Bernhard Schlink: Žena na schodech

Na přelomu 60. a 70. let se ve Frankfurtu nad Mohanem střetávají tři muži – podnikatel, malíř a právník. Všichni tři chtějí jednu ženu a ve hře je i obraz s jejím portrétem, který nečekaně zmizí i s ní. Po více než čtyřiceti letech obraz vystaví galerie v Sydney a to je důvod, proč dva z nich přicestují z Německa do Austrálie a střet o obraz pokračuje. Třetímu muži nejde o obraz, ale o dotyčnou ženu, která v Austrálii žije. Proč žije Němka právě tam, v jakých podmínkách a co se s protagonisty ve skutečnosti událo v uplynulých desetiletích?

U Bernharda Schlinka je jako ve všech jeho prózách současnost pevně provázaná s minulostí a obsahuje nečekané rozuzlení.

Ukázka z knihy
Nemohl jsem strávit den v Botanické zahradě, aniž bych zašel do Art Gallery. Zase jsem stál před obrazem a zase mě ta žena přiváděla do rozpaků. Ne proto, že byla nahá, ne proto, že mi připomínala, co se tenkrát stalo. Ale protože jsem viděl jinou ženu než tu, kterou jsem poznal tenkrát a dosud ji tak viděl. Kam jsem dal oči? Ona neschází na obraze ze schodů proto, aby hrála na klavír nebo pila čaj, ani proto, že ji dole s radostí očekává milenec. Schází ze schodů se skloněnou hlavou a sklopenýma očima, jako by k tomu byla donucená, ale smířila se s tím. Jako by vzdorovala, ale odpor vzdala, protože ten, kdo ji má ve své moci, je příliš mocný. Jako by mohla jen mírností, svůdností a oddaností usilovat o šetrné zacházení. Přitom musí počítat s tím, že si ji prostě vezme. Nebo si to snad přeje? Aniž by to tomu muži nebo jen sama sobě přiznala? Kdysi jsem viděl v jedné galerii obrazy bílých otrokyň v arabských nebo tureckých harémech z devatenáctého století. Sloupy, mramor, polštáře, vějíře, nahé ženy v lascivních postojích a s nevyzpytatelnýma očima. Kýč, pomyslel jsem si. Je kýč i tahle žena sestupující ze schodů mně v ústrety? Nevím. Směsice násilí, svůdnosti, odporu a podvolení mě znejišťovala. V takové situaci jsem žádnou ženu nikdy neviděl. Neodpovídalo to tomu, jak jsem tenkrát Irenu Gundlachovou poznal. Nebo jsem tenkrát všechno chápal špatně?

Z Doslovu Jana Šíchy: Román Žena na schodech vydal Bernhard Schlink v roce 2014. Ruská válka se tehdy ohlašovala na Krymu, k pandemii bylo ještě daleko. Schlink (narozený 1944) ve svých textech citlivě vnímá změny v politice a ve společnosti. Román Žena na schodech se dá čist jako bilanční text. Jako ohlédnutí za již neexistujícím západním Německem, za moderním uměním, v náznaku také jako ohlédnutí za terorismem ultralevicové Frakce Rudé armády. Ale také ohlédnutí za vírou v právo a ústavní pořádek. V roce 2026 by Schlinkův pohled zpět byl pohledem ještě přes několik dalších propastí.

Sdílet příběhy. Spojovat lidi.

Román se třemi muži, jednou ženou, dvěma kontinenty a jedním obrazem se dobře čte, protože jeho lidské situace nám jsou blízké. Pokus Schlinkova vypravěče dát minulosti smysl, když už se minulost nedá napravit, končí nezdarem. Německá společnost není na tento druh nezdaru zvyklá. Při čtení románů z českého pohledu není špatné si tento fakt připomenout. „Nestěžuju si na to, že jsem starý. Nezávidím mladým, že mají život teprve před sebou. Ale závidím jim, že mají krátkou minulost.“ Němci dodnes minulost vnímají jako něco, co je možné pravdivě pojmenovat, naplnit odpovědností, doprovodit správnými gesty. Závidět mladým, že mají krátkou minulost, je v Německu značné novum, zde formulované světoznámým spisovatelem. Příběh o pokroku a správných řešeních se v textu, čtenářstvu před očima, poněkud rozplynul.

Bernhard Schlink (*1944) je významný německý právník a slavný prozaik, držitel mnoha literárních ocenění. Jeho román Předčítač z roku 1995 (č. 1998) se stal literárním fenoménem a byl přeložen do padesáti jazyků. V roce 2008 byl rovněž úspěšně zfilmován (režie Stephen Daldry, v hlavní ženské roli Kate Winsletová). Česky dále vyšly prózy Útěky z lásky (2001), Návrat (2007), Spravedlnost podle Selba (2009; společně s Walterem Poppem), Víkend (2011) a Letní lži (2017). Roku 2019 vyšel přelomový román Olga, kterým spisovatel „revidoval“ německou historii 20. století. O dva roky později následovala povídková sbírka Barvy loučení a prózy Vnučka (2022) a Pozdní život (2024). Žena na schodech, Schlinkův román z roku 2014, vychází česky poprvé.

Bernhard Schlink: Žena na schodech, přeložila Jana Zoubková, doslov napsal Jan Šícha, vydal Odeon v edici Světová knihovna – svazek 301, 224 stran, doporučená cena 399 Kč

Knihu můžete koupit zde

---

Žena na schodech Bernhard Schlink

Na přelomu 60. a 70. let se ve Frankfurtu nad Mohanem střetávají tři muži – podnikatel, malíř a právník. Všichni tři chtějí jednu ženu a ve hře je i obraz s jejím portrétem, který nečekaně zmizí i s ní. Po více než čtyřiceti letec... více

---

Předčítač Bernhard Schlink

Na samém počátku Schlinkova románu stojí událost ryze osobní, ne-li přímo soukromá: totiž onemocnění žloutenkou. V jeho průběhu však dojde k přesahu, který se bezprostředně dotýká osudu a svědomí jednoho z největších evropských ná... více

Přejít na komentáře (1)