Julie Olivia: ŠTĚSTÍ NA DOSAH

Michelle se ujímá rodinného penzionu v malém městečku Copper Run ve Vermontu a doufá, že se tam vzpamatuje z rozvodu. Jenže zatímco její pokusy o pečení končí v koši a konverzace s hosty v trapném tichu, neustále naráží na souseda Cliffa – okouzlujícího svobodného otce, který vždy ví, co říct, peče dokonalé pečivo a v kostkované košili vypadá až nebezpečně dobře. Michelle si od něj chce držet odstup. Za tři měsíce totiž odjíždí do Seattlu za vysněným povýšením. Nic víc než přátelství nehledá – tak proč musí pořád myslet na Cliffovy rty...?

Ukázka z knihy
Když jsem opouštěla Seattle, měla jsem v úmyslu úplně zmizet. Copper Run díkybohu leží ve Vermontu uprostřed ničeho. Už jsou to dvě hodiny, co jsem se v zatuchlém taxíku odkodrcala z letiště. Řidič, který si zapaluje jednu cigaretu od druhé, hledí do zpětného zrcátka, což dělá každých pět minut od chvíle, kdy nás vyzvedl. Nespouští oči z Rocketa. Na podlaze taxíku se povaluje hromada obalů z fastfoodů a umatlaná cédéčka, ale on si dělá starosti s vycvičeným psem, který sedí na zadním sedadle a hlídá. „Za toho vořecha bude příplatek,“ sdělil mi, zatímco házel moje zavazadla do kufru auta. Přísahala bych, že Rocket si při té takřka urážce pro sebe něco zabručel – pokud tedy psi mohou mít takové emoce. „Já vím,“ odpověděla jsem a koutkem oka se podívala na řidičovu odlupující se jmenovku za opěrkou hlavy, na níž stálo Louis. Podala jsem mu složené bankovky, jejichž hodnota přinejmenším o sto dolarů přesáhne cenu podle taxametru, a to včetně zpáteční cesty na letiště. Přejel okraje bankovek palcem a pak si je beze slova strčil do kapsy. O dvě hodiny později už se za okny taxíku míhají stromy s tmavě oranžovým a kaštanově zbarveným listím. V Seattlu jsou už tak vzácné stromy zastíněny okolními budovami. Ale tady je to samé listoví a ploty. V dohledu není jediný mrakodrap. Rocket se dívá pootevřeným okýnkem a svěží vánek mu čechrá srst. Nevystrkuje hlavu ven. To by bylo příliš nedůstojné. Místo toho jen pozoruje. Když řidič divoce drkotá přes staré koleje, Rocket ke mně otočí hlavu, jako by chtěl říct: To nemyslíš vážně, Shelly. Odfrkne si a poposedne. Nenamáhám se ho hladit. Stejně by se mu to nelíbilo. To, že nesnášíme doteky, je jedna věc, kterou máme společnou. „Tohle je ono?“ zabručí z předního sedadla Louis. Nakloním se mezi sedadly a sleduji, jak se kopce v podzimní zlaté a červené barvě pomalu rozestupují a odhalují bílý ozdobný nápis.

„Ano.“ Za cedulí stojí krytý červený most – krátký a s jediným jízdním pruhem –, který ústí na náměstí. „Ježíš. Todle je jak z Happy Days,“ prohlásí Louis za volantem, když se rozhlíží skrz čelní sklo. Neobvyklý park, lemovaný obchody, je plný kupek sena a dýní. Mezi kandelábry jsou natažené oranžové a bílé praporky. Bílý altán přesně uprostřed parku ovíjí šňůra oranžových světýlek a girlanda z podzimního listí. Uvnitř jsou na lavičce usazení dva strašáci. Na chodnících stojí tabule se specialitami dne. Z markýz visí dřevěné vývěsní štíty a označují obchody jako lékárna, půjčovna videokazet a pekařství. Většinu velkých výloh zdobí obrázky dalších strašáků a dýní. Vedle parku stojí další cedule z ozdobného mřížoví a hlásá Copper Run, jako bychom to snad už mohli zapomenout. „Co budete tady v té pustině dělat?“ zeptá se Louis. „Vedu penzion.“ Před měsícem bych něco takového nikdy nevyslovila. Zařehtá se. „Beze srandy?“ „Beze srandy,“ zopakuji.

Julie Olivia píše pohodové milostné příběhy plné humoru, pikantností a přátelství, které vás zahřejí u srdce. Má ráda horské dráhy, je vášnivou čtenářkou romantických knih a milovnicí deštivých dnů. Žije v Atlantě se svým manželem a jejich velice tvrdohlavými domácími mazlíčky. Více se o ní můžete dozvědět na https://julieoliviaauthor.com

Julie Olivia: Štěstí na dosah, přeložila Zuzana Hanešková, vydává nakladatelství Ikar, 488 stran, doporučená cena 499 Kč

Knihu můžete koupit zde

---

Štěstí na dosah Julie Olivia

Michelle se ujímá rodinného penzionu v malém městečku Copper Run ve Vermontu a doufá, že se tam vzpamatuje z rozvodu. Jenže zatímco její pokusy o pečení končí v koši a konverzace s hosty v trapném tichu, neustále naráží na souseda... více

Přejít na komentáře (1)