Jak jsme s tatínkem servírovali úhořům

Povídka od: Ota Pavel
Z knihy: Jak jsem potkal ryby, Veliký vodní tulák, Zlatí úhoři

Tatínek vypracoval skvělý plán, jak na úhoře, a Ota mu při něm měl pomáhat. Plán spočíval v položení šňůr do větší hloubky pod Palouk, kam se úhořům umístí také bohatá hostina. Probíhaly horečné přípravy, při kterých málem zničili strejdovi Proškovi rýčem celou jeho zahrádku, když hledali rousnice.
Toho dne začalo vydatně pršet, voda stoupala a vyplavovala do řeky utopené rousnice a mšice. Vydali se po pěšince nad řekou, cesta na Palouk byla dlouhá. Když stanuli na Palouku, tatínka popadl pytlácký zápal a vášeň, pohroužil se do příprav a poté poručil Otovi, ať se svlékne. Tatínek si nechtěl připustit, že přišli pozdě, také by mu bylo líto investic a příprav. Ota popadl šňůru, zdráhal se a ostýchal, ale neměl na to namítat tatínkovi, vstoupil do vody. Tatínek Otu povzbuzoval, křičel, ať jde dál, že už to bude, sám do vody nechtěl, protože neuměl plavat. Oty se zmocnil proud řeky, začínal ztrácet půdu pod nohama, lokal si vody, věděl však, že nesmí pustit šňůru. Odpoutal kámen od šňůry a pustil ho ke dnu, poté ucítil, jak ho tatínek táhne ku břehu. Tatínek byl zklamán, ale řekl si, že příště se to povede.

Komentáře (1)

Přidat komentář

---