Krysy ve zdech / Potkany
Povídka od: Howard Phillips Lovecraft
Z knihy: Hlas krve, Volání Cthulhu, Vyděděnec a jiné povídky, Prichádza z temnôt, Měsíční močál, Stín nad Innsmouthem (7 povídek), H. P. Lovecraft – Komplet Sebraných spisů, Barva z kosmu
Jako v mnoha jiných i v této povídce autor použil metodu vyprávění, kterou sám dovedl k dokonalosti a která byla od té doby použita tolikrát, že dnes působí téměř jako klišé. Hrdina je konfrontován se sérií záhadných, zpočátku zdánlivě neškodných jevů a indicií, které jsou popisovány co nejstřízlivěji, ale vedou ke zcela zřetelnému špatnému konci protagonisty, jenž v samém závěru s hrůzou zjistí to, co čtenář tuší již dlouho. Oproti jiným Lovecraftovým pracím je tato vypravěčsky úspornější, dynamičtější, méně zatížená dlouhými popisy. Představuje mrazivý, doslovný i metaforický sestup z roviny všední skutečnosti do hlubin hrůzy.
The Rats in the Walls
Rok vydání originálu: 1924
Komentáře (17)
Krysy patří bezesporu k tomu lepšímu z této sbírky. Je to relativně krátká – tedy úderná – povídka se skvělou atmosférou a zajímavým pozadím. Rozhodně se nedivím, že patří mezi ty lépe hodnocené.
Zároveň platí, že je to povídka z doby, kdy se ještě tak úplně neusadil mýtus a je to vidět. Nejasnost v charakteru Nyarlathotepa a Azathota, kteří tu spolu do velké míry splývají, návrat k druidským dobám prastarého Avalonu, který později taktéž není vůdčím konceptem. Dodává to ovšem povídce jistou jedinečnost a svěžest.
Mimochodem, existuje jeden fragment z antického Říma, ve kterém se občan dovolával u Magny Mater smrti na zloděje, což ovšem bylo trestné. Ten mu, prosím, ukradl lucernu. To nám říká v zásadě dvě věci. Jednak, Magna mater neměla dobrou pověst, jednak lucerny platily za mimořádně hodnotné věci, pokud byl jejich majitel ochoten podstoupit trest smrti jen proto, aby se za její odcizení pomstil.
Tak tento Lovecraft sa mi konečne páčil na 5*
Atmosféra bola výborná, rozumel som príbehu a v niektorých častiach som bol skutočne vydesený...
90 %
Konečně Lovecraft, který má děj. Má nějakou jeho atmosféru k tomu. Sice ke konci zase jsem se bál, že budu bez pointy nebo smyslu, ale dočkal jsem se. Konec to lehce zachránil První fakt dobrý Lovecraft.
Málokterá povídka mě vyděsí tak, že mi přeběhne mráz po zádech, jen na ni pomyslím. Tohle je jedna z nich.
Dlho som si vravel, že snáď vyspoileroval zápletku v názve, ale nakoniec sa to vybralo o dosť iným, dalo by sa povedať nečakaným smerom. Atmosféra "absolútneho" podzemia je presne to, čo ide Lovecraftovi na jednotku a inak tomu nie je ani teraz. S prižmúreným okom prihadzujem aj štvrtú *.
Na téhle povídce je nejlepší styl vyprávění. Vypráví se zpětně s tím, že vypravěč ví, co je na konci. Proto je tady dost vsuvek. "To nám nemohlo dávat smysl." "V rámci toho, co teď víme, to vidím jinak." Atd. Což příběhu dodává větší dynamiku a v podstatě (z dnešního) pohledu příběhu dodává ten správný říz stejně jako předtím. A konec je prostě děsivě dobrý.
Mé první dostaveníčko s H. P. Lovecraftem. Jsem spokojená a už se těším na další, každopádně krysy jsou nejen výborným a detailně líčeným textem, nýbrž i skvěle namluvenou audiopovídkou. Za sebe jsem vyzkoušela obé a nemohu něž dát 5*.