barbora.alex
přečtené 1775
Meče proti smrti
2007,
Fritz Leiber
O pár chlupů lepší, než první sbírka povídek. Leiber se vzdal svého boje muže proti ženám a plně vsadil na duo hrdinů, kteří jsou tak tvrdohlaví a naivní, že se s nadšením poženou do každé očividné pasti. A z toho vznikají strašně fajn, úsměvné situace. Má to ponuřejší, mlhou zahalenou atmošku. Jádro některých povídek bylo až zaklínačské. A já jsem se u toho prostě jen bavila.... celý text
The Goblin Emperor
2014,
Katherine Addison
Příjemný crossover mezi YA a Adult fantasy. Zároveň si to pohrává jak s fantasy, tak i se sci-fi prvky. Jemné, ohleduplné, komfortní .. Až bych řekla, že taková dvorská detektivní cozy fantasy s o něco vážnějším podtónem, která nesvádí epické bitvy, ale kličkuje mezi politickými machinacemi.... celý text
Zakletý klášter
2023,
Juraj Červenák
Nebylo to špatný … ale v mnoha ohledech to vyznívalo jako slabší odvar Barbariče a Steina :)
Navola
2025,
Paolo Bacigalupi
Davico, Davico, co ještě dodat k tomu, co jsi nám už sám řekl? Nebyla to láska na první pohled. Vlastně si myslím, že to nakonec možná ani nebyla láska v pravém smyslu slova, ale možná se pletu. Raději bych mluvila o úctě k tomu, jak zdatně byl tvůj příběh vyveden na papíře. S jakou trpělivostí se tesal a brousil, ohýbal a nakláněl. Davicův příběh je příběhem pro trpělivé, odvíjí se pomalu, líbezně a rozhodně nikam nechvátá. Je hutný, popisný a až po okraj naplněný renesanční Itálií, přetahovačkami o moc, politikou a bankovními úvěry. Paolo Bacigalupi se dozajista nebojí momentů, které se jednomu vryjí hluboko do paměti. Nemá strach zatlačit na místa, která zaštípou, možná zabolí. Jak by taky ne, vždyť už obálka této nádherně vyvedené knihy volá po Kmotrovi a Hře o trůny. Já volám spíš po Kayovi. Ale ty emoce, které mi Davico nakonec položil k nohám, byly přece jen o něco vlažnější. A možná vrátka k pokračování? Ty bych na chvilku přivřela a mezitím se podívala pod pokličku něčemu jinému.... celý text
Meče a čertoviny
2006,
Fritz Leiber
Fritz Leiber je jedním v pilířů meče a magie. Vlastně je to termín, který vhodil do placu on sám. Jeho Fafhrd a Šedý Myšilov vznikal v rozmezí let 1930 až 1970 a vycházel v pulpových fantazáckých časopisech. Všeho všudy se jedná o povídky různých rozsahů, které se pak šouply do sbírkových knih. Leiber se odklání od doposud morálních hrdinů a jejich ušlechtilých činů k postavičkám, které sledují svoje vlastní zájmy, jsou sobečtí a nedívají se nalevo napravo. Ani se neobtěžuje s žádnou komplikovanou světotvorbou. Staví pro potřeby děje, rychle, jednoduše a překotně. Proč pravděpodobně neustojí požadavky naší doby? Leiber démonizuje ženy, hází je do jedné škatulky a nezachází s nimi jako s autonomními postavami. Spíš je do děje zasazuje v podobě motivaci pro muže. Místa, která mě několikrát zastavila od čtení. Až dokud jsme si neuvědomila, že to není až tak jednostranné. Že nenechává nit suchou ani na mužích. Vysmívá se jejich hlouposti, nechává je dělat věci odporující logice a pak je za to přísně trestá… A v tom všem kráčí jeden barbar a čarodějnický učeň. Pokud se dá věřit zdrojům, sám Leiber a jeden z jeho blízkých přátel. A já jsem si to vlastně užila. Ne všechno, ale něco určitě jo.... celý text
Královský bukanýr – Crydee
2007,
Raymond E. Feist
O kapku příjemnější návrat než ten Borricův a Erlandův. Jdou z něj cítit Trhlinové války a zároveň i něco, co tento příběh neukončí, ale teprve rozehraje.
Vichr smrti
2009,
Steven Erikson (p)
”Šest líg na sever plachtil jako kost bílý drak se svítícíma rudýma očima. Křídla vrzala, svaly se napínaly, vítr hvízdal po šupinách a vyceněných tesácích dlouhých jako meče.” Tímto se pro mě stal sedmý Malaz. Malými kousky. Možná ještě menšími. Takovými, které se splétají dohromady tak, jako snad ještě nikdy. A v těch kouscích svoje osobní bitvy prohrávají úplně běžní lidé. Na obludně velká šachovnici světa. A pokud se blýskne na lepší časy? Pořád je kalí jakási hořkost. Nu a v těch stejných kouscích si bohové dovolují pocítit to, co ten běžný človíček, a u toho by jeden až smutkem zaplakal. Erikson mi tentokrát naložil tak, jako nikdy. Mám takový pocit, že jsem s Vichrem smrti pobyla celý podzim. Místy jsem zhltla pár kapitol na posezení, jindy jsem neměla problém všechno to hodit za hlavu a co dva týdny na to nesáhnout. Některý věci si uzmou svoje tempo. Však ony na nás všechny ty šrámy beztak počkají!... celý text
Sudety: Ztracený ráj
2025,
* antologie
Ráda bych Sudetám dala víc, už jen kvůli těm povídkám, které jsem bez mrknutí schlamstla. Bohužel těch, které velice brzy upadnou v zapomnění, bylo přece jen o něco víc.... celý text
Rytíř Sedmi království
2020,
George R. R. Martin
Martin je moc fajn povídkář. Převaluje si rytířství do mnoha podob, nechává do sebe ostře narážet postavičky z různých světů a může si dovolit opřít se o něco, co dlouhá léta budoval. Tří povídky, moc fajn chemie mezi Dunkem a Eggem, vracím se už potřetí a jsem pořád stejně spoko :)... celý text
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
