Zpověď pijáka opia
Povídka od:
Alexandre Dumas, st.
Z knihy:
Živá mrtvola a jíné povídky
Piják opia popisuje jak se jednou ocitl v bytě dvou mužů a jedné ženy ( prapodivné existence, ale co by jste od pijáka opia očekávali) a během večera co si piják postupně všímá, že se ho snaží muži a žena opít a "utahat", že jejich pohostinnost a přátelskost není upřímná a přemýšlí, jak přijít co s ním zamýšlí, napadne našeho vypravěče pijáka, že bude hrát, že vlivem alkoholu usnul.
A tu ostražitost hostících opadne a s šeptem jdou do vedlejší místnosti a protože host (náš piják opia) už spí, tak nezavřou dveře a něco tam při svíčce chystají.
Piják opia si všimne, že je v sousední ložnici postel s pytlem, postel byla s dvěma matracemi bez přikrývek, s provazy a kladkami a závažím. A všiml si, že muž a žena zatáhli za provazy a hořejší matraci vytáhli do výšky. Na něco si vzpomněl, že již dříve slyšel o nešťastnících omámených opiem, byli udušeni mezi dvěma matracemi a zdálo se pak, že zemřeli přirozenou smrtí, takové mrtvoly se pak dají prodat a v tu chvíli si piják opia uvědomil u koho v bytě vězí - u zlodějů mrtvol.
A tak vymyslel, jak se z této šlamastiky dostat, probudil se v něm pud sebezáchovy. Nalil těm dvěma po sklenici opia, protože věděl co to s nimi udělá - nováčkové opia upadnou do bezvědomí.
Po té co ti dva vypili opium a usnuli do bezvědomí, vzal náš piják opia hořící svíčku a pospíchal nocí setmělým domem pryč aby se náhodou jeho hostitelé neprobudili. Jak pospíchal, tak ztratil v domě orientaci a tak nahlédl do nejbližších dveří, kde nalezl jen smetí, roztahanou slámu a haraburdí, otočil se zpět ke schodišti, ale vypadla mu svíčka a ta okamžitě vše podpálila. A tak rychle utíkal pryč před svými vrahy a teď ještě před požárem, lidé ve sklepě a přízemí ihned vyběhli z domu, oheň se rychle šířil, z ulice pozoruje náš opiový piják jak v patře kde popíjel a veselil se svými společníky, kteří ho chtěli zabít, jak běží k oknu, ale vše je marné, není úniku, příběh končí zřícením zdiva a pohřbením vrahů v plamenech.