Bezejmenné město
Povídka od:
Howard Phillips Lovecraft
Z knihy:
Bezejmenné město a jiné povídky, Stín nad Innsmouthem a jiné horrory (5 povídek), Měsíční močál, H. P. Lovecraft – Komplet Sebraných spisů
Vypravěč této povídky popisuje starobylé město kdesi v arabské poušti.
The Nameless City
Rok vydání originálu: 1921
Komentáře (11)
Přidat komentář
Tato povídka zastává v Mýtu pozici neotřesitelného významu.
"Ne, nezemřelo to, co věčně odpočívá,
a dlouhý věků běh i smrti smrtí bývá."
Pravil šílený Arab Abdul Alhazred, jakýsi KelThuzad Lovecraftova světa, svého druhu středobod celého mýtu, který se tu poprvé objevuje se svým slavným veršem, z dosud neznámého Necronomiconu.
Jinak je to povídka plná odkazů (a snad ani jeden není slepý) a temných spojnic, které se proplétají celým dílem Mistra. Nadto je to povídka zkrátka mile atmosférická, plná a hutná.
Má samozřejmě jakési nedostatky. Zmiňme to, že postava nikdy nemůže být na dobrodružství připravená tak, jak je mu připraven čtenář a nevěří tomu, čemu čtenář může bezpečně důvěřovat. Vypadá pak poněkud hloupě, zvláště myslí-li na starodávné město Ib, které, jak víme ze zahalení Sarnathu, rovněž bylo ovládáno rasou jakýchsi plazovitých potvůrek. Ale to je chyba, kterou autor, ani překladatel, ani čtenář nemohou odbourat a neměly by se nám tak promítnout do hodnocení bravurní povídky.
Lovecraft je mistr znepokojivých popisů a líčení úchvatně bizarních a tajemných míst, v jejichž stínech se plíží cosi nepopsatelného a nelidského. Problém je, že když takových povídek načtete víc, už vás na dalších nic moc nepřekvapí.
Občas to pan L zachrání přidáním nějaké další nové originální podivnosti, ale tady jsem nic tak úchvatně ozvláštňujícího nenašla (sorry klaustrofobie a ještěří lide), tudíž za mě povídka spadá do nijak výrazného průměru.
Výlet někam do exotických krajů s nějakým temnem. Zikmund říznutý Poem. Prostě nic pro mě. Už mě to štvalo dříve.
Klaustrofobie na kazdem kroku a tezke pisky mesta se ozyvaji. Avsak povidka mi neprijde vubec strasidelna natoz aby navazovala nejake negativni pocity.
H.P.L. se musi cist vecer, za uplneho ticha, kdyz doma nikdo jiny neni.. jinak tu vtiravou pritomnost neceho zlovestneho proste neucitite. Je vecer, ja jsem sama doma a ctu si Loveceafta. Nebudu mit lehke usinani.. :D
Prvá poviedka knihy na mňa hneď vytiahla jednu z mojich naväčších slabín, a to sú klaustrofobické scény, v ktorých sa postava prediera úzkymi a temnými priestormi. Keďže hodnotím postupne a rád by som poviedky porovnal, zatiaľ si nechávam rezervu a dávam 4*. Časom možno zmením.
Děsuplně na mĕ toto dobrodružství vypravěče rozhodně nepůsobil - za ten kvĕtnatý jazyk dávám - 35 %
Pěkně temné, špinavé, smradlavé (na každém kroku) město. Pro mě je toto typický HPL. Výborně!
Zde opět s autorem a jeho zmiňovaným názorem v doslovu úplně nesouhlasím. Zatímco on sám si povídky považuje, pro mě se jednalo v rámci literatury sice nadprůměrné dílo, ale v rámci sbírky spíše průměr. Ále možná jsem ještě takhle ze začátku knihy nedokázal vstřebat autorův styl. Nejlépe uděláte, pokud si povídku přečtete sami a uvidíte.
Výborný nástup, krásný průběh a useklý podivný závěr. Lovercraft se mi začíná hodně líbit tím, kudy, jak a kam se hrdina dostává, na co naráží a jak s okolím interaguje. Rostoucí problém je v autorově stálé neurčitosti. Vím, že je to asi jeho hlavní deviza, ale pro mě je to uhnutí tehdy, kdy začínají být věcí fakt zajímavé. Prakticky v každém takovém momentu u něj narazím na vyjádření typu "mimo lidskou představivost, nepopsatelné hrůzy, něco, co není možné slovy zprostředkovat apod." Sorry, tohle mi pohřbívá tak třetinu dojmu. Když už má ten maník takhle dobrej jazyk, tak bude schopnej popsat i čáry a barvy, před kterými tady taky uhnul.
Připomíná má to jeden achievement ve hře Amnesia: The Dark Descent. Když vypnete hru v momentě prvních hrátek s obrazem, napíše vám to něco ve stulu "You quit just when the things started to get interesting."