Knižní trh v České republice 2013 - 2014 z pohledu Albatros Media

novinky

Poprvé ve své historii i v historii knižního trhu v ČR poskytuje společnost Albatros Media a. s. svůj komentář k situaci na knižním trhu v České republice k uplynulému roku 2013 a predikci na rok 2014.

Celkový obrat českého knižního trhu v r. 2013 odhaduje AM přibližně na 6,8 mld. Kč v koncových cenách vč. DPH. Se započtením dovozu zahraniční literatury by se jednalo cca o 7,4 mld. Kč. Asi 55 % z této částky tvoří fiction literatura (beletrie) a 45 % non-fiction. V konkrétním vyjádření se jedná o 40 % beletrie pro dospělé a mládež, 15 % dětské literatury – převážně beletrie, 35 % odborné a populárně-naučné, 10 % učebnice a jazyky. Během pěti let se tak obrátila původní převaha non-fiction literatury, odhadovaná např. v r. 2007 na 60 %.

Průběžný vývoj trhu

Český knižní trh se od r. 2009 vyvíjí převážně nepříznivě, což může souviset i s postupným navyšováním DPH na knihy, ke kterému došlo poprvé v roce 2008. S výjimkou krátkých stagnací pravděpodobně převážně klesal, po posledním růstu v roce 2008 (+1 %) šlo dle našich odhadů o následující meziroční změny: 2009 -10 %, 2010 -5 %, 2011 0 %, 2012 -4 %. Uplynulý rok 2013, zdá se, při přetrvávajícím útlumu zachraňovala jednak úspěšná předvánoční sezona, jednak trilogie Fifty Shades – Padesát odstínů šedi, která přispěla k celkovému ročnímu obratu trhu nejméně 2,5 %. Trh jako celek za celý rok 2013 nakonec příliš neklesl a je ho možno zhodnotit spíše jako stagnující. AM zaznamenala růst tržeb přibližně +31 % a zaujímá více než 10% nakladatelského trhu v České republice.

Aktuální trendy ve fiction literatuře

Loňský nástup erotického románu se stal vůbec nejvýraznějším trendem posledních let: po fenoménu Padesát odstínů šedi se během roku postupně začaly objevovat další nápadně podobné tituly jako Crossfire (Obnažená, Spoutaná, Nezkrotná) od Silvie Day nebo Gabrielovo inferno od Sylvain Reynard – ty lze podle běžných měřítek považovat rovněž za bestsellerové (Gabrielova inferna od nakladatelství XYZ se prodalo od poloviny října do konce roku 2013 více než deset tisíc výtisků), s hvězdným úspěchem Padesáti odstínů šedi s již dohromady prodanými 450 tisíci výtisky však žádný z titulů nelze srovnat.
Nadále přetrvává zájem o detektivky, zvláště ty severské, a nakladatelé sytí trh dalšími švédskými, norskými a dánskými jmény: nejpopulárnější zůstává Jo Nesbø, který tomuto žánru za rok 2013 dominoval třemi bestselerovými tituly (Švábi, Netopýr, Levhart), druhým nejpopulárnějším autorem severské krimi je Lars Kepler (Písečný muž).

V roce 2014 se čtenáři dočkali také připomenutí jedné z dosud poněkud utajených, ve světě však nejvíce oceňovaných tváří severské detektivky, Camilly Läckberg (Vražda s vůní mandlí, Strážce majáku, a chystá se novinka Andělíčkářka) a především první detektivky J. K. Rowling alias Roberta Galbraitha Volání kukačky, která si svým strhujícím dějem nic nezadává s Harrym Potterem.
Výčet loňských bestsellerů by nebyl úplný bez Inferna Dana Browna, Prázdného místa J. K. Rowlingové a románu A hory odpověděly Khaleda Hosseiniho.
Čeští autoři zůstávají většinou ve stínu zahraničních hvězd. Na trhu se silně prosadili Zdeněk Svěrák (Po strništi bos), Michal Viewegh (Můj život po životě), Halina Pawlowská (Pravda o mém muži) nebo Vlastimil Vondruška s detektivními romány z českého středověku (další díly Přemyslovská epopej a další).

Po dřívějších ságách Svítání, Hra o trůny nebo Odkaz dračích jezdců naopak nedostal nové vydatnější impulsy žánr fantasy – a nebyly jimi ani další filmy s Hobitem.
Zájem čtenářů ztrácí upíři, vlkodlaci a zombie, moderní je žít ve zvráceném světě a bojovat proti špatnému systému: žánr, který je právě teď největším hitem literatury pro teenagery na západ od nás, má název dystopie. Jeho základ je poměrně starý, v Utopii Thomase Mora z 16. století, mezi nejznámější a nejzdařilejší díla se řadí 1984 (G. Orwell), Konec civilizace či Planeta opic i současný světový šlágr Hunger Games. Většina dnešních dystopií se řadí mezi literaturu pro dospívající, ale otázkami, kam náš svět spěje a jaká budoucnost nás čeká, se trápí stále víc lidí. Už 1. května přijde do kin Divergence zfilmovaná podle mezinárodního bestselleru Veroniky Rothové, který je v češtině i slovenštině na trhu od r. 2012.
Celosvětovým fenoménem posledních let je série Deníků malého Poseroutky od Jeffa Kinneye. Během sedmi let od vydání 1. dílu se jich prodalo přes 75 milionů výtisků ve 40 zemích a i v Česku bývají s přehledem nejúspěšnější dětskou knihou posledních let.

Aktuální trendy v non-fiction literatuře

V oblasti odborné, populárně-naučné a vzdělávací literatury je patrný negativní trend, kdy dříve tradiční publikace přinášející informace bez přidané hodnoty, interaktivity či příběhu, jsou čím dál více nahrazovány internetem a jinými elektronickými produkty. Nejpatrnější je to u slovníků a faktografie (encyklopedie, historická fakta apod.), které během posledních pěti let propadly zhruba o 70%. V posledních dvou letech se k negativně zasaženým produktům přidaly učebnice prakticky všech oborů a úrovní, k čemuž spíše než rozvoj moderních učebních materiálů přispívá masově se rozmáhající praxe kopírování a především skenování tištěných knih. Některá tradiční nakladatelství učebnic během posledních tří až čtyř let propadla s tržbami až o 40 % a do ztrát nebo přestala zveřejňovat své hospodářské výsledky; či dokonce aktivitu v oboru prakticky ukončilo.

Za progresivní segment lze považovat knihy pro osobní rozvoj, zdravý životní styl a produktivitu, zvláště ty uplatňující nové poznatky z psychologie a fungování mozku v praktickém životě (např. Ovládněte svůj mozek, Síla zvyku nebo Konec prokrastinace). Po světovém vzoru se i u nás už objevují mezi bestsellery diety, ovšem ty propagované tuzemskými (nebo slovenskými) autorkami. Jeden obor non-fiction v posledních letech vyrostl nejméně na dvojnásobek: kuchařky – díky těm od „televizních“ kuchařů (letos hlavně Z. Pohlreich, R. Vaněk, Dita P.); o běžné knihy receptů už takový zájem není.

E-knihy a kamenný trh

Strmě, byť z velmi malých čísel, se rozvíjí nabídka i prodej e-knih. Tato oblast je číselně zmapována ještě méně než trh tištěných publikací, a tak i údaj SČKN, že v roce 2013 bylo prodáno okolo 500 tisíc kopií e-knih (nepočítaje v to „prodávané“ zdarma), lze považovat jen za přibližný odhad. To by znamenalo 150% meziroční růst a ve finančním vyjádření přibližně 0,8 % objemu celého českého knižního trhu.

Tradiční trh tištěných publikací v České republice není e-knihami nijak významně kanibalizován, v rámci jeho struktury však dochází ke změně struktury a koncentraci. Ubývá tradičních menších kamenných knihkupectví, své sítě naopak rozšiřují velké knihkupecké řetězce, které zakládají prodejny v nově otevíraných obchodních centrech, některé z nich však pronikají i do menších než okresních měst. Největší jsou skupina Neoluxor, Kanzelsberger, Dobrovský, Kosmas a Levné knihy.

Vrátíme-li se k tištěným publikacím, v r. 2013 dominovaly českému trhu dva největší nakladatelské domy: Albatros Media (značky Albatros, CooBoo, Plus, XYZ, Motto, Edice České televize, CPress, Edika, BizBooks, Computer Press; cca  800 titulů vydaných v češtině, tržby cca 450 mil. Kč) a Euromedia Group (značky Knižní klub, Ikar, Odeon a Universum). S odstupem následují Grada a Fragment.

Zdroj: TZ Albatros Media