla jsem přestat. Příběh byl natolik silný, že mi během čtení několikrát zvlhly oči a na konci jsem regulérně brečela. Jednoduše a nekomplikovaně sestavená dějová linie o to více umožňovala větší poznání postav i jejich myšlenek, pocitů, záměrů. Úžasný příklad, že ačkoli neumíme jako lidé rozbíjet rukou skály, ovládat živly, či vládnout vesmíru, ukrývá se v nás nezměrná a často opomíjená síla - naše vůle žít.... celý text
Nyxia
2019,
Scott Reintgen
Kniha na mě už párkrát zamrkala někde z podstavce v knihkupectví, ale ničím mne upřímně nezaujala. Dostala jsem se k ní až teď pár dní zpátky, v situaci, kdy nemáte nic svého poblíž, tak v zoufalství vezmete do ruky prakticky cokoli. Obal prozrazující něco o nové planetě, nyxii a soutěžících nedával zpočátku moc velký smysl, každopádně jsem se začetla a už jsem se vezla na vlně připomínající Hunger games, Ready player one a Enderovu hru dohromady. Tempo knihy je příjemné, příběh není postaven na nudných odstavcích popisu prostředí, myšlenky jednotlivých soutěžících nejsou zbytečně rozváděné do podrobností, což ale na druhou stranu může způsobit i pocit jakési celkové plochosti postav. Příběh má určitý potenciál - ačkoli mi mnohdy přišlo, že je seskládaný z jiných, o něco úspěšnějších titulů viz nahoře - a autor se toho chopil překvapivě dobře. Na druhou stranu mi vadily (hlavně ze začátku) dětsky psané dialogy mezi postavami, to se však naštěstí po pár kapitolách takřka vytratilo. Abych to shrnula: kniha byla za den přečtená s vědomím, že to nebyla úplná ztráta času, zároveň si nemusíte nad příběhem žhavit mozkové buňky - tedy takové nenáročné čtení. [Spoiler] Byla jsem zklamaná, že jsme se na ten Eden vlastně vůbec nedostali a tajemná nyxie nám taky nebyla nijak zvlášť představena (možnosti, vlastnosti, hranice apod.), snad se to v pokračování změní.... celý text
Dvůr trnů a růží
2016,
Sarah J. Maas
Tak dlouho kroužíte v knihkupectví kolem jedné knížky... Určitě nejsem jediná, kdo si po přečtení anotace myslel, že se bude jednat o jiné zpracování příběhu o Krásce a Zvířeti. I začátek knihy tomu napovídá, neboť základní rysy o vykoupení se ze zločinu a pobytu na královském sídle v jiném světě proti své vůli jsou splněny. Tady podoba víceméně končí, ale přeci jenom mě něco přesvědčilo číst dále. Nevím, jestli mi imponovala ženská hrdinka, která se před každým krásným mužem hned nerozhihňala a nezačervenala, umí lovit a přežít a na sarkastické poznámky odpovídá úplně stejným, ne-li jízlivějším tónem. Možná to byl Lucien, pobočník krále, jenž by si za mne zasloužil daleko více prostoru, protože jako literární postava je se svým charakterem a cynismem naprosto k pomilování. Ať už to bylo jakkoli, pravdou je, že jsem na konci třetího dílu a přeji si, aby autorka strávila více času v tomto světě než v Adarlanu.... celý text
