Zuzana08 komentáře u knih

Kniha se mi četla velmi dobře. Denní starosti mi byly velmi blízké, sama mám (shodou náhod Michala rovněž v 7 třídě) dva puberťaky. Hlavní postavě Veronice bylo osudem tedy dost naloženo najednou. Jen všechno řešila naprosto nevhodně. Stále měnila svá rozhodnutí, čímž si vše komplikovala ještě více. Ke všemu dost sebemrskačsky přehlížela stále nabídnutou pomocnou ruku manžela. Občas je fajn si přečíst i takový "obyč" příběh z našich obýváku. Všechny dosavadní knihy autorky se mi líbily.

6 12.01.2024

(SPOILER) Pro mne velmi silná kniha plná smutku a bolesti. Tolik pocitu úzkosti a bezmoci jsem při čtení už dlouho nezažila.
Pro mne jako pro matku dvou dětí bylo zcela nepřestavitelné, že se takto k dítěti může chovat vlastní matka, babička..... Mnohem horší než viník sám, je bezesporu vina těch žen, které jen přihlížely!!! Možná se mi to lehce řekne, protože mám to největší štěstí na světě a to je zázemí rodiny. Vždyť řešení by bylo tak jednoduché, odhodlat se a začít to řešit. Jenže to by nemohla být reputace rodiny postavena nad zájmy jedince. Aby si náhodou sousedka nemyslela, že.... šílené! Ještě šílenější je představa množství takovýchto dětí (nemusí se nutně jednat jen o zneužívání), které doplácejí celý svůj život na špatnou výchovu a opakují vzorce chování svých rodičů, chybných rozhodnutí (stačí si pustit kterýkoli díl Výměny manželek, kde to je patrné v přímém přenosu). Nakonec jsem čekala a tajně doufala, že alespoň hlavní hrdinka pochopila, že přeci jen dojde k rozhodnutí uvést věci na pravou míru, i přes komplikace s tím spojené. Ne. A ještě to vyřešila tím nejméně vhodným a nejhloupějším způsobem.
Z knihy Hana - AM jsem si na zadek nesedla na rozdíl od většiny. Teď se to ale paní AM povedlo!

16 26.07.2023

Bohužel se přidám ke skupině čtenářů, kterým kniha nesedla.
Jsem opravdu velkou fanynkou pana Beckmana, ale toto je první kniha, kterou jsem prostě nedočetla. Jak již tady někdo psal, nevěřím tomu, že by se někdo pustil do třetího dílu, aniž by nečetl předešlé. Proto mi přišlo úplně zbytečné neustále vrácení se a připomínají děje.... pak ten pomalý vývoj nového příběhu..... až mě to natolik unavilo až bohužel unudilo a přestalo vlastně zajímat jak to skončí.
A naprosto se ztotožňuji s recenzi PetrCepek

6 20.07.2023

Tak zatím jsem nenatrefila na knihu paní Dvořákové, která by mě zklamala! Zahrada je taková delší povídka, která mě opět velmi mile překvapila. Zase naprosto odlišné a neotřelé téma. Hlavní postava velmi dobře vykreslená, pocity, obavy, strach, bezmoc a nakonec naděje. Nekomplikované, žádné dramatické zápletky a přitom tak silný děj!

10 14.06.2023

Ke knize jsem se dostala náhodou. Těšila jsem se, že se dovím něco více z historie, kultury a tradic zcela odlišné civilizace.
Mnohé postavy, které byly rozpracovány detailněji, nakonec zemřely v poslední větě na konci kapitoly. Možná to mělo působit realisticky. Ale já jsem chtěla znát vysvětlení, pocity blízkých a třeba i jak se jim životy změnily po smrti blízké osoby.
Jako kontrast toho jsem se ale dověděla, že půlka Ósaky společně kopuluje v parku. Přišlo mi to úplně "mimo mísu".
Čekala jsem ke konci knihy alespoň proniknutí do prostředí podsvětí hry Pačinko. Ani to se nekonalo.
Mě kniha tedy zklamala.

3 04.04.2023

Mám ráda takovéto knihy, které mi krom příběhu přinesou i porozumění historických událostí. V tomto případě, jak se v našem kraji (MS) ocitly rodiny řeckého původu. Pro mě je srozumitelně vykreslená mentalita lidí a jejich vzájemné vztahy, také tradice této komunity.

8 11.03.2023

Jako odpočinkový příběh (mezi těžkými tématy kvalitnějších knih) je to v pořádku. A vlastně člověk občas potřebuje takovéto lehčí knihy. Kniha se četla lehce, bez složitostí a zbytečného množství postav. Dokážu si představit, že by se tento příběh mohl opravdu stát.

5 11.03.2023

Zařadit do povinné literatury! Neskutečný příběh o utrpení, bezmoci a přesto s trochou štěstí a neoblomnou vírou naplněném životě.

5 05.01.2023

Zase jedna z mála nenápadných knih bez jakékoli reklamy, která vás tak moc mile překvapí svým příběhem.
Krásný román, který přitom není nikterak naivní a předvídatelný. Smutný příběh a přitom je tam tolik pokory a smíření s vlastním osudem.

3 17.11.2022

Po dočtení takovéto výborné knihy mě vždy hrozně mrzí a přemýšlím, proč nemá tato kniha větší reklamu, hold prachy hýbou i světem knižního průmyslu. Velká škoda, že se nedostane do povědomí více čtenářům. Ač je kniha již staršího roku vydání, lze ji problematikou směle zařadit mezi aktuální témata dnešní doby.
Vyprávění z pohledu malé holčičky celému příběhu dodávalo na věrohodnosti, mě osobně nevadilo. Možná jen přehnaná uvědomělost a zásadovost Atika byla až přespříliš, ale do příběhu zapadala.
Rozhodně bych knihu doporučila komukoli bez ohledu na věk.

18 07.08.2022

I přes sepsaný papír s poznámkami a mnohokrát se vrácení v textu a hledání děje na předchozích stránkách...... vlastně doteď nevím, kdo koho hledal, kdo koho našel, kdo přežil, kdo zemřel (či byl zavražděn), co jsem si měla domyslet a co mi vlastně bylo prozrazeno?????
Po dočtení jakékoli knihy mívám různé pocity.... štěstí, pokory, beznaděje, smutku.... U této knihy autorka ve mě zanechala pouze pocit, že jsem prostě hloupá. Což mě upřímně mrzí.

6 08.07.2022

Tak své čtenářky si tato kniha (autorka) dozajista najde.
Mě se to nelíbilo ani jako oddechovka. Nevadila mi absolutní předvídatelnost děje. Vyloženě mě vytáčela ta jednoduchost stylu psaní, popisů a dialogu. Leckterá studentka gymnázia by děj popsala barvitěji. Možná je to jen překladem? Možná jsem si zvykla, se prokousávat složitější literaturou.

7 08.07.2022

Taková jednohubka, velmi milá jednohubka! U některých fejetonů jsem se posmála více u některých méně. Ale jako celek hodnotím určitě pozitivně.

13 21.11.2021

Jako u Šikmého kostela (v žádném případě nechci knihy srovnávat) jsem se dozvěděla zase něco ze života v pohraničí, tentokráte z druhého konce republiky. Kniha mě bavila. I když jak mnozí již zde psali, trochu jsem se občas ztrácela v postavách. Což je vlastně jediná výtka, kterou ke knize mám. Autor až příliš rozváděl mnoho osob dost povrchně, místo toho aby detailněji rozvedl osudy hlavních postav.

5 21.11.2021

Noooo, tak tušila jsem, že tehdejší věznice asi nebyly žádný med, natož že by svou brutalitou mohly směle konkurovat koncentračním táborům!?!?!
Nejsmutnější na tom je to, že se toto ve světě stále asi děje.
Nicméně, pokud budu hodnotit knihu jako takovou, tak jsem čekala propracovanější příběh, který by mi třeba i nabídl právě vrácení se zpět domů do běžného života. Bylo to "jen" jednolité popisování týrání vězňů, na které jsem občas neměla žaludek a tak stránky přeskakovala.

6 21.11.2021

Nemohla jsem se zpočátku začíst, ale za chvíli jsem zjistila, že stránky plynou úplně samy a krásu příběhu v bažině doslova hltám. Závěr knihy překvapující, i když někde podvědomě jsem si to prostě myslela " a proč vlastně ne?"

12 27.10.2021

Příběh není ničím strhující, ničím nepřekvapuje, žádné závratné dějové zvraty se zde nekonají. Nenajde v něm ani vraždu, ani násilí, pomstu. Žádné sexuální scény, také žádné prvoplánové romantické propletence. Není v něm zkrátka nic, co je teď tzv. "in".
Takže vlastně jedna velká nuda, dalo by se říct.
Přitom je to příběh plný laskavosti, tolerance, pochopení. Pohladí na duši.
Kdo si chce přečíst prostě jen krásný příběh, doporučuji.

7 30.09.2021

Nejsem fanynkou Mornštajnové, ač mám všechny její knihy přečteny, z jejich příběhů si na zadek nesedám. Paradoxně se mi Listopád ale líbil nejvíce.

7 14.08.2021

Tato útlá knížka by si zasloužila daleko větší výsluní!!!
Budu se opakovat, ale knih na téma druhé světové války je teď fakt hodně. Až je to zarážející, jak dychtivě jsme schopni tuto tragickou část historie hltat a dobrovolně vyhledávat útrapy nevinných. Nicméně, většina tato knih se odehrává (aspoň částečně) na pozadí koncentračních táborů a tak mi pak tyto příběhy připadají prvoplánové, plné citového vydírání!!!
Proto jsem neskutečně ráda za knihu Dědictví. Která popisuje válku očima obyčejných lidí, jejichž útrapy nebyly mnohdy o nic menší, než na frontě či v koncentračním táboru. Cítila jsem opravdovost toho příběhu Agnes, soucítila jsem s ní.
V druhé časti jen krátké příběhy lidí, které již nenavazovaly, ještě víc pocit bezmoci obyčejných lidí umocnily.
Autorce děkuji za připomenutí, že válka má dopad vždy na všechny! Bez rozdílu, za kterou stranu zrovna bojujete (se zbraní v ruce či jen v domečku na konci vesnice).

6 08.07.2021

I když příběh inspirovaný skutečnou událostí, pro mě příběh málo uvěřitelný.
Popisováno trochu jako Forest Gump na skautském táboře. Lale si chodil, kde chtěl, kdy chtěl, s taškou a jakýmsi zaklínadlem, které stačilo jen vyřknout.....a tak bez povšimnutí vše přežil?
Domnívám se, že skutečnost musela být mnohem krutější a autorce se to nepodařilo příliš dobře vystihnout.
Budu se opakovat, ale k tématu druhé světové války, jsou tady mnohem lepší knihy.

14 08.07.2021