O uhlířově dceři

Pohádka od: Václav Beneš Třebízský

Z knihy: Pohádky a pověsti

Uhlíř najde zlatý hmoždíř a nedbaje rady své moudré dcery ho odevzdá panovníkovi. Ten mu ovšem nevyplatí odměnu; místo toho po něm vyžaduje – přesně jak dcera předvídala – i paličku, již měl podle jeho přesvědčení uhlíř schovat. Nakonec se panovník rozhodne, že uhlíře propustí z vězení, pokud uhlířova moudrá dcera splní následující požadavek: dopraví se do zámku napolo pěšky, napolo jedouc; napůl oblečená, napůl nahá. To dívka učiní (jede z poloviny na koze a přes sebe má přehozenu rybářskou síť).

Král se s ní ožení, zakáže jí však, aby se pletla do soudních sporů. Dívka neodolá, a když panovník přiřkne hříbě majiteli hřebce místo kobyly, poradí právoplatnému majiteli, jak krále umoudřit. Vladař se dozví, že manželka porušila jeho zákaz, proto ji ze zámku vypoví. Dovolí jí však, aby si na cestu vzala, co je jí nejmilejší. Důmyslné děvče si vezme na záda jeho.
Když se král druhý den probudí v jejím starém uhlířském příbytku a dozví se, že je to on, čeho si choť nejvíc cení, odpustí jí. Odteď smí uhlířova dcera soudit.


Komentáře (1)

JulianaH.
05.11.2021

Pohádka, asi známější v převyprávění Boženy Němcové pod názvem „Chytrá Horákyně“, určitě patří k těm lepším a mravně ryzejším výtvorům lidové tvořivosti. Je to vlastně vyprávění o moudrosti, spravedlivosti a lásce jedné mladé ženy k otci i k manželovi. A v neposlední řadě také o odpuštění a ochotě ustoupit tomu, kdo měl pravdu (jako to udělal král v případě soudu o hříbě).

Věta „Tys mi přece nejmilejší!“ (takhle stojí u Boženy, Václav má trochu jinou verzi, kterou si zpaměti nevybavím) mě vlastně poměrně dojímá, a šťastné manželství uhlířovy dcery s postarším králem působí romanticky. :)