Zorka komentáře u knih

Vzhledem k vysokému hodnocení knihy jsem měla pochopitelně velká očekávání, která se ale nenaplnila. Za mě průměrná kniha, v níž hodnotím velmi kladně jen dějovou linii týkající se dětství hlavní hrdinky.

1 26.08.2023

Čtení knihy jsem si načasovala krátce před výročím Woodstocku, aniž bych o něm předem věděla. Netroufám si vůbec hodnotit, co tehdy lidi spojovalo, ale trochu si kladu otázku, jestli tehdy byla hudba skutečně na 1. místě.

26.08.2023

Obdivuhodný příběh o lidské síle, ale také následné sebereflexi. Autorce přeji, aby nemoc už nikdy nepropukla.

1 26.08.2023

Když knihu berete jako beletrii a oprostíte se od toho, jestli má, nebo nemá autobiografické prvky, je to relativně průměrné prázdninové čtení i pro češtinářku.

1 26.08.2023

Annu Bolavou mám ráda, ale tahle kniha nebyla úplně pro mě. Vodníkovský motiv mi do příběhu nějak nepasoval. S přihlédnutím k tomu, že je kniha pokračováním série, jsem očekávala zvláštní postavy, jak je tomu u této autorky zvykem, ale nikoli tahle neuchopitelné, magické. Takže za mě jedno ze slabších děl autorky.

2 01.08.2023

Jsem ráda za každou knihu, která se věnuje tomuto tématu. Trochu mi ale v této knize chybí více věrohodnosti. Na mě až velmi nepravděpodobné nakumulování násilných vztahů v hrdinčině okolí.

31.07.2023

Příběh velmi zajímavý, z mého pohledu si ale zasloužil trochu více péče a složitější dějovou linii. Nicméně se kniha četla velmi dobře.

31.07.2023

Těžko říci, které detaily z této jinak obsahově dost hrůzné knihy si autor vymyslel. Všeobecně známá fakta zřejmě ne. Kauza, která se pojí s autorovým jménem, bohužel hodnotu díla výrazně posouvá směrem dolů.

31.07.2023

Prázdninové odpočinkové čtení. Pokud člověk některé knihy ze seznamu zná, o to více je pro něj dílo milým příběhem o tom, jak nás knihy mohou spojovat.

1 31.07.2023

Moc hezky zpracovaná kniha, která propojuje dva mezníky české historie. Zjevně beletrizovaná, přesto používá reálie z českých dějin.

2 31.07.2023

Bolestný příběh o zakázané lásce dvou mužů, jejichž společenská situace nedovoluje se otevřeně přiznat ke svým citům. V kontextu dnešní doby již skoro nepředstavitelné. Zajímavé zpracování, ich forma jednoho z hrdinů, který jako by celý příběh vyprávěl tomu druhému. Ač epické, skoro lyrické.

5 31.07.2023

Dílo, které názvem slibuje více, než v mnohých kapitolách přináší. Nicméně některé části knihy byly opravdu šokující a kvůli nim stojí za to knihu přečíst.

19.06.2023

Po knize jsem sáhla, protože mě zajímalo, proč je tak atraktivní pro náctileté. Teď už to vím.

3 19.06.2023

Zajímavá sonda do psychiky matky, která se nechce smířit s homosexualitou své dcery. Ale také kniha o stárnutí a umírání, které nemusí být vždy důstojné. Kniha, v níž je jedinou sympatickou postavou holka beze jména.

08.05.2023

Tak jo. Tak krátká a i dnes často používaná věta. Přesto si ji budu už navždy spojovat právě s touto knihou. Ta malá čistá duše, která se snaží věřit svému otci, a přesto má téměř pořád strach, ji v knize vyslovila snad "tisíckrát". Totální deprese, beznaděj, putování za něčím, co možná ani není, a smíření s tím, co je. Dvě čisté duše v nečistém světě, který zbyl. Je to rozhodně kniha, na kterou člověk jen tak nezapomene.

23 08.05.2023

Antihrdina Vrabčák je trochu silná káva, člověk, kterého nemůžete mít rádi. Styl psaní mě příliš neoslovil a svým způsobem iritoval, ale možná to tak mělo být. Celý příběh je pobuřující, nepochopitelný a svým způsobem i dost zvrácený.

04.05.2023

Styl psaní autorky mi trochu připomíná Světlanu Alexijevičovou, nicméně příběhy jsou poměrně hodně roztříštěné, a tak se kniha nečte až tak dobře. Téma neotřelé a v současné době velmi aktuální, protože jak vidíme, "dějiny se tak trochu opakují". Smutné...

04.05.2023

Autismus & Chardonnay jsem si zamilovala. Řekla bych, že svými prvotinami si autor nasadil laťku poměrně vysoko, a tak už i má očekávání byla vysoká. Kniha se četla dobře, ale chybělo tam to "něco". Možná vtip, možná už i toho vína bylo hodně...

2 22.04.2023

Za mě byla tato kniha dost šlápnutím vedle. Že je to zcela jiný žánr, než obvykle čtu, jsem věděla předem. Nicméně na základě komentářů jsem očekávala, že se odreaguji a pobavím. Nestalo se. Příběhy obou žen mi přišly dost naivní a nemůžu se ubránit dojmu, že autorka se svou vnitřní lvicí tak trošku kopíruje Odstíny šedi, které už mají svou chvilku slávy také za sebou. Je mi líto, ale za mě knihu doporučit nemohu.

5 21.04.2023

Nikdy nebude dost knih, které se podobnými tématy zabývají. A lidem, kteří pracují s dětmi, bych je dávala jako povinnou četbu. Aby věděli. Myslím, že takových cácor žije v rodinách víc, než si chceme připustit. Kniha je napsána velmi poutavě, s využitím restrospekce, hodně reálně a uvěřitelně. Paní Mornštajnové za toto téma velmi děkuji. Zasazení do českého prostředí nám dává jasně najevo, že nás se to taky týká.

14 19.04.2023

Kéž by byl knihonoš i můj přítel! Zajímalo by mě, jaké jméno by mi přidělil. Moc hezká kniha s netradičním příběhem, pro milovníky knih a četby opravdu milý zážitek.

13 18.04.2023

Není to lehké čtení. Obzvlášť v současné době, kdy vidíme jistou paralelu ve válce na Ukrajině.

1 11.04.2023

Není to úplně kniha na nedělní odpoledne. Je to kniha o tom, jak může chybějící komunikace v rodině, zamlčování, nedostatek citu a empatie téměř zničit celou rodinu. Moc se mi líbí kompozice knihy, v níž postupně na vztahy v rodině nahlíží syn, matka a nakonec otec. Střípky se tak složí do srozumitelného celku.

12 11.04.2023

Čtení této knihy jsem si načasovala skvěle. Po českém díle Děti jsou taky lidi jsem se prostě potřebovala dovědět, že trauma z dětství lze do určité míry překonat a že ne všechny těžkosti nás musí nutně předurčit k nešťastné dospělosti.

2 11.04.2023

Z knihy jsem velmi rozpačitá. Nezpochybňuji to, že je nutné psát o dětských traumatech, jakkoli je to nelehké čtení. Ztotožňuji se i s tím, že jsme každý jiný, a tudíž i dopad toho, co jsme zažili v dětství, může být různý. Po přečtení mám ale pocit, že bychom si "trauma" mohli nést ze svého dětství skoro všichni, protože výchova našich rodičů nebyla zas tak moc liberální. S některými autorčinými názory se bohužel nemohu ztotožnit. Nicméně jí přeji, aby i ona našla alespoň kousek svého šťastného dětství.

4 18.03.2023

Kniha už lehce ztrácí na aktuálnosti, nicméně stále je to docela zajímavé čtení. První dvě země mi přišly vylíčené docela zajímavě, pak už to bylo chvílemi zdlouhavé a trochu "učebnicové".

01.03.2023

Knížky Michala Třeštíka nejsou podle mého pro každého. Plnohodnotně si je užijí jen “věrní fanoušci”, FB “přátelé” nebo ti, co čtou už několikátou Třeštíkovu zpověď, prostě ti, co se tak trochu vetřeli do takové širší rodinné základny třeštíkovců :-) . Protože pak víte, kdo je Bais (mám pocit, ze v této knize už se předpokládá, že prostě musíte vědět), víte, že nejsou pastely jako pastely, umíte si přesně představit, jak vypadá Reny Muzik (a víte, že vypadá fakt dobře). A taky tušíte, ze v další knize se pravděpodobně objeví něco o chytrých hodinkách velikosti menší mikrovlnky, které se spikly s mobilem a počítají kroky naprosto totožně, bez jakéhokoli soutěžního ducha.

5 20.02.2023

Bezcitně udržovaná naděje... Zoufalství, víra, beznaděj. Na pár stránkách výstižně shrnuté vše, co nacisté "dokázali". Příběh se stále točí v kruhu ... a přesto graduje. Klasika, která stojí za přečtení.

8 19.02.2023

Šabach mě vždycky pobaví, ale nemůžu říci, že by se mi nějak usadil nadlouho v paměti. Možná nejsem ten správný šabachovec :-).

2 19.02.2023

Téma velmi zajímavé, jen literárně trochu průměrné.

5 19.02.2023

Vždycky vítám knihy z prostředí, o němž jsem ještě nečetla. A to se Rutě Sepetys velmi daří - najít neotřelé téma a zpracovat ho poutavou, uvěřitelnou formou. Rumunsko za vlády Nicolaea Ceauşesca je určitě jedním z nich. Chtěla bych si přečíst podobnou knihu a v záložkách jich zas tak moc nenacházím.

6 19.02.2023

Milá kniha, pro mě taková trochu Pipi Dlouhá punčocha.

4 19.02.2023

Detektivky nejsou úplně můj šálek kávy. Nicméně dala jsem knize šanci v rámci čtenářské výzvy a úplně zklamaná nebyla. Co mi ale hodně vadilo, byla snaha dostat do knihy trochu násilně různá témata - například téma homosexuality (které mě jinak zajímá, pokud je dobře zpracované) se v knize objevilo opakovaně a z mého pohledu hodně komerčně. Mám pocit, že ne vždy je nutné mít v knize všechna v současné době trochu "módní" témata.

3 19.02.2023

Čekala jsem, že se kniha bude více věnovat dětským osudům, pokusům, že přinese trochu jiné informace, které ostatní knihy tak podrobně nezachytily. To bohužel tak úplně nesplnila. I tak je to ale další cenné svědectví o hrůzách války a za přečtení kniha rozhodně stojí.

2 19.02.2023

Prostředí románu je rozhodně netradiční. A hlavní hrdinka také. Střídání dějových linií, retrospekce, střípky příběhu se pomalu skládají a dávají najednou smysl a odpověď na otázku, proč je Violette taková, jaká je. Toho, že je kniha "jiná", si cením. Není to komerční trhák, není to prvoplánově jednoduchý ženský román. Je to svým způsobem milá kniha a ranách osudu.

11 19.02.2023

Knihy Torey Hayden mám ráda a ani tato nebyla zklamáním. Příběh není tak šokující jako ve Spratkovi nebo jiných autorčiných knihách, nicméně stále je to ukázka závažných dětských traumat a toho, jak trpělivost a citlivý přístup, i když někdy sami váháme, jestli je to ten správný, může dítěti pomoci. Za mě opět téma, o kterém by se mělo mluvit, a za knihu jsem velmi ráda.

1 19.02.2023

Od této knihy jsem měla velká očekávání, že mi přinese nové informace a mnohem více konkrétních případů dokazujících, jak se "rodí" deprivanti. Kniha je spíše teoretická, konkrétních příkladů je v ní na můj vkus velmi málo.

07.01.2023

Za měl byl druhý díl lepší než první. Dokazuje, jak válka dokázala rozdělit rodiny jak fyzicky, tak názorově. Některé motivy a příběhy se objevují následně v Životicích.

16 21.10.2022

Mně se kniha moc líbila a určitě se nechám inspirovat. Jsem nadšená z black poetry.

1 21.10.2022

Kniha není na čtení zas tak snadná a vyžaduje poměrně velké soustředění.

1 21.10.2022