Claire Lombardo: VŠECHNO PŘI STARÉM

Julia Amesová má konečně pocit, že svůj život drží pevně v rukou. Po mládí plném otřesů a citových zmatků dospěla do zdánlivě klidné fáze – do bezpečného, usazeného středu života. V sedmapadesáti letech věří, že to nejhorší má za sebou. Jenže pak se jí v životě začnou objevovat věci, které nečekala: Překvapivé oznámení syna. Odloučení svéhlavé dospívající dcery. A především návrat minulosti, který je stejně svůdný jako nebezpečný. Stačí málo a Julia se může znovu ocitnout na hraně, kde už jednou byla. Všechno při starém je pronikavým a citlivým portrétem života v celé jeho neuhlazenosti. S mimořádnou přesností zachycuje mateřství bez příkras, křehkost mezigeneračních vztahů i nepředvídatelné řetězce příčin a následků, jež formují naše osudy. Je to příběh o tom, jak se proměňujeme – a jak nás minulost nikdy úplně nepustí. Novinka od autorky románu Nejhezčí dny našich životů.

Ukázka z knihy
Stane se to stejným způsobem, jako se jí stávají všechny nejdůležitější věci: zčistajasna, a protože udělá něco, co udělat neměla. A po vzoru leckteré nahodilé události jde o důsledek zcela ospravedlnitelného rozhodnutí, nepatrné odchylky od normálu, která se zpětně bude zdát náhodná skoro až moc – zanedbatelný odklon, a najednou se všechno řítí volným pádem. Vesmír se nadšeně chopí oné zřídka zvolené „jiné“ možnosti a řítí se vpřed s rozpřaženýma rukama jako blázen, co se pokouší vybrakovat všechny regály v supermarketu, což je mimochodem přesně to místo, kde se Julia momentálně nachází, tedy v gurmánském obchodě s potravinami o dvě obce dál, chce tu na poslední chvíli koupit pár věcí na narozeninovou oslavu pro manžela, jemuž je dnes šedesát. Podle všech měřítek jde o prohřešek skutečně drobný, o „jinou“ možnost tak neškodnou, že neškodnější už být ani nemůže: zvolila obchod, kde obvykle nenakupuje, protože v tom, kde obvykle nakupuje, došlo krabí maso. Posléze si bude pamatovat, jak ji napadlo – když opouštěla ten původní obchod s prázdnýma rukama –, že i tak bezvýznamná změna rutiny může snadno vést ke katastrofě, která se neměla stát. Tak se na svět vždycky díval Mark, vědecky a neuvěřitelně úzkostně, jako na sérii učiněných nebo neučiněných rozhodnutí a jejich matematicky komplikované důsledky. Juliin mozek začal fungovat obdobně až po delší známosti s ním, do té doby si vystačila s úsudkem, že jedno rozhodnutí prostě zavírá dveře jinému, že ve vesmíru žádný vyšší řád nepanuje a v podstatě na ničem zas tak moc nezáleží. Tato nepřehlédnutelná odlišnost jejich povah má nejspíš na svědomí i skutečnost, že Mark zodpovědně pokračoval magisterským studiem a získal titul inženýra, zatímco Julia se na diplom z anglického jazyka a rétoriky na Kansaské státní univerzitě vykašlala. V každém případě už spolu žijí takřka třicet let, tím pádem i ji napadlo – jen taková prchavá myšlenka –, že i podobná bezstarostná změna rutiny může mít neblahý dopad. Nicméně si představila něco z katastrofických filmů, čemu by se vyhnula, kdyby se obešla bez krabího masa, místo aby popojela k jinému obchodu čtvrt hodiny západním směrem, například prudkou srážku s nákladním vlakem nebo že narazí na pozemní minu, nikoli na osmdesátiletou paní, zahleděnou na pyramidu vyskládanou z kumquatů. V první chvíli ji nepozná. Nevšimne si jí, přinejmenším ne vědomě, dokonce ani nezastaví, cílevědomě pokračuje kolem bio ovoce a zeleniny k oddělení s mořskými plody a zvažuje, že by se zastavila v uličce s trvanlivými potravinami, jestli tu nemají něco zajímavého. Někdy jsou totiž obchody ve vzdálenějších satelitních městečkách zásobované lépe. Snad by mohla nakonec projít obchod celý, říká si, prověřit, jaké tu mají další věci, které se vymykají masové konzumaci obvyklých zákazníků jejího obvyklého supermarketu, když vtom jí to dojde. Její mozek opožděně zařadí tvář oné ženy, přesvědčivě zamaskovanou – jako neviditelným závojem – stářím. Životem ji zas tolik přízraků nepronásleduje, vlastně by se našla jen hrstka lidí, které si vroucně přeje víckrát nepotkat, a čirou náhodou k nim patří i Helen Russoová. Tak jak je možné, že vzápětí přistihne samu sebe, jak dělá krok zpátky ke konci uličky s trvanlivými potravinami, jak se noří z proudu nakupujících, aby se mohla ohlédnout? Už je to přes osmnáct let, což se zdá s podivem vzhledem k tomu, že se kdysi vídaly minimálně jednou týdně, zvlášť když je její svět tak malý, že i něco tak nepatrného, jako je změna v nákupních plánech, se dá považovat za zásadní rozhodnutí...

Claire Lombardo je absolventkou University of Illinois. Byla sociální pracovnicí, a než se rozhodla napsat svůj první román, pomáhala dětem a rodinám bez domova. Také pracovala jako knihkupkyně a učila tvůrčí psaní. Žije v Minneapolis. Její román The Most Fun We Ever Had (2019) se stal krátce po vydání bestsellerem New York Times a byl nominován na cenu Women's Prize for Fiction. Česky vyšel pod názvem Nejhezčí dny našich životů v roce 2021 v nakladatelství Ikar.

Claire Lombardo: Všechno při starém, přeložila Lenka Faltejsková, vydává nakladatelství Ikar, 592 stran, doporučená cena 599 Kč

Knihu můžete koupit zde

---

Všechno při starém Claire Lombardo

Julia Amesová má konečně pocit, že svůj život drží pevně v rukou. Po mládí plném otřesů a citových zmatků dospěla do zdánlivě klidné fáze – do bezpečného, usazeného středu života. V sedmapadesáti letech věří, že to nejhorší má za ... více

Přejít na komentáře (1)