Romanka89 oblíbené citáty

„ Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.“
— Jan Werich

„ „Křesťanství přidalo se na stranu všeho slabého, nízkého, netvorného, učinilo ideál z odporu proti všem zachovacím pudům silného života; zkazilo rozum i duševně nejsilnějších povah, učíc pociťovati nejsvrchovanější hodnoty duchovnosti jako hříšné, jako omylné, jako pokušení.“ Antikrist“
— Friedrich Nietzsche

„ „- byl spáchán největší zločin na lidstvu. - Hřích, ještě jednou řečeno, tato forma sebezprznění člověka par excellence, je vynalezen, aby vědu, aby kulturu, aby všechno povznešení a vznešenost člověka učinil nemožnými! Kněz vládne vynalezením hříchu.-“ Antikrist“
— Friedrich Nietzsche

„ Život - dlouhá smrt.“
— Friedrich Nietzsche

„ Po dvou věcech touží pravý muž - po nebezpečí a hře. Proto hledá ženu - nejnebezpečnější to hračku.““
— Friedrich Nietzsche

„ Naděje je nejhorší zlo, protože prodlužuje lidské utrpení.“
— Friedrich Nietzsche

„ Jak málo stačí ke štěstí! Tóny dud. - Bez hudby by byl život omylem.“
— Friedrich Nietzsche

„ Hudba uvolňuje ducha a okřídluje myšlenky.“
— Friedrich Nietzsche

„ „Kristus - anarchista, který měl úspěch. To je vše“
— Friedrich Nietzsche

„ „Ctnost - to znamená tiše seděti v močálu.““
— Friedrich Nietzsche

„ Nikdy si nekladla otázky, které mučí lidské dvojice: miluje mne? Miloval někoho více než mne? Miluje víc on mne, než já miluju jeho? Možná, že všechny tyto otázky, které se ptají po lásce, které ji měří, zkoumají, vyšetřují, vyslýchají, ji také v zárodku ničí. Možná, že nejsme s to milovat právě proto, že toužíme být milováni, tj., že chceme něco (lásku) po tom druhém, místo abychom k němu přistupovali bez požadavků a chtěli jen jeho přítomnost.“
— Milan Kundera

„ Vzpomněl si na známý mýtus z Platonova Sympsia: lidé byli nejdřív hermafrodité a Bůh je rozpoltil na dvě půlky, které od té doby bloudí světem a hledají se. Láska je touha po ztracené půli nás samých. (NLB)“
— Milan Kundera

„ Protože chtěl mít jistotu, že erotické přátelství nepřeroste nikdy v agresivitu lásky, scházel se s každou ze svých stálých milenek jen po velmi dlouhých přestávkách. Považoval tuto metodu za dokonalou a propagoval ji mezi přáteli: „Je třeba dodržovat pravidlo čísla tři. Buď je možno se vidět s jednou ženou krátce po sobě, ale v tom případě nikdy ne více než třikrát. Anebo je možno se s ní stýkat dlouhá léta, ale jen za podmínky, že mezi jednotlivými setkáními uplynou nejméně tři týdny.(NLB)“
— Milan Kundera

„ Možná, že nejsme s to milovat právě proto, že toužíme být milováni, to jest že chceme něco (lásku) po tom druhém, místo abychom k němu přistupovali bez požadavků a chtěli jen jeho pouhou přítomnost. (NLB)“
— Milan Kundera

„ Milovat se se ženou a spát se ženou jsou dvě odlišné vášně. Nejen rozličné ale i protikladné. Láska se neprojevuje touhou po styku(což zahrnuje nekonečné množství žen), ale touhu po sdíleném spánku(touha omezená na jednu ženu). (Nesnesitelná lehkost bytí)“
— Milan Kundera

„ Lidský čas se neotáčí v kruhu, ale běží po přímce vpřed. To je důvod, proč člověk nemůže být šťasten, neboť štěstí je touha po opakování. (NLB)“
— Milan Kundera

„ Člověk nikdy nemůže vědět, co má chtít, protože žije jen jeden život a nemůže ho nijak porovnávat se svými předchozími životy, ani ho opravit v následujících životech. (NLB)“
— Milan Kundera

„ Nic necestuje rychleji než světlo, s možnou výjimkou špatné zprávy, která si žije vlastním životem.“
— Douglas Adams

„ S gumovou kachničkou není člověk nikdy sám.“
— Douglas Adams

„ Všechno bylo, jak mělo být. Vše bylo připraveno. Věděl, kde má ručník.“
— Douglas Adams

„ Všechno, co vidíte, slyšíte nebo jakýmkoliv způsobem vnímáte, je charakteristické pro vás. Vy si vytváříte vesmír podle toho, jak ho vnímáte, takže všechno ve vesmíru, co vnímáte, je charakteristické pro vás.“
— Douglas Adams

„ Létání je umění, nebo spíš fígl. Ten fígl spočíva v tom, že se naučíš praštit sebou o zem a netrefit se.““
— Douglas Adams

„ Možná jsem nedošel tam, kam jsem původně chtěl, ale myslím, že jsem skončil tam, kde jsem potřeboval.“
— Douglas Adams

„ Jedna z věcí, které Fordu Prefectovi připadaly na lidech nejnepochopitelnější, byl zvyk neustále pronášet a opakovat naprosto očividná fakta, jako například to je ale krásně, ty jsi ale dlouhán, nebo jejej, vypadá to, že jsi spadl do desetimetrové studny, jsi v pořádku? Ford si nejprve vytvořil jistou teorii, která toto zvláštní chování vysvětlovala: kdyby lidé nechali zahálet mluvidla, nejspíš by jim ztuhla. Po několika měsících pozorování a přemýšlení nahradil tuto teorii jinou: kdyby lidé nechali zahálet mluvidla, uvedli by tím do chodu mozek.“
— Douglas Adams

„ "Vogonská poezie je ovšem až třetí nejhorší ve vesmíru. Druhá nejhorší je poezie Azgothů z planety Kria. Když král jejich básníků Chrochtos Prďoch recitoval svou Ódu na malou hrudku zeleného hnusu, již jsem objevil v podpaží jednoho letního jitra, čtyři posluchači zemřeli na vnitřní krvácení a předseda Středogalaktické komise pro mrzačení umění přežil jen díky tomu, že si uhryzal jednu nohu."“
— Douglas Adams

„ Stále více lidí se přiklánělo k názoru, že udělali nenapravitelnou chybu, už tehdy, když slezli ze stromů. Někteří dokonce tvrdili, že chybou bylo vůbec na ty stromy lézt, že měli všichni pěkně zůstat v oceánech.“
— Douglas Adams

„ DON'T PANIC --- NEPROPADEJTE PANICE“
— Douglas Adams

„ Bylo to asi takhle: Na počátku byl stvořen vesmír. Spoustu lidí to naštvalo a většinou se to považovalo za chybný krok.“
— Douglas Adams

„ A pak jednoho čtvrtka, téměř dva tisíce let poté, co jednoho člověka přibili na kříž za to, že říkal, jak by bylo ohromně bezva chovat se k sobě pro změnu trochu slušně, si jedna dívka sedící osaměle v malé kavárničce v Rickmansworthu najednou uvědomila, v čem je chyba. Přišla na to, jak by se ze světa dalo udělat docela příjemné místo. Dokonce měla pravdu - tentokrát by to bylo fungovalo, a ani by nemuseli nikoho k ničemu přibíjet.“
— Douglas Adams

„ „Pro Sada je svrchovaný člověk nepřístupný zlu, protože mu nikdo nemůže udělat nic zlého; je člověkem všech vášní a jeho vášně nalézají slast ve všem.“ Lautréamont a Sade“
— Maurice Blanchot

„ „Sade to řekl a zopakoval ve všech podobách: příroda nás přivádí na svět samotné, neexistuje žádný vztah jednoho člověka k druhému. Jediným pravidlem chování tedy je, že dávám přednost všemu, co na mě působí příznivě, aniž bych bral v úvahu důsledky, které tato volba může přivodit druhému. Největší bolest ostatních má vždy menší cenu než moje rozkoš. Co na tom sejde, musím-li vykoupit sebeslabší požitek neslýchaným nakupením těžkých zločinů, neboť požitek mi lahodí, je ve mně, zatímco účinek zločinu se mě nedotýká, je mimo mne.“ Lautréamont a Sade“
— Maurice Blanchot

„ „Příroda původně stvořila bytosti silné a slabé, s úmyslem, aby tyto byly neustále podrobeny oněm, tak jako jehně je podrobeno lvu a skřivan sokolu. Obratnost a inteligence člověka mění postavení jedinců: podřadnost jedněch a nadřazenost ostatních již neurčuje fyzická síla, nýbrž bohatství. Člověk nejbohatší stává se nejsilnějším, jedinec nejchudší stává se bytostí nejslabší. Prvenství silného před slabým je ostatně odpradávna psáno v zákonech přírody a je jisto, že je jí lhostejné, že řetěz poutá méněcenného, že drtí chudšího a slabšího a že tito jsou svíráni rukou bohatého a silnějšího člověka.“ Justina čili prokletí ctnosti“
— Donatien Alphonse François de Sade

„ „Je neuvěřitelné, jak si mnozí vlastními předsudky zužují hranice svého života. Představte si, například, jak někdo, kdo vraždu nazve zločinem, šidí tím nesmyslným názorem sám sebe. V okamžiku, kdy se sníží k tomu, že uznává chiméru takového předsudku, okrádá sám sebe o sta různých radostí, které jsou lahodnější než cokoli jiného. Což k čertu vadí přírodě, bude-li na světě o deset, dvacet, nebo pět set lidí méně? Copak se dobyvatelé, hrdinové nebo tyrani podrobují takovým nesmyslným zákonům? Můj bože, je-li někdo lačný po vraždě nebo zločinu, z toho přece vyplývá, že je má konat, nebo je dát vykonat jinými. To jsou ty správné zákony přírody. Pravý zákon je vepsán do našich srdcí, musíme se ukájet na úkor kohokoli.“ 120 dnů Sodomy“
— Donatien Alphonse François de Sade

„ „Kořeny největších požitků jsou v našem nejhanebnějším konání. Čím více požitku chceme získat z jakéhokoli zločinu, tím hrůznější musí tento zločin být. Co se týče mé osoby, pánové, dovolíte-li, abych mluvil o sobě, tak musím doznat, že při malých zločinech, které páchám, již vůbec nepociťuji žádnou dráždivost. Tu cítím už jen při nejhrůznějších darebnostech a zradách, které si lze představit.“ 120 dnů Sodomy“
— Donatien Alphonse François de Sade

„ „Ó! Jaká rozkoš je v ničení, nic nevzpružuje tolik chlípnost. Žádné kouzlo se nevyrovná půvabu takové špatnosti. Kdyby všichni lidé znali tuto rozkoš, byla by země do deseti let vylidněna. Drahá Julietto, z vašich skutků vidím, že milujete zločin stejně jako já.“ Julietta“
— Donatien Alphonse François de Sade

„ „V jádru je sexuální spojení kompromisem, bytím mezi životem a smrtí: jedině když zlomí spojení, které ho omezuje, odhaluje erotismus konečně násilí, které je jeho skutečnou povahou; obrazu svrchovaného člověka odpovídá jedině realizace násilí.“ Erotismus (o markýzi de Sade)“
— Georges Bataille

„ „Kdysi se jedinec nevzdával bujnosti erotismu ve prospěch rozumu jako dnes.“ Erotismus“
— Georges Bataille

„ „Sade vymyslel privilegia, vůči nimž byly výsady šlechticů a králů ubohé.“ Erotismus“
— Georges Bataille

„ „Ale vy, krásná Eugénie, máte zřejmě na mysli tu anekdotu o zničení Sodomy a Gomory, což byl trest za úchylné praktiky jejich obyvatelstva... Ale to jsou jen historky z té sbírky anekdot zvané Písmo svaté... Ve skutečnosti ta místa zničilo zemětřesení, podobně jako Pompeje – a pokud jde o jejich obyvatele, ti nedělali nic jiného, jako mnozí našinci, když se oddávají svým přirozeným choutkám…“ Filosofie v budoáru“
— Donatien Alphonse François de Sade

„ „Nedopustíme se ničeho zlého, jestli porušíme třeba všechny zásady lidské spravedlnosti, jaké si jen dovedeme představit, a jestli si vytvoříme podle svého gusta jinou spravedlnost, která bude lepší, protože bude sloužit našim zájmům a tužbám: ony jsou totiž jediné, co je na této zemi svaté, a dopouštíme se velké chyby, jestli dáváme přednost chimérám před pocity, které nám dala příroda...“ Filosofie v budoáru“
— Donatien Alphonse François de Sade