Jan Roháč
Povídka od:
Alois Jirásek
Z knihy:
Divadelní hry, Díl III.
Píše se rok 1434. Husitské hnutí se rozpadlo na dva tábory - jeden chce uzavřít mír a přistoupit na dohodu s císařem Zikmundem, neboť je země válkami vyčerpaná, druhý – menší a s Janem Roháčem v čele – chce bojovat proti Zikmundovi i nadále.
Schyluje se k boji mezi oběma tábory. Jan Roháč je přemlouván, aby se vzdal boje a snažil se s ostatními o mír a kompromis. Ten to rázně odmítá – Zikmundovi nevěří a varuje všechny před Zikmundovými sliby. Tím se z Roháčových přátel stanou jeho nepřátelé.
V bitvě u Lipan tak proti sobě stojí Češi proti Čechům. Roháčův tábor je poražen a Roháč zajat. Krátce poté je však Roháč díky blahosklonnosti svých někdejších spojenců propuštěn na svobodu. Roháč slibuje, že bude proti Zikmundovi bojovat třeba i sám.
Císař Zikmund očekává české pány, aby stvrdili mír a dohodu s císařem, a je nadšen tím, jak lidé vítají mír a konec válčení. Dostane se však k němu Roháčův posel, který mu zkazí dobrou náladu – Roháč bude bojovat dál! Zikmund přikáže českým pánům, aby Roháče zničili.
Na pomoc proti Roháčovi, který se opevnil na hradě Sion, pozval císař Zikmund i maďarské vojáky. Roháč se však dlouho a úspěšně brání. Mezitím všichni poznávají, že měl Roháč pravdu – Zikmund nedodržuje sjednané dohody a dřívější skalní zastánce husitů perzekuuje. Dokonce se snaží zavraždit Jana Rokycanu, kterého slíbil dosadit jako arcibiskupa.
S maďarskou posilou je Sion dobyt a Roháč zajat.
Nemocný císař si nechá předvést zajatého Roháče a slibuje mu i ostatním zarytým kacířům smrt. To pobouří i přítomné české pány, někdejší Roháčovy spojence, kteří poznávají pravou Zikmundovu tvář a varují ho před novými nepokoji v české zemi.
Zdroj: aloisjirasek.cz