Dagon / Dagón

Povídka vznikla údajně na základě autorova snu. V celém mýtu Cthulhu, který v této době ještě nebyl plně rozpracován, se časem stala krátkým a úderným seznámením s jedním z klíčových tvorů Prastarých bytostí.

(SPOILER) Dám za štyri, lebo aj keď je to taká kratučká skica deja, tak to má všetko čo od Lovecrafta chceme. Odporný ostrov, rybaciu obludu, šialenstvo a hrdinu ktoré ho to fatálne zomelie. Chlapík stroskotá, niečo vidí, scvokne z toho a jediné riešenie sa zdá byť sebapicnutie. Dokonca to má na takú rýchlovku aj jasnú pointu, takže čo by som sa sťažoval.

Já Lovecraftovy spisy nečtu chronologicky, takže k první svazek čtu jako třetí - tzn. většinu námětů jsem už četla více (méně) rozpracované a ztvárněné v jiných povídkách.

Dagon na první pohled nevypadá nijak výjimečně, ale je jedna z autorových prvních povídek, které vydal v dospělosti. Je to první kamínek, na který se začalo vršit celé to šílenství Cthulhu, druhých bohů a podivných věcí z vesmíru. A stále je to velmi dobrá atmosférická záležitost, která umně pracuje s popisy hnusu a náznaky šílenství, izolace a něčeho tajemného a zlověstného, v čemž byl pan L mistr.

V dnešní době už příliš neosloví a neoslní, postupně budována atmosféra ale stále funguje.

Tak první povídka od Lovecrafta za mnou. Zatím budu hodnotit průměrně, dokud nebudu mít za sebou více povídek pro srovnání. Každopádně děj tu je velmi stručný, jen popis krajiny a psychického stavu hrdiny, ale atmosféru to má parádní.

Dagon, první velké božstvo z rozsáhlé mytologie pana Lovecrafta. Povídka sama o sobě se mi zdá být poněkud nepřitažlivá. Krátký popis odpudivé krajiny zakončený pohledem na monolit a zjevením Dagona.

A Dagon je to opravdu zajímavé. Jeho motiv je více rozveden (pokud se teď nemýlím a na něco nezapomínám), až v povídce Stín nad Innsmouthem. Tehdy se spojil otec Dagon a matka Hydra. A tady, právě tady má moje nejoblíbenější Lovecraftova povídka absolutní základ. A právě proto ji považuji za tak důležitou.

Dobrý výběr na začátek sbírky (čteno ve Zjevení Cthulhu), který se vám plíživě dostane pod kůži. Povídka nemá děj v klasickém měřítku, jak jsme zvyklí, za to je hodně popisná a na konci je taky nějaké to "bubu", takže za mě spokojenost.

Povedená povídka a beru to za mne i jako takovou prvotní zmínku o podmořském světě a kultu Cthulhu.

Lovecraft je pro mě spisovatel, který na velmi malém prostoru dokáže říct a předat velmi mnoho.

Dagon je v podstate bezdejová poviedka. Esencia klasického HPL štýlu. Čiže temnota, sila príroda, pochmúrna atmosféra, desivé a megazáhadné bytosti a ich stret s nič netušiacou (a chápajúcou) ľudskou bytosťou. Film Dagon z r. 2001 paradoxne nie je adaptáciou tejto poviedky, ale novely Tieň nad Innsmouthom.