Komentáře týdne
TOP komentář 7. týdne
„Tohle byla skvělá čtecí zábava nejen pro děti od autora série o Podkinovi.
Hlavní postava Kit Kitson - trpagnóm (zčásti gnóm a zčásti trpaslík) - miluje, jako všichni v Zerbu, Klání Ligy mistrů v Kobkoběhu. Když je jeden z týmů sežrán ledovým drakem, uvolní se tak místo pro nový kobkoběžce. Bude se konat Zkouška kobkou, kam se může přihlásit kdokoliv, a výherce se poté může se svým týmem účastnit v Lize lůzrů.
Do soutěže se přihlásí hrubián Breg Hovězoň - trogl (mohutné trollovité stvoření) a jeho banda, která si Kita neustále dobírá a šikanuje. Kit se rozhodne přihlásit také, jen aby jim ukázal! Ale úplně to nepromyslel, nemá žádný tým a tak se musí poohlídnout po spoluhráčích. Chvíli to vypadá beznadějně, ale nakonec se mu podaří získat do týmu mořskou čarodějku Sandy Sandersovou (trpagnómku), která se ale zapomene zmínit, že umí jen jedno jediné kouzlo, a veganského upíra Trna Krvesaje jako léčitele. Jejich tým Tripl trabl se pak v soutěži musí utkat s dalšími hrozivě vypadajícími týmy - Barony z Krvavého kamene, Ježouny z Trnova, Tuláky z Chřadopřízu a s Bregovým týmem Abzolutnými žampiony. Kit a jeho spoluhráči nemají zrovna moc šancí na výhru, ale rozhodně se nehodlají vzdát, ani když ostatní soutěžící nehrají fér.
Bylo to zábavné čtení plné akce a humoru nejen pro děti (8+), ale velmi pobavilo i mě. Písmo je přizpůsobeno tak, aby se četlo dobře i začínajícím čtenářům. Dcera si pochvalovala větší písmena a větší rozestupy mezi řádky, i mně se to četlo velmi dobře, když jsem se v předčítání střídaly. Nechybí ani spousta roztomile vtipných ilustrací.
Je to moc fajn kniha o síle přátelství, o vytrvalosti, ale také trochu o šikaně a dalších tématech.
Moc se nám líbily postavy z Kitova týmu a přátel. Velké plus také dáváme za mapu Zerbu na začátku knihy a za několik zašifrovaných vzkazů, které si čtenáři mohou vyluštit spolu s Kitem & Co.
Kobkoběžce moc doporučujeme všem, kteří milují napínavé, zajímavé a zábavné fantasy příběhy a my se jdeme vrhnout na další díl.“... celý text
— AlexaLexaBooks
„Copak se skrývá za noční oblohou? Co všechno se děje tam, kde už končí náš svět a začíná ten vesmírný?
Knížka je naprosto nádherná a okouzlí každé dítě - i dospělého, který si ji „jen na chvilku“ vezme do ruky. Nabízí fascinující pohled na život astronautů ve vesmírné raketě, umožní nahlédnout pod skafandr a poodhalí tajemství každodenního fungování ve stavu beztíže.
Největším kouzlem jsou ale otevírací okénka, která promění čtení v malé dobrodružství. Je to šlágr! Každé z nich ukrývá odpověď na otázku, kterou si děti možná ještě ani nestihly položit. Právě tyto momenty překvapení dělají z knížky skutečný poklad.
Jediné, co bych si přála, je větší formát, protože tahle kniha v sobě skrývá tolik detailů a zajímavostí, že by si zasloužila ještě více prostoru zazářit.
Krásná, hravá a objevná knížka, která v dětech probouzí zvědavost a chuť poznávat to, co se skrývá vysoko nad námi.“... celý text
— fi.re
„Má největší touha po dočtení této knížky je vstát a vyrazit do lesa, kde sice cesty kloužou únorovou námrazou, ale kde skutečné smrky, duby a další stromy vyrůstají ze skutečné půdy a k dýchání kyslíku tam není potřeba skafandr.
Knihy s ekologickou tematikou cíleně nevyhledávám (čímž nechci říct, že tato neměla dopad na mé emocionální rozpoložení) a tuto jsem si bez znalosti anotace půjčila jen kvůli Emmi Itäranta, která opět potvrdila, jak krásně umí psát.
Ocituji jen kratičce: "V pokoji se nacházelo prázdno tvého tvaru tam, kde ho tvá přítomnost měla zaplnit."
Pochválit chci i překladatele Michala Švece, který se musel popasovat s úkolem, jak přeložit promluvy o člověku, který se pohlavně neidentifikuje, když narozdíl od finštiny nelze v češtině použít minulý čas ani většinu tvarů přídavných jmen, aniž by osobě bylo přiřazeno ženské nebo mužské pohlaví. Nejvíce to vyniklo v momentě, kdy musí Lumi namísto očekávatelné otázky "Kde jsi byl?" vyslovit složitý konstrukt "Kde tě byl konec?" Ve většině ostatních případů to ale v podstatě do očí nebije.“... celý text
— strana1-100
„Po přečtení zůstává pocit smutku a marnosti. Postavy jsou tak přesvědčivě vykresleny, že říkat si, že je to jen vymyšlený příběh, nepomůže.“
— Lenka4
„Úžasná kniha. Jediné, čo ma mrzí, že knihy Gwen/Len (Gwendolen) Howardovej sa zohnať nedajú, veľmi rada by som si ich prečítala.
Príbeh bol vyskladaný nádherne a aj jazyk, ktorý bol v knihe použitý mi lahodil. Tešila som sa na to, keď som knihu otvárala a zároveň som ju mohla čítať počas dňa doma a pozorovať sýkorky za oknom, ako chodia a pýtajú si vlašské oriešky, ktoré ako prvé z krmítka zmizli.“... celý text
— Tamirai
„Věrohodně napsaný příběh o cestě z úplného dna.“
— Ivetaa
„Tak toto byla jízda. Temné, stísněné a mrazivé scifi, které se nebojí pořádně přitlačit na atmosféru. Dech beroucí hororové momenty, klaustrofobní prostředí a neustálý pocit ohrožení fungují naprosto dokonale. Dokonalá atmosféra stísněných prostor — intenzivní a opravdu silné čtení.“... celý text
— vihar
„Anna ze Zeleného domu je milá, laskavá kniha, která je sice primárně určena mladším čtenářům, ale svou atmosférou a poselstvím dokáže pohladit na duši i dospělé. Nečekejte napínavou akci ani dramatické zvraty – síla příběhu spočívá jinde. V pomalém, klidném tempu sledujeme dospívání malé Anny Shirleyové, dívky s bujnou fantazií, otevřeným srdcem a nevyčerpatelnou zásobou slov i emocí.
Anna dokáže vidět krásu i tam, kde ji ostatní přehlížejí, a její pohled na svět je nakažlivě optimistický, i když sama neměla jednoduchý start do života. Právě její fantazie, upřímnost a schopnost prožívat věci naplno dělají z knihy příjemné a hřejivé čtení. Autorka citlivě zachycuje drobné radosti, vztahy i každodenní situace, které dohromady vytvářejí kouzelný obraz dětství a dospívání.
Anna ze Zeleného domu je knihou, ke které se lze vracet – jako k tichému útočišti, které připomíná, že i obyčejný život může být plný kouzel, pokud se na něj díváme správnýma očima.“... celý text
— Selfinka
„Mám tolik nepřečtených pokladů ve své knihovně a tento román k nim patří. Četla jsem příběh z anglického Chawtonu, kde působila Jane Austenová s velkou chutí a radostí. Jak krásný, laskavý a milý příběh to byl! Kdo miluje knihy a starou Anglii, bude milovat i tento román! Mohla bych prosím i já být ve Spolku Jane Austenové? Atmosféra příběhu je překrásná, vlídná a něžná a já jsem dostala chuť přečíst si knihu od Jane Austenové. Škoda, že hodnocení zde není v lepších číslech!“... celý text
— zuzana2599
„Vďaka Karikovým knihám už asi ani nevystúpim z vlaku okolo Ružomberka. Vďaka Klabouchovej sa asi nevydám na Šumavu :)). Báť sa pri čítaní je príjemné. Naostro by som to nedala. Milujem, keď spisovateľ takto dokáže spojiť realitu s “babskými povídačkami”.
Že toho tu je priveľa zmatlaného dohromady, ako sa píše v niektorých komentároch? Áno, je. Ale vďaka tomu to má ten mysteriózny ťah a dejový spád. Rozhodne som sa nenudila.“... celý text
— Čand@
„Jenom smutek mi zůstal po přečtení knihy. Krátké kapitoly byly fajn. Příběh se postupně poskládal. Ale závěj, vichr, mráz to není to nejhorší, čemu musí tři party lidí venku čelit. O jejich osud bylo rozhodnuto dřív, než byli vypraveni na mrazivou cestu. Boj o přežití měnil nešťastné lidi - měnil jejich morálku. Knihy mám ráda, je v nich vše možné, ale tady mi to vadilo. Depresivní kniha.“... celý text
— Prateri
„Kdyby Agatha Christie žila v dnešní době, určitě by měla úspěšný blog o cestování!
Její vyprávění o době, kterou strávila se svým druhým manželem mezi archeology na vykopávkách v Sýrii, je plné výborných postřehů, nepostrádá cit pro atmosféru, vykresluje skvěle místní prostředí, myšlení místních obyvatel i způsob života. Navíc jsou to historky zábavné a vtipné.
Kdo nezná tuhle "ne-detektivní" knihu, tomu ji vřele doporučuju. I když se tu nevraždí, je to skvělé čtení!“... celý text
— SSTknihy
„Tento suprový komiks jsme vyhrály s dcerou v soutěži na instagramu u (spolu)autorky Kateřiny Šardické (Ještě jednou moc děkujeme!). Kniha s podpisy dorazila i s krásným přívěškem, který si dcera okamžitě zabavila. Kresbu má na svědomí náš oblíbený ilustrátor Tomáš Kopecký.
Komiks začíná velmi akčně soubojem soch před svítáním. Poté se čtenáři seznamují s hlavní hrdinkou příběhu - holčičkou Stellou, která se stěhuje do bytu po dědečkovi. Není zrovna dvakrát nadšená, že se stěhuje do takové "ruiny", ale dědeček to tu měl moc rád. Stelle se po dědečkovi moc stýská, nosí jeho leteckou ušanku. Rodiče jí nechají dědečkův pokoj, protože má nejhezčí výhled a na balkoně jsou nádherné sochy.
Ráno, při cestě do nové školy, se jí zdá, že jedna ze soch z balkonu zmizela. Když ji odpoledne maminka požádá, aby odnesla nějaké dědečkovy věci na půdu, objeví tam zvláštní sklíčka, která sedí do dědečkových leteckých brýlí. Večer s nimi kouká na hvězdy a ke svému úžasu zjistí, že díky nim vidí a slyší oživlé sochy.
Chrlič z jejího balkónu jí vypráví příběh o alchymistech v Praze. Šlo jim hlavně o moc a slávu, ale jeden mladý alchymista jménem Johannes po vzoru starých legend stvořil golema, aby ochraňoval Prahu a její obyvatele před veškerým nebezpečím. Jeden golem na celé hlavní město byl ale málo a proto Johannes oživil každou sochu v Praze. Sochy žily dlouhá léta po boku lidí, jenže časem se na ně zapomnělo. Vznikl tzv. závoj, pod kterým jsou sochy jakoby skryty. Vidět a slyšet je může jen někdo s alchymistickým sklem.
Chrlič, kterému dá Stella jméno Severka, také prozradí, proč na balkoně chybí jedna socha a jaké mají kamenné sochy v poslední době problémy s kovovými kolegy. Stella se rozhodne (za asistence svého nového spolužáka Hynka) sochám pomoct, aby nedošlo k válce.
Tohle byla opravdu lahůdka! Příběh nás s dcerou chytnul hned od začátku a během chvilky jsme měly dočteno, protože nás zajímalo, jak to celé se sochami dopadne a hltaly jsme jednu stránku za druhou. Hned vzápětí jsme si komiks přečetly znova a tentokrát jsme se více soustředily na kresbu, protože práci Tomáše Kopeckého máme moc rády. Okamžitě po dočtení jsme měly chuť vyrazit na výlet do Prahy a některé sochy navštívit a prozkoumat. Nejspíš to v nejbližsí době také uskutečníme. Prozatím jsme navštívily několik soch tady u nás v Brně.
Doufáme, že brzo se dočkáme pokračování, protože nás Stella moc baví a potřebujeme vědět, jak se to s ní, Hynkem, sochami i inženýrem Studeným bude vyvíjet dále.
Moc se nám také líbil vtipný medailonek autorů na konci knihy.
Doporučujeme všem dětem od 8 let, ale na své si jistě přijdou i dospělí čtenáři, kteří se rádi vrací v duchu do dětských let a prožívají magické fantasy příběhy.“... celý text
— AlexaLexaBooks
„Krásná knížka. Příběh rodiny Vilemíny, který se odehrává v 60. letech minulého století, kdy se vlády ujali komunisté a život na vesnici nebyl vůbec jednoduchý. Nečekaný závěr knihy mě dost překvapil.
Nádherná trilogie.“... celý text
— petula22
„V Řecku jsem ještě nebyla, ale mám to v plánu . Slibuji , že se neubytuji v žádném hotelovém komplexu .
Vyhledám pohostinství někoho, komu těch pár penízků opravdu pomůže .
To ti můžu slíbit , malá Kri-kri ...
Úžasná knížka nejen pro ty , co milují Řecko .“... celý text
— Val
„To byla zase čirá radost....děsivé i napínavé, s jiskřením mezi Robbin a Strike nabývajicím intenzity. A kdy že bude pokračování? :-)“
— marketa7
„Rusista a sinolog Václav Štefek přeložil do češtiny dílo novináře, cestovatele a ekologa Peskova z roku 1990 rozkrývající příběh rodiny Lykovových, žijících v naprosté izolaci v nepřístupné oblasti sibiřské tajgy v Chakasii Západního Sajanu. Do své dobrovolné samoty se uchýlili v roce 1936 z důvodů náboženského sektářství (starověrci) sahajícího do předpetrovské doby a obav z perzekucí ze strany tehdejší nastupující ateistické společnosti. Příběh Lykovových je pozoruhodný z řady důvodů, byť nejpozoruhodnější je sám fakt, že po více než tři desítky let Lykovovi přežívali sami bez jakýchkoliv výdobytků civilizace v mrazivých podmínkách tajgy a v naprostém odloučení. Nemálo udivující je rovněž v tamních podmínkách porod dalších dvou dětí Karpovi Osipovičovi a Akulině Lykovovým.
Je dost zřejmé, že šestičlenná rodina s rigidními náboženskými rituály neměla generační budoucnost, a to ani když na ně v tajze čirou náhodou v roce 1978 narazila skupina geologů zkoumající ložiska železné rudy. Ta tak přinesla počátek průlomu jejich odtržení od zbytku světa, byť svých dogmat a odmítání světského jídla, zvyklostí a civilizačních výdobytků se zříkali jen vzácně. Lykovovi tak ještě léta po svém "odhalení" žili v extrémně nuzných podmínkách a jejich životy se soustředily na přežití a modlení. Výroba oblečení, zapalování ohně, svícení, léčba nemocí, lov zvěře a ryb, pěstování zeleniny... to vše metodami doby kamenné. Nevím, ale zkusili jste třeba někdy křesadlem zapálit oheň? Březová kůra má zjevně taky bezpočet možného využití (boty, nádoby, psací potřeby...). Lykovovi se přizpůsobili i tamním klimatickým podmínkám a bosí chodili nejenom v létě, ale mnohdy i ve sněhu a mraze -30 dokázali spát v otevřené přírodě jen ve svém oblečení. V počátečních letech po setkání s geology byli ochotni přijmout jen minimum materiální pomoci, která jim byla nabízena, vč. oděvů, potravin a léků - „Člověk žije tak dlouho, jak mu Bůh dopřeje.“
Životní příběh této ruské rodiny ukazuje na to, jak se člověk, když o to hodně usiluje, dokáže přizpůsobit podmínkám, které jsou jinak pro lidskou společnost nepřijatelné, smrtící. Na jedné straně lze kritizovat náboženský fanatismus, na druhé obdivovat vůli, houževnatost a schopnost přežít. Ne ale všech. Poslední a nejmladší žijící členka rodiny Agafja (dnes osmdesátiletá) stále žije v tajze, již však za nemalé podpory svých podporovatelů, které se již nezříká.“... celý text
— Rihatama
„Klidně plynoucí příběh odehrávající se během Vánoc. Sedmasedmdesátiletá Bětka bilancuje nejen svůj život, ale i život svých dětí. Její dům je místem setkávání celé početné rodiny. Bětka zde prožila svůj bohatý život, zažívala své radosti i bolesti a udržovala rodinu pohromadě. Radostné momenty střídají ty těžší, přesně tak, jak se to děje ve skutečném životě. Autorka citlivě popisuje vztahy mezi matkou, jejími dětmi a vnoučaty, sourozenecké a manželské vztahy, i generační rozdíly.“... celý text
— anovy64
„'Nesnaž se zkrotit blesky. Prostě jim věnuj respekt, který si zaslouží.'
Zo série 'Nikdo nesmí spát' si viem predstaviť televízny seriál. Zo začiatku som si musela zvyknúť na štýl písania, prišlo mi to také neosobné, ako keby to písala nejaká vojačka alebo policajtka. A aj keď majú byť hlavnými hrdinami Emma a Travis, tak počas celého príbehu je Emma v popredí a Travis trošku zaostáva. Myšlienka je naozaj dobrá, ale neuverila som, že tínedžeri sú lepší ako agenti FBI a dostanú sériové vraha lusknutím prstov.
'Každý tvor na zemi má touhy a přání, má vĕci, ke kterým se obrací-květina ke slunci, had k teplu, můra k plameni.'“... celý text
— Majuš333
„Autor má činorodé lidské hemžení v naší kotlině během první porevoluční dekády dokonale zmapované. Spolu s jeho čtyřmi dobrodruhy jsem se právě zúčastnil nebezpečně rychlé čtenářské jízdy hlavním proudem, s občasným přibrzděním během jejich snových monologů a po dalším zrychlení jsem s velkými obavami čekal na náraz s otázkou, zda bude smrtelný nebo jen těžce zraňující. S autorem jsem se v mládí ve svém rodném městě těsně míjel, dnes jsme oba úplně jinde, ale třeba se ještě někdy někde sejdeme a probereme literaturu a vůbec život.
95 % (zatím 138 hodnocení s průměrem 79 %, který se mi povedlo posunout do veselejší barvy).
P.S.
Můj příspěvek číslo 1200“... celý text
— mi-380
Každé pondělí vám představíme náš výběr těch nejzajímavějších a nejlépe napsaných knižních komentářů z uplynulého týdne. Nejde jen o počet palců – hodnotíme i kvalitu, přínos a originalitu.