AbiaPřečtené 442
Úplné nadšení se nekoná. Přečetla jsem, vlastně se mi to asi líbilo, ale nečetlo se mi to lehce. Zajímavé stylem i počtem informací a příběhů, jen já mám raději přímočařejší knihy.
Mám ráda její styl i myšlenkové pochody, ale u téhle knihy jsem trápila. Až na mne skočila čtenářská krize a přestala jsem číst úplně. Nerada vzdávám čtení, ale tentokrát to dělám v pudu sebezáchovy, i když vlastně nevím, co mi na té knize vadí. Snad jen, že mi moc nevyhovují povídkové knihy a zde je vlastně linka děje hodně skrytá.
Dala jsem si nádherný dárek, čtrnáct dní v Algoru. Vzala jsem to pěkně od začátku a některé dny četla i dvanáct hodin. Po super akčním konci trojky se zdá, že se ve čtyřce skoro nic neděje, ale jede to pod povrchem. V půlce knihy už to je rychlost a ke konci se vám nebude chtít od knihy vstát. Jen si neumím představit, jak se všechna vysvětlení vejdou do toho posledního dílu. Jdu se těšit, mám na to dost času a pak mě zas čeká dovolená v Algoru.
Vzala jsem jí z regálu v knihovně tak nějak naslepo. Hodnocení zde mě odrazovalo, ale poslední kniha autorky se mi líbila a většině ne. A bylo to dobré, táhlo mě to číst. Půl rodiny mám na Moravě, dost situací jsem znala i ten návrat domů. Mně to přišlo lidské, ze současnosti, vtipné a hodně odhalující lidi.
No jo, jako vždy. Zhltnu to a pak mi je líto, že jsem to četla tak krátce...
S dcerou jsme knihu nedočetly. Nějak jsme jí nerozuměly, děj byl zmatený a nebavil nás.
Příběh je skvělý, hlavní hrdina taky. Já jsem měla spíše problém se stylem psaní, který mi neseděl. Prostě kniha se dá napsat lépe, můžou vyniknout všechny ty informace, které postupně odkrýváme a nemusí to být tak kostrbaté.
Četla jsem jí dětem ve věku 9 a 13 let a líbila se jim oběma. Ve chvílích, kdy se v příběhu objevují těžkosti, byly napnuté a čekaly, jak to dopadne, stejně jako já. Mně se kniha líbí moc, oceňuji, že je pro děti, ale není zjednodušená jen na pozitivní stránky života. Postavy v ní se i rozčilují a nemají něco rády, umírají, tak jako v životě. Moc hezký příběh i ilustrace. Nepodceňujte děti, žijí tu s námi všechny stránky života a v této knize je najdou.
Bavilo mě to hodně. Svět paní Dušejkové mi byl blízký, chápala jsem její motivaci i nepochopení okolím. Thrillerem bych knihu nenazvala, detektivní zápletku jsem nepotřebovala, bylo to příjemné osvěžení a výlet do světa někoho jiného.
Začátkem se musíte prokousat, zvyknout si na styl a slova. Už tam jsem si říkala, že to bude průšvih, že se ti lidé ženou za vidinou. To jsem je ještě neměla pod kůží a nefandila jim. Ale časem už jsem byla na jejich straně a nakonec jsem ocenila i nespisovný jazyk, který je udělal skutečnými. Nezapomenutelná kniha.
Pro mě zatím nejvyváženější a nejlepší z celé série. Bavila mě.
Mně se tato kniha líbila snad ještě více než ta první. Mám ráda příklady a příběhy, lépe u nich chápu celé téma. Přestože už hodně věcí vím, objevila jsem v této knize i nové poklady, nad kterými teď budu hloubat. A některé pasáže určitě použiji pro své přátele nebo děti.
Mě to bavilo i se všemi odbočkami a zápletkami. Právě naopak se mi to líbilo více než první kniha a zdálo se mi, že se autor zlepšil a knihu lépe vystavěl. Možná, že i to téma pro mne bylo uvěřitelnější.
Poklad z regálu na nádraží. Překvapivě mě to bavilo, přišlo mi vlastně stále aktuální. Zaujal mě styl psaní v první osobě jako vnitřní rozhovor. Mohlo by se zdát, že to bude nepřehledné, ale užila jsem si postupné odhalování života Slávka Rouse. Bylo to věrohodné.
Příjemná kniha, která vás udrží v ději. Rozvláčná mi nepřipadala, ze začátku jsem si zvykla na styl a pak už to bylo dobré. Prorok je lepší, ale tohle se čte taky dobře.
Pokračování Proroka je fajn. Čte se dobře, děj letí. Zajímá mě pokračování, jak z toho nakonec autor vybruslí a zda bude pomsta dokončená. Těším se.
Krásná kniha, která mění pohled na les. Čtivě napsaná, plná nových informací. Pro někoho pohádka, pro mne velké dobrodružství.
Hezky popsané místo na konci světa se svými malými lidmi, se starými křivdami a tajemstvími. Další ukázka toho, že lidé se divnými stávají, když se jim něco divného děje.
Mně se líbila, politika mi přišla super. I linka o mozku byla skvělá. Bavilo mě to a (heslo z obálky) nedalo mi to spát. Těším se na další díly.
Kniha mě nenadchla, ale ani nijak neštvala. Jen ten konec mi přišel opravdu nereálný, vzhledem k tomu, že se to celou dobu tváří jako reálný příběh, který by se mohl stát. Dcera (9 let) to tak neřešila, jí se to líbilo, i když ne tolik jako jiné knihy.
Hm. Bylo toho nějak moc. A opravdu sci-fi a ten konec..... Čekám na reakci dcery, které je 16, protože třeba už jsem fakt mimo.
Za mě je tato z těch tři nejlepší. Jen pasáž učení na hoře je trochu zdlouhavá (možná až otravná :-D). Ve všech jsem našla něco nového, co mě posunulo nebo něco připomnělo. Díky.
Kniha mi byla dobrou společnicí, ale literární styl mě někdy udivoval. Možná trochu nastavená kaše předchozí knihy, i když příběh hlavní hrdinky je jiný. Ovšem hlavní myšlenka toho všeho je skvělá. Hledejme své dary, nebojme se žít i bez mužů a samy za sebe, odloupávejme ze sebe nánosy civilizace a hloupých přesvědčení. Za přečtení rozhodně stojí.
Velké překvapení, četla jsem jí na doporučení v diskuzi DK. Perfektní atmosféra, děj i konec mě velmi zaujaly. Celý příběh ukazuje těžkost života, ochotu zavřít oči a jít do vzdušných zámků, že se snad budu mít lépe. Jenže zlepšení se nekoná, přijde prozření, že plné břicho a střecha nad hlavou nestačí. Místy drsné mezilidské vztahy k neunesení.
Tohle je sázka na jistotu, že budu ležet v knize a nebude se mi chtít ani vařit, ani jíst, natož spát. Díky.
Tentokrát mají více prostoru kolegové Kim samostatně a to přeskakování v kapitolách je na jednu stranu náročné na pozornost a na druhou stranu to žene člověka kupředu, aby se dověděl, jak to tedy je. Jako vždy skvělé! Měla jsem velkou pauzu, protože knihovny byly zavřené a tak jsem si i dokázala všimnout, že mi styl Angely Marsons opravdu vyhovuje. Jen jsem začala číst první stránku, už to bylo jasné. Baví mě to a jdu na další.
Já u třetího dílu uberu jednu hvězdu nebo možná půl. Asi se mi ten nový svět tak nelíbí, záhad už je moc, předchozí dvě knihy se mi líbily o kousíček víc. Chvílemi prostě Ilan a sklenařům nerozumím, což se mi v předchozích dílech nestávalo. Ani moc nechápu motivace dalších hrdinů a tak mi jejich činy někdy nedávají smysl, proto doufám, že mi další díly tyto věci nějak objasní. I tak to ovšem znamená, že až vyjde čtyřka, začnu zase znova od jedničky. Tentokrát jsem to vzala od začátku, koupila všechny tři (jak jsem si slíbila) a slupla je za chvilku.