zdennyrakky

Příspěvky

Den TrifidůDen TrifidůJ. Wyndham (pseudonym)

Velké překvapení. Sci-fi jsem si představoval docela jinak, a proto jsem se tomuto žánru dlouho vyhýbal. Tahle kniha je nesmírně lidská, "sci-fi" příčina apokalypsy a trifidi tam figurují jen jako jakási kulisy, na jejichž pozadí se autor zamýšlí nad rozmanitostí lidských charakterů, nad jejich projevy za extrémních podmínek a nad potenciálem lidstva k přežití. Mimochodem, kniha z roku 1951, ale stále zatraceně děsivá a varovná...

17.10.2017


Lovci mamutůLovci mamutůEduard Štorch

Četli jsme ji ve škole a já si ji pak doma přečetl celou znovu, jak se mi líbila. A to jsem jako dítě četl hodně málo. Teď jsem ji otevřel skoro po 30 letech, a nestačím žasnout, jak je to fantastická kniha, jak nádhernou češtinou je napsaná. Nemám dalších slov.

03.07.2018


Poslední kabrioletPoslední kabrioletAnton Myrer

Hm, u mě by tedy při srovnání se Segalovými Doktory jednoznačně zvítězil Poslední kabriolet. Kniha - aspoň pro mne - myšlenkově mimořádně hluboká, moudrá, mistrovsky vyprávěná, a hlavně, hlavně, hlavně: prostá jakéholi kýče, klišé, přitaženosti za vlasy. Doktory jsem taky četl rád, ale vyprávění pro mě nebylo zdaleka tak přesvědčivé. Příběh líčený v Posledním kabrioletu mi běžel před očima naprosto reálně, u Doktorů jsem měl pocit, že sleduju romantický film. Jo, a připojuju se k těm, pro které je tahle kniha tou nejlepší, kterou kdy četli :-)

10.05.2016


ŽertŽertMilan Kundera

Pro mě asi úplně nejlepší kniha ze všech, které jsem dosud četl. Jsem rád, že jsem ve škole kašlal na povinnou četbu a dostávám k těmto titulům až ve středním věku. Zrovna Žert bych dřív rozhodně nepobral. Těžko říct, o čem ta kniha vlastně je. Myslel jsem si, že hlavně o odvrácené straně budovatelského nadšení 50. let. Pak mi spíš přišlo, že o vývoji od stalinských padesátek k uvolněnějším šedesátkám. (A byly asi hodně uvolněné, protože když mohlo už tehdy toto vyjít...) V tom mě rozsekal autorův nadhled: padesátky jsou tu vykresleny tak, jako kdyby na ně vzpomínal s půlstoletým odstupem, a ne po patnácti letech! Ale ani o tom není jádro knihy. O čem tedy je? Možná o nástupu středního věku a o různém pohledu na svět a na život očima stárnoucích a očima nové mladé generace. Takhle mi to připadalo, když nastoupila na scénu slečna Brožová a všechny ty hrůzy prožité v 50. letech se najednou staly jakoby bezvýznamnými. Ale šlo se ještě dál, ještě víc do hloubky. Bylo to o zpětném pohledu na sebe sama a na vlastní minulost a o vyrovnávání s ní. O nesmyslnosti msty. Těžko to ale nějak shrnout, těch motivů je tam daleko víc a vytvářejí jakousi geniální polyfonii příběhů a významů, kde všechno do všeho zapadá, kde i nejrůznější zdánlivě nepodstatné okolnosti a detaily fungují jako velice výmluvné symboly toho, co chce autor vyjádřit. Neuvěřitelně zralá kniha. Neuvěřitelně formálně vyspělá - žádný příběh, který by někde začal, nějak se vyvíjel a nějak skončil. Prostě Kundera. Když začínáš číst, říkáš si, co z tohle bude. Je to zezačátku nemastný, neslaný, studený jak psí čumák, přitažený za vlasy. A pak se to pomaličku rozjíždí a nakonec tě to vezme tak, že se ti o tom i zdá. Jasně, i tady jsem měl slabší chvilky. Třeba "milostná" scéna s Helenou. Říkal jsem si, tohle už je moc, to se mu nějak nepovedlo. Jenže on to byl zase hlavně symbol, ke kterému se pak vracel a bez kterého by ta strhující fuga nefungovala. Zkrátka žádná slabší místa tam ve skutečnosti nejsou, všechno dává smysl a není tam ani písmenko navíc. Howgh.

18.06.2020


Romance pro křídlovkuRomance pro křídlovkuFrantišek Hrubín

Těch 77% tady snad nemůže být z jiného důvodu, než že tuhle knížku hodnotila i masa středoškoláků unavených povinnou četbou - jinak si to neumím vysvětlit...

07.05.2020


Král ŠumavyKrál ŠumavyRudolf Kalčík

Nejsem schopen hodnotit počtem hvězd. Opravdu čtivě napsaná kniha, možná i celkově docela dobře, vlastně velice příjemné prázdninové dobrodružné čtení, ale o to víc je mi z ní zle - "vysvětluje" lidem "Únor", lakuje zvěrstva s ním spojená na růžovo, dělá z vrahů Rychlé šípy. Podobně by třeba mohla vzniknout knížka ze života esesáků, taky jistě měli své dobré stránky, slabosti, bolesti, epizody se ženami... Prostě hnus. A podle toho, jak se všeobecně líbí a obdivuje ten film, mi připadá, že jde o dodnes skvěle fungující komunistickou propagandu. Podle mě by se to mělo promítat jedině s nějakým rozumným komentářem (tak jako na cigaretách je napsáno, že škodí zdraví), a pokud by se uvažovalo reedici knihy, tak třeba s nějakými reportážemi, dokumenty a fotkami o tom, jak to bylo doopravdy...

14.08.2017


Dobře utajené housleDobře utajené housleMiroslav Horníček

Některé texty neuvěřitelně vtipné (právě o těch utajených houslích, o balení umyvadla aj.), jiné se musejí trochu vydržet nebo přeskočit. Nicméně pro mě zásadní kniha. Vždycky když my s tátou (25-30 let zpátky) už jsme dávno čekali před domem, máma si dávala na čas a táta vždycky říkal, že "hraje na housle". Už vím naprosto přesně, jak to myslel :-)

30.04.2019


Možnosti milostného románuMožnosti milostného románuJan Němec

Hvězdy nedávám, protože jsem nečetl, jen poslouchal rozhlasovou četbu. Podle mě vůbec nic světobornýho, střídání perspektiv, experimentování s literární formou a občasný filozofování snad proboha není vynález pana Němce. Občas mi to připadalo jako pouhý přepis dialogů, ke kterým občas dochází snad v každém vztahu. Tehdy jsem se fakt nudil a ptal se sám sebe, proč to vlastně poslouchám. A opravdu nevím, co si myslet o té "otevřenosti" = explicitním líčení různých intimních detailů. Čili podle mě naprosto žádný zázrak a nominace na ML mě udivuje. Ale jak jsem předeslal, poslouchal jsem jen audioverzi výběru z té knihy...

01.05.2020


Kde je zakopán pes - memoárománKde je zakopán pes - memoárománPavel Kohout

Četl jsem tuhle knihu (a nedočetl) na střední škole a vnímal jsem ji podobně jako uživatel jadran - jako sebestřednou, útočnou a fakt hodně hnusnou vůči řadě lidí. Opravdu se mě dotkly dehonestující zmínky o Emilu Zátopkovi, Františku Kožíkovi... Přitom kým byl sám Pavel Kohout v době, kdy věšeli dr. Horákovou. Kdoví, jak bych vnímal tuhle knihu dneska. Možná se do ní znovu pustím, ale moc se mi nechce, pamatuju si, že byla skrznaskrz prosáklá autorovou arogancí, a takové autory a knihy já nerad...

03.10.2017


KrakatitKrakatitKarel Čapek

Panečku, to byla síla. Vůbec si nevím rady s tím, jestli je to geniální román, nebo mistrovská slátanina. A dokonce ani s tím, jestli je to skutečně reakce na dobové politické okolnosti, nebo "ezoterická" próza k podpoře individuálního duchovního růstu (pro to by mluvil závěr románu, pro mě poměrně silný a přesvědčivý). Každopádně nejvíc ze všeho se mi líbily občasné momenty, které byly jako vystřižené z Čapkových povídek nebo z Devatera pohádek. Zkrátka pro mě Čapek stále zůstává především géniem drobných próz laděných do moudrého humoru. Až časem snad dospěju k Čapkovi coby tvůrci velkých závažných opusů.

23.08.2021


Pan Kaplan má stále třídu rádPan Kaplan má stále třídu rádLeo Rosten

Jedinečně zábavná kniha, která je především mistrovským dílem prof. Antonína Přidala. Bohužel jsem četl napřed ji a pak teprve otevřel první kaplanovskou knihu v překladu Pavla Eisnera - a ta už mě nebavila ani trochu. I rozhlasová adaptace, třebaže s vynikajícím Miroslavem Donutilem, mi připadala jako chabý odvar geniálního Přidalova Kaplana na papíře.

10.06.2016


Prezidentův vězeňPrezidentův vězeňVladimír Škutina

Poprvé přečteno cca ve 12 letech (objeven u rodičů v knihovně výtisk z r. 1969), podruhé teď v 38 - ale mám pocit, že to první přečtení bylo včera, tak hluboko se do mě mnohé zarylo, byť jsem tehdy spoustě věcí nemohl rozumět. V každém případě: nesmírně poučná kniha a pro mě naprostá srdcovka.

27.10.2016


Pes baskervillskýPes baskervillskýArthur Conan Doyle

Nemám rád detektivky! Ale tohle není ani tak detektivka jako hlavně naprosto fantastický román o lidech s bravurním vykreslením charakterů a strhující příběh s neuvěřitelně romantickou (v pravém slova smyslu!) atmosférou. Neoficiálně dávám šest hvězd :-)

16.02.2018


Most přes navždyMost přes navždyRichard David Bach

Nesdílím zdejší nadšení pro tuto knihu. Začátek se mi líbil velmi, ale jinak mi to čím dál víc připadá jako užvaněná pseudoduchovní slátanina a nastavovaná kaše. Díky čemu se tohle dílko stalo kultovní knihou?

17.03.2018


Diogenés v suduDiogenés v suduHana Doskočilová

Jedna z mých nej dětských knížek - přečtena milionkrát a leccos, co v ní je, dodnes vím jen díky ní.

05.12.2018


NeviditelnýNeviditelnýJaroslav Havlíček

Nečtu, poslouchám jako rozhlasovou inscenaci. Neuvěřitelné!!!!!!!!!

23.12.2018


Na jih od hranic, na západ od slunceNa jih od hranic, na západ od slunceHaruki Murakami

Občas možná malinko na hranici červené knihovny, každopádně perfektní knížka. Přeloženo do skvěle čtivé češtiny. Stylisticky ne úplně dokonalé věty rád odpustím, co mi vadilo trochu víc, byly většinou špatně umisťované čárky ve větách. To nemá sakra slavný Odeon redaktory ovládající pravopis?

06.02.2019


Zuzanin dechZuzanin dechJ. Katalpa (pseudonym)

Poslouchám rozhlasovou četbu, nedávám tedy hvězdy za knihu. Chvilku jsem byl nadšen, pak otráven až znechucen, ale pomalu začínám uznávat, že ta kniha je zatraceně dobře, opravdu mistrovsky napsaná. Jako kdyby autorka v té Osvětimi sama byla. Jenže ona tam nebyla - má tedy právo o tom v teple své pracovny mistrovsky psát a sbírat za to potlesky a ceny? Proč o tom vlastně píše, nebylo toho na toto téma už napsáno a natočeno víc než dost? Tohle jsem pořád ještě neskousl, považuju literárně-psychologické hrátky s touto látkou, v podstatě jakési šmírování nelidsky trpící hrdinky, byť fiktivní, za něco perverzního...

03.02.2021


Úvod do studia literatury a interpretace dílaÚvod do studia literatury a interpretace dílaAleš Haman

Strašný. Příšerný. Antiučebnice. Chaos. Blábol. Nevstřícnost vůči čtenáři a sadismus vůči začínajícímu studentovi češtiny, který se z toho má naučit na první zkoušku. Občas autor vysvětluje notoricky známá cizí slova, jako kdyby měl čtenáře za debila, občas zvrací naprosto nesrozumitelné shluky nevysvětlených odborných termínů. Přitom to má být ÚVOD do studia literatury, ne odborné dílo pro vystudované bohemisty. A nejvíc mě fascinuje, že tenhle pan profesor přes jazyk a literaturu neumí ani psát, ani pořádně česky. Vyhni se tomu, jestli můžeš.

Malá ukázka:
"... epická fikce nepracuje s elementy, nýbrž se segmenty. Jestliže poziční iterace a ekvivalence elementů v lyrice vede k simultaneizaci vytvářející komplexní konfigurace těchto elementů, pak epika pracuje s motivační implikací segmentů, která je zdrojem sukcesivity..." - WTF??

02.07.2020


Vesnický románVesnický románK. Světlá (pseudonym)

Povinná četba, sám od sebe bych se do Světlé nepustil. Ale překvapení: dá se to číst! Ba je to skvělé čtení, na 19. století rozhodně. Srovnatelné se světovou literaturou té doby. A pro mě, Liberečana, plné velmi zajímavých informací o kraji, který máme přes kopec. Stínání kohouta, vztah Podještědí k Liberci, k Žitavě, k Ochranovu, dobové reálie... Samozřejmě konec mě nasral, ale aspoň to neskončilo jako nějaký šestákový milostný román. A nutno říct, že celou dobu mě fest sral Antoš. Chudáček ubližovaná, Mirek Dušín, přitom sebestřednej hajzl. Zkrátka začetl jsem se, prožil jsem si ten příběh. Skvělé. Živá literatura, napsaná dosud živým jazykem. P. S. Teď se prokousávám Jiráskovým Temnem. Skoro o půlstoletí mladší kniha, ale jazykově asi tak o sto let starší. No uvidíme, třeba se taky začtu.

30.11.2020


Šachová novelaŠachová novelaStefan Zweig

Prostě Zweig! Strhující vyprávění, které nelze odložit před dočtením. Četl jsem to v 16, dnes je mi 42, ale byl to pro mě takový čtenářský zážitek, že si ho dodneška pamatuju velmi živě. Ačkoli neškodilo by asi zkusit to po těch letech znovu... P. S. Teď běží na Vltavě Zweigův Joseph Fouché. A přesně to samé - dokonalá analýza charakterů a situací. Zweig byl naprostý génius s neuvěřitelnou schopností shrnování dílčích faktů ve strhující závěry jdoucí až na dřeň toho, o čem píše. A kromě toho humanista každým coulem. Jeho texty jsou prosyceny lidskostí. Stejně jako pohled jeho očí na některých fotkách. Prostě Člověk.

23.12.2020


Jako jedJako jedKarel Zídek

Líbila se mi snad ještě o kousíček víc než vynikající film se Zdeňkem Svěrákem. Holt do filmu se nevešla celá, a hlavně tam nedostal prostor vypravěč - jehož lehce sarkastické komentáře probíhajícího děje jsou k zbláznění vtipné. Psychologicky a eticky nesmírně hluboká kniha, a přitom fantasticky zábavná a čtivá.

30.06.2016


Ztracené rájeZtracené rájeJohn Boynton Priestley

Bůhvíproč jsem si vybral tuhle knihu v bedně knih k rozebrání. Vypadala úplně stejně nelákavě jako v tuhle chvíli tady na Databázi knih :-) Nicméně ji řadím mezi nejlepší, které jsem kdy četl. Kluk přijde o rodiče a ujme se ho podivný strýček, který je principálem varietního souboru a kouzelníkem. Mladík se od něj rychle naučí všemu možnému z kouzelnického řemesla, a že je to hodně drsná škola, strýček se s nikým nemaže. A setká se v souboru se spoustou pozoruhodných osobností (v kladném i záporném slova smyslu), které autor geniálně charakterizuje. Zamiluje se do mladičké tanečnice a zároveň se nechá strhnout do téměř skandálního milostného poměru s mnohem starší a "zkušenější" členkou souboru. To je ale jen nejhrubší kostra příběhu, děje se tam toho nesmírně moc; víc už ale neprozradím :-) Kniha je psána srdcem, a navíc úžasně čtivě - jistě i zásluhou překladatele. Teď mám v ruce jiný, údajně nejlepší román od téhož autora (z téže bedny :-)), tak jsem zvědav.

21.10.2016


Názory na vražduNázory na vražduMichal Viewegh

Stejně jako byl kdysi Viewegh v módě, dneska je v módě jím a jeho knihami pohrdat. Jistě, z řady důvodů se to tak trochu nabízí, je to kontroverzní spisovatel, ale upřímně, jeho knížky nejsou špatné a najdou se mezi nimi i vysloveně výborné. Spíš ty ranější, podle mého názoru. Tohle má být jeho knižní prvotina a podle mě patří k těm vůbec nejlepším. Kdo ji kritizuje za slabý příběh, ten ji myslím naprosto nepochopil a nic si z ní nevzal. Je to především lyrická kniha o mládí a o životě na malém městě.

12.09.2018


Zázračný úklid v hlavě – Kouzlo nehroceníZázračný úklid v hlavě – Kouzlo nehroceníSarah Knight

Stačilo mi nalistovat kapitolku KDY JE NA MÍSTĚ RANIT NĚČÍ CITY a přečíst si radu, co říct člověku ve Starbucks ve frontě před sebou, který si nedokáže rychle vybrat, zatímco já regulérně pospíchám: "Hele, jste snad krátkozraký? atd." Jiné rady nejsou o mnoho lepší. Kniha vysloveně učí, jak se stát buranem, hovadem. Jak si vygumovat mozek z hlavy. A říká tomu "zázračný úklid v hlavě, kouzlo nehrození." Podle mě absolutní odpad.

18.10.2018odpad!


Hacknutá češtinaHacknutá češtinaMartin Kavka

Samozřejmě není to pro každýho, pro někoho je to silný kafe. Ale mě na tom baví právě ta výbušná směs intelektuálství (slovník má mnoho rysů seriózní lexikografické práce) a přízemnosti bez jakýchkoli hranic. A samozřejmě lidový tvořivosti, která taky téměř nezná hranic. A taky, jak tu někdo podotýká, jde i o sociální rozměr češtiny. Dozvíš se plno věcí, které z vlastního života neznáš, a naopak tu najdeš leccos svého a můžeš se nad sebou pozastavit. Musím přiznat, že pro mě bylo zdrojem určité sebereflexe heslo "cílový feťák". A že opravdu vtipné je sotva každé desáté či dvacáté heslo a že se mnoho opakuje? Je to přece jenom slovník, a ne nějaká prvoplánově "humoristická" knížka. P. S. Četl jsem to v podstatě zároveň s Velkým slovníkem floskulí od V. Justa. To je samozřejmě úplně jiná kniha, ale v něčem si nejsou úplně nepodobné... (pardon, floskule :-))

01.12.2020


Zeměžluč / Letnice / Děravý plášťZeměžluč / Letnice / Děravý plášťJan Čep

Nejsem věřící. Ale absolutně mě to dostalo. Ne hned, musel jsem k hloubce těchto próz pročíst. A ani ne napoprvé, potřeboval jsem dvojí přečtení. Jsou to nejcitlivěji napsané prózy, s jakými jsem se kdy setkal. Plné barev, vůní a všech možných dalších vjemů. Ale hlavně - o čem tyto prózy jsou!! Pomůžou člověku srovnat si žebříček hodnot. Doporučuji každému, každému. P. S. Četl jsem ale zatím jen Letnice, ta hvězdy nedávám.

10.10.2021


Filosofská historieFilosofská historieAlois Jirásek

(+ SPOILER) Velmi příjemné, poetické čtení, má to atmosféru a vtáhne tě to do poloviny 19. století. Ale zase že by to byl vyloženě trhák... To nejdůležitější z celého příběhu - účast kluků v obraně Prahy - odbyto na pár stránkách. Najednou se tam objevil Špína v mnišské kutně a samozřejmě padl, což mi přijde jako trochu laciný literární postup. Postavy pěkně charakterizované, ale absolutně černobílé. A pokud jde o Jiráskovy pokusy o "humor" (které odnáší vesměs chudák pan aktuár), tak ten fakt nebyl jeho silnou stránkou. I toho vlastenčení (i ze strany autora) je tam občas nadmíru, ačkoli taková byla doba (1878). Naopak velmi silně a nenuceně na mě působil osobní příběh slečny Elis. Byla to vlastně jen okrajová linka celého příběhu, ale ve mně to zanechalo asi nejvíc z celé knihy. Takže i přes nějaké ty drobnosti, které jsem si dovolil výše zkritizovat, je to rozhodně fajn knížka, která stojí za přečtení i mimo rámec povinné četby. Jen ji proboha nenutit dětem ze základní školy, ať ji čtou nejmíň středoškoláci. P.S. Zdeněk Nejedlý byl kokot všech kokotů, ale v doslovu k Filosofské historii je v pohodě a leccos dovysvětlí, doporučuji také, máš-li nějaké starší vydání.

17.01.2021


TemnoTemnoAlois Jirásek

Samozřejmě jsem to nečetl dobrovolně. Ačkoli cca od 50. strany už vlastně ano, protože zhruba tam se mi začalo dobře číst a pak už se mi četlo jen líp a líp. Vynikající kniha, ve které je všechno: historie, milostný příběh, rozverné pasáže jako ze Švejka, strhující triller. Nevím, jak moc se Jirásek odchýlil od toho, jaká ta doba doopravdy byla. (Dnes je móda trochu zdůrazňovat, že při jezuitských misiích šlo o nenásilné obracení na katolickou víru a že jiráskovské chápání pobělohorské doby jako "temné" je nesmysl.) Ale fascinuje mě, jak toto dílo adorovali představitelé režimu, který praktikoval to samé co Jiráskovi jezuité, ba mnohem, mnohem tvrději. Myslím pány Gottwalda, který napsal dojemnou předmluvu k mému vydání, a Nejedlého, který nám vše ještě dojemněji "vysvětlil" v rozsáhlém doslovu. No, říká se, že Jirásek tu ukazuje v nejlepším světle odvážné evangelíky a v nejhorším světle ty, kteří je pronásledují. Ale nepůsobí to tak na mě. Ti evangelíci se tu ukazují jako úplně stejní náboženští fanatici, jen s tím rozdílem, že jsou v roli pronásledovaných. Machovec dokonce kvůli své "víře a svému "svědomí" zdrhne za kopečky a ponechá dvě dospívající děti na pospas osudu! (To jediné mi na autorovi vadí: že o tom píše, jako kdyby to snad bylo nějaké hrdinství.) Ne, Helenka se nestala obětí "režimu", ve kterém "zlí" katolíci pronásledují "hodné" české bratry; stala se především obětí vzájemné zuřivé netolerance obou stran. Jinými slovy, její spoluvěrci se na ní podepsali úplně stejně jako ti druzí. I oni svým způsobem přispívali k té absurdní náboženské nesvobodě. Ale dál. Kromě těch prvních cca 50 stran se Temno opravdu nádherně čte, kolikrát jsem šel spát opravdu pozdě v noci, protože jsem se od ní neutrhl. Čili výborný příběh, skvěle charakterizované postavy, občas trochu rozvláčnější popisy, hlavně oblečení a všelijakých nepodstatných okolností, ale dalo se to vydržet. Prostě není to kniha pro spěchající čtenáře. Ještě k těm postavám - rozhodně jich není příliš, jak tu někteří píšou, a neměl jsem nejmenší problém se v nich orientovat, protože byly všechny velice svérázné. (Mimochodem, nejvíc jsem nesnášel babu Lerchovou a nejvíc si zamiloval starého pana Lhotského, velmi tolerantního vlažného katolíka s velikým srdcem.) Každopádně Temno velmi, velmi doporučuji, je to opravdu skvostné nadčasové dílo, které rozhodně stojí za přečtení.

22.04.2021


Soukromá linka důvěrySoukromá linka důvěryÉ. Ajar (pseudonym)

Před pár dny jsem slyšel, že Češi jsou společně s Maďary nejhorší ageisté v Evropě. A takhle kniha je podle mě vysloveně antiageistická - provokuje k zamyšlení nad fenoménem stáří, nad hodnotou člověka bez ohledu na věk a na to, v čem spočívají skutečné hodnoty života. Autor samozřejmě nezahrnuje čtenáře žádnými moudry, takovou knihu bych odložil ještě před razítkem :-), a dokonce ani hrdinové knihy nejsou žádní zlatoústí světci - jsou to normální lidé z masa a kostí, kteří se v mnohém mýlí, hřeší, dělají chyby atd. Kniha přesto promlouvá velice moudře a zároveň baví. Jen místy jsem měl pocit, že by mohla odsejpat trochu svižněji, možná i být kratší, a ne nejlepší dojem jsem měl z překladu. Skoro až blábolovitost některých pasáží ve mně budila podezření, že si s nimi překladatel nevěděl úplně rady. Takových ale bylo jen pár míst, jinak se kniha četla opravdu dobře, a to i v MHD :-) Tedy ještě jednou: velmi doporučuji, ale 4 hvězdy musí stačit.

30.05.2016


1