Mezi psem a vlkem

18.09.2015

Nemohu říci, že by ta povídka byla děsná, pitomá, nebo dokonce blbá. I když vlastně - děsná byla. Nejen vyprávějící o děsu, abych byl přesný. Byla nechutná (někdy až zbytečně), zvrhlá (nejen literárně) a možná i hrůzu nahánějící (a to nejen stylem psaní autora). Hlavně postrádala smysl, což je velká škoda.

Čeho jsem si ale také všiml (však nemohu soudit po přečtení jediné povídky od něj), je to, že Daniel Tučka zrovna nehýří vlastenectvím. Ba naopak. Spíše na vše české docela plive a naráží jako na póvl a podřadné, až trochu zbytečně moc v této povídce. Možná si ze zvědavosti přečtu ještě nějakou Tučkovu povídku, přičemž tedy doufám, že narazím na lepší materiál, protože tahle prapodivná vlkodlakopsočárna mě docela vyděsila. A to ne tak, jak by měla.