Příběh odvahy, rodičovské volby a jejích důsledků...

novinky

PR článek,
Příběh odvahy, rodičovské volby a jejích důsledků...

David Grossman: Život si se mnou zahrává

Nový román světoznámého izraelského spisovatele a nositele Mezinárodní Man Bookerovy ceny Davida Grossmana přináší komorní rodinné drama na pozadí velkých dějin dvacátého století – příběh tří generací silných žen, jejichž osudy se pohybují mezi současným Izraelem a Titovou Jugoslávií.

Temné události z minulosti hluboce poznamenaly vzájemné vztahy všech tří žen a svazují je pouty, ze kterých se nedovedou vymanit. Devadesátiletá Vera se společně se svou dcerou a vnučkou vydává na chorvatský ostrov Goli otok, kde strávila tři roky nucených prací v Titově gulagu, když se odmítla veřejně zříct své životní lásky – manžela Miloše, neprávem obviněného z vlastizrady. Za jejím rozhodnutím, připomínajícím „Sofiinu volbu“, však dřímá hrozivé tajemství, v jehož stínu celá rodina žije…
Příběh o ráně, která se dědí z generace na generaci, o boji za zachování paměti, ale také o odvaze a lásce, která nevyhasíná ani půl století potom, co milovaný člověk už nežije, se zakládá na skutečných osudech jugoslávské národní hrdinky Evy Panićové‑Nahirové.

Ukázka z knihy:

Okénkem letadla jsou vidět zalesněné hory. Těžké mraky leží níž než jejich vrcholky. Na palubě je skoro tma. Pokud se počasí zítra nezmění, nebudeme moct vyplout na Goli otok.

Během letu se v jednu chvíli s tátou potkáme ve frontě na záchod. Je bledý a potí se. Strach z létání mu dává zabrat. Ptám se ho, jestli netuší, co má Nina za lubem. Jaký film po nás chce. Film o Veře? O Veře a Nině a o tom, co se mezi nimi odehrálo? Na co položit důraz?

Neumí odpovědět. Prostě neví. Nina mu při jednom z organizačních telefonátů prozradila, že má takový nápad, ale nedovedla ho upřesnit. „Ještě to nemám úplně promyšlený,“ řekla mu, a když na ni Rafael tlačil, prohlásila, že teprve až budeme na místě, na ostrově, rozhodne se, jestli se na to cítí připravená. Náš dialog se odehrává, jak už bylo řečeno, u dveří na záchod, a skončí ve chvíli, kdy za nimi táta zmizí.


Z doslovu Goli život Evy Lenky Bukovské a Magdalény Jehličkové:

Když se Eva Panićová ocitla na životní křižovatce, která měla předurčit příští osud jí samotné i její dcery Tiany, bylo jí právě třiatřicet let. Psal se říjen roku 1951, o tři dny dříve se ve vazební cele oběsil její manžel a muž jejího života Radosav („Rade“) Panić poté, co byl falešně obviněn, že je sovětský špion ve službách Stalina a že se dopustil zrady Titovy Jugoslávie. Evu postavili před rozhodnutí – buď podepíše doznání, že se její manžel těchto skutků dopustil, anebo ji čeká obviněni z velezrady a vězení a její šestiletá dcera zůstane bezprizorní. Eva rezolutně odmítla očernit památku milovaného manžela, po jehož boku prožila turbulentní válečná léta a s nímž ji spojovala kromě odbojářské minulosti i hluboká víra v komunistické ideály. Ihned byla převezena do centrální věznice v Bělehradě. Po deseti dnech na samotce, kde se pokusila o sebevraždu, ji deportovali do ženského lágru na chorvatském ostrově Sveti Grgur poblíž známějšího vězení na ostrově Goli otok. Dcery Tiany se ujala Evina sestra Klari, jejíž manžel a syn zahynuli v Osvětimi a která nyní žila s Židem, který v holokaustu ztratil manželku a malou dcerku. K Tianě se opatrovníci chovali bezcitně, za prohřešky ji zamykali ve sklepě a po dvou letech ji umístili do sirotčince. Odtamtud si pro ni po šestadvaceti měsících vězněni přijela Eva Panićová, která se s podlomeným zdravím – psychickým i fyzickým – vrátila z Titova lágru...

Grossman, který se vůbec poprvé chystal napsat román podle skutečné události, v sobě nechával příběh dlouhá leta zrát, než přišel na způsob, jak Eviny osudy uchopit. Klíčem se mu stal motiv natáčení dokumentárního filmu o Veřině-Evině životě – který ovšem i v realitě hrál významnou roli. O Evě Panićové-Nahirové vzniklo hned několik dokumentů, z nichž ten první, nazvaný Nahý život (v originále Goli život, 1989), na kterém spolupracoval i zmiňovaný Danilo Kiš a v němž vystupuje i další jugoslavská Židovka s podobným osudem, Jovanka Žeňa Leblová, byl v době svého vzniku jedním z prvních svědectví o hrůzách Titových lágrů. Druhý dokument, nazvaný prostě Eva, který natočil v roce 2002 izraelský režisér Avner Faingulernt, se pak zaměřil mimo jiné i na vztah matky a její nyní již dospělé dcery a podobně jako v Grossmanově románu zde během společné cesty na ostrov Goli otok dostaly obě ženy příležitost ke smíření. Eva a její dcera Tiana si díky natáčení mohly poprvé vyříkat onu temnou kapitolu svých navzájem propletených životů, kdy počátkem 50. let obě skončily každá ve svém vlastním pekle, s jehož následky se měly potýkat po zbytek života.

David Grossman (1954) je izraelský spisovatel a novinář, který se narodil a žije v Jeruzalémě. Spolu s Amosem Ozem (1939–2018) a Avrahamem B. Jehošuou (1936) tvoří trojici nejvýznamnějších současných izraelských spisovatelů. Jeho knihy byly přeloženy do více než třiceti jazyků a získaly nespočet literárních cen.
Je známý svou kritikou izraelské politiky vůči Palestincům. Za své úsilí v oblasti smíření a porozumění získal cenu Mount Sion. Grossmanův nejmladší syn Uri byl roku 2006 zabit při konfliktu s Hizballáhem v Libanonu.
Jeho román Viz LÁSKA (č. 1996) se vedle Plechového bubínku Güntera Grasse a Dětí půlnoci Salmana Rushdieho umístil na prvním místě v britské anketě o nejlepší dílo dvacátého století. Česky dále vyšly prózy Mít s kým běžet (2010), Pohádky pro Itamara a Rut (2011), Žena prchá před zprávou (2013) a Přijde kůň do baru (2018).

David Grossman: Život si se mnou zahrává, přeložila Lenka Bukovská, vydalo nakladatelství Odeon v edici Světová knihovna (svazek 259), 304 strandoporučená cena 379 Kč - Koupit můžete zde


Život si se mnou zahrává Život si se mnou zahrává David Grossman

Grossmanův nový román je rodinné drama – příběh tří generací silných žen. Temné události z minulosti otrávily jejich vztahy a neúprosně je přivedly zpět k sobě. Společně se vydávají na cestu na ostrov Goli otok u chorvatského pobř... více

Přejít na komentáře (4)