Přečtené 232

Velmi dobře vystavený příběh, charakter postav i dějová linka. Skvělé podání a excelentní závěr.

Ještě dnes, po roce od přečtení na knížku občas myslím a říkám si jestlipak bych tuto situaci ustála stejně dobře jako Mattie. Velmi dobrý psychologický vhled do duše ženy, která je životem nakopnutá do velmi "citlivých partií". Dobře napsané a za mně díkybohu vynechané srdceryvné žalozpěvy odkopnuté ženušky. Za to velmi pevný palec nahoru.

Trošku moc rozvleklé, zdlouhavé a až nesmyslně dlouhé pasáže, které s dějem nesouvisí. Ale bavily mně. Černý humor, kousavé poznámky a trefné postřehy hlavního hrdiny byly tím pravým kořením, díky kterému tu "zbytečnou" délku odpouštím.

Kdy už konečně tahle ženská napíše něco jiného? Pořád dokola porcelánová panenka, a je jedno jestli holka nebo kluk, která je odstrkovaná a utiskovaná, naštve se a nesmírnou ctižádostí dobude svět drog, zbraní, nebo třeba prostituce. Jako dobré, čtivé, ale jedna kniha s tímto scénářem by stačila.

Co na to říci? Calendar mi hrozně moc připomínal Old Shaterhanda, celou dobu jsem čekala na Něco. Nějakou zmínku, událost, myšlenku, nebo prostě Něco, co by ho posunulo do kategorie vysněných hrdinů.... A nakonec jsem zjistila že Nic. Že je to jen skutečný protivný, sebestředný a dost soběstačný morous. Četlo se to dobře, ale o knize nelze hovořit jako o klasickém Morellovi.

Promyšlené, propracované a vystavěné do nejmenšího detailu. Perfektní příběh, skvěle uchopený a dovedený do dokonalosti.

Martina nijak nevybočuje ze svého dobře placeného schématu. Dříve mně její knihy oslovovaly daleko víc, hltala jsem každé slovo, dnes už mi přijdou být moc předvídatelné ale hlavně jaksi mimo mísu. Pokud by organizovaný zločin a podsvětí fungoval takhle... skoro až naivně, pak by vtipy o policajtech nebyly vtipy, ale realita.

Pan mistr vyprávěč ve svém plném lesku. jemný a něžný příběh stylem připomínající Láska je jen slovo a přece o tolik jiný.

Tohle je prostě pan vypravěč, který to s psacím strojem umí velice dobře.

Nooo, tak tohle bylo silný kafe. Až se jednou rozhodnu stát prezidentem, tak tady nejspíš budu hledat návod jak na to. Do nejmenších podrobností a detailů popsaný způsob, jak na politický převrat a ovládnutí země. A přitom to nebylo ani trochu nudné, nebo nezáživné.

Dobré, pravdivé a užitečné rady. Jen bych řekla že autor na naprosto totožné téma napsal už nejméně 5 knih. myslím, že jedna by bohatě stačila....

Tohle prožít, pak máte opravdu nárok na piedestal, který Goya má. Tohle prožít, pak máte nárok aby o vás psal takový profesionál jako pan Feuchtwanger. Děkuji.

Nádherné, jemné, něžné, poetické, ale i drsně životní.

Po knize jsem šáhla jako po "berličce", nebo jakési nápovědě, jak zlepšit svůj vztah a život.... Doposud se nějak míjí účinkem. Rady a myšlenky v ní obsažené jsou správné, skvělé.... Ale jaksi když chybí vůle obou partnerů, pak prostě není východisko.

Tolik myšlenek, tolik slov, tolik stránek.... A mně v hlavě rezonuje jediná.... O čem to vlastně bylo? Nepochopila jsem ani jedno jediné zpropadené a zbytečné slovo.

Zajímavé, čtivé a možná.... možná... pro někoho... Ale taky možná... pro všechny.

Kamarádka shání šaty na svatbu, prý aby byla jako "víla v důchodu". Dean na mně tady působí obdobně. Perfektně uchopený příběh, skvělá myšlenka, nervy drásající děj, a závěr je z domova seniorů. prostě bambilion let stará příšera je... divná. Dvě třetiny knížky luxus, ten zbytek bohužel velmi slabý.

Martina opět nezklamala. Krásná porcelánová panenka se nějak dostane někam kde nechce být a tak kolem sebe kope a čeká že si svět sedne na zadek. Už by děvče tohle téma mohlo opustit a zkusit své Soho uchopit trošku jinak. Kniha se čte dobře, jen ten příběh je takový... nezáživný.

Veselé, vtipné, dost dobré.

Nebylo to vysloveně špatné, ale Dean má na víc. Na mnohem víc. Chvilkama to bylo trošku umělé a vynucené. Takže dobré, ale nikoli skvělé.

Kdo kdy viděl "Vymítače" tak ví, že není co dodat. Strhující, věrné a hodně dobré. Kupodivu film i kniha.

Velmi zajímavá myšlenka a námět. Neříkám, že je téma uchopeno špatně, jen... mi to zkrátka moc nesedlo. Osobně mi trošičku vadil ten "druhý příběh o mysu Canaveral." Možná kdyby autor zvolil třeba jen "obyčejnou vraždu", že by mi to sedlo lépe. Kdo ví? Nicméně napsáno velmi čtivě, poutavě a uvěřitelně.

Pokud by naši politici měli mít povinnou četbu, pak by jednoznačným vítězem byl životopis, respektive popis myšlení Karla IV a teprve poté Machiavelli. naši politici by z toho ale udělali "hadr na podlahu se vší parádou", takže je nejspíš dobře, že to ti … ehm... že to nečtou.

Kéž bych si tak dokázala vzpomenout na své pocity při prvním čtení této knihy před nějakými třiceti lety.... Mohlo mi být 10, možná 12... A určitě jsem tehdy přemýšlela jinak. Bohužel už nevím jak... Dnes to bylo skvělé setkání. A vůbec nevadilo, že jsem předem věděla jak to dopadne. I tak byla návštěva sklepení strachu skvělým zážitkem, kdy jsem držela pěstičky aby se sazeč písmen v tiskárně (ne)spletl a ne(vložil do stroje jiná písmenka. Děkuji.

Za mně špatný. Kdyby z příběhu vymizely všechny zmínky o krysách, pak by to mělo "šťávu" a spád. Takhle to na mně působilo trošičku uměle a nesourodě.

Strašný příběh. Představa, že tohle je realita a běžný život dnešní mládeže.... Hrůza. Je to hodně podobné setkání jako s Christianne F, nebo Michalem z Johnova Mementa. Drsné, surové, realistické a věrné. Doporučila bych všem adolescentům, nikoli jako povinnou četbu, ale poutavou. Povinnou by totiž nikdo ani nepřekousal tiráž. :o)

odpad!

Nechápu. Nechápu co se zde píše. Nechápu o čem se zde mluví. Ale hlavně nechápu jak někdo může říct že to je o něčem. Teda o něčem hlubokomyslném. Počmárat 300 stránek o tom jak jsem chtěl souložit a nebylo s kým, tak se alespoň nadrat fetem.... Jako fakt ne. Děs.

odpad!

Nechápu. Jak někdo může o tomhle chlapovi říct že je... skvělej. Uznávat ho jako … jako špičku literárních, životních , nebo dokonce morálních hodnot. Hrůza. Tohle dílo vidím jako jedno z jeho zdařilejších, čtivějších a přesto otřesný odpad. Oslava drog, respektive fetování jako takového a výsměch všem normálním hodnotám. Nic víc, nic míň.

Klasický Rhyme a Sachsová, není co dodat... :o) Propracované, vypiplané až přemazlené. Jeden zvrat za druhým, a to tak že působí až velmi uměle.... Ale čtivé a akční. Na nudu nebyl čas.

Co k tomu říci? Jsem z té holky na rozpacích.... Jako "cestopis" perfektní. Velmi vysoko hodnotím, že se zde člověk dozví "informace zpoza roušky", to co vám žádná cestovka nikdy neprozradí, to co se dozvíte jen když to zažijete….. Tak trošku mně od Dorky odrazuje "její myšlení"... Je sice hezké, že jde do všeho naplno, ale.... Mám malinko pocit, že je jak malé dítě. Že s prvním problémem utíká, že s prvním hezkým úsměvem bezhlavě miluje nového chlapa, že vydává mraky času a sil tam kde to je …. zbytečné? Nevím, jak říkám, jsem z "příběhu" na rozpacích, možná mi k tomuto pocitu dopomohl i shlédnutý dokument....

Za mně to nemohu hodnotit nijak jinak než "doják na prachy". Myšlenky jako sedím v base, jsem čistá a zároveň informace o tom jak tam byla sjetá a kam všude si drogu ukrývala.... Ať se na mně děvče klidně i zlobí, ale já to vidím tak, že jí došly prachy tak kývla na právě přicházející nabídku.... Nic víc.

(o: Luxusní zážitek. S Jefferym bych nešla na rande ani za nic. :o) Při představě, že by mně protáhl takovýmhle panoptikem.... Děkuju pěkně, v papírové podobě stačí. Za mně hodnotím daleko výš, než klasické Rhymovky, ty už mají zvratů nějak moc, proto se v mých očích stávají velmi beletristickými. Zato tohle byl... Luxusní zážitek. :o)

Jakooo dobrý. Bohužel jenom dobrý. Za mně moc překombinované. Kdyby byla kniha souborem povídek, pak si napětím asi uhryžu nehty až k zápěstí, takhle to byla projížďka na centryfůze těsně po opulentním obědu.... :o)

Volné pokračování je prostě jenom pokračování a volné k tomu. Nebylo to vyloženě nudné a zbytečné čtení, ale skvělé taky ne. Osobně mi hrozně vadil vhled do sklepa s Lucasovým příliš neuskutečnitelným setkáním s hlavním krysím stanem. To jak - obrazně řečeno - visí za ukazováček na laně nad rozžhavenou lávou, nikde nic, žádná možnost záchrany, načež se lano přetrhne, hrdina padá, padá .... a najednou zjistí, že má na zádech batoh s křídlama co je ušil švec prťavec Jíra.....

Ainslee pode mnou svůj part snad vyťukala z mé hlavy. I pro mně to bylo jedno velké utrpení. Zhýčkaní spratci mi pili krev, zamindrákovaný šéf jak by smet a ti dva rádoby detektivové.... No já nevím....

Oproti ostatním komenům já mám Mickeyho ráda. Mně ten chlap prostě fascinuje. Jasně, že Harry je Harry, klaďas každým coulem. Ale Mickey je něco jako kouzelník u kterého otevřeme pusu a nedokážeme pochopit jak to sakra jenom dělá??? Kniha pomaličku graduje, splétá všechny nitky do silného provazu na jehož konci je... taková ta věc. :o) Ti co dočetli vědí, ti co teprve čtou brzy zjistí.

Opětovné setkání s mým oblíbencem nebudu dlouze komentovat. Kniha je skvělá, příběh místy dojemný, místy strašný, většinou velmi uvěřitelný a možný. Moc bych si přála aby Emanuel žil a mohl nás bavit svými kousky. :o) Děkuji.

Je-li Stephen King králem lží, pak Arthur Hailey je králem pravdy. Perfektně vypracované, dokonalá znalost prostředí a dobrá zápletka. Pokud nutně musím, pak malinko vytýkám příliš častou "shodu okolností". Dneska se bavíme o únosu, zítra v tom lítám. Náhodou jdu okolo a narazím na průlomovou zprávu.... Myslím, že alespoň některých Hailey užít nemusel. I tak děkuji.

Nic nového pod sluncem. Celý děj je příliš přímočarý, příliš předvídatelný a příliš... jednoduchý. Nicméně jako oddechové četní je Martina nepřekonatelná.