Komentáře týdne
TOP komentář 48. týdne
„Miluju příběhy, ve kterých se při četbě zcela ztratím, jsem prostě v nich přítomná a prožívám vše s hrdiny jako jedna z nich. Napsat takový příběh, aby se mi to stalo, neumí mnoho spisovatelů, ale Ariel Lawhon to spolehlivě dokáže. Zamrzlá řeka byla jednou z mých nej očekávaných knih tohoto roku, byla jsem šťastná, když jsem ji letos v připravovaných knihách našla a věděla jsem, že nemohu být zklamaná. Před pár lety jsem totiž četla, u nás celkem zapomenutou, slevami za pár korun brouzdající, skvělou knihu Krycí jméno Helena, jednu z nejlepších, co jsem kdy četla a tak doufám, že mnoho čtenářů objeví se Zamrzlou řekou i tento román, zaslouží si to. Tato autorka má dar vyprávět příběhy o skutečných ženách, hrdinkách své doby, které prožily své životy naplno a po svém a měly by nám být inspirací i v dnešní době. Překrásný historický příběh, s lehkou detektivní linkou, která se vine stránkami jako zamrzlá řeka a čeká na jarní tání, které rozhýbá i osudy obyvatel v Maine. A zase jsem obdivovala, jak autorka umí popsat hlubokou lásku a oddanost mezi dvěma lidmi, bez patosu a silných slov, ale něha byla všudypřítomná a občas vháněla slzy do očí. A potom ten konec...ach, prostě nádherné. A tak budu doporučovat a to moc, kdo má rád historické, mnohovrstevnaté, silné, tajemné příběhy, ten by tuto knihu neměl minout. A zkuste i Krycí jméno Helena, je stejně tak skvělá:-).“... celý text
— Mandlevest
„Více než tisíc stran a přesto je to od začátku do konce mistrovsky odvyprávěné. Případ nebezpečné sekty ve vás vzbuzuje pocit, že čím hlouběji se Robin propadá do uzavřené komunity, tím víc máte dojem, že jste tam uvěznění spolu s ní. Chvílemi je to až pekelně napínavé. Radost mi dělají i drobné momenty, které jemně posouvají vztah mezi Robin a Cormoranem. Už se nemohu dočkat, jak se bude jejich příběh dál vyvíjet.“... celý text
— Dr.film
„Syn (11 let) probírá ve škole představy o vzniku světa a po přečtení izraelských představ o vzniku světa padl tedy dotaz na to, co je vlastně všechno v Bibli. Pověsti, zákony, přísloví, dopisy a taky básnička o sexu. Protože mi syn nevěřil (ohledně té básničky o sexu), dohledala jsem Píseň písní na internetu v hrozivém překladu. Byl to tak strašný překlad, že jsem raději objednala tuhle přebásněnou Seifertovu verzi. Sama jsem celou Píseň písní neznala, protože věřte nebo ne, v kostele se za mého mládí četlo leccos, ale zrovna tuhle část farář při běžných mších záhadně přeskakoval. Přitom není proč... Šalomoun (i když jeho přínos není historicky jistý) byl tehdy velký pisálek a jen dal dohromady do jedné knihy různé svatební písničky tehdejší doby. Většina se prý shoduje s více než 2000 let starými egyptskými svatebními písničkami. Ano, tahle slavná Píseň písní je prostě jen soubor absolutně nesouvisejících krátkých nápěvků a písniček, které si ovínění lidé zpívali na svatbách. Kromě neustálých přirovnání žen k různým zvířatům (přirovnání ke klisně Faraonově u syna vedlo... vysvětlila jsem mu, že je to podobné, jako by dnes manžel ženě říkal, že je krásná jako Ferrari) a přirovnání částí těla k různým zvířatům nebo stavbám (prsa jako mláďátka gazely, nos jako nějaká věž) tam nic moc erotického nebylo. Paradoxně šlo o celkem fajn texty z Bible, kdy aspoň nikdo nikoho nevraždí, a měli jsme to přečtené za chvilku. Co se týká ilustrací, tak nejzajímavější ilustrace je asi ta na obálce s prsem a ostatní v knize už jsou cudnější.“... celý text
— jitka_dankova
„Když na mě v knihkupectví vykoukla ta krásná obálka s tím hafanem, přečetla jsem si anotaci... a kniha byla moje.
Co se stane, když se slavná spisovatelka historických romancí rozhodne napsat svůj první thriller? No, nedopadne to a ona se musí pokusit najít novou inspiraci ve vánočním městečku kdesi daleko v horách. A možná, že najde i něco více, co třeba lásku? Vždyť jsou Vánoce a zázraky se dějí.
Moje první letošní vánoční pohádka má vše, co od takového příběhu očekávám. Není až tolik přeslazený, je předvídatelný to ano, ale od těchto příběhů se dobré konce očekávají. A možná se vám u jeho čtení objeví i ten Duch Vánoc.“... celý text
— Šánka
„Možný spoiler:
Moje snad první Sci-fi a dopadlo to na jedničku. Autor Andy Weir vytvořil opravdu velmi poutavou Sci-fi. O knize: Ryland Grace se probouzí na vesmírné lodi miliony kilometrů daleko od domova ve společnosti dvou mrtvých lidí a nedokáže si vybavit ani svoje jméno, natož úkol, za jakým byl do vesmíru vyslán. Vzpomínky se mu ale vracejí a on pochopí, že je jediným člověkem, který může zachránit zemi před totální zkázou. Jenže jeho kolegové jsou mrtví a on bude potřebovat pomoc. Jeho prosba bude vyslyšena a on se setká s inteligentním mimozemským tvorem, kterého pojmenuje Rocky. Ryland a Rocky se společně pouští dohromady se svými vědomostmi do nelehkého úkolu, zachránit Zemi a Rockyho domovinu. Bylo to vynikající. Dost matematiky, fyziky, chemie, ale to činí knihu právě tak poutavou, protože tyto vědní obory musí Rocky a Ryland ovládat, aby mohli splnit misi. Bylo to poutavé pozorovat, jak se dva zcela odlišné druhy organismů setkávají a vzájemně musí překonat mnoho překážek, aby oba přežili a nejen to, snad i splnili misi. Konec je také skvělý a trochu nečekaný. Bylo to velmi poutavé čtení a také velmi inteligentní a trochu dojímavé. Kdo má problém s měrnými jednotkami a jejich převody, ten, ať se radši do této knihy nepouští. Jinak všem ostatním knihu vřele doporučuji. Čeká vás meziplanetární dobrodružství ve velkém stylu. Já jsem si knihu vyloženě užíval. Mám doma ještě Marťana, ale na toho také dojde. :-) Děkuji všem knižním přátelům za komentáře a hodnocení této knihy, které mě ponouklo knihu načít. Hodnotím jednoznačně pěti hvězdami a dávám veliké doporučení na tuto knihu. Bravo, pane autore. :-)“... celý text
— Elapheg
„Tohle tedy je pořádná zimní pohádka!! Je plná sněhu, ledu, mrazu, tulipánů i víl, ale hlavně lásky, k zimě, k přírodě. Pohádka pro děti, které čekají v zimě na bílé zlato, ale i pro dospěláky, kteří si už od dětství přejí bílé Vánoce....“... celý text
— Josh
„Prekrásna a dokonalá pocta všetkým emigrantom, utekajúcim pred obludami ich osobných životov. Nie je to na pár minút. Každá stránka, každý obrázok ma priam uhranul - svojou náladou, úžasnou kresbou, fantastickým vcítením sa do mysle bez slov.
Hlboká poklona autorovi. Knihu tvoril 10 rokov a rozhodne je to vidieť. Každý detail je dotiahnutý a zaslúži si zotrvať na ňom pohľadom. Obdivuhodné dielo.“... celý text
— Čand@
„Taková milá oddechová jednohubka. 45 letá Sylvie po smrti rodičů upadá do deprese a tak se rozhodne na Vánoce, což je za 2 měsíce spáchat sebevraždu. Ale předtím zažije ještě pár situací, které jí možná změní život...
Když se nebojím umřít, neměla bych se bát ani žít. My všichni jsme více či méně odpovědní za svoje životy, nemyslíte?“... celý text
— Doubravka1975
„Tak jsem se potkala s knížkou paní Klevisové a hned v úvodu musím napsat, že jsem moc ráda. Příběh mě pohltil, snad proto, že se odehrává na Šumavě, kterou mám ráda, je o lidech, vztazích, odkrývání rodové historie, kde člověk většinou narazí na nějaké to větší nebo menší tajemství a také je o tom, jak je vzácný domov a rodný dům, který by se neměl prodávat za žádný prachy. A tak při čtení jsem si uvědomila, že autorka mi mluví z duše. Taky nosím v sobě ten posvátný pocit, kdy si uvědomuji, že věcí, které jsou kolem mě se dotýkali mí prarodiče. Stromy, které zasadili, nám dávají ovoce a stín v parném létě a jsou navíc němými svědky různých událostí. Plně jsem si uvědomila při četbě knihy, vzácnost toho všeho, co mám. Je to určité propojení s minulostí.
Autorka poutavě píše a příběh se mi moc líbil.“... celý text
— Filomena1961
„Vůbec si neumím představit to překvapení a Ota s Housetem asi nevěřili vlastním uším, když se nočním lesem rozlehlo zvonění telefonu.
Dnes je celá situace úsměvná, ale v šedesátých letech byl ve vesnicích telefon jen v hospodě.
Na čundru jsem nikdy nebyla ( mládí jsem prožila na vsi), ale posezení u ohně a zpívání za doprovodu kytar jsem milovala.
A také jsem si zatancovala na candrbálech, kde bylo vše možné.
Proměna Housete ve stříbrného hádka a později ve hvězdu House bandu Ljubu Vondr je prostě kouzelná.
Pátrání po nezvěstné? manželce plukovníka Hlomoze ( toho mám před očima díky Černým baronům) za pomoci seržanta Pepíka Humhala nám vysvětlí záhadné zvonění telefonu.
A až do konce jsem podezřívala nevinného, tak má správná detektivka vypadat.
Kam se poděla Beáta alias Sulika? A jakou roli zde hraje Zdeněk Vedrálek? Co se dělo v bunkru? Jak do pátrání zapadají verše Stěpana Ščipačova v ruštině?
Poslechněte si Libora Hrušku a dozvíte se vše.
Knihy pana Velinského jsou moje srdcovka a už se těším na další audionahrávku "Finkovek".“... celý text
— uxor
„Kudy chodím, tudy doporučuji básně Radka Malého. Vtahuje, až z toho jde mráz po zádech...
"Šedá myš, rudý plyš. Spálené vzpomínky.
Na co? A na koho? V mysli máš díru...
Přilítli havrani. Berou mi míru
na kabát ze dřeva... Snědí ho plamínky..."“... celý text
— Typa
„Tato kniha vychází k 105. výročí narození Vlastimila Brodského. Nečekejte žádný bulvár a drby, ale seriózně popsaný život pana Brodského, respektive jeho hereckou kariéru. V knize se dozvíte, jak se stal hercem, jaké byly jeho první role i to, jak vznikaly další filmy, inscenace, divadla. Pojďte nahlédnout pod pokličku toho, jaký herec pan Brodský skutečně byl.
Mám moc ráda životopisné knihy a jelikož pan Brodský je mé dětství – ať už hlas z Makové panenky nebo jeho postavy v Návštěvnících, v Arabele nebo třeba ve filmu Ať žijí duchové – moc ráda se o něm dozvím víc.
V této knize se opravdu podrobně dozvíte vše o jeho práci. Je neskutečně obsáhlá. Kromě textu tu najdete i dobové novinové zprávy, plakáty, fotografie. Určitě zajímavé je jeho rozhlasové období, kde u pohádek strávil pěkných pár let.
Knížka je dobře napsaná, text pěkně plyne a mně bylo při čtení vážně dobře. V anotaci se mi líbila věta, která knihu skvěle vystihuje: „… aby starším připomněla a mladším objevila, čím byl …“ A přesně takto jsem knihu vnímala.
Pokud přemýšlíte nad dárkem pro vaše rodiče a prarodiče, tato kniha je jasnou volbou. A mě rozhodně naladila i na další knihy pana Bystrova.“... celý text
— eva3992
„Prostorová knížka nabízí pohled do mraveniště. Vytváří prostor k povídání o pracovitých, malých tvorech a o zázracích přírody. Určitě potěší děti i rodiče.“... celý text
— TaLu
„Silný historický príbeh o ženách, ktoré sa v 19. storočí ocitnú v úplne neľahkej situácii tým, že ich Británia pošle do trestaneckej kolónie v Austrálii, často aj za niečo, čo by dnes ani nebolo považované za zločin. Román sleduje osudy mladých žien, ktoré sa musia vyrovnať s dlhým transportom cez oceán, drsnými podmienkami a hlavne s tým, že ich životy už nikdy nebudú ako predtým. Popri tom sa tu rozvíja aj príbeh domorodej dievčiny Mathinny, ktorý zas ukazuje, aký dopad mala kolonizácia na pôvodných obyvateľov Tasmánie.
Kniha ma zaujala tým, že vychádza zo skutočných historických faktov, autenticky ukazuje danú dobu a charakteristikou postáv, ktoré pôsobia veľmi živým a ľudským dojmom. Je to príbeh o nespravodlivosti, prežití, priateľstve a o tom, že aj v najhorších chvíľach sa dá nájsť nádej.“... celý text
— Evaho73
„Tato kniha na mě náhodně vykoukla v knihovně a líbil se mi její obal i název a navíc ji napsala má oblíbená autorka.
Půjčila jsem si ji a nelituji i když se jedná o letní příběh a já ho četla,když venku mrzne -vůbec to nevadilo.
Je to příběh ze života,které ráda čtu a paní Körnerová píše velmi čtivě a dokáže nás vtáhnout do děje.
V krátkém příběhu nás nechá nahlédnout do života mladé dívky s kterou se osud zrovna nemazlí-jeji příběh je plný bolesti a pesinismu a přesto se dokáže osudu postavit a nevzdat se.
Její příběh na mě docela emočně zapůsobil.
V druhé části si přečteme několik fejetonů,které jsou psané docela vtipně.
Nejvíc na mě zapůsobil ten poslední s názvem "Vůně Vánoc",který u mě navodil nostalgické nezapometulné vzpomínky na vánoční čas.
Za mě krásné počtení.“... celý text
— alnahu
„Už druhým rokem chodím číst dětem do školky před spaním a knížky po mých dětech začínají docházet. Takže v knihovně vzpomínám, co bavilo dcery před dvaceti lety - a ejhle, Radovan. Tenkrát bavil i mě, dneska už míň, ale pětiletí jsou spokojeni. Je to vlídné a uvěřitelné, zábavné a s morálním apelem, který mi přijde mnohdy trošku školometský, autor je holt učitel... ale děti jsou spokojené. Usnou všechny. Znám teda i lepší, zábavnější a nápaditější dětské knihy.“... celý text
— mol378
„'Věnováno těm, kteří vyvázli živí. I těm, jimž se to nepodařilo. A těm, kteří stále bojují někde uprostřed.'
Pôvodne som si chcela 'Ve zpětném zrcátku' nechať až na dovolenku na konci roku, ale nevydržala som to :) Ten cover ma proste uhranul a anotácia to len spečatila ;)
A neľutujem. Hlavné postavy (Laura a Olivia) mi boli sympatické a dej odtikával ako hodinky, takže môžem len a len odporučiť.
'Musíte si zapamatovat pravidlo tří. Dokážete přežít tři minuty bez vzduchu. Tři hodiny bez přístřešku. Tři dny bez vody. Tři týdny bez jídla. Myslete na to a přežijete.'“... celý text
— Majuš333
„Arenzovy "Staré odrůdy" mě svého času velmi nadchly, dokonce jsem si je nechala ve své knihovničce. Byla jsem tudíž hodně zvědavá na "Velké léto". I tato knížka se mi moc líbila, přestože cílovou skupinou jsou možná spíše mladší čtenáři... ale každý byl někdy mladý, že? :-)
Myslím, že každá kniha o dětství a mládí v době, kdy neexistoval internet, počítače a chytré mobily (a stovky dalších údajně chytrých zařízení), ba kdy jediným telefonem byly pevné linky doma či v telefonní budce, může být krásným připomenutím, že ještě docela nedávno jsme žili jinak, než je tomu dnes, a dokázali jsme se zabavit spoustou věcí. Mám pocit, že jsme žili jaksi opravdověji, i když mladší generace se mnou nemusí souhlasit.
Příběh je vlastně docela obyčejný. Léto s kamarády na koupališti, první láska, prázdninové učení kvůli reparátu, konflikt s prarodiči. Zároveň mladí hrdinové poznávají, co to je nést odpovědnost za výsledek práce (Friedrich pomáhající dědečkovi v laboratoři a v ZOO), nebo za záchranu kamaráda. Možná trochu podivným, ale symbolickým vstupem do světa dospělých je pro ně společný pronájem hrobového místa.
Úplně jsem nepochopila druhou dějovou linii o mnoho let později, hlavně její konec, která by měla naznačit, jak do mezi Friedrichem a Beate nakonec dopadlo. Nejspíš byl ale poněkud mlhavý závěr autorovým záměrem, aby se čtenář mohl oddat vlastní fantazii...“... celý text
— BabaJaga11
„To si musíš přečíst!
Pro všechny onkologické pacienty a jejích blízké okolí.
Kniha ti dá odpovědi na všechny otázky, které se bojíš říct nahlas. Pohladí tě, protože tak to cítí (díky Bohu) všichni, nejen ty. Tak to je. Neboj se, nejsi v tom sama/sám.
Poplakala jsem si. Konečně mi někdo rozumí! Moc se mi ulevilo.
Kniha mi pomáhá pochopit svůj nový stav bytí a znovu se zkoušet zapojit do života.
Ale jak říká Suleika a má pravdu. "Není žádné znovu. Je Suleika před nemocí, Suleika při nemoci a Suleika po nemoci.
Tři rozdílné životy.
Spoiler teď!!!!!!
Nečti toooooo!!!!!
Suleika stále žije, nemoc se jí v roce 2024 vrátila potřetí. Opakuji, stále žije!!!!! Bojovnice!!!!“... celý text
— lucakuca
„Smírčí kříže mě vždycky zajímaly, proto jsem byla ráda, když jsem narazila na tuto publikaci. Kniha je velmi zajímavě pojatá, u každého kamenného kříže je uvedeno, kde se nachází a jaký osud se za konkrétním křížem skrývá. Určitě si přečtu i další autorovy knihy :-)“... celý text
— Amneris
Každé pondělí vám představíme náš výběr těch nejzajímavějších a nejlépe napsaných knižních komentářů z uplynulého týdne. Nejde jen o počet palců – hodnotíme i kvalitu, přínos a originalitu.