Člověk, tvor neznámý podobné

Alexis Carrel, plným jménem Marie-Joseph-Auguste Carrel Billiard, naturalisovaný Američan, jest původem Francouz. Narodil se roku 1872 v Sainte-Foy-les-Lyon na soutoku Rhony a Saony, a jest odchovancem lékařské fakulty lyonské. Prvním velkým Carrelovým objevem byl tepenný steh. Málokdo si dnes uvedomujeme, že před uveřejněním Carrelovy „Technique opératoire des anastomoses vasculaires“ v r. 1902 neměl chirurg spolehlivé možnosti zašiti proříznuté nebo jinak porušené stěny tepen. Tento objev kromě praktických výsledků došel brzy uznání a v roce 1912 byla Carrelovi udělena Nobelova cena pro lékařství. Nemenší zásluhou Carrelovou bylo propracování techniky kultivační pro tkáně ssavčí a lidské mimo tělo. Jeho předchůdci na tomto poli znali sice již tuto metodu pro tkáně studenokrevných živočichů, ale teprve Carrel se svými spolupracovníky v Rockefellerově institutu newyorském vypracoval způsoby, jak pěstovati tkáně teplokrevných živočichů mimo tělo, k takové dokonalosti, že dnes je možno pěstovati ve skleněných nádobách i lidské nádory. Tento objev vyvolal kdysi pozdvižení ve vědeckých kruzích pro své „novotářské kacířství“. Dnes však těžko by bylo lze popírat zásluhu Carrelovu, které si svými objevy dobyl na vědním poli tak důležitém. Pokusy s kultivací tkání vedou Carrela k dalším problémům: k transplantaci orgánů, k problému, jak nahraditi chorobný orgán ústrojem zdravým jiného živočicha tak, aby vykonával normálně svou činnost. Se svým bývalým spolupracovníkem, letcem Ch. Lindberghem, znamenitým konstruktérem, sestrojil skleněné srdce, kterým vhání krev do explantovaných orgánů a udržuje je tak na živu mimo tělo. Carrel jako výjimečně nadaný člověk je individualista a jako vědec nedává se poutat speciálisací. Skvělý biolog, fysiolog, lékař, chirurg i myslitel zkoumá podstatu člověka a možnosti jeho vývoje s hlediska fysiologického i filosofického. Carrelova kniha „Člověk, tvor neznámý“ jest pokusem všestranného genia podati v dnešní době plné specialisace přehled našich skutečných a základních vědomostí o člověku po stránce duševní i tělesné. Je to pokus o synthesu rozptýlených poznatků a výběr spolehlivě ověřených důležitých fakt, jež mají vztah k lidské bytosti. Lze namítnouti, že kniha nepřináší nových poznatků a že leckde ve svém individualismu stojí v rozporu s našimi demokratickými názory. Avšak Carrelovy odborné znalosti, jeho cítění estetické i jeho láska k Člověku přenášejí jeho knihu přes úskalí příliš osobní kritiky, jež by se upínala k maličkostem a nechápala celku.... celý text