Komentáře týdne
TOP komentář týdne

„Ach ti Japonci a jejich láska ke kočkám... to jste věděli, že si je autoři kolikrát dávají na obálky svých knih jen tak pro štěstí i když v nich třeba žádné kočky nejsou?
Ale nebojte, tady je koček dost. A taky záhadná ordinace s těžkými dveřmi, nabručenou sestrou a podivínským doktorem, který vám jako léčbu předepíše.... no, co jiného než právě kočku!
Máme tu 5 příběhů lidí, kteří do ordinace přijdou, odnesou si kočku a jejich život se obrátí naruby. První příběh mě moc neoslovil ale s každým dalším mě kniha bavila víc a víc. Možná víc než osudy lidí mě zajímala právě záhada oné ordinace, která se nám postupně odhaluje. Rozhodně si tuto knížku dávám na seznam těch, které si chci pořídit domů a určitě si přečtu i další díl až vyjde. Za sebe doporučuji!“... celý text
— Jaehyun

„Knížka je souborem úvah i krátkých příběhů, vysílaných v pravidelných rozhlasových relacích: ty jsem ale nikdy neslyšela, takže jsem zažívala při jejich čtení ono "poprvé". Vzhledem k tomu, že jsou plné porozumění, citu, jemnosti i hloubky, bude hezké se k nim vracet, a to klidně i na přeskáčku. Líbí se mi také doprovodné ilustrace v podobě květin technikou akvarelu - jakoby jen zlehka nahozených. Během čtení jsem se dozvěděla, že autorka občas do svého rozhlasového přednesu zařazovala na místech, kde to cítila, chvilkovou pauzu - ticho, aby posluchač mohl vnímat i své vlastní pocity. To mi v knížce samozřejmě chybělo, protože oči letí po řádcích docela plynule a samy se jen tak nezastaví. Vyřešila jsem to tím, že jsem si "dávkovala" jednotlivé příběhy, nechávala je na sebe působit a dala možnost projevu pocitům, které ve mně vyvolaly.“... celý text
— Jantarinka

„Autor svým stylem vytvořil povídky plné vzpomínek, dal do nich spoustu nádherných radostných i smutných příhod ze svého života, nešetřil jemným humorem a naplnil je láskou ke svému kraji, přírodě a především lidem. A nám starším připomíná po letech, jaký pěkný život jsme v dětství a dospívání prožívali. Je to NOSTALGIE!“... celý text
— konicekbily

„Tohle bylo vskutku velkolepé nadechnutí i pohlazení na duši!
Moc ráda se toulám kdekoliv v utichlém kraji, po horách a stráních, kde provází jarní či podzimní vítr a vzduch voní probouzejícím se lesem !
Paní Poncarová mě provedla po těch svých cestách a bylo to srdečné čtení a poukázání míst, kde čas zanechal mnoho vzpomínek.
Milé povídání o Boženě Němcové, toulky na opuštěná místa, kde nepotkáte živáčka ... Četlo se to jedním dechem a ještě dlouho poté jsem udržela blažený výraz ve tváři ! :-)
Děkuji!“... celý text
— Martule44

„Přiznávám, jsem jihočeský patriot, a tak asi nejsem úplně objektivní. Mě ale tahle knížka okouzlila přesně vykreslenou atmosférou jihočeského venkova, od popisu lidí, jejich způsobu života, typické mluvy, přírody, charakteristických chalup nebo letní pohody na vysečených stráních. Příběh ve mně vyvolával vzpomínky na vyprávění dědy a babičky, kteří přesně tohle pamatovali. Nehledě na to, že i já jsem strávila spoustu času v třeboňském archivu mezi zaprášenými policemi a pátrala po tajemství svých předků.“... celý text
— SSTknihy

„Dostalo se mi do rukou dílo opěvující krásu našeho kraje. Ta básníkova láska ke kraji prýští z každého slovíčka. Básník napsal básně ke svým milým místům. Pod Lysou horou, Hrušov, Černá Ostrava, Petřvald, Karvinná, Kunčičky, Oderka, Rodiště pod Hostýnem aj.
Další jsou o životě v tomto kraji a havířích.
Největší lásku Vojkůvka vyznává k mateřstině.
Pod Lysou horou
Tušil jsem podjaří své země
z rytmické vlny kročejí
než, ovanul mne jemně
dech čekanek a orsejí.
Dech ocúnů a zimostráze
dech smutných kalin zpod Lysé.
...
Valašská Madona
...
Vzpomeň si , vzpomeň Matko hor.
Třeba jsme jen pastevci prostí,
zůstaň tu s námi na Radhošti
a ochraňuj nás ... Dopřej síly
aby nás lesy uživily,
strážkyně idylických hor...
Mateřstina
Ta naše řeč. Už od věků
jde divukrásná hložím
a jsouc pramenem člověku
stává se věnem Božím.
Nezraďme ji.Má prostý šat
a po kamení zpívá,
však kdo jí umí naslouchat,
své slzy v očích skrývá.
Byla jsem dojatá těmi nádhernými slovy a jednoduchými kresbami ( jak je i náš kraj) Karla Těšíka.
Díky Čtenářské výzvě jsem objevila již druhou básnickou sbírku o rodném kraji.
Ta předešlá byla ,,Nebe v Beskydách" - Drahoslav Gawrecki.“... celý text
— majáček

„Osvěžující! Zvláště po těch dramatech, která jsem četla před touto knížkou. Deníky miluju. Humor s nadsázkou mi vyhovuje, když má ještě něco navíc. Ráda jsem si početla o Martinovi, jeho blízkých a dalších lidech + Ágnes. O jeho snech i obavách, nevyřešených věcech, vzpomínkách. Zasmála jsem se, zamýšlela se, chápala. Dotazníky - ale, no tak jo. Knížka je navíc krásně barevná, má (nedo)vyšívaný název, který je skvělý.“... celý text
— magnolia

„Z tejto útlej knižky som bola veľmi unesená.
Je to krásny svet, ktorý Roald Dahl vytvoril.
Kebyže to čítam ako dieťa, asi by som ju ani nepredýchala. Úžasné popisy továrne!
Škoda, že už nie som taký fanúšik čokolády, inak by ma zrejme premohla neskutočná pažravka.
Úplne stopercentná kniha to nie je, ale nezabudnuteľná určite áno a keď dcérka povyrastie, ešte sa k nej vrátime.“... celý text
— bernadeta9876

„Pražské povstání je mé oblíbené literární téma a tady jsem k němu dostal jako vítaný bonus ještě nádraží v Roztokách u Prahy. To místo mám, nedokážu říci proč, nadosmrti spojené s koncem války. Ten pach té doby odtud nevyvanul ani po osmdesáti letech. Román jako takový je velmi věrohodný a myslím si, že ke všem zúčastněným stranám velmi spravedlivý. Atmosféra tehdejší doby je dokonalá. Čtení jsem si náramně užil.
Citace: Válka by sice mohla brzy skončit - Marusja nevěří na nacistické wunderwaffen, co by mohly boje prodloužit, ale nedokáže si představit svět poté.“... celý text
— Eicherik

„Velice intimní, odvážná a otevřená kniha. Originální svou vizuální identitou a geniálním epilogem, ze kterého mi spadla brada. Moc ráda jsem ji četla, ale ještě raději jsem, že vůbec vznikla. Za to patří autorce velký obdiv a respekt. V neposlední řadě mám radost z toho, že jsem schopna porozumět vidění a cítění světa o půl až generaci mladších lidí a v mnohém s nimi sdílet stejné názory a hodnoty.“... celý text
— LuckaRožňa

„Oddělení pacientů se schizofrenii, paranou či bipolární poruchou, uzavřené deváté patro bez možnosti úniku, absence signálu, výpadek proudu, jahodový džem, co se tváří jako krev a krev měnící se v jahodový džem. A k tomuto koktejlu přidala autorka temné tajemství z minulosti praktikantky. No tohle nejde odložit, dokud neotočíte poslední stránku.“... celý text
— Miro67

„Postupné odkrývání a nástin vraha je impozantní.
Nic nenechat náhodě, přibližování se je stejně důležité jako odhad způsobu vrahovy práce, postupu a vyšetřování směrem k jeho identifikaci včetně portrétování.
Ví tolik věcí předem.
Čím víc nenacházíte stop, tím víc vás to vydráždí k tomu hledat.
Nic. To štve.
Ještě, že existují náhody.
Líbí se mi to natahování a přibližování vlivem detailistických metod a praktik policie. Pomalé, ale jisté spojování bodů.“... celý text
— veronika4001

„O některých z těch příběhů jsem dřív nikdy neslyšela, dost mě u nich mrazilo. Moc hezky zpracovaný soubor událostí a legend, které se u nás staly. Bylo to tajemné, chvílemi i dost děsivé.“... celý text
— Lilinka.Ká

„“Je matka mrtvá” boduje ve svém čistoskvoucím minimalismu. Spíš než hrdinčino pronásledování osmdesátileté stařeny mě zasahovaly drobné střípky z dětství. Scénka s vázou. Nebo ta s pastelkami. Drobnosti, díky nimž jsem se přistihnul, že se snažím pochopit ústřední vztah s vícera perspektiv.
Navzdory relativnímu bezdějí (možná víte, že mu neholduju!) u mě měla Vigdis Hjorth ještě v půlce zaděláno na touchdown. Očekávaná gradace mě ale nakonec jemně míjela a motiv, kolem něhož se začal závěr motat (žiletky), mi nepřišel zas tak skálopevný.
Přesto silný text. Znepokojivý. Fakt.
Jako jeden z těch depkoidních severských filmů s herci navlečenými do svetrů, u kterého je vám zima jako v iglú.“... celý text
— vnimatkrasu

„O tom, že život je plný křižovatek a odboček a že nikdy není takový, jaký jsme si ho představovali.
Babička byla neskutečná!!! :-D“
— ppheat

„Překrásná kniha určitě vhodnější pro pomalejší čtení. Zamilovala jsem si s jakou lehkostí autorka proplétala těžká témata kolonialismu, náboženského fundamentalismu a homofobie, aniž by působili nějakým přílišně tíživým dojmem. Není to nic, co by si člověk mohl přečíst za jediný večer - už jen kvůli množství podnětů k přemýšlení, které byste našli skoro na každé stránce. Vážně jsem z této knihy nadšená. Příběh má sice lehce rozvleklejší tempo, ale to je něco s čím čtenář musí počítat od začátku, aby si knihu plně užil. Moc doporučuju.“... celý text
— Ajda300

„Bylo to úžasné čtení, plné laskavosti, moudrosti, ale i humoru. Oba velikáni také vzpomínali na své kamarády, přátele a známé. Pán Vondruška s láskou zavzpomínal na svou milovanou manželku, které ostatně věnoval drtivou většinu svých knih. Krásné čtení. Pro mě to byl balzám na duši.“... celý text
— Dandulka

„Ideální čtení, když život je v půli své pouti a člověk tak nějak začne víc vážit čas i prostor, v němž se nachází a zanechává stopu. Tady je vlastně všude a vždycky a uprostřed já. Dokonale nostalgické. Průstřel časem a prostorem.“... celý text
— bowienka

„Když ona ta Josie to občas nemá se svou znovu nalezenou sestrou Trinity vůbec lehký! Tady se bude muset fakt hodně snažit, aby ji našla - a k tomu ještě živou. Jinak se ale i tahle kniha čte jako po másle, proto už se odmlčím a jen na závěr dávám svých obvyklých pět stars. Howgh! :)“... celý text
— Čmeláček

„Když jsem před rokem a půl sáhla ( zcela intuitivně, někdy to tak mám:-)) po prvotině neznámé autorky Veroniky González Mezi nimi, věděla jsem, že ji stojí za to sledovat a že si určitě chci přečíst i její další knihu. Tenkrát jsem hodnotila silnými 4 *(dnes by to bylo 4,5), rodinné drama matky a tří sester a jejich patologický vztah mám dosud v paměti. Včera večer jsem rozečetla tento příběh, s tím, že asi vím, co čekat. Ale bylo to mnohem lepší než jsem čekala, za mě, lepší než kniha Mezi nimi. Kompaktnější, intimnější, bolestnější, emotivnější, ale hlavně uvěřitelnější. Tato autorka vypravěčsky zraje jako víno a tento příběh mě vzal hodně za srdce, věřila jsem všemu. Knihu jsem odkládala hluboko v noci a dnes ji musela dočíst, tak skvělé a neodložitelné to bylo. Velké doporučení, tohle si prostě přečtěte.“... celý text
— Mandlevest
Každé pondělí vám představíme náš výběr těch nejzajímavějších a nejlépe napsaných knižních komentářů z uplynulého týdne. Nejde jen o počet palců – hodnotíme i kvalitu, přínos a originalitu. Z vybraných komentářů jeden získá titul Komentář týdne a jeho autor se může těšit na odměnu - předplatné bez reklam, knihy, kredity do bazaru apod.