Mýtus Boba Dylana

novinky

07.09.2014 / Dan
Mýtus Boba Dylana

Esej českého kritika Jakuba Guziura o Bobu Dylanovi představuje dílo legendárního hudebníka v širších souvislostech.

„Při četbě různých pojednání zkoumajících Dylanovo dílo osamoceně nebo v kontextu pouze literárním jsem měl často dojem, že jim něco podstatného schází, uniká. Podobný pocit se ovšem dostavoval i u prací o Dylanovi a hudbě, náboženství, filozofii, amerických kulturních dějinách apod. Věřím, že nakonec obstojí jen celostní pohled; jeden takový se zde pokouším nastínit,“ píše v úvodu
své knihy obdivovatel Dylanových písní Guziur.

Písničkář Bob Dylan (nar. 1941 v Duluth, Minnesota, USA) je už přes půl století neodmyslitelně spojen s americkou populární kulturou. Napsal přes 500 písní a prodal více než 74 milionů kopií svých alb. Je držitelem cen Grammy, Oscara a Zlatého glóbu; jako první rockový hudebník v historii získal Pulitzerovu cenu za vliv svých textů na populární hudbu a americkou kulturu. Umělcův vliv však sahá mnohem dále – je označován za proroka a „hlas svědomí své generace“ (je držitelem nejvyššího možného amerického občanského vyznamenání prezidentské Medaile svobody), jsou mu udělována mezinárodní ocenění – mezi jiným se stal držitelem Commandeur de L'Ordre des Artes et des Lettres, nejvyššího kulturního ocenění francouzské vlády (ocitl se tak v čestné společnosti Václava Havla) a vloni byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu (společně s Philipem Rothem, Harukim Murakamim ad.). Dylan má za sebou tisíce živých vystoupení – u nás poprvé před dvaceti lety a naposledy letos v červenci, kdy jeho koncertu v pražské O2 areně tleskalo 6 000 fanoušků.

V historii pop-kultury lze nalézt jen málo osobností opředených mýty jako Bob Dylan, což se také odráží v názvu Guziurova textu. Ve čtyřech kapitolách Cesta tam a zase zpátky, Neronovy housle, Postkulturní moc, Obrazy superhrdinů a postkulturního boha autor postupně rozkrývá umělecký vývoj legendárního hudebníka a jeho vliv na americkou i světovou kulturu. Především se zaměřuje na mnohovrstevnou alegorickou píseň „Desolation Row“ z revolučního alba Highway 61 Revisited, které „v době vydání vzbudilo bouřlivé a rozporuplné reakce, jejichž intenzita se blížila hysterii; o necelé půlstoletí později ovšem nemůže být pochyb o tom, že jde nejen o nahrávku, která jako celek do značné míry předurčila podobu americké populární hudby konce šedesátých let, ale i o jedno z nejvlivnějších alb druhé poloviny 20. století.“
Podle Guziura toto album znamenalo Dylanův návrat k bluesovým kořenům a jeho název ohlašoval „Dylanův nekompromisní rozchod s textovými a hudebními pravidly kulturně, sociálně a politicky zaujatých písní, kterými v té době žila newyorská Greenwich Village, jejíž umělecké a mravní postoje Dylan podle obecného soudu dokonale ztělesňoval.“

První kapitola Cesta tam a zase zpátky začíná vzpomínkou na umělcovu cestu v roce 1965, kdy se rozhodl znovu vydat na více než dva a půl tisíce kilometrů dlouhou Jednašedesátou dálnici, po níž se v dětství a dospívání údajně mnohokrát pokoušel utéct z úzkoprsého Středozápadu.
Guziur připomíná, že tato silnice zaujímá na mapě amerických kulturních dějin výrazné místo: na konci třicátých let na ní utrpěla smrtelná zranění černošská bluesová zpěvačka Bessie Smithová a stojí u ní hotel, v němž byl o tři desetiletí později zavražděn Martin Luther King, Jr. Na této cestě spojující kanadské hranice s Mexickým zálivem se narodil „otec“ tradičního deltského blues Charley Patton i Muddy Waters a narodily se na ní i dvě nejvlivnější osobnosti americké poválečné populární hudby: Elvis Presley a Bob Dylan.

Dylanova písňová cesta Jednašedesátou dálnicí se vine i dalšími kapitolami Guziurovy knihy – autor ji označuje jako popis cesty americkým vědomím, jako začátek složitého hledání nové podoby populární hudby. Promýšlí různé odpovědi na otázku, co nám může Dylan říci o současné kultuře a co nám současná kultura sděluje o Dylanovi.
Esej je prokládána desítkami citací a komentářů osobností, které se Dylanem zabývaly, včetně Dylana samotného (přehled pramenů je uveden na pěti stranách).



Mýtus Boba DylanaMýtus Boba DylanaJakub Guziur

První původní publikace o Bobu Dylanovi z pera českého kritika představuje dílo jednoho z vůbec nejvlivnějších umělců naší doby v širších souvislostech. Ačkoliv je Dylan neodmyslitelně spojen s americkou populární kulturou, jeho vliv sahá m...více

Komentáře (0)