Vůl v chryzantémách část díla

I něco tak absurdního, jako je vůl požírající sousedčiny chryzantémy, může člověku zajistit úctu a obdiv široké veřejnosti (pokud je malířem dobytka). Postavy Sakiho povídek jsou pro takové uznání ochotny udělat ledacos; zaplatit za lov přestárlého tygra, proměnit svou hostitelku ve vlčici či zavést bohatou tetičku do kasina. Se svým typicky suchým, ironickým humorem Saki líčí, jak nečekaná rozuzlení takové snahy často mívají a jak směšné až groteskní bývá lidské úsilí udržet si své místo ve společnosti. „Člověk je bytost dvou tváří a cokoli, co nebere v potaz tu odvrácenou, působí uměle a mrtvě,“ říká Clovis Sangrail, cynický pozorovatel a vypravěč velké části příběhů. Vystihuje tím samu podstatu autorovy satiry – ustrnulé konvence a snobské rituály jsou jen jednou stránkou lidské povahy; ta druhá, chybující, živelná a komická si vždy znovu nalézá způsob, jak se projevit.Některé povídky vycházejí v češtině vůbec poprvé, ostatní se dočkaly nového překladu.... celý text