Tantalos
Povídka od:
Eduard Petiška
Z knihy:
Staré řecké báje a pověsti
Král Tantalos byl oblíben u bohů. Zvali ho na Olymp na hostiny. Tantalos s nimi jedl, pil a naslouchal jejich hovorům.
Jednou si Tantalos pomyslil, že je stejný jako bohové. Oni určitě nejsou vševědoucí, řekl si. Nejprve ukradl z chrámu sošku zlatého psa. Bohové dělali, jakoby o tom nevěděli. Tak se Tantalos domníval, že o tom nevědí. Každým dnem jeho zlé skutky rostly.
Nejhorší skutek, který provedl, byl, že zabil svého syna Pelopa. Poté pozval bohy na hostinu, ke které byl jako hlavní chod jeho syn. Bohové to však věděli. Jen nerozvážná a zamyšlená bohyně Démétér kousek snědla.
Tantalos putoval do tartaru, říše mrtvých. Tam trpěl věčným hladem, žízní a nebezpečím, že na něj každou chvíli spadle balvan umístěný nad jeho hlavou.
Pelopovy ostatky vhodili bohové do kotle a sudička Klóthó z něj zrodila ještě krásnějšího Pelopa než předtím. Jen kousek, který snědla Démétér, byl nahrazen kostí ze slona. A od té doby lidé z jeho rodu mají na lopatce bílý flek.
V bájích se mi nejvíc líbí, jak jsou všechny kruté činy spravedlivě potrestány. Tato báje je toho jasným důkazem.