dia.riedl
přečtené 271
Daisy Jones & The Six
2020,
Taylor Jenkins Reid
Nikdy jsem si u žádné knihy tolik nepřála, aby to byla skutečnost, jako zrovna u Daisy Jones. Strašně moc bych chtěla ty písničky slyšet a vidět je vystupovat! Tohle je na knize asi to nejúžasnější...jak je vše okolo kapely The Six tak detailně popisováno, psaní písniček, nahrávání ve studiu, jejich vystoupení, turné, focení na obal desky...u všeho prostě chcete být. Bohužel jsem si po celou dobu nedokázala vytvořit k postavám hlubší vztah, ale na všech mi celou dobu záleželo, hlavně asi na Daisy a Karen s Grahamem. Kniha mě zkrátka okouzlila tím zákulisím hudebního průmyslu jedné komplikované kapely. Protože vztahy mezi členy byly opravdu...komplikované.... celý text
Hlídka na konci vesmíru
2022,
J.S. Dewes
Je to dobrá kniha, u čtení jsem se bavila. Zásadní problém, který s knihou mám, je délka. V druhé polovině mi už upřímně docházel dech. Příběh stojí hlavně na postavách, které jsou za mě skvěle vykreslené a uvěřitelné. Nejvíc jsem si zamilovala Rakeovou, ta sakra věděla co dělá, zajímala by mě i její minulost, a Griffitha. A samozřejmě i Cavalona, Mesu nebo Jackina. Technické a fyzikální prvky šly často mimo mě a upřímně se autorka ani nezdržovala nějakým vysvětlováním, jak co funguje a proč. Prostě to tak je. Akční scény byly fajn, ale příběh celkově byl takový vlastně monotónní.... celý text
Carrie Soto se vrací
2024,
Taylor Jenkins Reid
Jako milovnice knih a stylu psaní Taylor Jenkins Reid jsem Carrie Soto prostě nemohla přehlídnout. Autorka opět ukázala, jak talentovaná je a jak uvěřitelný příběh a postavy umí napsat! Téma knihy mi nebylo vůbec blízké, protože tenis mě nikdy nezajímal a nic mi ten sport neříká. Bohužel mě kvůli tomu kniha nedokázala tak pohltit, jako jiné autorčiny knihy a velká část příběhu tak pro mě byla monotónní. I tak to byl opravdu skvělý čtenářský zážitek, postavy v jejích knihách prostě žijí se všemi svými klady a zápory. Moc se mi líbil přístup Carrie a jejího táty - trenéra - k tenisu jako takovému. Bylo mi sympatické, že k tomu nahlížejí téměř jako na umění a s respektem. Bylo pro mě velmi zajímavé nahlédnout do světa profesionálního sportu, do té dřiny, bolesti a euforie. Ačkoliv pro mě byly zápasy a tréninky spíše hluchá místa, protože neznám tenisovou terminologii a nedokázala jsem si tak situaci na kurtu v hlavě představit, i tak jsem každou výhru nebo prohru prožívala s Carrie. Konec knihy mě dojal, jak jsem to ani nečekala a svérázná a drsná Carrie Soto si ke mě přecejen našla cestu.... celý text
Severní úsvit
2024,
Lukáš Kosař
Severní úsvit bych popsala jako komornější detektivní román s nadpřirozenými prvky. Příběh měl pro mě, především v začátku, až takový noir nádech! Atmosféra zapadlého městečka Northern Dawn mi zase připomínala Ospalou díru, ale tím všechny podobnosti končí. V detektivovi Carlu Dawsonovi jsem měla ze začátku nejasno, ale postupně si mé sympatie získával víc a víc. Líbí se mi jeho profesionalita a nadhled nad situacemi i chováním lidí; zároveň ale nepůsobí chladně a povrchně; jeho charakter byl pro mě čtenářsky velmi zajímavý, neprvoplánový. Některé jeho postupy, hlavně v pozdější fázi vyšetřování, jsem tedy úplně neschvalovala, uvidíme, čeho se třeba v budoucnu dočkáme. Už od začátku jsou některé informace v příběhu záměrně zatajovány, díky čemu jsem byla plná očekávání, co nás na místě činu vlastně čeká. Tušíme, že na případu nebude nic jen tak. Samotnému detektivovi navíc začne někdo neznámý cestu a celé vyšetřování sabotovat. Začátek příběhu plynul velmi pozvolně. Po boku detektiva poznáváme okolí městečka a jeho obyvatele. Postav je tam opravdu dosti a tady musím ocenit, že s tím autor umí velmi dobře pracovat a často v kontextu připomene jejich souvislost s příběhem. Paralelní prvky jsou do příběhu velmi dobře zasazeny a umocňují tesknou atmosféru osamělého městečka - všudypřítomná mlha, Temný les, častý déšť, panující strach a podezření. Protože téma nadpřirozených jevů mám opravdu ráda, mohlo jich být za mě v knize zakomponováno víc. Ale ty, které v příběhu jsou, mě opravdu dostaly. Kniha je navíc doplněna o mapu Northern Dawn a ilustrace vytvořené pomocí AI technologie, které jsou za mě moc povedené a příběh dokreslují velmi věrně. K samotné zápletce mám pár ALE. Autor si na můj vkus až moc dobře připravil půdu pro závěrečné odhalení pachatele. Jako čtenář jsem tam neměla moc prostoru pro jakékoliv pochyby či podezírání nesprávné osoby. Bylo znát, že autor má celý případ do detailu promyšlený, tím pádem některé věci viditelně hrály příběhu do karet. I přes to se v příběhu vyskytuje nejeden překvapivý a nečekaný moment a nemůžu rozhodně říct, že by závěr či předcházející zvraty, byly předvídatelné . Pokud se nebojíte posunout hranice své víry v to, co je možné a nemožné, chcete se nechat unést atmosférou deštivého anglického venkova, kniha Lukáše Kosaře vás nemůže minout. Hodnotím 3,5 hvězdičkami Děkuji autorovi za poskytnutí e-knihy a za projevenou důvěru.... celý text
Zlatá Grai
2021,
Kristina Waagnerová
Zlatá Grai se ke mě dostala docela náhodou díky štafetě. Už při čtení anotace a především hodnocení jiných čtenářů jsem tušila, že se mi bude líbit. A taky, že ano, je to skvělá originální fantasy! Autorka vytvořila úžasný svět s novými druhy bytostí, magií a pravidly. Kniha byla pro mě velmi čtivá, poutavě a květnatě napsaná. Už první kapitola mě do příběhu hezky vtáhla, hned poznáváme dva znepřátelené národy, o akci, napětí a zvědavost není nouze. Pak do příběhu vstupuje Isarell a, bože, jak já jsem si tu holku oblíbila! Svět sorrei a jarrei a život divoženek mě naprosto uchvátil. Moc se mi líbilo vystavění příběhu Isarell a její cesta na vrchol. Bojové tréninky a závěrečné zkoušky mě ve fantasy velmi baví. Nadchlo mě používání a získávání ornamentů! Jediné, co mě při čtení trochu potrápilo, bylo množství postav. Měla jsem u některých trochu zmatek v jejich postavení a jejich moci, špatně se mi zařazovali, tím pádem mi unikaly i některé ty intriky. Také u fungování denních a nočních hvězd jsem neměla úplně jasno. Četla jsem ale vesele dál, protože to nejdůležitější se vždy ukázalo. Knížka je opravdu hodně obsáhlá, není to ale určitě na škodu, spíš musí čtenář číst pozorněji. Věřím, že když budu mít možnost přečíst si knížku znovu, všechno už do sebe zapadne. Mě Zlatá Grai opravdu překvapila a byla radost jí číst.... celý text
Cestovateľ
2022,
Aleš Tvrdý
Aleš Tvrdý, vášnivý fotograf, cestovatel a dobrodruh ve své knize představuje čtenáři 21 svých cestovatelských zážitků napříč téměř všemi kontinenty, kam se vydal po svých s batohem na zádech a úsměvem na tváři . Podíváme se od Asie přes Nový Zéland, Afriku, Norsko až do Jižní Ameriky. V krátkých kapitolách autor vzpomíná na všemožně zajímavé, vtipné i poučné zážitky ze svých cest. Nečekejte tedy cestopis vyloženě naučný, popisný, plný zajímavostí. Naopak poznáte daná místa očima dobrodruha, který se nebojí jít si vlastní cestou, ze z prvu nepříjemných nečekaných komplikací dokáže díky své zvědavosti a pozitivitě vykouzlit jedinečnou vzpomínku. Aleš mi byl sympatický také svým přístupem k přírodě a památkám a svou upřímností. Kde mě autor svou upřímností trochu zaskočil, bylo u několika delikátních zážitků ze zemí asijského kontinentu (Kambodža, Thajsko), moudří vědí . Každou kapitolu doplnil také svými vlastními fotografiemi, které zachycují místa z jeho vyprávění; ty fotografie jsou úžasné. Vyprávění je autentické, velmi zábavné a čtivé. Tento "turistický" styl cestování mám ráda i já osobně a autor mě určitě na pár míst nalákal!... celý text
Koralina
2007,
Neil Gaiman
Neil Gaiman je pro mě naprosto bravurní vypravěč. Jeho styl psaní a skladba vět je mezi jinými díly tak ojedinělý (a to jsem zatím četla jeho spíš pohádkovější díla - Hvězdný prach a Koralínu). Řekla bych, že je to přesně ten správně poutavý a zábavný styl vyprávění pro děti, zároveň jsem při čtení Koralíny měla někdy sama tak nahnáno, že bych s předčítáním dětem asi váhala. Příběh Koralíny jsem doteď neznala a byla jsem proto zvědavá a napnutá, co se za pověstnými dveřmi v jejich domě skrývá. Jakmile se Koralína dostane do světa za dveřmi a setká se se svou druhou rodinou, můžu vám říct, že jsem byla vystrašená až za ušima. Fantazie mi jela na plné obrátky, atmosféra příběhu gradovala, nebezpečí přibývalo a já si, stejně jako Koralína, přála, ať už jsme z té hrůzy venku. Autor vymyslel tak neskutečně znepokojující scény, které by mě jakživ nenapadly, a zároveň na mě příběh nepůsobil příliš předvídatelně. Koralíně dal navíc neskutečný důvtip a bystrost a ta, na svůj věk, malá holčička si mě hned získala. Za mě skvělá knížka. Pokud jste Koralínu ještě nečetli a máte rádi znepokojivé a hororové příběhy, tak s touto určitě neváhejte.... celý text
Noc před oslavou
2016,
Saša Stanišić
Noc před oslavou je trochu netradiční čtení. Autor nás zavede do jedné malé zapadlé německé vesničky a provádí nás vlastně takovou mozaikou jejích obyvatel a podivných příběhů. Sledujeme zde hned několik postav právě během dne a noci před velkou Oslavou (představme si něco jako náš svátek čarodějnic), ale vracíme se i do dob starších až o několik století a poznáváme tak samé srdce vesnice. Atmosféra knihy je ponurá až tísnivá. Vesnice působí jako svůj vlastní uzavřený svět, i její obyvatelé působí dosti uzavřeně a při čtení máte stále pocit, jakoby za rohem čekalo něco velmi tíživého. Ačkoliv, kdybych příběhy z knihy odvyprávěla, zněly by možná poutavě a zajímavě, číst ji bylo pro mě neskonale nudné. Bohužel mě autorův vypravěčský styl vůbec nezaujal a kniha mě neoslovila tak, jako mnohé jiné čtenáře. Nedokážu to docenit. Stylem vyprávění mi kniha připomněla knížku Lapkové od Toma Coopera (kreveta na obálce) a tu jsem tehdy ani nedočetla. Bohužel tedy Noc před oslavou nemohu ohodnotit lépe než 2,5 hvězdičky, ale je to pouze můj subjektivní názor. Už v průběhu čtení jsem věděla, že toto není literatura pro mě. Jediné, co, tak má opravdu nádhernou obálku!... celý text
Kde jsi, když nejsi
2023,
Radka Třeštíková
Kde jsi, když nejsi byla mým prvním setkáním s autorkou. O to těžší pro mě myslím je knihu ohodnotit vzhledem k netradiční formě, jakou je psaná. Mé první pocity ale jsou, že se mi to moc líbilo. Autorka si mě svým stylem vyprávění získala. Kapitoly jsem četla tak, jak jsou seřazené a četlo se mi to moc dobře. Líbilo se mi, že vše bylo v knize napsané a vyslovené tak, jak to je, bez přikrášlení, hezky natvrdo. Některé kapitoly mi teda daly zabrat, až se mi zvedala žluč, a to myslím mluví za vše. Opravdu jsem měla kolikrát problém číst dál, jen jsem na stránku zírala, nechtěla jsem prostě číst ty kecy a snášet, co snášela Dáša. Kniha ve mě vyvolala silné pocity, a i když, jak říká sama Dáša - Daisy, dostaneme jen jednu část celku, jeden pohled, tak tady vůbec nemám problém se na tu jednu stranu přiklonit. Ač se možná špatně rozhodla, a špatně se zachovala, tak, pane bože, každý má právo na svobodný a šťastný život. Vyústění příběhu mě docela sebralo a opravdu ve mě k jedné postavě nezbyla ani špetka sympatií. Někdy se určitě ke knize vrátím a zkusím číst kapitoly chronologicky a uvidím, jestli třeba příběh vyzní jinak. Knihu jsem si moc užila a ráda se pustím i do dalších knih Radky Třeštíkové.... celý text
