Komentáře týdne
TOP komentář 25. týdne
„Tichá kniha, která se nepodbízí – a o to víc zasáhne. Neloučím se navždy není příběh, který by hnal čtenáře vpřed tempem, spíš ho jemně drží za ruku a vede krajinou bolesti, paměti a něhy.
Ha Khang píše s pokorou a hlubokým porozuměním pro to, co zůstává nevyřčené. Tóny melancholie a tiché naděje se střídají jako dech – sotva znatelně, ale s účinkem, který nejde přehlédnout.“... celý text
— Liturgievpatek
„Kniha, na ktorú budete myslieť ešte niekoľko dní po dočítaní, budete premýšľať nad jej koncom a popritom vám v hlave bude hrať jej playlist.
Toto bolo tak dobre napísané. Milujem štýl písania autorky a tú temnú atmosféru. Úžasná romantika. Koniec presne podľa môjho gusta, dramatický.
„Pravda je niekedy bolestivá a zlovestná, ale napokon iba to, čo prežijeme, z nás vytvára to, kým sme. Nech už je osud akokoľvek nepriaznivý či zvrátený, zoceľuje nás a možno je paradoxom, že práve najdrsnejšie zážitky vytvárajú tie najsilnejšie osobnosti.““... celý text
— Fairytalebliss
„Moje 900-stá kniha, kterou jsem přečetl, a zde na DK uložil do seznamu přečtených..... Letos slavím 10 let svého aktivního působení na DK a teď další mezník.... 900 knih.
Knih, které jsem ale v životě přečetl, je mnohem více, v dávné minulosti jsem si vedl čtenářský deník v karisbloku a tam také byly stovky knih, které jsem četl v jinošském věku, většinou dobrodružných pro mládež.
Také jsem později stál fronty na nové knihy, ale kdo si to dneska pamatuje??
Tato kniha je pro mě v mnoha směrech výjimečná. Téma bylinek je naší rodině blízké. Styl autorky je pro mě velmi překvapivý, ale ne nestravitelný. Bavil jsem se velmi dobře a kniha se mi líbila. Temná atmosféra mi nijak nevadila a konec byl docela očekávaný.
Další česká autorka, která mě oslovila. Podívám se, co dalšího bych si od ní mohl přečíst. Styl psaní je sice trochu specifický, ale zajímavý a nevadí mi.
Takže se zase brzy potkáme, paní Anno Bolavá, a nemusím nijak tajit, že se těším.“... celý text
— Bedřich63
„Kniha střízlivým způsobem oslavující krásy nejmenších velehor světa. Textová část je spíše informativní, beze snahy o nějaký patos, byť i tak je z ní znát, že ji tvořil člověk, který měl k Tatrám mimořádně silný citový vztah. To je zjevné už jen z jeho znalostí o každém v knize zmiňovaném štítu. Těžiště knihy leží ve fotografiích. Jejich autor sice nepatří mezi krajinářskou elitu, většina fotografií je pěkná prostě z toho důvodu, že jsou na nich krásné hory, ale občas se vyskytne i opravdu povedený snímek. Cenné jsou tyhle fotografie i proto, že je evidentně pořizoval horolezec – jsou tedy z míst, kam se běžný smrtelník nedostane, a často z denní doby a klimatických podmínek, ve kterých normální člověk (ještě) nevystrčí nos z domu.“... celý text
— Taťka Hraboš
„Mezi pomněnkami mi kvetou pryskyřníky, je to moc krásný kontrast barev a já si vzpomněla na slova pana Čapka:
Dovolte, abych pranýřoval křivdu, které se básníci dopouštějí na přírodě tím, že zamlčují její veliké a krásné zásluhy..........Ještě tentokrát to učiním za vás, básníci, ale příště ať už vydáte poctivé svědectví, aniž zatajíte ve svých básních něco z toho, co si žádá být viděno a uznáno.
Pryskyřník, to je štíhlost, tenká pružnost a jasná, sírová, sopránová žluť; vysoko nad travou jiskří lesklé a chladné kalíšky na tak tenkých stoncích, jako by se vznášely ve vzduchu.
Nekveteš na zemi, zlatý pryskyřníku, ale ve volném prostoru, jako to dělají nebeské hvězdy. Vysoko myslíš, jedovatý kvítku; nevíš jak se krčí u země poctivá a milá mochna?
Něžná krása, láska i ke každému opomíjenému kvítečku....
Přečtěte si o blatouchu, lomikamenu, rozrazilu, upolínu, rožci a kohoutku lučním. Pan Čapek opravdu viděl zázraky, kterými nás příroda obdarovává a my tu nádheru umíme jen ničit.“... celý text
— uxor
„Přistupovala jsem k tomu skepticky (jako ostatně ke všem seberozvojovým knihám, ano, jsem starý cynik s předsudky). Ale tahle kniha je hezká a pro uštvané matky může být i velmi užitečná. Je mi hodně sympatické, že je útlá, čtyři zásadní otázky k zamyšlení jsou zakomponované do jednoduchého a čtivého příběhu a neobsahuje to příliš mnoho omáčky okolo. Mám ráda takovéto jednohubky, u kterých zjistíte, že jsou tak bohatě obložené, že je rozhodně nestrčíte do huby najednou. Pěkné, zamyšlení hodné.“... celý text
— Martica
„No kde začať. Na začiatok musím povedať že mne sa knižka páčila. Nebola som z nej úplne unesená, ale knižka sa mi páčila. Bolo skvelé že väčšina pohľadu je z pohľadu Orlath. Lebo to dodáva knižke to tajomno. Ona nevie de facto nič. A o ničom a nikom. Je celý život držaná v klamstve. A preto je kniha tak dobre napísaná, lebo sa pravdu dozvedáme z prvej ruky ako sa ju dozvedá aj Orlath. Občas je pohľad aj od ostatných postáv, ale pre mňa to skorej zamotalo dej a o to som bola zvedavejšia. Prvá knižka nám veľa odpovedí nedala, ale mne sa to páči. Lebo sa teším na pokračovanie ako bude kúsky pravdy postupne odhaľovať Orlath. Celkom sa mi páčila chémia medzi Orlath a Rhordyna. Aj keď môj favorit je Kai. Proste ten drak si získal moje srdce. Nečakajte, že vás knižka pohltí od úplného začiatku. Budete sa musieť s knižkou pomaličky zoznamovať, ale podľa mňa to stojí za to. A som zvedavá ako sa svet ďalej rozvinie.“... celý text
— PetraKysova
„Tohle bych mohla číst pořád a pořád dokola. Líbí se mi, že autor u posledních dílů ubral na počtu stran, a to dodalo ději mnohem větší grády. Příběh mnohem rychleji běží, pořád se něco děje a neustále se zde rozmotávají klubíčka plná tajemství, kterých je tady zase požehnaně. U Deavera musíte počítat s tím, že to co je jednou nahoře, bude za chvíli dole. Autor je mistr zvratů a vy nebudete stačit zírat, jakým směrem se vyšetřování vždy ubere. Tohle zakončení série bylo grandiózní a já jsem moc zvědavá, zda se ještě dočkáme dalších dílů. Po 16 měsících opouštím Lincolna a i když toho na mě občas bylo až moc, ve finále se mi asi bude i stýskat :-)“... celý text
— dencazrnu
„Tuhle knihu jsem si vzala na dovolenou, sice do Španělska, ale i tak mě dokonale přenesla na sluncem zalitý řecký ostrov Ithos. A byla to přesně ta letní oddechovka, na kterou jsem měla chuť.
Příběh Shauny mě bavil – líbilo se mi, že jsme ji mohli poznat v různých etapách života, jako mladou dívku i jako slavnou hollywoodskou herečku, která se musí postavit své minulosti.
I když to na první pohled vypadá jako klasická romantika, nebyla to žádná plytká červená knihovna. Ano, nechybí klišé ani pár „náhod“, které by člověk v reálném životě asi úplně nečekal, ale právě díky tomu to mělo ten příjemně pohádkový nádech. A někdy přesně tohle od letní knihy chci.
Co jsem ocenila, byla i ta lehká hloubka pod povrchem – že sláva a bohatství ještě neznamenají štěstí. Postavy tu nejsou černobílé, mají chyby, dělají špatná rozhodnutí, ale o to víc jsem jim fandila.
Četlo se to skvěle, plynule, bylo to milé, příjemné a já jsem si to užila od první do poslední stránky. Doporučuju všem, kdo hledají pohodovou, letní knížku, která vás odvede z reality, ale zároveň nepůsobí hloupě. Ideální společník na dovolenou, ale myslím, že i doma u kávy si ji krásně vychutnáte.“... celý text
— nada3314
„Tuhle knížku bych asi víc ocenila, kdyby mi bylo o pár let míň – třeba tak v deseti. Teď už mám radši silnější příběhy, víc emocí a živější love story. Isabela a bílé mraky je spíš jemná, klidná a hodně o pocitech – takový deníček s romantickým nádechem.
Styl psaní byl hezký a poetický, ale chyběla mi větší energie a napětí. Příběh se pomalu rozjížděl a chvílemi mě úplně nestrhnul. Pro mladší čtenářky nebo ty, co mají rády tichá vyprávění o dospívání, ale může být příjemným zážitkem.“... celý text
— Luela_Maretti
„Právě jsem dočetla...příběh, který se rozvíjí pomalu, ale zasáhne nakonec plnou silou. Dává nahlédnout do minulosti a postupně odkrývá další příběh plný lásky, v němž důkladně poznáme hlavního hrdinu Reese. Knížka přináší spoustu hlubokých myšlenek, citátů ze Shakespeara a dalších autorů i citací z Bible.
Motto celé knihy by mohlo znít: "Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život."
Emotivní, trošku smutné a dojímavé a hlavně láskyplné. Hlavně je to celé o nekončící naději a lidskosti. A samozřejmě nesmím zapomenout na velmi detailní seznámení s problémy srdečními - fyziologicky i jinak. Určitě doporučuji.“... celý text
— KačkaP1977
„Silný příběh o paměti, bolesti a tichých tajemstvích. Strohý styl vyprávění umocňuje syrovou atmosféru. Nečte se lehce, ale zůstane v hlavě.“
— makovec201
„Tohle bylo velké překvapení a po dlouhé době kniha, kterou jsem přečetla za jeden den. Naprosto sympatické postavy, včetně hlavní hrdinky se kterými mám poslední dobou trošku problém. Neotřelé prostředí, které mě sice vůbec nelákalo, ale nakonec to bylo velmi zajímavé. Autorka se nesnažila jít při popisu spicy scén do extrému. Co musím hodně vyzdvihnout je autorky humor, opravdu mě bavil. Nápad o ohrožení kariéry kvůli mlíku :D. A moc mě potěšila bonusová kapitola, nedokázala jsem přestat se u ní usmívat. Určitě budu v sérii pokračovat.“... celý text
— katerina3633
„Dokážete odlišit Wiccanskou čarodějku od Pomezní? A víte, že kromě nejznámějších Salemských procesů proběhli i desítky dalších? A k čemu jsou dobré bylinky jako rozmarýn, máta nebo pelyněk? To všechno a mnohem víc se dozvíte právě v tomto komiksu!
Listování tímto komiksovým příběhem mi připomnělo můj oblíbený seriál CHARMED, na který jsem začala koukat už v dětství a každý rok si jej minimálně jednou zopakuji. Spoustu pojmů, které se v knížce objeví, jsem proto už dávno znala, ale přesto bylo fajn si některé informace osvěžit či doplnit.
Tím nejlepším na celé knize je samotná kresba. Jemné linky, barevné a jednoduché obrázky, které však lákají k opětovnému pohledu. A věřím, že stejně jako já, u jednoho prolistování zůstat neodkážete. Pokaždé, když procházím kolem knihovny, nakouknu dovnitř a pokochám se náhodným obrázkem - po grafické stránce mě to opravdu oslovilo.
Knížka by se dala rozdělit na dvě části. Na samotný příběh o čarodějce Biddy Early a pak na informativní stránky, které přibližují čtenáři čarodějnictví. Je pravda, že příběhová část by mohla být rozsáhlejší a detailnější, ale i tak mám pocit, že to základní povědomí o Biddy Early dokáže skvěle předat. I informativní stránky by mohli jít více do detailu a historie, ale zvládla by to naše mysl vůbec všechno pojmout? U některých bodů bych opět ocenila hlubší detail, ale pro to základní povědomí mi to bohatě stačilo.
Pokud máte rádi čarodějky a cokoliv kolem toho, tento komiksový příběh by vám ve sbírce neměl chybět. Ale předem varuji, že je to spíše hezké pokoukání a oddechové čtení, než literatura plná faktu. Ocení ji sběratelé a nebo začátečníci, co chtějí do tohoto "oboru" pouze zábavnou formou nahlédnout.
Odnáším si jen samé pozitivní dojmy a vám komiks upřímně doporučuji. Ať už pro těch pár informací nebo jen na listování. Povedlo se to.“... celý text
— nela3812
„Velmi jemné, křehké a citlivé verše, které i po více než sto letech neztratily nic ze své síly. Není v nich velkých gest, přesto se dotýkají podstaty – lásky, víry, ztráty i naděje. Hugo zde ukazuje, jak hluboké může být ticho po milovaném člověku, ale i jak silně dokáže poezie oslovit napříč staletími. Tiché, ale působivé čtení.“... celý text
— Damatto
„Nádherná kniha. Nejen proto, že se děj odehrává v krásné přírodě, jsou tady i krásní lidé. Tatínek s dcerkou, co se musí skrývat před světem, protože vlastně spolu být nemají. Obdivuji tátu, jak dokáže své holčičce stvořit takový domov, aby ji nic mimo jeho hranice nelákalo. Postupně se dovídáme o Cooperově kruté minulosti v Afghánistánu a příčinách jeho panických záchvatů. Boj svědomí, vtíravé vzpomínky na věci, které se nedají vymazat. Nakonec přece jen dochází ke kontaktu se světem za zelenou hranicí a příběh se zdramatizuje natolik, že už jde o Cooperovu svobodu. Přesto vítězí jeho smysl pro čest a když už si myslí, že je všecko ztracené, jeho lesní soused mu připraví překvapení. Které všecko převrátí naruby. Už dlouho se mi žádná kniha tak nelíbila, jako je tato. Je v ní všechno, co dělá knihu výjimečnou.“... celý text
— orinka3
„Neuvěřitelná nádhera a ve světě herbářů naprosto ojedinělý kousek.
Nejde totiž jen o herbář botanický, ale můžeme se těšit krásně zpracovanými obrázky květin, legendami, pověstmi, pověrami, ale i historii a květomluvou. Paní Kourková a pani Mandausová nám předkládaji knihu plnou zajímavostí i vlastních postřehů autorky obrázků v odstavci Očima malířky.
Mně, jako sběratelce obrazů "květů bohyně Iris" nemohl uniknout obrázek kosatce, kterému malířka říká Modrý mušketýr a který vypadá téměř jako živý květ položený na křídový papír.
Souhlasím s komentářem bazdobrknih, že tenhle kouzelný herbář je rozhodně lepší dárek než kytice "řezaných květů" ( už ten název zní vražedně), tou mě tedy opravdu nikdo nepotěší.
Květiny patří podle mého názoru jen na zahradu, na louku, do květináče nebo do herbářů a obrazů. Ne, vadnoucí, do vázy.
Teď jsem zjistila, že v květnu nakladatelství Albatrosmedia vydalo knihu paní Kourkové s názvem Ptačí duše - létající drahokamy našich luk, lesů a zahrad. Podle náhledu opět krása. Brzy budu mít narozeniny, tak žádné kytice, ale tuhle knihu!“... celý text
— uxor
„Kniha vo mne celý čas vyvolávala pocit objavenia dávno zabudnutého príbehu z 19. storočia. Je písaná krásne starosvetským jazykom, ktorý dodáva príbehu veľkú dávku mystickosti, autenticity a samotný štýl sa stáva súčasťou deja. Bolo to niečo výnimočne originálne a pohlcujúce plné podmanivej snovej atmosféry.
Tichá a nenápadná Žofia, ktorá počuje duše zomrelých, ma úplne očarila. Po sérii nedávno prečítaných kníh s prehnane dramatickými hrdinkami bola osviežujúcim protikladom – civilná, jemná a pôsobivá. Mala som z nej podobný pocit, ako z čítania modernejšej verzie Jany Eyrovej.
Autorka má neskutočný talent a cit pre históriu – verila som jej úplne každé slovo.
Samotný vizuál knihy je nádherný a prepracovaný do najmenších detailov. Je na prvý pohľad vidieť, že na tejto knihe sa pracovalo s láskou.“... celý text
— Imaginárium
„Syn si tuto knížku zamiloval na první pohled a já se mu vůbec nedivím. Moc se mi líbí, jak je vyřešeno ubývání medvídků. Rýmy sice občas drhnou, ale plusové body dávám za vtip a použití málo obvyklých, a přitom zvukomalebných slov jako pišišvor nebo špagát.“... celý text
— Aknel26
„"Zpívám já a hora tančí" není kniha, která vypráví ucelený příběh. Místo toho skládá svět z hlasů – bouřkového mraku, člověka, srnce, hub, psa nebo duší mrtvých. Každý z nich vnáší jinou optiku a jinou zkušenost
Zprvu se může zdát, že jde o nahodilé fragmenty, ale ve skutečnosti tvoří mozaiku, v níž každý díl zapadá a vytváří barvitý obraz univerzálního rytmu života. Všechny krátké kapitoly jsou tak v určitém bodě propojené, díky čemuž kniha reflektuje roztříštěnost světa, která se ale stírá na hlubší úrovni, ve které je naopak vidět jeho propojenost. Autorka v těchto obrazech otevírá širokou škálu témat, která však nenabízí okázale, ale spíše je skrytě vkládá pod vrstvy metafor a symbolů.
Zvláštní pozornost si zaslouží především motivy pomíjivosti a paměťi. Člověk se snaží špatné vzpomínky pohřbít, nikdy se mu to však zcela nepodaří a v mysli zůstávají stále přítomné. Stejně funguje v knize i krajina, zjizvená velkými událostmi. Své jizvy překrývá nánosy hlíny, ale jejich otisky zůstávají, dokud krajina sama nezanikne. Tím se kniha opět vrací k tématu pomíjivosti, která se týká nejen všeho živého, ale i toho, co lidé ve své omezené perspektivě vnímají jako stálé či neměnné.
Irene Solá píše krátkými větami, které spojují poetiku s úderností, což dodává textu rytmus a živost. Její styl je plný trefných přirovnání, která často překvapí svojí originalitou. Tento živý styl přirozeně evokuje proudící, univerzální život, pomyslný vzájemný tanec nejen živých tvorů, ale také neživých věcí. Solá svůj svět popisuje bez sentimentality a mnohdy dokáže být i poměrně tvrdá. Nikdy ale nepřestává být citlivá a do knihy vkládá mnoho emocí. Tato kombinace citu, který ale nijak nepřikrášluje a zároveň se nebojí zobrazit i stinné stránky života je něco, čím si mě autorka naprosto získala.
"Zpívám já a hora tančí" patří k těm knihám, u kterých mám pocit, že byly napsány právě pro mě. Autorka přijímá svět ve všech jeho podobách, s jeho krásou, ale i tragičností. Celým vyprávěním prostupuje její velká láska k přírodě, díky níž působí kniha přirozeně, upřímně a živě. Doporučuji ji především čtenářům, kteří knihy vnímají spíše na pocitové úrovni.
5/5“... celý text
— JakeTheDog
Každé pondělí vám představíme náš výběr těch nejzajímavějších a nejlépe napsaných knižních komentářů z uplynulého týdne. Nejde jen o počet palců – hodnotíme i kvalitu, přínos a originalitu. Z vybraných komentářů jeden získá titul Komentář týdne a jeho autor se může těšit na odměnu - předplatné bez reklam, knihy, kredity do bazaru apod.