O vlčkovi a lištičce
Pohádka od:
Václav Beneš Třebízský
Z knihy:
Pohádky a pověsti, O třech synech králových, O vlčkovi a lištičce
Liška si lehne před vůz a předstírá mrtvou. Když ji vozka přihodí ke slepicím, jež veze na trh, aby prodal její kůži, chytré zvíře vyhodí ptáky ven a dobře se nažere. Vlk, jemuž kmotřička poradila tentýž postup, takové štěstí nemá: vozka ho pokládá za pachatele minulé loupeže a surově ho zbije.
Poté liška poradí vlkovi, aby ulovil rybu na ocas namočený do zimního rybníka. Když vlkovi oháňka přimrzne, liška na něj poštve psy a sama prchá. V bezpečí se táže různých částí svého těla, jak jí sloužily. Ocásek se zdá nevděčným, proto ho liška vystrčí z úkrytu. Psi ji za něj vytáhnou a rozsápou ji.
Stejně jako mnohé pohádky ve sbírce Václava Beneše Třebízského je i tahle proslulou součástí lidové slovesnosti. Jako dítě jsem ji slyšela nesčetněkrát (ještě z kazety místo z CD :)). Tehdy jsem nechápala, o čem je. Teď... to pořád nechápu.
Možná by se dalo říci, že pojednává o krutosti, násilí, podvodech, nenávisti a zápornému vztahu k určitým částem svého těla. To všechno vám v krátkém příběhu předvedou dvě roztomilá huňatá zvířátka (zlá je z nich pouze liška, vlk pasívně trpí). Místo ponaučení či jakékoli jiné pointy vás čeká krvavé finále s urvanými končetinami. Co lepšího vyprávět/předčítat/pustit dítěti před spaním, no ne?