Lituji, voláte správně
Povídka od:
Stephen King
Z knihy:
Pátá čtvrtina (11 povídek), Pátá čtvrtina (13 povídek)
Děj:
Kate zavolá žena, která jí do telefonu brečí a prosí ji, aby někoho odvezla. Kate ten hlas zná a myslí si, že to volala její dcera Polly. Polly je však v pořádku. Kate se snaží dovolat Dawn, ale ta má vyvěšený telefon, a tak k ní s Billem zajedou. I Dawn je však v pořádku. Vrátí se tedy domů a Bill jde do pracovny, protože slíbil svému synovi, že mu nahraje Polibek ducha (zfilmovaná první Billova kniha). Ráno najde Kate Billa v křesle mrtvého - dostal srdeční záchvat.
O pět let později se vdává Polly a Kate má přítele Hanka. Kate má však stále
ráda Billa. Když sedí na místě, kde Bill zemřel, dávají znovu Polibek ducha, slyší Billa, jak jí říká: "Komu zavoláš? Komu bys chtěla zavolat? Komu bys zavolala, kdyby nebylo příliš pozdě?" A Katie zavolá sama sobě do minulosti. Brečí do telefonu a chce sama sobě říct, aby odvezla Billa do nemocnice, ale nedokáže ze sebe vypravit nic jiného než "odvez" a "prosím".
Sorry, Right Number
Rok vydání originálu: 1993
Komentáře (5)
Přidat komentář
Nebudem
kupovat problémy,
když ještě
ani nevíme,
jestli jsou na prodej.
KLAPKA 1. DĚJSTVÍ
Povídka psaná formou filmového scénáře je celkem povedená. Rozhodně, co jsem nejvíce ocenil je závěrečná pointa celého příběhu, respektive scénáře. Je brutálně krutá pro hlavní aktéry a svým způsobem i strašně smutná. Čtenář se však těchto konců prostě nesmí bát a spisovatel se je do svého příběhu nesmí bát vkládat. Ne všechno musí skončit růžovoučce.
Citát: Mě nic nevyleká, strašit lidi je přeci moje práce.
KLAPKA: STMÍVAČKA
Zajímavé, zajímavé, dokonce jsem si vážně dokázal představit tuhle povídku/scénář zfilmovaný. Bohužel trochu předvídatelný konec. Proto 4*
Paráda, miluju tyhle časový smyčky zdánlivě dělající v příběhu hokej. Něco podobnýho bylo myslim v Lynchovo Mullholland Drive, kdy se takřka normální film na konci vymknul z kloubů :D