Zrzavá_Tereza

Příspěvky

Padesát odstínů šediPadesát odstínů šediE. L. James (pseudonym)

A víte co? Mně se tahle knížka líbila! A líbila se mi moc a líbily se mi i další díly. Čtu všechny možné žánry, fantasy, válečnou literaturu, detektivky, thrillery, lidské příběhy... A tohle byla příjemná změna, taková oddechovka, zasnila jsem se u čtení, prožívala všechno s hlavní hrdinkou.. zkrátka jsem to prožívala jako správnou "romanťárnu".
Víte, všichni se ohání tím, že v reálném životě to tak nefunguje, jako v té knize. Jenže - je to kniha a v té je dovolené přece všechno, nebo ne? Nebo vadí snad někomu z vás, že Harry Potter lítá na koštěti? To jsem teda taky v reálu ještě neviděla :) Knížky jsou tu přece od toho, abychom se ponořili do jiného světa, třeba i lepšího, abychom se zasnili...:)
Neřadím to sice mezi literární skvosty, ale čtení jsem si užila, stejně tak jako vyvíjení vztahu hlavních hrdinů ve všech třech dílech.

11.04.2015


Velitelem v Osvětimi : autobiografické zápiskyVelitelem v Osvětimi : autobiografické zápiskyRudolf Höss

Nepochopím, jak tuhle knížku může někdo odsoudit, aniž by ji přečetl a už vůbec, jak někdo může říct, že tyhle knihy by měly být zakázané. To, že je o zločinci, který má na svědomí mnoho lidských životů, nedělá ze čtenáře člověka smýšlejícího stejně.
Tuhle knížku považuju za takovou sondu do duše člověka smýšlejícího způsobem, který je pro mnohé šokující. Mě to nešokovalo, já už jsem na literaturu na tohle téma zvyklá.
Všechny ty hrůzy se prostě děly, tak to je. Pokud se chceme zajímat, zajímáme se. A rozhodně bychom neměli zapomínat.
Mě knížka bavila (nepleťte si to prosím s tím, že jsem se u ní bavila). Je zajímavé vidět všechny ty události z druhé strany. A né - opravdu nejsem příznivcem R. Hössa.
Pokud vám tohle téma vadí, nečtěte to. Ale nekritizujte a nechce ostatní udělat si vlastní názor.

23.04.2015


Malý životMalý životHanya Yanagihara

Malý život. Přečteno už před pár týdny. Ale potřebovala jsem si to v hlavě srovnat. Napíšu to zcela otevřeně s vědomím, že si velké procento z vás bude klepat na hlavu a myslet si, že jsem divná. Tohle čtení bolí. A bolí hlavně ty, kteří mají problém se sebepřijetím a sebeláskou. A to jsem bohužel i já. Ne, nikdo mě nikdy nezneužíval jako hlavniho hrdinu téhle knihy. Ale fyzické násilí není to jediné, co vás dokáže rozbít. Často k tomu stačí jen slova. Bohužel. Někdy nevinná, někdy mířená přímo. Tahle knížka je o nás lidech a o tom, jak rozbíjíme ostatní. Už to nikdy nechci znovu číst. Protože se bojím, bojím se znova číst čeho všeho jsme schopní. Zda se vám, že vás chci od Malého života odradit? To nechci. Jen počítejte s tím, že vám jeho čtení připomene věci, které si připomínat nechcete a ještě vám je napíše na zrcadlo, do kterého se každý den díváte.

28.01.2018


Klikatá cestaKlikatá cestaBrian Freeman

Jestli mě něco děsí (kromě klaunů, tmy, nedostatku sladkostí, strmých schodů , atd atd...), tak situace kdy člověk nemůže nikomu věřit. Ale vůbec nikomu. A přesně tohle je krásně zpracovaný v Klikaté cestě a teda všechna čest Brianovi. Tohle se fakt povedlo. Napnutá jsem byla až do konce, zdál se mi sen o obrovským hadovi, večer jsem se bála jít ven a furt jsem se rozhlížela, jestli na mě někde za rohem někdo nečíhá (jo, trošku to prožívám). Šupa tohle, fakt. A na konci jsem tu knížku měla chuť prohodit zavřeným oknem, takže očekávám 4.díl, kurde!
(Jo a myslím, že Voldemort má docela slušnou konkurenci.)

11.06.2020


Dej mi své jménoDej mi své jménoAndré Aciman

Chápu, že tahle kniha není pro každého.
Já se zamilovala. André si mě svými popisy touhy a chtíče absolutně podmanil.
Vzal mě do Itálie, kde mě nechal se zamilovat a doslova cítit vůni knih, rozmarýnu a opálené kůže.

25. ledna


Deset malých černouškůDeset malých černouškůAgatha Christie

Tak já musím říct, že teprve s přibývajícím věkem jsme dokázala Agathu dostatečně ocenit a rozhodně se pustím do dalších knížek o dní, protože tohle je pecka.
Žádné zbytečné násilí, žádná vulgarita, ten její styl - ano, ano, ano!

27.09.2018


Někdo cizí v doměNěkdo cizí v doměShari Lapena

Ač tu svým komentářem asi některé čtenáře naštvu, stejně to napíšu: Shari Lapena se od Manželů odvedle v psaní nijak nezlepšila.
Pro občasné čtenáře fajn, ale pro člověka, který má už dost načteno, je to ztráta času.
A už vůbec to není thriller.
Ale jako odpočinková jednohubka to ujde.

05.04.2018


Geniální přítelkyněGeniální přítelkyněElena Ferrante

Není to napínavé, není to akční, neděje se tu něco, čemu bych chtěla přijít na kloub. Ale těšila jsem se z práce domů, i na cestu tramvají až se zase začtu, a po ranní procházce se psem jsem chvátala zpátky do postele, abych si před uspěchaným dnem přečetla ještě pár stránek... Takže ano - něco na té Ferrante bude.

28.04.2018


Zuzanin dechZuzanin dechJ. Katalpa (pseudonym)

Hltala jsem každou stránku, doslova cítila chuť kostky cukru na jazyku a vůni lesa, domova, ale i strach z toho, co bude dál.
Jakuba Katalpa je skvělá a je pro mě zárukou kvality. Miluju její styl psaní, její syrovost, její popisy.

18. srpna


Do tmyDo tmyA. Bolavá (pseudonym)

Tenhle typ literatury je přesně pro mě. Vlastně se dá říct, že se v ní až vyžívám. Ztotožňuju se s hlavními hrdinkami, rochňám se v jejich pocitech a užívám si svoje chvíle těžké melancholie.
Za mě velké doporučení.

08.04.2018


TrhlinaTrhlinaJozef Karika

Trhlina dočtena! Důkaz toho, že nejsou třeba hektolitry krve a násilí, aby se moje thrillerová duše tetelila blahem. Tohle bylo vážně dobré! Jediná věc která mě mrzí je, že jsem si ji nedokázala šetřit na večery, abych si dostatečně bála, ale zhltla jsem ji za slunečného dne. Takže Strach si jednoznačně též přečtu!

10.05.2018


ChirurgChirurgPetra Dvořáková

Je to čtivý.
Je to (podle mě) lepší než Dědina.
Je to ze života nás všech a každej se v tom najde.

06.11.2019


Divomor: síly, jež v sobě objevila Morrigan CrowováDivomor: síly, jež v sobě objevila Morrigan CrowováJessica Townsend

"Teď, když jsem tě poznal, planu jasněji." Moje nejoblíbenější věta z Divimoru ♥
Pořád čtu, jak je tohle vykrádačka HP, a že to není propracované, a že tomu chybí moment překvapení a já nevím co všechno... Tak hele - tohle je krásná pohádka a já si ji užila stejně jako první díl. Jasně, HP je jen jeden, ale co se na to vykašlat, přestat srovnávat a kritizovat a užít si tohle čtení se vším všudy. Je to kouzelné, je to milé, je to jako pohlazení v tom dnešním bláznivém světě. Za mě prostě velké doporučení!

05.01.2020


Alias GraceAlias GraceMargaret Atwood

Historický román z dob, kdy se věřilo tomu, že ženy jsou bezpáteřní rosolovití tvorové a bez pořádně sešněrovaného korzetu by se sesunuly k zemi jako roztavený sýr. Kdy se věřilo, že jezení masa způsobuje chuť vraždit. Kdy se měřila hlava zločincům, aby se zjistilo z hrbolků na lebce, jestli jsou to vrazi, zloději nebo podvodníci. Nebo že zrzaví lidé jsou nerudní (což potvrzuju, to na mě sedí!).
Ležela mi delší dobu doma a odkládala jsem její čtení s tím, že to nebude nic pro mě, když jsem spíš na ty thrillery a detektivky... Jak jsem se spletla - tohle je dokonalé a vychutnávala jsem si každou větu!

19.04.2020


Tekutý písekTekutý písekMalin Persson Giolito

Mně se tahle kniha hodně líbila a nemohla jsem se od ní otrhnout.
Tématicky jsem nikdy nic podobného nečetla a musím uznat, že je to velmi "přitažlivé" čtení.

21.04.2018


NěmciNěmciJ. Katalpa (pseudonym)

Ano ano, tak tohle bylo skvělé. Moje první setkání s Jakubou Katalpou jsem si opravdu užila. Baví mě objevovat české spisovatele a tématicky mi kniha neskutečně sedla. Předválečné, válečné i poválečné období mě neustále fascinuje, do toho přimíchat trošku mezilidských vztahů a je z toho úžasné čtivo. Stejně tak mi sedl styl, jakým je kniha napsána.
Vzhůru na Doupě!

25.05.2018


Lustr pro papežeLustr pro papežeJan Tománek

Myslím, že za těch pár dní, co jsem strávila s Mílou v pekle známým jako nápravně pracovní tábory, jsem zestárla tak o 10 let. Tohle ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho. Ráda bych napsala - přečtěte si to. Ale tady je spíš vhodnější napsat - přečtěte si to jen jestli máte žaludek vydat se na místo, kde už neexistuje ani bůh, ani naděje, ale jen zlo, násilí a smrt.

28.06.2020


Prokletý krajProkletý krajMichaela Klevisová

Mála vesnička na Prachaticku, stará stavení a přilehlé lesy, kde se kromě všedních starostí řeší i dávné křivdy a vyplouvají na povrch nemilá tajemství. Vesnička, kterou poznamenala historie v podobě odsunu sudetských Němců a příchodu rumunských Slováků.
Tak přesně sem zasadila svůj nejnovější příběh Michaela Klevisová a zvládla to na výbornou. Ostatně jako vždy.

18. srpna


Dívka ve vlakuDívka ve vlakuPaula Hawkins

Až jednou přestaneme srovnávat mezi sebou knihy, možná si je pak dokážeme víc užívat.
Dívka ve vlaku se mi líbila. Snažila jsem se nebrat v potaz všechny ty řeči okolo, že je super, že je zklamání a tak dále a tak dále.. Užila jsem si ji a tak trošku je mi líto, že jsem ji před pár minutami dočetla... Rozhodně doporučuju.
Jen od ní nic nečekejte - zkuste si ji užít po svém ;)

24.03.2016


Nestvůra z EssexuNestvůra z EssexuSarah Perry

Já miluju knihy z 19. století, a nejlépe z viktoriánské éry. Takže bylo jasné, že Nestvůru z Essexu si musím přečíst. A bylo v ní všechno - mezilidské vztahy, láska, strach, kontrasty mezi lidmi z města a z vesnice, kousek nadpřirozena i víry, legenda o nestvůře, nemoc i trošku násilí. Příběh jemně plyne, Sarah vás seznámí s prostředím, hlavními hrdiny, nechá vás nakouknout do lékařství, archeologie i dětského myšlení. Nečekejte napětí ani velké zápletky, jen se nechte unášet. Těmi úžasnými dialogy, tehdejšími způsoby i pochmurným prostředím Essexského pobřeží.

21.06.2018


Nevítaný hostNevítaný hostShari Lapena

Manželé odvedle byli děsný, škoda papíru, Někdo cizí v domě už trochu příjemnější čtivá oddechovka. Ale tohle mě fakt bavilo!
Odlehlý venkovský hotel, zima až praští, vypadne proud a pár mrtvol do toho. Dost mi to připomnělo Deset malých černoušků od Agathy Christie. Takže já jsem spoko a strávit s touhle knížkou línej víkend s deštěm za okny není vůbec špatnej nápad!

08.09.2019


SkrýšSkrýšJohan Theorin

Ne, ne, ne, ne a ještě jednou ne!
Nejsem ten typ člověka, co knížky, které se mu nelíbily, odsuzuje a znechucuje ostatním. Ale tahle prostě néé.
Žádný moment napětí, žádné překvapení.. a když už nějaké jakože překvapení nastalo, řekla jsem si "Hm." místo abych byla šokována a překvapena. Prostě nuda, no. Možná je to tím, že ta knížka nudná je. Anebo je to tím, že já mám hold větší nároky na knížky, zřejmě.

16.06.2015


ZabijáciZabijáciJussi Adler-Olsen

Ano - možná už na začátku známe vrahy, takže nás nečeká napětí, na jaké jsme zvyklí. Ale i přesto jsem tuhle knížku zhltla a téma mě zaujalo - nic podobného jsem ještě nečetla. A rozhodně si půjdu pro další díl, páč Carl s Asadem - to jsou prostě moji oblíbení borci :)

21.02.2016


Dva proti ŘíšiDva proti ŘíšiJiří Šulc

Byla to hrozná doba. Byli to odvážní lidé. Bylo to silné čtení. Rozhodně doporučuju.
Velké plus je to, že to není napsáno jako dokument, ale jako román. To tomu dodává lidskosti a hlavní hrdinové vám tím ještě víc přirostou k srdci a ještě víc s nimi jejich příběh budete prožívat.

26.07.2016


HanaHanaAlena Mornštajnová

Hana se mi líbila, moc. Jen jsem u ní nebrečela jako všichni ostatní. A asi ani nemám chuť na věneček...

25.07.2017


ClonaClonaS. Bjørk (pseudonym)

Tak nějak jsem mírně, mírňoučce na jeden okamžik byla zklamaná tím rozuzlením a celkově tou pointou Clony, ale pak jsem si uvědomila, že se jí to dá odpustit, protože je to opět čtivý a vtáhne vás to a já jsem prostě v jádru krimiholka a vůbec - prostě si to přečtěte! A mimochodem - tahle série od Samuela má podle mě jedny z nejkrásnějších obálek.

14.03.2019


VděkVděkDelphine de Vigan

Myslela jsem si, že mě kniha o stařence s duší malé holky nebude bavit tolik jako předchozí autorčiny knihy. Ó, jak jsem se mýlila! Chvílemi jsem byla hodně dojatá. Je to něžné, je to lidské... Přesně takové, jak to umí napsat jen Delphine. Prosím, čtěte jí. Protože mezi všemi napsanými příběhy na tomhle světě jsou ty její výjimečné tím, že jsou opravdové a dotknou se vás.

06.11.2019


Skleněný zámek – Vzpomínky na dětstvíSkleněný zámek – Vzpomínky na dětstvíJeannette Walls

Uf, tohle bylo něco.
Já si vážím svých rodičů, všeho co mi dali a vážím si i toho luxusu, že mám domov, práci, jídlo, vodu. Hlavní hrdinka to štěstí v dětství neměla. Otec alkoholik, matka bohémka a malířka prohlašující, že sebedůvěra je důležitější než jídlo. Život ve starém prohnilém domě bez záchodu, vody, bez izolace (protože důležitější než izolace v domě je, že máme jeden druhého), bez peněz na uhlí. Babička osahávající svého vnuka, strýc osahávající svou neteř a matka reagující na to slovy - je tak osamělý. Ale přitom je to plný lasky. Neskutečný, fakt. O to víc že je to podle skutečného života spisovatelky. Tohle si přečtěte.

15.06.2020


Sněží, sněží...Sněží, sněží...Lauren Myracle

Je to milé, zasněžené, zamilované, vánoční... A já tuhle knížku asi zařadím do každoročního vánočního čtení.

31.12.2015


Všechny malé zázrakyVšechny malé zázrakyJennifer Niven

Bylo to krásné. Bylo to zamilované. Bylo to smutné. Bylo to bolestivé.
Jak moc jsem Finche chápala, jak moc jsem mu rozuměla. Jak moc bych si přála, aby si tuhle knížku přečetli ti, kteří se na ostatní, kteří se odlišují, dívají skrz prsty. Jak moc bych si přála, aby si tuhle knížku přečetli všichni rodiče a milovali pak své děti bez ohledu na to, jací jsou. Jak moc bych si přála, aby se lidé navzájem milovali bez ohledu na to, jací jsou.
Tak o tom je tahle kniha.

06.07.2016


1 ...