ZlýJabko komentáře u knih

Žít jako Petronius, taky nepochopím základní myšlenky křesťanství.
Sienkiewicz zachytil prakticky úplnou neslučitelnost římského státního polyteismu s novou monoteistickou sektou, a to na té základní úrovni. Pravda, je prokřesťanský, záměrně vynechává nepříjemné otázky o tom, co Ježíš (ne)říká o otroctví a naopak nešťastně zapomíná na jednu z nejdůležitějších tezí Pavla z Tarsu o naprosté rovnosti mezi všemi křesťany (Gal 3:28).

Jde o jeden z nejlepších románů, které si může člověk přečíst, pokud má i jen malý zájem o starý Řím, rané křesťanství, etiku a epes rádes lovestory, napínák jak kšandy.

15 21.10.2022

Postava slečny Sin budiž výstrahou pro budoucí věky. Tváří v tvář nihilismu a absolutní moci kosmu nelze hrát s protivníkem na citečky.
Do or do not. There is no try.

Luo Ti mi hnul žlučí tím DXM Hello, protože pochopitelně, že tam něco takovýho musí bejt. Thomas Wade by měl být blahořečen.

5 02.08.2022

Až tady jsem konečně pochopil socialisty. Oni nemilujou chudý, oni nenávidí bohatší. A to ani ne ty monstrózně bohatý, jen prostě kohokoliv, kdo má byť jen marginálně lepší život než oni.

Materiálu je tu nejmíň na dvě - tři disertace.
Od metod praní špinavých peněz přes psychopatologii člověka s hodnotami posunutými úplně mimo gravitační pole morálky až k makroekonomickým následkům odshora dolů prohnilých politických sfér.

Je tu všechno. Zeman, Klaus, oposmlouva, IPB, Šlouf, Gross, Jansta, Langer, Pitr, Bakala, Paroubek, Babiš. Každé shnilé jablko, každá červivá hruška, na jejíž nedostatek se dokázalo přijít, Mrázek a spol. dokázali využít. Pokud nějaký kaz nebyl k nalezení, vytvořili jej sami.

Právníci, notáři, ekonomové, doktoři, profesoři - všichni inteligentní, chytří, otitulovaní, ale do jednoho na vodících lankách toho, kdo sype. Je jediná věc, kterou si člověk z tohoto díla odnese, a to absolutní, naprostou a nevratnou ztrátu důvěry v jakoukoli složku státní správy.

Není žádné právo. Nejsou žádné zákony. Není žádná spravedlnost. Jsou jen ti, kdo mají prachy a kontakty a ti, co je chtějí.

1 07.07.2021

Jules Verne humanistických oborů.
Ještě nejsme tam, kde Montag, ale blížíme se proklatě přesně době, kterou popisuje Beatty.

Aktuální tehdy, před padesáti lety, dnes i za sto let.

Připomínat, připomínat a připomínat, nic jiného na lidi neplatí.

18 07.02.2021

Pro člověka z řekněme dobré, úplné rodiny, vychovaného v řádného člověka, je tohle víceméně ztráta času.

Pro nás ostatní s dysfunkčními rodinnými vztahy, šikanované, uťápnuté, nesebevědomé, deprivované, problematické až destruktivní, je tahle kniha lístkem do stanice Normální život.
Někomu se nemusí pozdávat meandry Petersonových asociací, někdy zbytečně dlouhé odbočky, vedlejší ramena a spodní proudy jsou spíš pro dumavější/vzdělanější publikum, ale stejnou měrou je do kapitol zasazený příklad z jeho klinické praxe nebo ze života, kde se chytá i blbé spadlé ovoce jako já.

Neslibuje (a nemůže dát) Nebe, ale proklatě velkou šanci na život bez Pekla jo.

11 22.01.2021

Zdroj nočních můr a asi nejsystematičtěji podané pensum znalostí o fungování léčiv v těle.
Ikona a povinná četba každého, kdo se motá kolem medicíny. Lékařům a studentům LF doporučuji dvojnásob!

27.12.2020

Nebylo to o tom, o čem jsem si myslel, že to bude. Což je přesně to, o čem tahle útlá knížečka vypráví.

04.12.2020

jediná věc, která z knihy dělá něco byť vzdáleně zajímavého, je epilog v podobě historické přednášky.

I 1984 je realističtější dystopie než tahle klerofašistická blbinka.

2 02.11.2020

Pánové, kolegové, buďte věrni svým drahým polovičkám! SPOILER ALERT!!!



Neznáte totiž dne ni hodiny, kdy se z vaší klidné sexy putičky vyvrbí jen jeden střípek jedné z osobností v kebulce toho pěkného stvoření, které mezi těmi střípky dokáže hopkat jako krasobruslařka. Tam, kde je M. Atwoodová zcela trapná svým feministickým tahem na podrobení žen, je Flynnová nemilosrdnou bohyní pomsty. Nezastavitelná Erynie se záložními plány pro záložní plány. To je Amy, tvář skutečného feminismu namísto ukvičeného žadonění a protestování.

U go, girl!

5 02.11.2020

Sapiens vládne!

Toť poznání z této knihy. Teď je nutné se skutečně zastavit a zadumat nad tímhle nesporným faktem, jinak nebude mít Sapiens brzo ČEMU vládnout.

Po Kahnemanovi jedna z nejpoučnějších knih, které jsem četl.
Proč děláme to, co děláme a kam to vede? Co budeme chtít (a moct) dělat za deset - dvacet let?

Futurologie je většinou taková pseudodisciplína velmi imaginativních ťunťů, pokud je ale podložena současnými poznatky, průlomy a srovnáním s historickým vývojem, je z toho docela realistický vývod. Pět let po vydání jsou některé věci skutečně přesně trefené.

Přečtěte si a velmi, velmi hluboce přemýšlejte nad kapitolou o nahraditelnosti vašeho zaměstnání stroji. Ještě je čas se přeškolit.

3 11.10.2020

Překladatelská supertřída. Jinak se Antonín Přidal nedá nazvat, protože zachovat ducha fórků vzniklých z přeřeků, koktů, ubreptnutí, různě pochopených slov z různých útržků různých jazyků, to chce bednu.

Fantastická kniha.

21 26.07.2020

Hloupý příběh o hloupých lidech činících konstantně hloupá rozhodnutí.

Smutné.

2 08.07.2020

Mám neodbytnej dojem, že ze mě tahle knížka udělala konzervativce...

4 17.10.2019

"Když jsem šel s tatínkem asi rok před jeho smrtí na obvyklou procházku kolem bloku domů, z každého rohu zněly písně. Oč byli lidé smutnější, o to víc jim tlampače hrály. Vyzývaly okupovanou zemi, aby zapomněla na trpkost dějin a oddala se radosti ze života. Tatínek se zastavil, zadíval se nahoru k přístroji, z něhož se ozýval hluk, a já jsem cítil, že mi chce sdělit něco velice důležitého. Usilovně se soustředil, aby se mu podařilo vyslovit, co měl na mysli, a pak pomalu a s námahou říkal: „Blbost hudby.“ Když český zpěvák pop music Karel Gott odešel v roce 1972 do ciziny, Husák byl zděšen. A hned mu psal do Frankfurtu (bylo to v srpnu 1972) osobní dopis. Cituju z něho doslova a nic si nevymýšlím: Milý Karle, my se na vás nezlobíme. Vraťte se, prosím vás, zpátky, uděláme pro vás všechno, co si budete přát. My pomůžeme vám, vy pomůžete nám... Přemýšlejte o tom, prosím, chvíli. Husák nechal bez mrknutí oka odejít do emigrace lékaře, vědce, astronomy, sportovce, režiséry, kameramany, dělníky, inženýry, architekty, historiky, novináře, spisovatele, malíře, ale nemohl snést pomyšlení, že by zemi opustil Karel Gott. Protože Karel Gott reprezentoval hudbu bez paměti, tu hudbu, v níž jsou navždy pohřbeny kosti z Beethovena i z Ellingtona, prach z Palestriny i z Schönberga. Prezident zapomnění i idiot hudby patřili k sobě. Pracovali na stejném díle. My pomůžeme vám, vy pomůžete nám. Nemohli jeden bez druhého být."

Milan Kundera: Kniha smíchu a zapomnění, 68 Publishers, Toronto, 1981

V novém českém vydání knihy tato pasáž chybí.

9 12.09.2019

Mhm, tak jo...
Na "vrcholový" sport nekoukám, "vrcholový" sport jako takový neprovozuji, "vrcholovým" sportovcům nefandím a všeobecně každého "vrcholového" sportovce považuju za víceméně neužitečného nedouka, který, když mu/jí dáte dejme tomu balon, dokáže s ním roztodivné kousky.
Nevím, co vede lidi k tomu, aby ve třiceti sepisovali své... dobrá, nazvěme těch pár historek "paměti", nicméně zůstávám přesvědčen, že za deset let nikdo nebude vědět, o co, případně o koho šlo.
Efemérní hopsologie zjevně není žánr pro mne.

9 29.08.2019

Jedna z nejméně pochopených knih vůbec. Různí političtí paznechti z ní navíc rádi citují a nepříliš sečtělý dav jim rád naslouchá, protože zní silně a moudře. Fakt, že citují zcela mimo kontext pak už nikoho moc nezajímá.
Pokud si chce někdo tuhle knihu přečíst, budiž mu k dispozici. Pokud ji chce ale pochopit, přečtěte si předtím, co za trampoty Machiavelli prožil, něco o století, ve kterém vyrůstal, o jeho vztahu ke Guicciardinimu a jeho milovanému Římu, který postihla zkáza.
Pak se již nerozpakujte citovat, protože budete kontext chápat.

19 28.08.2019

Krásně mi tenhle příběh splývá se Sisyfem. Z nějakého důvodu lidi zrovna tuhle útlou knížku moc nemusí, v mém případě je to zase jediný Hemingway, kterého strávím i s chlupama.

7 09.08.2019