Komentáře týdne
TOP komentář 33. týdne
„Veselé Vánoce! Jašová si zvolila svátky klidu a míru coby kontext pro příběh nasycený paranoiou, strachem a přízraky z minulosti. Nevím, jak často se v naší společnosti setkáváme s fenoménem stalkerství, ale doufám, že mě nic podobného nepotká. Pocit ohrožení, ztráty soukromí, neustálé otáčení se přes rameno, strach otevřít každou další zprávu. Invaze je absolutní. Jašové se podařilo věrohodně nastínit pocity pronásledované a psychicky týrané Zuzany (dětství, škola, a dokonce i pracovní prostředí mohou být pro řadu jedinců zničující), a vykreslit vztahy v různých sociálních prostředích, vč. rodinných. A ano, do toho neobjasněná zmizení a úmrtí nejbližších. A jedna fakt vlezlá bulvární novinářka. Občas jsem měla pocit, že toho na ni Jašová nakládá opravdu příliš, nereálně. Na druhou stranu, podchody jsou zřídkakdy osiřelé, bez bezdomovců a jiných ztracených existencí, a levné ubytovny taky nezejí prázdnotou. Ano, příběh je místy předvídatelný a Zuzana je nejednou na facku, jak se chová/uvažuje. Pravdou ale taky je, že člověk ve standardní situaci by neměl nenormální situaci soudit běžnými kritickými měřítky.“... celý text
— Rihatama
„La isla bonita anebo La isla verde, prostě Krásný zelený ostrov, tak místní hrdě nazývají svůj ostrov La Palmu a já už vím, že právem. A také těžce zkoušený, asi mnoho z vás si vzpomene na podzim roku 2021, kdy západ ostrova zalila láva sopky Tajogaite, která vtékala přes vesničky i města až do Atlantiku. Nyní je tato oblast opět otevřená turismu a turistům a obyvatelé je vítají s otevřenou náručí. Určitě je fajn na dovolenou přibalit i pevnou obuv, je co objevovat a na co koukat, ale i oceán a pláže (některé oceněné tzv. Modrou vlajkou) lákají k odpočinku a troše toho lenošení. A z vodovodu teče sladká pitná voda dobré kvality (vyzkoušeno za vás bez jakýchkoliv následků:-)), což je na Kanárech opravdu rarita. A všude se tu pěstují banány, svahy se pyšní borovicovými lesy a když si uděláte procházku ke kráteru sopky San Antonio a budete mít trošku štěstí, uvidíte i ostrovy El Hierro, La Gomeru a Tenerife, hezky vedle sebe. Je tu prostě krásně a hlavně se nikam nespěchá, úsměvy se nešetří a tak nějak si uvědomíte, že to nejdůležitější si nosíte v sobě a toho, co potřebujete k životu navíc, je vlastně strašně málo. Hola a adios, La isla bonita, poprvé, ale tuším, že ne naposledy. Ty dva týdny jsme si užili maximálně.“... celý text
— Mandlevest
„Krásná vánoční pohádka, se začarovanou atmosférou Louskáčka a trochu Aničky s lískovými oříšky - to ty víly. Doporučuju všem, kdo tak trochu zůstali dětmi.“
— kolacky
„'Každý člověk, jehož jsem kdysi považoval za přítele, je teď nepřítel a slovo 'důvěra' mi vyrvali ze slovníku.'
'Důvodné pochybnosti' sú skrátka mojou každoročnou drogou a vôbec sa za to nehanbím :D
'Je to, jak to je.'“... celý text
— Majuš333
„Terry Pratchet i z vánočního příběhu dokáže vykřesat něco originálního a vtipného s příměsí něčeho k zamyšlení. Mám ráda knižní předlohu i film. Smrť v podání otce prasátek má velmi svérázný přístup k dárkům pro děti a zaběhnutým tradicím. Knížka určitě stojí za přečtení. A Albert byl v roli vánočního skřítka dokonalý. Z pozice boha kocoviny bych pro některé lidi udělala putovní práci, aby si to užili pořádně. Rozhodně by to bylo velmi poučné.
Citáty:
„Dovolil byste, mistře, abych vám trošku poradil? Já jsem vyrostl ve stejné chatrči, jako je tahle.“
A PŘI VZPOMÍNCE NA TO CÍTÍŠ, JAK SE TI VKRÁDAJÍ SLZY DO OČÍ?
„Spíš krabička sirek do ruky, mistře, poslyšte…“
„Tak se na to podívej takhle,“ řekla a v duchu se zhluboka nadechla. „Když jsou lidé tupí a nemožní….a když, podle skutečně velmi mírných měřítek, mají pozorovací schopnost malého kuřete během hurikánu a pátrací schopnosti jednookého švába…. a kdekoliv jsou lidé pošetile lehkověrní, pateticky závislí na jistotách dětského pokoje a schopni pochopit reálno fyzického vesmíru asi tako jako ústřice horolezectví…pak ano, Tyldo: Otec prasátek existuje.““... celý text
— Sybelle
„...jaké pocity ve mě zanechala kniha po dočtení?
Můžu říct, že autor slušně blafoval, jak pokerový hráč a já pochybovala o každé postavě, což bylo patrně jeho záměrem :-)
S někým by to možná nehlo, ale mě z chladných a drsných popisů scén naskakovala husí kůže a uvědomila jsem si, jak tenká je hranice mezi genialitou a čistým šílenstvím a jak temná dokáže být lidská mysl.
Prvotina od tohoto autora rozhodně stojí za přečtení....“... celý text
— Martule44
„Věděla jsem, že poslouchat tuto audioknihu bude náročné - a skutečně to tak bylo. A přesto si Dopisy Milady Horákové zaslouží pozornost.
Dopisy, které byly původně osobního rázu psané nejbližším lidem Milady Horákové, mají totiž co říct i veřejnosti a to i v dnešní době. Přinášejí svědectví o tehdejší době, o osobní statečnosti a lidskosti pisatelky a o osobních hodnotách a standardech, které Milada Horáková zastávala. V tom jsou dopisy cenné a často velmi inspirativní.
Jedná se o velice emotivní zpověď v emotivním podání Taťány Medvecké, která zaslouženě za naraci této knihy dostala v roce 2018 ocenění za nejlepší interpretku.
Za sebe moc doporučuji. Je to jedna z knih, které se budu čas od času vracet...“... celý text
— sgjoli
„"Myslím, že jsme tak seděli celé hodiny. Dost dlouho, abych cítila, jak se má vlastní hustota usazuje dokonaleji a dokonaleji do křídového prachu. Tvořil se miliardy let, eony mu daly vzniknout z rozpouštějících se hor, nekonečně probíhající změnou. Věci tohoto světa znají tolikrát víc než my a prožívají vše mnohem opravdověji. Trnovníky nemají důvod ke smutku nebo strachu. Souhvězdí nebojují ani z boje neustupují, stejně jako ten bledý srpek měsíce. Všechno je prchavé a nekonečné."
Vzpomínky na Afriku patří mezi mé oblíbené filmy. Paradoxně nejde ani tak o příběh, nebo obsazení, ale o krásné lokace, kde se ten příběh odehrává. Při dohledání dobových fotografií je zřejmé, nakolik byl film poplatný romantickému záměru, už jen Denys Finch-Hatton fyzickým srovnáním s Robertem Redfordem vychází dost pošramoceně, ovšem o to zajímavější vzhledem k jeho pověsti.
Ale dosti o filmu. Tady máme jiný příběh. Skutečná Beryl musela být opravdu úžasná žena a kniha mě bavila hned od začátku. Postavy známé z příběhu Karen Blixenové - včetně jí samotné - vidíme z jiného úhlu a hlavně se dozvídáme víc o životě v nově vzniklé Keni.
Pokud si dáte tu práci a projdete na internetu dostupné články o Beryl Markhamové, dostanete obraz svobodomyslné a nezávislé ženy, ale dočtete se také o skandálech. Její vztah k jedinému synovi je nazýván chladným. Přes nesporné úspěchy její společenský obraz není moc lichotivý. Paula McLain se podle mě úspěšně zhostila pokusu pochopit ji a udělat z Beryl ženu, která miluje bez snahy vlastnit a je ochotná za svou svobodu draze platit.
Ještě než Keňa byla Keňou, Beryl byla Lakwet.“... celý text
— Atanone
„Cestopisy jsou mou čtecí zálibou a kniha Století Miroslava Zikmunda byla trefou do černého.
Tato kniha vás seznámí s mužem, kterého nelze než obdivovat je v ní podrobný životní příběh neobyčejného člověka.
Zmínky o úžasných místech, kde všude byl, odvaha, statečnost, překonávání těžkých překážek, nádherné dobové fotografie..., pro mě skvost, tohle mám ráda.“... celý text
— Janizoun
„Pamatuji si, že když jsem četla Rozložíš paměť, měla jsem docela zábrany to číst. Připadalo mi to hodně intimní a osobní. Nevím, jak moc je Hrbačka autobiografická, ale tady to bylo to samé. Šákja vše líčí zcela věcně a bez obalu. Žádná sebelítost, žádná tabu. Napsané je to tak, že jsem nepochybovala. Věřila jsem jí každé slovo. A snad i rozuměla...“... celý text
— alca-212
„Bakly jako obvykle nemá co ztratit, pouze svůj holý život. A na tom už mu nezáleží. Možná proto má dost velké štěstí a opět přežívá i když s mnoha šrámy. A my, jeho čtenáři jsme rádi :-) Tentokrát nás příběhy zavedou i na místa neobvyklá - na poušť, do dolů, do ledových pustin. A také sehrají svoji roli drogy. Mě osobně se nejvíc líbil pouštní příběh. Ráda u těchto hrdinských fantasy relaxuji, protože hlavní hrdinové ať jsou jakkoli drsní mívají pod tvrdou slupkou dobré jádro, a na to já slyším.“... celý text
— Kory98
„Je to první kniha, kterou jsem od této slovenské autorky četla a byla jsem mile překvapena. Krásný příběh lékaře Matthiase a dívky Nil, kterou už znal od dětství a pronásledují ho smutné vzpomínky z té doby.Moc hezky napsaná kniha, která je krásným čtenářským zážitkem.“... celý text
— 4xbabča
„Ani hodný pan doktor to nemá lehké. Nejen s otravnými pacoši, ale ani doma se nezastaví, jak dře na nehodné. Typický román pro ženy, kde se vše odvíjí jak má. Nekritizuji, jsou zde velmi dobré postřehy ze života lékařů a nejen jich. Na čem v životě záleží?“... celý text
— čef
„Tentokrát tráví komisař Dupin se svou Claire líbánky na Loiře, a oba by tedy měli mít volno a jen si užívat (mimo jiné) kulinářských zážitků. Jak se ovšem dá očekávat, něco se zvrtne, a dojde k vraždě jednoho známého vinaře. Kromě toho je zabitý muž bývalý manžel Claiřiny přítelkyně - a na problém (či tady vyšetřování případu) je zaděláno hned ;-). Jak bude všechno probíhat dál, již však psát nebudu. Většinou bývají moje komentáře podrobnější, ale dnes se omezím na to nejpodstatnější a prozradím už jen to, že kniha byla - jako už i ty předchozí - čtivá, a já ji z tohoto důvodu ohodnotím pěti hvězdičkami. A jen stručně dodám, že rozuzlení vyšetřování mne překvapilo dost možná stejně jako Dupina... Změna prostředí případu také neuškodila, proto také tento díl doporučím milovníkům této série a samozřejmě i sympatického komisaře Dupina.“... celý text
— 85098211
„Páni, tak tohle byla jízda! Napínavý a čtivý příběh, ve kterém se mísí krimi, thriller, fantasy, horor i rodinné drama. Všechno se to pěkně prolíná, dohromady to dává perfektně smysl, je to uvěřitelné, napínavé, děsivé a dojemné zároveň. České reálie fungují výborně a propojení s historickými událostmi je věrohodné.
Nevěřila bych, že takový příběh můžu číst z pera české autorky. Hrdě se svým dílem hlásí ke svým literárním (King) i filmovým (Lynch) vzorům, což působí sympaticky, a hlavně to ve výsledku dobře funguje.
Ať už je tajemný Bob ztělesněním jakéhokoliv zla, věřte (do poslední stránky), že láska a přátelství mají vždycky větší moc...“... celý text
— SSTknihy
„NÁDHERNÁ KNIHA.
******************
Já jsem úplně rozradostněná :-).
Aurora se měla vdát za Sebastiana, který je spojencem jejího otce.
Jejich království loví a zabíjí vlky (muži měnící se za úplňku ve vlky), kteří napadají jejich vesnice.
Jako zábavu předvádějí souboje vlků na život a na smrt.
Při jednom takovém boji se Aurora neudrží a souboj zastaví.
Poté jde do vězení ošetřit mladého vlka a seznamuje se zde i s jeho alfo Callumem, s nímž bojoval.
Callum tam samozřejmě není jen tak. Má své úmysly a chystá útěk a neodejde sám...
Auroře se změní život a vůbec pohled na svět.
Navíc ona není žádná rozmazlená fiflena, prostě se chovala podle toho jak byla naučena a nebrání se žádné změně. Pracuje, uvolňuje se a zamiluje se :-).
Callum je naprosto úžasný :-).
Další skvělá postava je tajemný Blake. Napůl vlk, lékař klanu a velmi obávaný bojovník.
Hraje své hry a počítá v nich i s Aurorou...
Sebastian chce Auroru zpět!
Vlci chtějí zase něco od Sebastiana.
Bude Rory opět sloužit jako rukojmí nebo se dočká vytoužené svobody?
Moc se těším na druhý díl. Čtení jsem si neskutečně užívala, bavila mě každá stránka :-).
Za sebe rozhodně doporučuji :-).“... celý text
— ydnac
„Oddechová kniha, která mě přinutila přemýšlet o stáří, demenci, ztrátě paměti, o vztazích. Líbily se mi i vstupy týkající se literatury.“
— petulad
„Další úžasná kniha od autora od začátku napínavé, jedna stará záhada, která má plno tajemství.
Shannon je soukromý detektiv, který pomáhá ženám, v loni k ní přišla žena, která měla zvláštní žádost, aby zjistila, kdo doopravdy je....
Pátrání po odpovědích, začíná být hodně nebezpečné.
Svižné tempo, hodně zamotaný děj
Přečteno jedním dechem, doporučuji“... celý text
— Jenny46
„Pan Čáslavský vytvořil fascinující přehled o díle Vlasty Buriana. Popis jeho filmů - s odkazem na jeho divadelní tvorbu - vše doplněno fotografiemi, stručným popisem a dobovými reakcemi na jeho filmy.“... celý text
— konicekbily
„Zlá krev...
Záleží na Vás, jak chcete, buď 19.díl, nebo jubilejní 20.díl, s knihou První krev, která vyšla v pořadí jako dvanáctá, ale s Kim jsme se v ní vrátili zpět na úplný začátek... Tato kniha je označena jako 0.díl... Kdybyste si chtěli se sérií začít, tak bych Vám doporučil nejprve tento díl... Celá série je skvělá...
Nechce se Vám začínat od úplného začátku? Chcete číst rovnou Zlou krev? No, můžete, ale přesto bych Vám doporučil přečíst si alespoň díl předchozí, a to Hrozivá věštba... Poměrně dost by Vám chybělo dění kolem Stacey Woodové, členky týmu Kim Stoneové...
Co prozradit k samotnému pokračování? Tak snad jen 332 stran, 91 kapitol napěchovaných napětím... ;-)
Neváhejte, čtěte, celou sérii s Kim Stoneovou Vám mohu s klidným svědomím doporučit k přečtení... Milovníkům detektivního žánru by tato série neměla uniknout...“... celý text
— klokan.1905
Každé pondělí vám představíme náš výběr těch nejzajímavějších a nejlépe napsaných knižních komentářů z uplynulého týdne. Nejde jen o počet palců – hodnotíme i kvalitu, přínos a originalitu.
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium