Dům na kanálu
Povídka od:
Georges Simenon
Z knihy:
Pět belgických novel
Edmée, šestnáctiletá dívka, přijíždí z městského prostředí poté, co jí zemřel otec a stala se sirotou, na venkov ke svým příbuzným. V té době také umírá otec rodiny, který zanechává početnou rodinu. Nejstarší, jednadvacetiletý syn Fred se stává hlavou rodiny a o dva roky mladší bratr Jef mu pomáhá starat se o rozsáhlé hospodářství.
Edmée se dostává do prostředí, kde se mluví především vlámsky, takže se svou francouzštinou se ani s některými členy rodiny nemůže domluvit. Zde prožívá svou pubertu.
Simenon velmi věrně popisuje složité mezilidské vztahy na venkově z počátku 30. let 20. století.
Originální název:
Rok vydání originálu: 1933
La Maison du Canal
Rok vydání originálu: 1933
Simenon v raném věku dokázal jako i později perfektně líčit prostředí, postavy a mezilidské vztahy. Řekl bych, že jeho raná díla jsou možná to nejlepší z jeho tvorby, o čemž vypovídá i tato novela. Skvěle popsaná prostá venkovská rodina, do které vstoupí Edmée a částečně naruší její chod. Ukázka toho, že i před 80 lety měli v Belgii lidé stejné potíže jako i nyní a u nás. Fred, který nahrazuje otce ve vedení "rodinné firmy", tedy ve správě rozsáhlých polí, se neosvědčuje stejně jako jeho zesnulý otec. Snaží se ze sebe dělat bohatého sedláka, půjčuje si peníze, za které si užívá ve městě a zadlužuje celou rodinu. Kolik je u nás takových "podnikatelů", kteří si neumí spočítat 1+1, a že takové taky znám!
Druhá dějová linie zobrazuje dospívající děvče: a opět Simenon perfektně vystihuje její pocity, její pubertální představy a mladickou nevyzrálost, která ustí až k neuváženým činům. To ostatně platí i pro nevyzrálé bratrance Freda a Jefa.
Tragický závěr tohoto dramatu je logickým, ale smutným završením. 90% a 5*, 29.9.2013.