Muž, který nemohl spát
Povídka od:
Karel Čapek
Z knihy:
Povídky z druhé kapsy, Kapesní povídky, Povídky z jedné a druhé kapsy a další povídky (5 povídkových sbírek), Povídky z jedné a druhé kapsy
Musil rád všechno dešifroval, nejraději písmo, a tak mu z legrace nakreslili jen klikyháky a on týden na dovolené nespal a nevyšel ven, aby to rozluštil. Paulus říkal, že to neudělali správně, protože on rok nespal a bylo to hrozné.
Muž, který nemohl spát
Rok vydání originálu: 1929
Komentáře (8)
Přidat komentář
Hmm… Pěkné. Moc pěkné. Jakkoliv se mu první část povídky zdála nudná a nezajímavá, část druhá to dostatečně napravila. Moc pěkné zamyšlení. Povšimněte si, jak Čapek v určitém bodě přisuzuje spánku božské rysy, dělá ze spánu boha. A už tam skáčou připomínky Božského ráje a vrcholu Očistcové hory.
Určitě to také znáte, ne? Přes den jste veselí, věci se vám zdánlivě daří a pak večer uleháte do postele, třeba jako já, kolem půlnoci, či prvé až druhé hodiny ranní a hele, ten svět je najednou… jiný. Člověk se vyřadí z provozu a v tu chvíli jakoby se celý jeho svět zhroutil. Nicota, temnota, pomyšlení, že ta sebevražda vlastně není zas tak špatný nápad, že by to stálo za to zkusit, protože horší, horší než život to zkrátka být nemůže. Čtete Camuse a Camus nezabírá.
To se zkrátka stává. Zrovna sám jsem v takovém období. Představa, kterou poskytuje Čapek, je živou představou Pekla. Je to představa mučivá, umělecky však mimořádně krásná.
Kdyby to tak jen fungovalo, že muž nemůže spát skrz špatné svědomí, to by bylo objasněnějších těžkých zločinů. kdepak, dost lidí spí i přes špatné skutk na svém účtu, to je známá pravda.
Něco na tom bude.