Komentáře týdne

TOP komentář 20. týdne

Obálka knihy Dům v blankytně modrém moři Dům v blankytně modrém moři

„Ach můj bože, já zapomněla, jak nádherné to bylo. Zábavné, srdceryvné. Každé z dětí bylo tak krásně jedinečné, jejich příběhy dojemné. Postupné budování důvěry mezi nimi a Linusem mě místy dohánělo k slzám. Stejně tak jako Linusův vývoj od kolečka v mašinérii, které se na nic neptá a žije si ve své bublině, až po někoho s vlastním názorem, kdo se nebojí zabojovat za sebe a ty co miluje. Prostě nádhera, která mě opět chytla za srdce. Ještě o kousek víc než při prvním čtení. Ale takhle to u Kluneho mám. Na první čtení mě jeho knihy baví a dojímají. Na ten druhý mě totálně okouzlí.“... celý text
— Etule

Obálka knihy Mortina Mortina

„Knižku priniesla dcéra (9r) z knižnice. Príbeh o strašidielku Mortine, ktoré žije so svojou tetou Nebožienkou vo vile Rozvalinke. A snaží sa nájsť, napriek odporu svojej tety, ľudských kamarátov... Autorka je veľmi talentovaná, knižku si sama nielen napísala ale aj ilustrovala. Prišlo mi, že výtvarná stránka knižky prevyšuje literárnu, príbeh bol jednoduchší. Dcéra sa však bavila a požičia si i ďalší diel:). V tej chvíli Mortina v zápale hry zabudla na výstrahy tety Nebožienky a tiež ukázala svoju "strašidelnú špecialitu"! Obratným žonglérskym pohybom vyhodila hlavu do vzduchu tak, aby sa niekoľkokrát otočila a odrazila sa od natiahnutej ruky. Nakoniec ju chytila do dlane: "A ja som strašidlo, hoplá!!!" Všetci na ňu hľadeli s vytreštenými očami. Mortina zmeravela, ani sa nehla a uvedomila si, že sa práve prezradila. A zavládlo ticho... ... dlhé ticho... ... hrobové ticho.“... celý text
— Kaduri

Obálka knihy Pohádkosnění Pohádkosnění

„Když večer tiše padá stín a měsíc vplouvá do peřin, tahle knížka a její hebký hlas pohladí dětskou dušičku v ten správný čas. Neřinčí mečem, nekřičí, jen kouzlem milých pohádek děti poučí, že strach se v něhu promění a klidné sny jsou toho znamení. Mezi slovy voní noc, co má pro děti svou kouzelnou moc. Tyhle pohádky nejsou jen pro spaní, pro děti jsou mostem, k něžnému poznání, že na každé malé dětské trápení, existuje něžná náruč a velké pohlazení.“... celý text
— alef

Obálka knihy Jeřábi táhnou na jih Jeřábi táhnou na jih

„Těžká knížka, když se člověk zrovna dostává do věku, kdy si uvědomí, že se pomalu ale jistě blíží konec. Čte si situace v knížce a přemýšlí "jak budu umírat já?" "neměla bych víc mluvit se svými dětmi a svými rodiči?" Život je cyklus a na konci se stáváme zase malými dětmi, nedokážeme se o sebe postarat a rozhodují o nás jiní (naše děti). Tahle knížka pro mě nebyla žádná oddychovka, zasáhla mě hodně a obdivuji, jak dokázala autorka popsat pocity starého člověka a ještě k tomu muže. Poslední stránky jsem přes slzy jen těžko dokázala dočíst. O knížce budu asi ještě nějaký čas přemýšlet.“... celý text
— Miladad

Obálka knihy Zjevení Zjevení

„'Historie se prostě natočila z druhého boku, aby se podívala, jak jí to víc sluší-a zjistila, že z obou stran vyhlíží stejně.' 'Jen nechte být, jen nepokoušejte, čemu nerozumíte.' Úprimne? Čakala som klasické 'tajomno v lese': Hmla, jeleň, zopár desivých zvukov, za ktorými bude stáť nejaký duch, čo nevie komunikovať inak, ako škriabaním po kôre stromov... Omyl. 'Zjevení' je mrazivá šachová partia naprieč históriou, z ktorej rovnako mrazí ako bolí srdce! Ten chlad necítiť len z lesa, ale aj z ľudí. Už dlho ma príbeh takto nezošrotoval! Ďakujem Kati! PS: Dovolím si menšie varovanie! Toto tiež nie je kniha pre každého, nie kvôli jazyku, ale kvôli obsahu! 'Vždycky se drž na světle.' 'Má to mnoho jmen, mnoho podob, leč podstatu stále tutéž. Padlo to z výšky dolů, neboť to nesnese světla. Nic to nesnese. Nikoho.'“... celý text
— Majuš333

Obálka knihy Rajský ostrov Rajský ostrov

„Velmi příjemné čtení z dob, kdy Smíchov a Libeň byly vesnicemi, na místě Národního divadla byla pustina kde sousedky sušily prádlo a Žofín byl pro jednoho chlapce středem světa a všehomíra.“... celý text
— Marla

Obálka knihy Manželství Manželství

„Za mě byla tato kniha od pana Hartla nejlepší. V ději sledujeme příběh Jany a Martina od jejich mládí ,kdy se Martin ve svých osmnácti zamiluje do své čtyřiadvacetileté učitelky. Přes velké překážky dokáží svou lásku před světem vybojovat a vezmou se. A my v knize sledujeme jejich životní příběh ,až do stáří.I když i jejich manželství má různá úskalí a načas se i rozjedou,přesto jsou ve svém nitru stále spolu. A konec ten nás chytne za srdíčko. Kniha je za mě moc pěkně napsaná a lásku,až za hrob by jim leckdo mohl závidět.“... celý text
— alnahu

Obálka knihy Kluk a velryba Kluk a velryba

„Kouzelná kniha plná nádherných ilustrací. Je to trošku jako pomalu plynoucí film nebo sen.“
— AlexaLexaBooks

Obálka knihy Vila tajemství Vila tajemství

„Děj rozsáhlého románu je napsán podle skutečného příběhu rhodoských Židů. Přes dva tisíce jich bylo z ostrova Rhodos deportováno do koncentračních táborů. Místní "lidé" si rozebrali jejich majetek a pak změnili zákony, kterými ohavný čin zlegalizovali. Nebyli o nic lepší než nacisti. Zvláštní systém, který odměňuje krádež. Majetek podle doslovu nebyl dodnes vrácen právoplatným majitelům a dědicům... Citát na závěr: "Máme zde před sebou krásný příklad prastarého problému nejen Řecka, nýbrž světa obecně: nenasytnost a závist."“... celý text
— Ivetaa

Obálka knihy Tajemství modrých dopisů Tajemství modrých dopisů

„Tajemství modrých dopisů bylo pro mě velmi příjemným překvapením, které se někdy stane, když o knížce nic nevíte a jen tak si ji v knihovně vezmete na chvíli domů. Laskavost, láska a lehkost psaní autorky, to jsou tři věci od L, které mě zaujaly nejvíce. Hezky vymyšleno a tak akorát od všeho. Doporučuji.“... celý text
— slaska77

Obálka knihy Není úniku Není úniku

„Tento thriller pôsobí ako intenzívna hra o prežitie v uzavretom priestore, kde sa všetko spolieha na rýchle rozhodnutia a ostré inštinkty. Príbeh sa odohráva počas snehovej búrky, ktorá vytvára pocit izolácie a neustáleho tlaku. Hlavná hrdinka Darby sa ocitne v situácii, ktorá ju núti konať, aj keď nemá čas premýšľať, a práve jej impulzívna odvaha dodáva príbehu energiu a dynamiku. Atmosféra je hustá a mrazivá, kde každá kapitola posúva napätie o krok vyššie. Dej plynie rýchlo a núti pokračovať ďalej, pretože každá nová scéna pôsobí ako ďalšia úroveň hry, kde sa menia pravidlá a stúpa adrenalín. Kniha pracuje s pocitom neistoty a nedôvery, takže nikdy nie je jasné, komu veriť a čo je skutočnou hrozbou. Výsledkom je napínavý, svižný a pohlcujúci príbeh, ktorý drží pozornosť až do konca.“... celý text
— Evaho73

Obálka knihy Mizíme Mizíme

„Po několika prvních rozpačitých stránkách se spolu s Ernou a jejími tajnými výpravami rozběhl i netradiční příběh jedné zvláštní vesnice. Bavila mě snaha několika obyvatel Nincshofu o to, jít zcela proti proudu, líbily se mi příběhy o vesnici v rákosí, svobodě i povstání, a když k tomu přidám oblivisty a pakozy, je to jasných pět hvězdiček. "Jaro měla ráda pro zeleň, kterou vnášelo do krajiny, nesmělou jako ruměnec, stoupající lidem do tváří. Léto pro vzpomínky na dětství, jež probouzelo, nejintenzivnější ze všech, plné jako vodní melouny, hlučné a plné barev. Podzim pro sladkou vůni hroznů čekajících na sklizeň, zlatavý vzduch a teplé vlněné šály. A zimu pro pocit, že člověk právě něco dokončil a teď se může s čistým svědomím stáhnout a odpočívat."“... celý text
— Bubo19

Obálka knihy Teta Teta

„Teta je už třetí knížka, kterou od Valérie Perrin čtu, a znovu jsem si potvrdila, že její knihy se nedají číst jen tak „po povrchu“. Přiznávám, že jsem ji četla velmi dlouho a chvílemi jsem měla pocit, že se do příběhu nemůžu úplně ponořit. Ale vlastně si nemyslím, že by to byla chyba knihy – spíš moje momentální čtenářská krize a rozpoložení. Protože Perrin píše způsobem, který vyžaduje plnou pozornost. Každá věta může nést detail, který se později promění v důležitý zvrat nebo vysvětlení. Několikrát jsem se musela vracet o pár stránek zpátky, protože jsem zjistila, že jsem něco jen „přejela očima“ a unikla mi souvislost. Autorka zůstává věrná svému typickému stylu – příběh je plný postav, osudů, časových rovin a postupně odhalovaných tajemství, která do sebe začnou zapadat až s obdivuhodnou přesností. Na začátku příběhu zavolá hlavní hrdince Agnès policista se zprávou, že zemřela její teta Colette. Jenže Agnès je přesvědčená, že její teta zemřela už před třemi lety. A právě z této záhadné situace se začne rozplétat celý příběh. Miluju na knihách Valérie Perrin to, jak dokáže spojovat smutek, lidskou bolest a ztráty s obrovskou lidskostí, něhou a láskou k životu. Její příběhy jsou často velmi melancholické, ale nikdy nejsou chladné nebo beznadějné. Naopak – člověk má pocit, že i v těch nejsmutnějších osudech pořád zůstává něco krásného a hluboce lidského. A přesně taková je i Teta. Knížka, která možná vyžaduje čas, soustředění a trpělivost, ale nakonec vás odmění silným příběhem a tím typickým pocitem úžasu, kdy na konci jen sedíte a říkáte si: „Jak tohle mohla autorka tak dokonale propojit?“ Za mě nádherná kniha.“... celý text
— Kackac77

Obálka knihy Zamrzlá řeka Zamrzlá řeka

„Krásná kniha, která vás přenese do třeskuté zimy v americkém Maine na konci 18. století. Sledujeme komunitu jedné osady, vztahy mezi sousedy, rozdílné postavení mužů a žen, dozvuky válek s indiány a zažijeme i ochutnávku soudního systému tehdejší doby. Velká část knihy je věnována porodům a péči o matky a novorozence, část i léčitelství. A detektivní linka, která začíná nálezem mrtvoly muže v zamrzlé řece, je taková třešnička na dortu, kdyby vaše pozornost potřebovala něco napínavějšího. Čtení jsem si užila a rozhodně doporučuji.“... celý text
— Arwen777

Obálka knihy Muž z Brna Muž z Brna

„Petra mě spolehlivě vrátila do mých brněnských časů, k Prýglu, do brněnského Bronxu - Cejl, připomněla šaliny, borce, no a taky Cajzly, i když takhle jsem Pražákům myslím nikdy neříkala. A odvěkou někdy více někdy méně úsměvnou rivalitu mezi Prahou a Brnem. Nezapomenu, jak nade mnou oslovený profesor na pražské Karlově univerzitě svého času ohrnul nos, když jsem u něj chtěla dělat doktorát, protože jsem vystudovala brněnskou Masaryčku. Tak jsem změnila profesora, školu i obor. A nedopadlo to vůbec špatně. I když pachuť po nabubřelém pražském profesůrku na delší čas přetrvala. Ještě teď sklízím občasné humorné despektíčky coby Moravanka v Praze od kolegů nebo kamarádů pražského manžela. Jenže kde by Praha bez nás dnes byla, většinou nakonec uznají ;). Autorka mi svým literárním žánrovým přesahem nebo hudebním rozsahem připomíná renesanční umělce na čele s da Vincim. Nesrovnávám génie. Leonardův ve své podobě je tuším nedostižný. A přece je obdivuhodné, jak Petra dokáže lehce přecházet od mysteriózního hororu a hororu politické zvůle 50 let do komediální detektivky prošpikované politickou nekorektností. Až mě překvapuje, že Muž z Brna nebyl nucen být alespoň trochu učesán a p(o)opraven. I český nakladatel (zahraniční by nejspíš neporozuměl) však stále ještě chápe ironii, satiru a černý humor, zdá se, a já bych řekla, že k autocenzuře nedošlo. Dostala se tak ke mně něco jako parodie na českou brakovku, která nabízí satirický pohled na rozdíly mezi Brnem a Prahou, a která paroduje známé brněnské lingvistické špeky, klasické vzájemné předsudky a mentální překážky. Petra hýří nekorektním humorem a nadsázkou, přičemž, sama původem z Prachatic, zvesela paroduje obě strany – jak Brňany či Brňáky reprezentované kocourkovským/komárovským policejním sborem, tak Pražáky či Pražany alias Cajzly v postavě do toho strašného Brna exkomunikovaného mladého, zločinem prakticky nepolíbeného pražského policisty Josefa Ječmínka. I když Brňané dostávají o něco více na frak, zdá se mi :D. Tož mi ale něco vydržíme. A nakonec, jde tu přece o život a vraždu, ne? A kdo by neměl rád neohroženého, nepodplatitelného hrdinu, který chvílemi připomíná limonádového Joea. Taky jsem netušila, že je v Brně Vlhká ulice. Dáno do spojitosti s ulicí Tvrdého a ubozí Brňané hnedle musí čelit obvinění ze sexismu :). Doporučuji každému, kdo nečte pouze "hoch" literaturu, má zájem obohatit svůj rozhled o moravský socio-lingvistický folklór v pražském kontextu, a taky, či hlavně, se pobavit. Za vysokým hodnocením nestojí v mém případě nostalgie, ale ocenění humoru a věrnosti zachycení brněnsko-pražského fenoménu. Rezonance jeho myšlenek v hlavě kapitána komárovské policejní jednotky by tatíčka Masaryka nepochybně taky potěšila ;). Je třeba pogratulovat Petře, že se pustila na tento tenký, nekorektní led. Není snadné pobavit a přitom neurazit. A tak čtěmež. S pokorou a otevřeností mysli i ducha. Protože kde by český národ dnes byl bez svého Švejka a specifického smyslu pro humor. p.s.: tohle byla jedna z knih, kterou jsem si od Klabouchové paralelním čtením odpočívala Klabouchovou :)“... celý text
— Rihatama

Obálka knihy Zkouška neviny Zkouška neviny

„Agatha mě zatím nikdy nezklamala a tak jsem se pustila do Zkoušky neviny a prostřednictvím této detektivky jsem opět zrelaxovala. Příběh mě zaujal hned od začátku, všechno bylo tak, jak má být - napětí, psychologické prokreselení jednotlivých postav, jejich vzájemné vztahy, promyšlená zápletka, překvapivý závěr a samozřejmě nemohu se nezmínit o motivu vraždy, který vše vysvětluje a dává nám to dohromady smysl. Stále u Agathy žasnu nad tím, kam na ty své nápady chodila - geniální.“... celý text
— Filomena1961

Obálka knihy První osoba jednotného čísla První osoba jednotného čísla

„Po delší době ke mně zavítal Haruki - na jeho knihy si musím vymezit čas .... V povídkovém souboru předvedl opět ten zádumčivý a melancholický pohled v rámci svých oblíbených temat - jako je hudba, literatura a pohyb na hranici reality a snu .... Zaujala mne již první povídka Polštář z kamení : Polštář z kamení zkoušíš na něm spočinout a vidíš : v prach se změní .... V povídce Karneval odkaz na hudbu Schumanna , o maskách. které nosíme na tváři .... a vzpomínka na knihu Abeho Tvář toho druhého .... A samozřejmě mluvící zvíře - zde je to opičák, který krade lidskou identitu .... Závěrečná povídka o první osobě singuláru klade otázku : jsme to opravdu my, koho vidíme v zrcadle ? Murakami není na jedno čtení - je třeba klidně a pozorně naslouchat .... A i když v něm místní kritika vidí kosmopolitu - já mám u něj ráda ty vlastnosti historického japonského samuraje .... A čekám na další dílo ....“... celý text
— intelektuálka

Obálka knihy Vrať to zpátky Vrať to zpátky

„Autorka stvořila v Hallie neskutečně sympatickou dívku. Ve spojení s příběhem první lásky to bylo nádherné čtení. A bylo mi úplně jedno, že příběh byl až nadneseně romantický. Rád bych každému dopřál takto povedený vztah i přes klikatou cestu k jeho naplnění. A zároveň se připojuji ke všem spokojeným a nadšeným čtenářům. Tato autorka prostě umí skvěle psát.“... celý text
— Nermal

Obálka knihy Dceřina kletba Dceřina kletba

„Mám takový (silný) pocit, že české detektivky jsou diametrálně odlišné od těch zahraničních. A není to jen prostředím. Zároveň jsou - aspoň podle mého názoru a mých zkušeností - napsané úplně jiným stylem. Od této autorky se mi prozatím dostala do rukou její předchozí kniha Vodník, a proto jsem se těšila i na tuhle. A vůbec nejsem zklamaná, to ani náhodou ;-). Na scénu se vrátí vyšetřovatelé Tomáš a Honza, přičemž právě u prvního z nich dochází na základě jednoho videa, které se dostalo k jeho manželce Zuzaně, ke krizi jejich vztahu. Tomáš samozřejmě ví, jak to bylo ve skutečnosti, ale žena mu nevěří (nebo nechce věřit) a dokonce se od něj odstěhuje i s malou dcerkou Lucinkou zpátky k rodičům. Navíc dojde k vraždě, která se nejdřív tváří spíše jako nešťastná náhoda, a tak budou mít Tomáš a Honza plné ruce práce, aby tento případ vyřešili, a ještě k tomu dali do pořádku svůj soukromý život. To se týká ovšem hlavně Tomáše... Za mne je kniha čtivě napsaná, neobjevila jsem v ní vůbec žádné nudné či nezajímavé pasáže, proto je vysoké hodnocení definitivně na místě. A já si časem určitě vyhledám pokračování.“... celý text
— 85098211

Obálka knihy Věci, o kterých se nemluví Věci, o kterých se nemluví

„Nemohu tomu skoro uvěřit, ale toto dílo mi nádherně přerušilo čtenářskou krizi a vytáhlo me zároveň az do těch nejvyšších pater. Nádherná záležitost. Věci, o kterých se nemluví = doslova, přesto by to měl asi číst každý, oči se Vám otevřou dokořán. Doporučuji a to jen tak nedělám.“... celý text
— Stromy

Zobrazit předchozí týden

Každé pondělí vám představíme náš výběr těch nejzajímavějších a nejlépe napsaných knižních komentářů z uplynulého týdne. Nejde jen o počet palců – hodnotíme i kvalitu, přínos a originalitu.

sdílet

Zavřít

Vypněte si reklamy na Databázi

Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:

Chci vypnout reklamy

Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium