ATheo
přečtené 64
Nemusíš!
2020,
Dagmar Digma Čechová
Výborná kniha plná životních zvratů a trablů, ale i humoru. Pozor, při jejím čtení hrozí vážné riziko zamyšlení nad vlastním životem! Moc se mi líbilo vykreslení postav včetně jejich chyb a všelijakých drobných zvyků, díky tomu působí všechny velmi živě a člověk má pocit, že je vlastně zná. Situace, do kterých se hlavní hrdinky dostávaly, byly právě tak zajímavé, aby měl děj spád, ale přitom nebyly příliš přitažené za vlasy. Kromě toho mi velice sedl autorčin styl, a ačkoli kniha není žádný drobeček, přečetl jsem ji za dva dny, protože se mi ji vůbec nechtělo odkládat. V neposlední řadě, i když to není to nejpodstatnější, má prostě kouzelnou obálku. Těším se na další autorčiny knihy a doufám, že jich bude ještě pěkná řádka.... celý text
Kde končí nebe
2020,
Petra Lejsková-Langová (p)
Místy dojemná, místy napínavá, plná humoru a laskavá. Taková je tahle kniha. Hned od první stránky mi bylo jasné, že je stylově skvěle napsaná, ale čekal jsem, že mě děj moc nezaujme. No, opak je pravdou. Nemohl jsem ji odložit a dočetl jsem ji takřka jedním dechem. Postavy jsou tak živé, že na člověka div nevyskočí ze stránek, a hlavní hrdince jsem moc přál happyend... abych se po dočtení zastavil a začal přemýšlet, jak vlastně definovat happyend. Každopádně ve mě kniha zanechala neurčitý hřejivý pocit spokojenosti.... celý text
Jáma
2019,
C. J. Tudor
Dvě a půl hvězdy. Kříďák se mi moc líbil a inspirace Kingem, byť nepřehlédnutelná, mi naopak sedla. Proto jsem se na Jámu dost těšil... a byl jsem poměrně zklamán. Co se mi opět líbilo i tady byl samotný styl psaní. Tam nemám co vytknout a i díky tomu jsem knihu vlastně dočetl. Tenhle styl mi vyhovuje a mám ho moc rád. Na druhou stranu zápletka byla v hlavních bodech průhledná, ve vedlejších mi dějové zvraty - ač třeba překvapivé - připadaly naopak na sílu, zbytečné, neorganické. Protagonista mi byl celou dobu nesympatický, nenašel jsem na něm nic, kvůli čemu bych mu měl držet palce. Ani v ději z minulosti, protože ten už proběhl a člověk to mohl jenom bezmocně sledovat, a už vůbec ne v tom ze současnosti, kde mi na něm zkrátka nepřišlo skoro noc kladného a neměl jsem potřebu mu v ničem fandit. A asi už to byl až moc velký "odraz" Kinga, takže na rozdíl od Kříďáka mi to tentokrát spíš vadilo jako neoriginální a průhledné.... celý text
Zmizení Sáry Lindertové
2019,
Kateřina Šardická
Velmi čtivé a napínavé, při čtení večer o samotě se i trocha toho strachu našla. Jak nápad, tak styl se mi moc líbil, knihu jsem skoro nemohl odložit. Na několika málo místech mi přišel určitý zvrat lehce nelogický, ale nic, co by mě vytrhlo ze čtení. Jedinou drobnou výtku bych směřoval k pár scénám, které měly být těmi nejakčnějšími - ty mohly být napsané o chlup přesvědčivěji. Nicméně celkově hodnotím na plný počet za originalitu a skvělý čtenářský zážitek.... celý text
Poslední bůh
2019,
Lucie Lukačovičová
Stejně jako tomu bylo u Hořícího koně se Španělskem, zase jsem se při čtení dozvěděl spoustu zajímavostí, tentokrát z Indie. Miluju knížky, ze kterých doslova vyzařuje ta skutečná znalost prostředí, aniž by byl čtenář zahlcen jakousi brožurou na pomezí dějepisu a zeměpisu. Tohle autorka doopravdy umí, ze svých širokých znalostí vybere detaily, které se do příběhuhodí, posouvají ho a přitom čtenáře zajímavou formou a víceméně nenápadně poučí. Příběh mi taky připadal poutavý, vyprávěný celkem svižně, líbila se mi zajímavá a různorodá forma "soubojů". Svět byl promyšlený a vystavěný na mytologii, ze které většina čtenářů bude znát aspoň střípky, ale přitom z ní vyrůstá dál do nových a zajímavých úrovní. Občas jsem se přistihl u momentu, který se mi zdál v příběhu vyřešený jednoduše, až snad trochu naivně, ale na druhou stranu i to je ten odkaz verneovek, o kterém se zmiňuje jiný z komentářů, a k ději i prostředí to sedí. Hodnotím na 4,5*.... celý text
Samota
2018,
Andrew Michael Hurley
Tak tohle se mi líbilo fakt moc. Skvělá atmosféra a oblíbil jsem si i postavu vypravěče. K dokonalosti by se mi líbilo dotáhnout ještě pár věcí, které podle mě byly naťuknuté a nerozpracované víc do hloubky – a vůbec by mi nevadilo, kdyby se tím knížka protáhla – ale i tak mě příběh chytil a nepustil.... celý text
Neviditelný strážce
2013,
Dolores Redondo
Chvíli mi trvalo se do knížky začíst, hlavně kvůli poměrně velkému množství popisů, jak míst, tak i toho, jak na hlavní hrdinku působily. Poté jsem si zvykl tyhle pasáže spíš jen rychle proběhnout a zbytek knížky jsem si naopak moc užil. Mám moc rád příběhy, do kterých zasahuje mytologie, a taky se mi líbí, když jsou hlavní hrdinové v detektivkách zobrazení jako lidi i s jejich soukromými životy, takže tady se mi knížka fakt trefila do noty. Styl psaní mi zejména v dialozích občas přišel šroubovaný, ale může to být překladem. Za příběh samotný, jak je vymyšlen a proplétá se, stejně jako za postavy, bych dal pět hvězd s přehledem. Vzhledem ke zmiňovaným popisům a občasným koženým dialogům mi to přijde tak na 70–75 %. Dávám čtyři hvězdy a rozhodně se pustím do pokračování.... celý text