meluzena meluzena oblíbené citáty

☰ menu

 „ Samolibost není v podstatě než omezenost – i když jí propadne člověk třeba geniální.“
— Josef Čapek
„ Míti na něco peníze nikterak ještě neznamená míti na to právo.“
— Josef Čapek
„ Průměrnost, podprůměrnost je u velkých národů ještě protivnější než u národů malých, protože sebevědomější.“
— Josef Čapek
„ Kdo jednou našel sám sebe, nemůže už nikdy nic v tomto světě ztratit. A kdo jednou pochopil člověka v sobě samém, ten chápe i všechny ostatní. (povídka Fantastická noc)“
— Stefan Zweig
„ Zachránit nás může jenom jeden člověk: soudruh Stalin. Kdyby tu byl dva dny... Všechny by postřílel - a pak ať si jde zase klidně lehnout. (odposlechnuto mezi lidmi)“
— Světlana Alexandrovna Alexijevič
„ A já vám něco povím: To, čemu říkáme náš život, to není všecko, co jsme prožili; to je jen výběr. Toho, co prožíváme, je příliš mnoho, víc, než nač stačí náš rozum. Proto si jen vybíráme to a ono, co se nám hodí, a jaksi z toho upleteme takový zjednodušený děj; a tomu výrobku říkáme náš život. Ale co odpadků přitom necháváme, co divných a strašných věcí pomíjíme, kristepane, kdyby to si člověk uvědomil! Ale my můžeme žít jen jeden jednoduchý život. Bylo by nad naši sílu prožít víc. Neměli bychom sílu nést život, kdybychom nepoztráceli cestou většinu života. - Muž, který nemohl spát“
— Karel Čapek
„ Hladoví nechtějí vládnout, nýbrž jíst…“
— Karel Čapek
„ Byl příliš prostý na to, aby uvažoval, kdy dospěl k pokoře. Ale věděl, že k ní dospěl, a věděl, že pokora není člověku k necti a není na újmu opravdové hrdosti.“
— Ernest Hemingway
„ Ale pak není normální žádný umělec, neboť kdyby byl, nebyl by umělcem. Normální lidé netvoří umělecká díla. Jedí, spí, vykonávají rutinované práce a umírají.“
— John Steinbeck
„ Za války se rakouský útlak stupňoval, „Markýz Gero“, arcivévoda Bedřich, řádil. Mareš při přednáškách mluvil mimo jiné o velkých organismech, které musí zahynout, jestliže se příliš rozpínají. (Lékař vzpomíná (1895–1920))“
— Vladimír Vondráček
„ Teprve později jsem přišel na to, že pozorovat tančící je stejně zajímavé jako pozorovat živočichy v zoologické zahradě. (Lékař vzpomíná (1895–1920))“
— Vladimír Vondráček
„ Skupina, do které jsem patřil já, považovala školu za nutné zlo, kterého je nutné se zhostit s úspěchem, neboť vědomosti z některých předmětů jsou cenné a dobrá známka je výhodná, příliš vyniknout je však zbytečné. (Lékař vzpomíná (1895–1920))“
— Vladimír Vondráček
„ Padesátka je věk, ve kterém se člověk v poměrném mládí dožívá úctyhodného stáří.““
— Vladimír Vondráček
„ „K narozeninám je ustáleným zvykem přát si zdraví. Já ale myslím, že je lepší být mírně churav a šťasten, než být zdráv a nešťasten.““
— Vladimír Vondráček
„ Pokud často říkáte, že už to nemůžete dál vydržet, je na čase zpomalit. Pokud potřebuje podpůrné prostředky, abyste vydrželi svůj vlastní život, je něco špatně. (Kniha SLOU)“
— Kamila Boudová
„ Všichni po něčem toužíme, slepě za tím běžíme a neumíme být spokojeni tady a teď s tím, co máme, a s tím, co nemáme. (Kniha SLOU)“
— Kamila Boudová
„ V pornografickém světě lidi neustále předstírají, že si vyrazili do lesa na piknik, nebo že přišli spravit sporák, když ve skutečnosti jsou jen nažhavení, až si to rozdají. Po čase mě začal přitahovat svět, v němž si lidé skutečně touží udělat piknik v lese a kde opravář sporáků opraví sporák, smekne před dámou klobouk a odjede ve své dodávce, přičemž jí možná jednou přátelsky zatroubí na klakson. (Někdy prostě prší)“
— Michel Faber
„ Klíčem ke krásnému životu je okouzlení. (Kulový blesk)“
— Liou Cch'-sin
„ Nějaké letadlo zmizelo. (...) hlasatelka říká, že „se postrádá“, jako by to byl pes, brýle nebo jedna rukavice, jako by se nakonec mohlo najít někde za gaučem nebo na nádraží ve ztrátách a nálezech. (Vyšlapaná čára)“
— Sara Baume
„ Na zdi jsou svaté obrázky, bez výjimky. Kde nejsou svaté obrázky, tam jsou citáty z Bible, vytištěné velkým písmem: (...) VAŠE NEPRAVOSTI VÁS ODDĚLUJÍ OD VAŠEHO BOHA; VAŠE HŘÍCHY ZPŮSOBILY, ŽE SKRYL SVOU TVÁŘ A NESLYŠÍ. Jako kdyby Bůh poslouchal obličejem, jako sova. (Vyšlapaná čára)“
— Sara Baume
„ V koupelně na zrcadle je žíhaný slimák. (...) Nechám ho, kde je. Předpokládám, že ví, proč se tam chtěl dostat, co si potřebuje na tom zrcadle zařídit. (Vyšlapaná čára)“
— Sara Baume
„ Každá duše procházející světem se dotýká hmatatelného a poznamenává proměnlivé, ale nic si s sebou ve finále neodnáší. A tak nosíme boty a sedáme na polštářích a všechno to nakonec zůstane, jak bylo, a duše pokračuje dál, podobně jako vítr v sadu sbírá ze země listí - jako by na světě nebylo větší potěšení než zahnědlé listy, jako by se bylo třeba okrášlit, obléci, obalit vějíři zahnědlého jabloňového listí - a pak je za domem všechno upustí a fičí dál. (Ztrácení)“
— Marilynne Robinson
„ Byly jsme tiché a díky tomu nás měli za poslušné. A protože jsme se neučily ani zvlášť špatně, ani zvlášť dobře, nechávali nás na pokoji. (Ztrácení)“
— Marilynne Robinson
„ Když jsme se vrátily domů, Sylvie tam samozřejmě byla a užívala si večera, jak říkala svému zvyku sedět v místnosti potmě. (Ztrácení)“
— Marilynne Robinson
„ Každý intenzivní vztah mezi lidskými bytostmi je plný železných pastí, a když člověk chce, aby vydržel, je třeba se naučit, jak se jim vyhnout.“
— Elena Ferrante
„ Zákon se hodí, když máš co dělat s lidma, který sklapnou paty, už když slyšej slovo ZÁKON. Ale sama víš, jak je to tady. Takže když lidi nemaj strach před zákonem, musíš jim ho nahnat ty.“
— Elena Ferrante
„ Když se lidé budou držet jen toho, co znají, může jim utéct tolik nádherných věcí. (Obchodník s hudbou)“
— Rachel Joyce
„ Jen proto, že jste připravení se pro něco vrátit, ještě nemáte záruku, že to na vás bude čekat. (Obchodník s hudbou)“
— Rachel Joyce
„ Cesta do nebe nevede skrz mraky, ale skrze radost, se kterou se díváš na svět, navzdory bolesti a zármutku. (Obchodník s hudbou)“
— Rachel Joyce
„ "Jaký by to byl život? pronesla najednou. "Svatba a dítě?" Normální, pomyslel si. Mohl by být normální. (Obchodník s hudbou)“
— Rachel Joyce
„ Co je to plebs, jsem zjistila v téhle chvíli a bylo mi to mnohem jasnější, než když se mě na to před lety zeptala moje učitelka. Plebs jsme byli my. Plebs byly ty tahanice o chleba a o víno, ty hádky, koho obsloužili dřív a líp, ta špinavá podlaha, po které číšníci chodili sem a tam, ty stále vulgárnější přípitky.“
— Elena Ferrante
„ Srdce má svoje důvody, o kterých rozum nic neví. (Když zpívají cvrčci)“
— Charles Martin
„ Zázraky se dějí. Navzdory tomu, že si to někteří lidé nemyslí, se zázraky opravdu dějí. (Když zpívají cvrčci)“
— Charles Martin
„ Pro vědu bylo srdce něčím, co je třeba rozpitvat, popsat a uložit na polici naložené v konzervačním roztoku, aby nějaký student s brýlemi a zubními rovnátky mohl říct ,Ahaʻ a ,Ajoʻ. Vědecký přístup byl chladný, bez citu, a dokonce i způsob vyjadřování vědců byl sterilní. Jako by srdce nebylo nic víc než buňky držené pohromadě dalšími buňkami. (Když zpívají cvrčci)“
— Charles Martin
„ Když jsem tě ten den pozorovala, viděla jsem, jak rychle přichází nový svět. Mnohem vědečtější, výkonnější a tak. Víc nových metod k léčbě starých nemocí. To bylo dobré. Ale byl to drsnější, krutější svět. A já viděla holčičku s pevně zavřenýma očima, jak si tiskne na prsa ten starý svět, o kterém v duchu ví, že už nemůže dlouho existovat, drží ho a prosí, aby ji neopouštěl. Nešlo ani tak o tebe a o to, co jsi dělala. Ale já viděla tohle a nikdy jsem na to nezapomněla. (Neopouštěj mě)“
— Kazuo Ishiguro
„ Všechny cikády letět zpátky do lesa. Někdy myslet na člověka. Muset se pořád smát. (Cikáda)“
— Shaun Tan
„ Žádný příčetný člověk by nevzdoroval SSSR, znělo oficiální stanovisko diktatury. Takže jinak řečeno, protože: a) komunismus představoval vrcholnou formu humanitní společnosti; b) normální lidé přirozeně tíhnou k ideálům; a pak c) kdokoliv zavrhuje ideální řešení, je očividně choromyslný. Choromyslný lidé patří do blázince, a proto disidenti často končili právě tam. (Batoh, medvěd a osm kartonů vodky)“
— Lev Golinkin
„ Když ti život podtrhne koberec pod nohama, vytvoří taneční parket. (A na nebi čekají hvězdy)“
— Lori Nelson Spielman
„ Už v první třídě mi paní učitelka se smutným výrazem v obličeji sdělila, že budu asi dyskalkulik. Strašně jsem brečela, protože jsem si myslela, že dyskalkulie je nějaká nemoc, třeba jako rakovina, na kterou umřela prababička. Doma mi máma vysvětlila, že jsem prostě jenom pitomá a ať si z toho nic nedělám. (Probudím se na Šibuji)“
— Anna Cima
„ Kdo je poctivý, toho mohou ostatní zradit. Přesto buď poctivý. Kdo je laskavý, toho mohou ostatní pomluvit. Přesto buď laskavý. Dobro, které dnes vykonáš, mohou ostatní zítra zapomenout. Přesto čiň dobro. Co vybuduješ, to mohou ostatní zničit. Přesto buduj. Neboť nakonec bude vše jen mezi tebou a Bohem, nikoli mezi tebou a ostatními. Tuhle modlitbu si prý na zeď nad své lůžko napsala matka Tereza.“
— Fredrik Backman