Na galerii
Povídka od:
Franz Kafka
Z knihy:
Venkovský lékař, Povídky, Proměna a jiné povídky, Povídky I. – Proměna a jiné texty vydané za života
Vypravěč pozoruje krasojezdkyni a přemýšlí nad tím, že kdyby její vystoupení probíhalo nepřetržitě, ztratilo by půvab, kdežto když je natěsnané do několika minut, člověka fascinuje a magnetizuje.
Originální název:
Rok vydání originálu: 1919
Auf der Galerie
Rok vydání originálu: 1919
Komentáře (2)
Přidat komentář
08.04.2018
Dvě odlišné perspektivy diváka z galerie cirkusu na jezdkyní - tehdy na někoho, kdo byl na záčatku 20. století vnímán jako mistr umění života. Má jiné pocity, když jí vnima jako nedůležité kolečko v neustálém koloběhu reality, jinák když ona je mazlíčkem ředitele cirkusu.
Pokud má tohle dílko nějaké poselství (což u Kafky, zdá se mi, není samozřejmé), chápala bych je asi takhle:
Kdyby vystoupení krasojezdkyně trvalo nepřetržitě, ztratilo by kouzlo křehké výjimečnosti, z níž se tají dech. Fragment je o tom, jak se vnímání téže události – vystoupení cirkusové umělkyně – mění podle času, do nějž je událost zasazená (samozřejmý čas věčnosti x jedinečný a vzácný čas prožitku). Dalo by se to vztáhnout i na život: cenu našim zážitkům dodává právě to, že jsou krátké a rámované nebytím.
Napadá mě, jestli by se Kafkovy „povídky“ s cirkusovou tematikou („Na galerii“ + „První hoře“) nedaly brát jako díla poetismu (?). Ale u Kafky je všechno s otazníkem...