zapálenýčtenář komentáře u knih

Víc sexu , víc násilí , víc drog neznamená lepší kniha..
Nevím jak je to s jejím prodejem :o).
Simone zklamala, autorka také.
Čekala bych že se "obuje do jiných bot" než jsou ty taneční..
Že se konečně dozvím i něco jiného než jak velká je touha po sexu či závislost na něm.. a na alkoholu.

15.05.2022

(SPOILER) "Naletěla" jsem na slovní spojení soukromé očko.
Mimo čůrání do trychtýře v knize o detektivní práci není nic moc.
Tuto "vyšetřovatelku" bych pověřila, nenajala ji či doporučila pouze jako tanečnici a striptérku

Knihu jsem přečetla protože mně zajímalo jak je to / v knize / v Austrálii s prostitucí a s
"masážemi"
Pokud někoho zajímá toto téma
- pak knihu doporučuji. I přes jednoduchost hlavní hrdinky a plochost postav.

1 15.05.2022

Nejslabší kniha
a pro mně konečná
i kdyby přibyly další.

Posledních sto stran už jsem nedávala..
Tolik blbosti fakt nezvládám.

Přečetla jsem si pak až dvě poslední strany.
A zjistila že ano toto jsem předvídala a nechtěla.
Armagedon předpokládám zažehnán žhavým sexem.
Který oba aktéři podstoupili sice dobrovolně a rádi ale proti své vůli a sebou zcela zhnusení.
Vtipnost nula, uvěřitelnost nula.
Zábava nula,
poučení
Prověřuji pečlivě kam investuješ své zdroje.

Nebavily mě už ani bonmoty z triček a nárazníků.

Zaujímalo by mě:
jsou i jiné ženy, pořezané na obličeji, kterým dělá dobře když se líbají?
Ženy co si samy nedokážou ani dojít na záchod, mající v ruce kapačku,
léky na tlumení bolestí
toužící po sexu?
pokud jo
vauu
moc jim to přeju

Tristní
nudné
rozvláčné
a na hlavu padlé.
Příběh musí být uvěřitelný
Tento není..
Smrtka si opravdu myslí že je jediná nadpřirozená bytost v celém Kosmu?
Vidí duše zemřelých, komunikuje s nimi a nevěří že na světě existuje něco víc? Něco víc než sex, kafe a čokoláda ?
Smutné.. že když autorka nechává smrtku tolik trpět, nenechá ji aby se z utrpení poučila.
Přestože smrtka ví jak se k ní lidé chovají, jaké nesmysly si vymýšlí..
je přesvědčená
že kdo je odsouzený je i vinný.
Že ve vězení jsou jen lidé co si to zaslouží a všichni venku - mimo vězení jsou ti co nic neprovedli.
Jak je tedy možné že ji pořád někdo napadá?
Že má stále práci detektiva na volné noze?

To že práci zvládá jen díky duším mrtvých a díky kamarádce,nechám stranou.

Trochu jsem se i zasmála..

Asi nejvíc ze všech knih.

Můj dojem že jsou psané pro dvanáctileté holky nebo pro někoho s mentální retardací byl narušován jen sexuálními scénami.
To by v dětské literatuře být nemělo, nebo ano?
Docela nechápu proč si autorka vymyslela že Ch. byla v Mírových sborech.
Neumí používat zbraně, nemá fyzičku a dokonce neumí ani sebeobranu.
Vzhledem k sexuální aktivitě tam mohla ale sloužit coby vojenská matrace.
Sama říká že chlapů v uniformě není nikdy dost..
Nabízí se i možnost že autorka má v okolí pěvecký sbor co se jmenuje mírový..
a nebo si to špatně vyguglila..
Taky mi knihy přijdou jako agitka na sociální systém. Zavolej policii, policie vše vyřeší, sociálka vše vyřeší.
Jak to že tam popisuje tolik násilí a bezdomovců?

2 10.05.2020

Čekala jsem víc. Mnohem víc.
Námět se nabízel
Další promarněná šance a ztracený čas..
Přesto jsem přečetla všechny čtyři knihy.
Jako vážně:
Vážně ženská co vystudovala sociologii, má nadpřirozené schopnosti a ovládá všechny jazyky co na světě kdy existovaly používá : ba jo a nene
A to tak že víc než často jako běžnou odpověď???

význam svého jména pochopila až ve čtvrté knize?

Nadpřirozené bytosti mající IQ šroubováku mě vážně dost děsí.
Neděsí mě někdo kdo je smrtka.
Děsí mě že autorka tuto smrtku nechá pobíhat dvacet sedm let ulicemi --
přemýšlející jestli se má zase osprchovat.
jaký použije kondicioner
a jak si oholí nohy..
Opravdu? Denně?
Porucha pozornosti nebo porucha osobnosti?
O tom se nic moc nepíše.

6 10.05.2020

Skvělé pokračování, výborné nápady, úžasný smysl pro humor.
"Oni mě za to zastřelí," prohlásil sklesle." Proto jsme vás taky nechali naživu."
Hans a jeho komando smrti jsou odvážní chlapi natěšení na každou akci. Kterou si sami naplánují a provedou jak nejlépe umí.
Bojovat s nimi musel být zážitek.
Škoda že totéž se nedá napsat o "dozorcích" z US army.
Ti pánové zodpovídající se " růžovému tisku " se mi nezamlouvají.
Příčí se mi víc armáda nepřiznávající že používá fosgen, než lidi kteří ho používají a nemluví o tom.
Hans : válku nemůžeš vyhrát neustálým ustupováním.
Spojenectví se rodí ze strachu a ne z přátelství.
Jeho chlapi: nám se nelíbí představa, že bychom si hráli na vojáky. My vojáci jsme.
A taky: slaboši bitvy nevyhrávají.
Pokud má stát mít armádu, pokud má být posílána do boje, pokud má vyhrát..
tak si prosím takovou která to dokáže.
Takovou co ví že válka není humánní.

2 08.03.2020

Dávám autorce hvězdu za neuvěřitelnou schopnost fabulace.
Prosím, nevíte někdo náhodou jakým způsobem se dá do vaginy uložit = schovat dlouhý perlový náhrdelník aniž si toho majitelka vaginy všimne?
Dík
P.S. Pokud by byl náhrdelník z drobných perel.. že by? ... no, ale to zas nechápu jak by ji mohlo vzrušovat když byl perlu po perle vytahován :o))))

03.03.2020

Kniha mě ze začátku uspávala.
Po třech pokusech číst a kvalitním prospání jsem ji vzala na milost.
Mám problémy s usínáním a došlo mi že toto je fakt dobré řešení.:o)
Děj je absurdní. Zvládám však číst i knihy o Stephanii Plum.
Takže.. ve chvíli kdy hrdina- sám a jediný- nalákal speciálně vycvičené komando do pasti a zneškodňoval jednoho po druhém jsem se smááála a smáááála.
Připomínalo mi to zombie apokalypsu, vzhledem k "nesmrtelnosti darebáků" ale co na tom?
Dozvěděla jsem se jak je možné že člověk s popálením na většině těla může dál běhat , střílet , prát se.
Má spálené neurony takže nic necítí :o))))).
Na knize by mělo být napsáno : čtěte před spaním.
Osobně to vřele doporučuji.
Buď usnete - což je super, nebo se zasmějete a uvolníte což je super.
Jednu hvězdu dávám čistě proto že jsem si knihu půjčila jakožto detektivní thriller.

1 03.03.2020

Ze začátku se mi kniha líbila hodně.
Popis cesty do Německa mi přišel dost reálný.
Kniha mi nepřijde brutální. Je to dobře zpracované vyprávění toho co si Hans myslí, co cítí, ví, co zažil. Jako propagandu knihu nevnímám.
V daném kontextu chápu jejich averzi jak ke komunistům, tak k lidem kteří jsou "odpovědní" za smrt vojáků z Cizinecké legie.
Vyobrazení lidí i akci může být podle skutečnosti. Němci v Indočíně operovali a dařilo se jim.
Dost mi vadilo popisování toho co se dělo před příchodem nebo po odchodu jednotky.
Jestli je to vypravěčská licence tak dobré.
Jinak... jak může dívka vědět kolik čínských partyzánů bylo u nich v chatrči pokud se zachránila tím že nebyla doma?
Divné jsou popisy scén: kdo z lidí umřel dřív a co říkal . Pokud u jejich smrti vojáci nebyli nemohou to vědět.
Pokud do vesnice přišli po masakru je popis akce partyzánů bezpředmětný. Stačilo by konstatování kolik lidí našli mrtvých, kolik živých.
Pokud opravdu tak pečlivě prozkoumávali kdo kde ležel a jak byl zabit smekám.
Nedůvěryhodně působí věty jako : "Kromě spodního prádla na sobě nic neměl, v prsou mu zela velká nepravidelná díra.... V nadporučíkově kapse našel Eisner další granát....."
V jaké kapse? V kapse od trenýrek?
Při čtení takových pasáží jsem pochopila že i muži mají svou červenou knihovnu.
Dokladem toho je chování vojáků k "domorodým" ženám.
Popsat to do " večerů pod lampou", jediné oko nezůstane suché.

22.02.2020

Tahle kniha není ani červená knihovna.
Pětatřicetiletá žena se chová jako patnáctka - hodně labilní k tomu..
O práci osobního strážce opět nic.
Zato to jde hlavní hrdince dobře u loupačky na zeleninu.:o).
Mám podezření že autorka mí IQ šroubováku.
Krmí čtenáře perlami jako:
Na první vyšetření jdu teprve zítra. Já se přitom privátním doktorům vždycky tak vyhýbala! Není správné, že se lidem dostává různé zdravotní péče podle toho, kolik zaplatí! Ale když na mě došlo, můj idealismus se rozplynul. Poslušně poběžím na soukromou kliniku.
O dvacet stran dál se dozvíme že:
Monika se z prvního vyšetření vrátila zmatená. Problém byl ve střevech, ale lékaři, motali se kolem ní hned tři, nedokázali říct, co přesně to je. Nabrali jí spoustu krve na různé testy a příště ji čeká rentgen.
:))))))))))))))))))))).
Mám mít strach ve Finsku onemocnět? Ve státním sektoru nemají ani RTG?
Haluz..

Byla jsem překvapená větou:
Monika byla navíc bohatá tím NEJHORŠÍM možným způsobem, byla to bohatá dědička.
Jakože ukrást peníze je OK? Zabít pro peníze je OK? Spáchat jakýkoli zločin, včetně genocidy nebo ekologické katastrofy je pohoda- ale dědit.. panečku to je fakt na pováženou.
Nechápu.
Poslední výbuch smích jsem měla na straně 239:
Neměla jsem na jaderné elektrárny žádný názor, ale z principu jsem nedůvěřovala ničemu, co vymyslel člověk.
Autobus? Knihtisk? Mobil?Abeceda? atd... :o))))).
Závěr knihy považuji za SCI FI..
Mám sestřičku můj otec zločinec znásilnil nezletilou, které církev / rodina nedovolila jít na potrat... Těším se na ni uáááá.

Knihu jsem četla na základě avizované podobnosti s Lovkyní informaci.
Podobnost neexistuje.
Bodyguardka je červená knihovna. Špatná červená knihovna.
Autorka si k profesi osobního strážce nenamáhala vyhledat relevantní informace.
A bohužel ani nic neokoukala z filmů.
Pokud s nějakým strážcem mluvila asi už je po smrti a jeho klientela taky..:o)))
Námět - který je lákavý byl promrhán.
Hrdinka má problém s nejistotou, špatnými geny, traumaty z dětství i chlapy.
Má problémy se přizpůsobovat, má problémy přijímat klientky takové jaké jsou a dokonce si snaží vytvářet kamarádské vazby
To vážně?
Takového ochránce bych opravdu nechtěla. Nikdy bych takového nikomu nedoporučila.
Na místo peskování a napomínání co mám dělat a kam nechodit by snad měl osobní strážce hledat řešení jak jít kam potřebuji a být u toho v bezpečí.
Obsese s rysy byla fakt děsivá..
Rodím rysa, souložím s rysem, matka je rys...
Kniha by se měla jmenovat : Jsem nejistá nebo - Žena která trpí bludy.

09.08.2019

Nejen nuda navíc i fekální humor.
Vážně? Tomu se někdo směje?
Taky zapomněli uvést že je to kniha pro děti.
Zjednodušené dějové linky, jednoduché až plytké dialogy.
Předvidatelné zápletky i jejich vyústění a o léčitelství nic moc, jen o lidské hlouposti hodně.
Takže vlastně ne, pro děti ne - přeji si aby děti četly lepší knihy :o)

3 18.07.2019

Dala jsem si pár dnů aby se mi obsah uležel a mohla napsat přijatelně objektivní komentář.
Za pár dnů jsem musela pracně vzpomínat o čem že to vlastně bylo, ta kniha.
A dospěla jsem k závěru:
Špatná kniha s nudným "hrdinou", kterou nestálo za to číst.
Zajímá mě proč si autor myslí že nanicovatý a tupý mladík může někoho okouzlit. Opravdových kouzel umí jen několik.
V ničem příliš nevyniká, krásy moc nepobral, zkušenosti nemá, inteligence taky ne, dokonce ani vkus nemá. Běžný policista. Od městské.
Kterých i na našich ulicích potkáte dvanáct do tuctu.
Asi zjistil že mezi slepými se ztratí, zkusil to, prošel psychotesty s dopomocí udělal i závěrečné zkoušky.
Zajímalo by mě z jakého důvodu ženy takovému chcípáčkovi pomáhají.
Vykrmím si tě / pomůžu ti a budeš silný chlap?
Dobrá motivace pokud by byl k jídlu.
Chlap se nenechává vykrmovat od nikoho.
Učí se lovit sám - si tak nějak myslím. Pomoc žen nepotřebuje.
Svým chováním ženy neohrožuje.
Možná mám ale romantické představy.
Poslední co mě zajímá, respektive kdo je Molly.
Bohužel její postava je vykreslená málo.
Ačkoli se zdá že bez ní by dnešní "čarodějové" nedokázali nic oni jsou spokojení s tím že si z ní udělali služku.
Nebo že by byla služkou dobrovolně?
To dává smysl. Stejně jako to že
prastaré řeky dobrovolně poslouchají nedospělé muže a ženy / policistky si dobrovolně nechávají kvůli práci a kvůli špatným kolegům roztrhat obličej.
Protože jedině tak je svět v pořádku.

Krásné, silné, emotivní.
Kniha plná nadějí a zklamání.
Obyčejný příběh neobyčejné ženy.
Kniha může pomoci obnovit rodinné vazby.
Uzdravit nás.

Jediné co mi chybí je příběh druhého syna.

6 28.04.2019

Pokud vás baví číst o úzkoprsém zamindrákovaném chlapovi- kterému jde o to aby měl vše rychle hotovo, považuje za normální kohokoli zbít či mučit- protože má funkci.. pro kterého je důležité JAK se mluví a nezajímá ho obsah, který má jasno kdo je plebs a póvl na základě oblečení a bydliště.. pokud opravdu máte potřebu to číst- protože se ve vašem okolí žádný arogantní blbec nevyskytuje, pak vzhůru do čtení.
Přínosné a to velmi - přestože se v mém okolí arogantní hlupáci vyskytují a tento pán je vymyšlený- bylo sledovat myšlenkové pochody .. to bylo dost zásadní.
Je-li tato kniha obžalobou maloměstského pohledu na - cokoli, kritikou prušácké úzkoprsosti, pak dobré:o)
To jsem v obsahu nevyčetla.
Autor sice bez milosti ukazuje charakter/ bezcharakternost hlavního hrdiny ale to je tak všechno.
Autor dal jasně najevo že arogantní soudce být odsouzen nemůže.
A to ani veřejným míněním.
Protože může jakékoli dokumenty kdykoli zničit, zfalšovat, nebrat na ně zřetel, vytvářet si domněnky na jejich základě kohokoli zabít a nikdo se to nedozví.
NIKDY.
Je možné ovlivňovat životy lidí- bez jejich souhlasu a vědomí, protože tak to ve státní správě chodí.
I když to bylo v monarchii:o)
Byrokrati zkrátka vždy vítězí.
Což je smutné.

1 27.04.2019

I kdyby si paní Nakamura polovinu vymyslela - jakože asi ne- stále by to co jsem přečetla bylo velmi poučné.
Ve chvílích kdy popisovala předpojatost, chamtivost, závistivost Japonců jsem měla dojem že píše o lidech žijících v ČR.
Možná je to tím že zloba je všude stejná.
Hvězdu navíc dávám za: " Člověk je zvláštní živočich. Predátoři jsou většinou vzdělaní a převážně jak společensky, tak i materiálně dobře zajištění, proto by nikdy nikoho ani nenapadlo, že mají zapotřebí mučit ty ostatní až na dřeň."

1 22.04.2019

Velké zklamání.
Mrazilo mě - to ano, ale z neschopnosti hlavních "hrdinek" postavit se svým bludům, představám, předpokladům, vlastní slabosti.
Téma smrti? Nedalo se přehlédnout.. bylo všudypřítomné. Jak souviselo s těmi ženami jsem mezi řádky nevyčetla.
Z jakého důvodu se chovaly a myslely jak bylo předloženo jsem taky nevyčetla.
/ nějaké vnitřní trápení autorky?/
Pokud někoho baví číst "myšlenky", asociace a úvahy postav z knihy přijde si na své:o).
Toto tvoří v knize většinu.
Děj se vlastně odehrává uvnitř hlav.
Škoda že si ženy byly tak podobné.
Kdybych skákala mezi kapitolami nepoznala bych že se jedná o jinou ženu - pokud- pozor spoiler! bych náhodou nenarazila na odstavec kdy žena mluví se synem.. to bych se divila kde ho vzala. Když se jí nenarodil.

Zajímavá kniha.
Také díky povedeným kolážím.
Do strany devadesát jsem nechápala..
Roztrhněte vlaštovku vpůli, provlékněte červenou nit slepé myši očima. Roztlučte živého netopýra na jemno v hmoždíři spolu s kočičím sádlem.
Po přečtení dvou doporučení jak se zbavit obtížného hmyzu jsem si začala myslet že jde o propracovaný černý humor a kanadské žerty.
Co jiného?
Vezmou-li se dva páry švábů, dají se do kornoutků a u souseda vysypou na zem s otázkou: "Co to to máte za brouky?" zbaví se obtížného toho hmyzu.

Když přijde někam, kde mají mnoho švábů, vandrovní na noc, dobře je chytit tři šváby, zabaliti je do papíru a vložiti mu je do vaku s těmito slovy: "Jděte tam včickni!" Kde pak vandrovní tyto šváby vysype, tam se všichni ostatní vystěhují.
:o))))))))))))
Pak jsem začala uvažovat jak je možné že lidé přežili do dnešních dnů a že je tu i nějaká příroda. A v ní zvířata. Že se uchovaly hroby a v nich mrtvoly...
Od těchto myšlenek mi pomohl DOSLOV- doporučuji číst na začátku.
Autor / sběratel píše: Fantazie je klíčem. Proto také sugestivnost pověr je právě v jejich iracionálnosti. Jejich fantasknost dávala lidem jakousi naději, tím víc čím byly příčiny přírodních úkazů, chorob atd. rozumem nepochopitelné a nevyložitelné.

Od poloviny jsem tedy četla knihu v klidu:o).
Přestala jsem dumat jak fakticky ovlivní žába uzavřená v novém hrnci zamazaném hlínou, strčená do mraveniště v blízkosti křižovatky, průběh jakékoli choroby.
Uvědomila jsem si také že lidé jsou stále stejní.
Fascinuje je nahota, šmírování, vykopávání mrtvých, pozorování nepatřičného. Dělání zakázaných činů..
Věřím, že při přemýšlení jestli je možné či nemožné a jak- to či ono vykonat nebo při pokusu o vykonání nebo dokonce po vykonání absurdních úkolů se mnohým lidem ulevilo:o) a mnozí se uzdravili.. no a nebo taky ne. Což se běžně děje i pod odborným dohledem. V dnešní době - při absurdních výkonech lékařů:o).

Závěrem autor píše: Z mnoha tisíc pověr jsem vybral pouze ty, které na mne působily jako metafora, obraz, básnický artefakt...

Pokud je kniha čtena takto- je opravdu opravdu krásná.

07.09.2018

Čtivá kniha,
zvládnuto přečíst za dva večery jak bylo předestřeno:).
Přehledné kapitoly a v nich i osobní zkušenosti z cest, z pracovních pobytů, z dovolené.. Obohacující.

20.08.2018