Yorika

Příspěvky

Cesta k nesvoboděCesta k nesvoboděTimothy Snyder

Po přečtení této knihy, se už nikdy nebudu na internetové diskuze dívat tak jako dřív. Kniha doslova otevírá oči a člověk si dává věci do souvislosti tak, jak by ho předtím ani nenapadlo. A přitom se to zdá tak jasné.
Jen se potvrzuje, proč je dnešní globální svět tak propojený a proč se nás věci, které se odehrávají těsně vedle nás, dotýkají stejně jako ty za oceánem.
Výborná kniha.

27. září


Americká modlitební příručkaAmerická modlitební příručkaLucius Shepard

Je to neobvyklé. Překvapivé. Neokoukané. Svěží.
Autor má talent vykreslit atmosféru, až má čtenář pocit, že je tam vlastně taky. Knihou se jako červená nit linou narážky na konzum a povrchnost lidského pokolení. Na neschopnost dívat se na věci s nadhledem. Na věčnou lidskou touhu něčemu/ někomu věřit.
Toto se zdaleka netýká jen Američanů. Přídavné jméno ,,Americká" je tedy nutno brát s rezervou. Příběh se může odehrávat kdekoliv na Zemi.

16. září


Zpěv velrybZpěv velrybWally Lamb

Pro řadu lidí bude hlavní hrdinka zřejmě komplikovaná. Možná člověk potřebuje prožít podobně traumatizující dětství, aby Dolores plně pochopil.
Pro mě je Dolores velká bojovnice. Žena, která se nakonec dokázala poprat se svým osudem a vyhrát. Vyhrát sama nad sebou.
Výborný psychologický román. Autor má dar vcítit se do ženské duše. Rozumí svým hrdinkám víc než ony samy. Děkuji za tuto knihu.

31. srpna


Plavec ve tměPlavec ve tměTomasz Jedrowski

Jaké to je být gayem v Polsku? Dost špatné.
Jaké to je být gayem v totalitním Polsku? Ještě horší.
Jak z toho ven? Žít celkem bezpečný a pohodlný život ve lži nebo raději riskovat ale mít šanci prožít svůj život svobodně a bez přetvářky? Co si hlavní hrdina nakonec zvolí? A jak do toho všeho zapadá láska?
Kniha napsaná krásným až lyrickým jazykem, citlivě popisuje pocity hlavního hrdiny, jeho boj o vlastní sebeurčení i Polsko osmdesátých let, které se tolik podobá našemu Československu ve stejné době.
Debut, který stojí za pozornost.

05. dubna


Šikmý kostel 2Šikmý kostel 2Karin Lednická

Karin Lednické se to povedlo. Druhý díl předčil ten první. Je popisnější, podrobnější, dramatičtější. Charaktery postav jsou vyvážené, nic není černé nebo bílé. Autorka nikomu nestraní. Její postavy jsou chybující a proto lidské.
Po dočtení knihy jsem otevřela rodinné album a znovu si prohlížela ty muže na fotografiích. Velké upracované ruce. Hrdost v očích, když kráčeli v havířské uniformě v slavnostním průvodu. Rodinu vyfocenou před domkem v dnes již neexistující kolonii.
Šikmý kostel mě přiměl znovu si připomenout historii mé vlastní rodiny.
Děkuji autorce, že o tomto komplikovaném kraji píše s takovým pochopením a láskou. Těším se na třetí díl.

05. dubna


Americký deníkAmerický deníkJana Ciglerová

Kniha mě opravdu bavila. Doslova jsem nasávala tu atmosféru velké Ameriky. Autorka dokáže psát velice poutavě až má člověk pocit, že na Floridě žije vlastně taky. A to vědomí, že tomu tak není, možná až zamrzí. Protože USA skutečně má co nabídnout. Mnohé věci fungují v Americe z mého pohledu lépe, na druhou stranu však například české zdravotnictví plně doceníte, až po blízkém setkání s tím americkým.
Zkrátka Americký deník je jedna z těch fajn knih, které rozšiřují obzory.

08. března


Černý kafeČerný kafeSophie Loubière

Do příběhu jsem se dlouho neuměla začíst. Krkolomný překlad, nesympatické postavy. Možná kdyby kniha byla tak o sto stránek kratší, příběh by vyzněl lépe. Často jen mlácení prázdné slámy. Ač podle anotace thriller, nebavilo mě to.

17. ledna


Zánik samoty BerhofZánik samoty BerhofVladimír Körner

Jeseníky. Důvěrně známý kraj. Krásný a drsný zároveň. Stejně jako lidé, kteří v něm žili a žijí. Oproti filmu, se mi kniha zdá méně syrovější a charaktery postav méně výrazné. Některé scény z filmu se mi zapsaly pevně do paměti, což se o příběhu v knize říct nedá. Žádná z postav není úplně černobílá a vyloženého záporáka tu nenajdeme. To bychom o postavách a jejich pohnutkách museli vědět trochu víc, než nám autor nabízí. Ani popis krajiny neznalému čtenáři mnoho neřekne. Troufám si říct, že kdo však kraj kolem Branné a Lipová - Lázně zná, kouzlu knihy jistě porozumí.

14.11.2020


Pustinami středních BrdPustinami středních BrdOtomar Dvořák

Ač se autor snaží a jeho popisný styl nepostrádá určitý lyrický půvab, přesto však kniha nikdy nemůže nahradit vůni lesa, praskání větví pod nohama zvídavého milovníka přírody či krásné výhledy z výšin do kraje.
I když čte se o tom pěkně.

27.10.2020


Sbohem, přízrakySbohem, přízrakyNadia Terranova

Dříve nebo později to potká téměř každého z nás. Odchod jednoho z rodičů a hledání způsobů, jak přežít s tím druhým. Vztah matky a dcery bývá někdy komplikovaný. Tolik zklamání a nevyslovených křivd. Tolik věcí, o kterých se raději nemluví, protože jejich vytažení na denní světlo, pak způsobí efekt nášlapné miny.
Tísnivá, psychologická kniha, kterou plně docení především ti, kteří ,,už ví".

19.10.2020


Hora mezi námiHora mezi námiCharles Martin

Jedním slovem americké. Všechna ta kýčovitá prvoplánovost do sebe přesně zapadá, jako vrstvy v hamburgeru. Monology o lásce pronášené do diktafonu či starým pilotem v letadle, mě zanechaly naprosto chladnou. Mnohem víc mě zaujal příběh přežití v zimních horách. Téma natolik zajímavé, že by se jistě obešlo i bez té sentimentální omáčky kolem.

18.10.2020


Do tmyDo tmyA. Bolavá (pseudonym)

Vůně a šustot bylin. Úzkost. Strach. Tíživý pocit na prsou. Bolest jedné nemocné duše. To všechno je cítit ze stránek knihy. Tíseň se vkrádá do srdce vnímavého čtenáře, jako mlha z bažin. Tiše. Nenápadně.... Až ho pohltí úplně.
Atmosférická kniha, která pokud ji to dovolíte, dokáže mrazit.

18.10.2020


151 dní Pacifickou hřebenovkou – Dobrodružství Holky s bucket listem151 dní Pacifickou hřebenovkou – Dobrodružství Holky s bucket listemLucie Kutrová

První věc, která na knize zaujme je krásná fotografická příloha. Barevné obrázky kouzelné americké přírody, musí chytnout za srdce každého dobrodruha.
Samotná Lůca na mě působí jako nesmírně pohodová holka. Její nezdolný optimismus, ji pomáhá překonávat všechny těžkosti, které na cestě potkává. Její pohled na svět a lehkost, s jakou je kniha napsaná, mě bavila. Možná se nejedná o žádnou převratnou literaturu, ale o tu autorce myslím ani nešlo. Pokud máte rádi přírodu, výšlapy a dobrodružství, kniha se vám bude líbit.

18.10.2020


Jako vodaJako vodaWally Lamb

Lidi nelze dělit na ty dobré a na ty zlé. To by bylo příliš jednoduché. Někteří si v sobě nosí trauma. Trauma o kterém nikomu neřekli. Dokonce ani těm nejbližším. Protože pravda je až příliš krutá. Bojíme se nepochopení okolí. Je lepší zapomenout. Jenže ono to tak docela nejde. Špatné zážitky ovlivňují náš život. Naše reakce a činy.
Lambův příběh jsem přečetla jedním dechem. Skvělý psychologický rozbor jedné americké rodiny. Zaujme především postava Anny. Nejpropracovanější charakter v knize. Právě okolo ní se celý příběh točí. Čtenář postupně odhaluje všechna tajemství a křivdy. Všechny ty kostlivce ve skříni.
Je to čtivé. Je to depresivní. Je to uvěřitelné.

17.10.2020


SlavíkSlavíkKristin Hannah

Knihu chápu jako poklonu ženám. Ženám, které musely čelit útrapám války samy bez svých mužů. Musely se prát o sebe, své děti, čest i o právo žít. A o lásku. i když ta je v knize přítomna vlastně neustále. Ať už v podobě lásky mateřské, sourozenecké, rodičovské či milenecké.
Kniha je čtivá, autorka je dobrá vypravěčka. Oceňuji schopnost, napínat své čtenáře až do konce a přimět ho domýšlet se, která z postav je vlastně hlavní vypravěčkou příběhu.
Slavík je krásná kniha o krutých časech.

26.08.2020


Kéž je nám odpuštěnoKéž je nám odpuštěnoA. M. Homes

Hlavní hrdina to v knize nemá jednoduché. Během jednoho roku se mu život obrátí úplně vzhůru nohama a on musí řešit věci a problémy, které nikdy řešit nemusel.
Stačí jedno malé šlápnutí vedle a pojednou člověk přijde ke psovi, kočce a k dalším členům smečky, které se stane vůdcem a ochráncem. Jak se s tím vším vyrovnat? Harold se s osudem popral, s neuvěřitelným nadhledem a klidem. Pokorně přijímá, co mu život nadělí, až se čtenář občas trochu zlobí, že se nedokáže o své štěstí více poprat. Ale kdoví? Možná je to všechno nakonec právě tím štěstím,které hledá?
Ač poměrně bichle, kniha je napsána svěžím způsobem, který nenudí a stránky příběhu rychle ubíhají. Jen ten závěr mi přišel trochu zdlouhavý a zbytečný. Zvláštní kniha.

26.08.2020


Deset malých černouškůDeset malých černouškůAgatha Christie

Název této knihy zná asi každý. Možná proto se mi příběh tak dlouho vyhýbal. Moje škoda. Jakmile jsem se do knihy začetla, přišel úlek. Tolik postav! Jak si je všechny zapamatuji? Naštěstí autorka tento problém velmi rychle vyřešila.
Nesmrtelná klasika, která je pramáti všech detektivek a trochu krvavějších Big Brotherů.
Agatha prostě umí!

14.07.2020


Velká samotaVelká samotaKristin Hannah

Má duše dobrodruha se zatetelila radostí. Příběh z divoké Aljašky sliboval zajímavou četbu.
Příběh o velké lásce. Velkém smutku. Ale i o přátelství a lidské soudržnosti.
Aljaška je čarovná. Krásná. Ale i drsná. Krutá. Temná. Vyvolává řadu vzpomínek. Černých vzpomínek. Prověřuje odolnost svých obyvatel. Obnažuje jejich křehké vztahy. S Aljaškou se buďto spojíte navždy nebo vás zničí.
Musím říct, že příběh se mi líbil. Tedy jeho první půle.Přesto, že charaktery byly možná trochu plošší. Hlavně u otce rodiny bych uvítala zajímavější popis jeho běsů v hlavě, který by mohl vést k lepšímu pochopení jeho jednání. Druhá půle příběhu mi přišla jaksi nedotažená. Některé situace naivní a jednání postav nelogické. I ten konec je z mého pohledu trochu příliš pohádkový. Prostě mi k příběhu neseděl.
V horkých letních dnech byla četba knihy o Aljašce mrazivým zpestřením.

11.07.2020


Zimní mužiZimní mužiJesper Bugge Kold

Upřímně. Myslím, že existují lepší knihy o hrůzách války. Postavy v tomto příběhu jsou podivně ploché a jakoby bez života. Charaktery by mohly být drobátko propracovanější. Takto jsem si nedokázala ani k jednomu z bratrů utvořit nějaký vztah.
Samotný popis války mi nepřišel v ničem výjimečný, ba si myslím, že jiní to zvládli i lépe. Asi půjdu proti proudu ale kniha mě příliš neoslovila.

30.06.2020


Duch domu AshburnůDuch domu AshburnůDarcy Coates

Mladá žena zdědí dům. Náhodou nemá zrovna kde bydlet a do kapsy má víc než hluboko. Dům má však své tajemství. Krvavé tajemství. A to se příchodem jeho nové obyvatelky pomalu probouzí...
Že vám to něco připomíná? Nedivím se. Na podobné téma byla napsána řada knih a natočeno nemálo filmů.
Člověk nesmí nad knihou příliš přemýšlet. Proč když.... Vždyť přece....Jak to...
Některé věci vytušíte, kvůli jiným se budete plácat nevěřícně do čela. Autorka kombinuje několik hororových žánrů. Vysledkem je pak trochu příliš neuvěřitelný příběh. Jeden duch bohatě stačí. To doporučuje jedenáct z deseti dědiček starých domů po tetičce.

26.06.2020


Útěk do divočinyÚtěk do divočinyJon Krakauer

Jak já mu rozumím! Té touze žít život nezatížený společenskými konvencemi. Žít podle svého nikoliv podle druhých. Být v souznění s přírodou, vždyť dnešní svět je tak hektický. Každý se žene za kariérou, penězi. Rozumím té touze vyčlenit se z kolektivu lidí i sklonům k samotářství. Myslím, že k tomu člověk dospěje, pokud mu v životě a především v dětství někdo ublíží. Začne se spoléhat jen sám na sebe a nikomu už nechce věřit. Je smutné, že když začala ochranná skořápka na Chrisově duši pukat a on se chtěl vrátit a začít nový život, nedostal již k tomu šanci.

18.06.2020


Čas odejítČas odejítJodi Picoult

Díky knize jsem získala nový pohled na slony. Slon je zajímavé zvíře. Inteligentní. Empatické. Toto se mi líbilo. Samotný příběh však už méně. Celé to vyprávění o ztracených matkách a dcerách mě příliš nenadchlo. Je to detektivka? Spirituální seance? Psychologické drama? Není těch dílků příliš mnoho, aby se z nich dal slepit dobrý příběh? Pak i ten závěr je takový chaotický a těžko uvěřitelný.
Má první kniha od této autorky. I přes menší rozpaky, ji dám ještě šanci.

11.06.2020


KatyněKatyněPavel Kohout

Lízinka Tachecí. Adeptka, na první katyňi světa je děvče jako lusk. Co na tom, že její mozkovna je většinou někde na prázdninách a na slova je víc než skoupá. Má totiž jiné přednosti, které to všechno bohatě vynahrazují a které spolužáci i pedagogové dokáží jistě ocenit a využít. I když zdánlivě hlavní postava, v knize jde především o její pedagogy Vlka a Šimsu a jejich krvavý (jak jinak) příběh.
Není to lehká četba. Autor neustále přeskakuje v čase. Udržuje čtenáře ve střehu. Popis některých scén byl na mě až příliš sugestivní i když chápu, že vzhledem k tématu, se tomu dá jen těžko vyhnout.
Kniha napsána s humorem víc než černým, který však nemusí jít pod nos každému.

04.06.2020


VrányVrányPetra Dvořáková

Dětství je pro charakter a budoucí život podstatné. Pokud čas malin nezralých není v pořádku, zanechá šrámy na duši, které se už nemusí nikdy zahojit. Něco o tom vím. Někteří lidé, by nikdy neměli být rodiči. Vybíjet si své frustrace na dětech je neomluvitelné. Bez debat.

29.05.2020


40 dní pěšky do Jeruzaléma40 dní pěšky do JeruzalémaLadislav Zibura

Souhlasím s názory, že tato prvotina je Ziburovou nejlepší knihou. Není to klasický cestopis. Je to neotřelé a osvěžující. Ještě neokoukané. Zibura se nesnaží tolik podbízet čtenáři jako v pozdějších knihách.
Vydat se nazdařbůh přes Turecko do Jeruzaléma je sympatické a člověk musí hošanovi fandit.
Časem mi začaly vadit narážky na spořivost, které neustálým opakováním vyznívají spíše negativně, až jsem Ziburu začala podezírat ze skrblictví. Na druhou stranu, člověk toho ke štěstí potřebuje skutečně málo. Něco k snědku a místo na přespání. Obojí autor nalézal především u místních lidí a o tom je vlastně i celý ,,cestopis" Na první knihu to stačí. Na ty další však už ne.

28.05.2020


Léto, jako když vyšijeLéto, jako když vyšijeEliška Horelová

Dívčí romány jsem nikdy nečetla. V dětství ani teď. Kniha se ke mně dostala úplnou náhodou během karantény. Přiznám se, že svět koňáků je mi cizí a koně od osla poznám jen stěží. Nikdy jsem neměla takový ten sen o koních, jako ho mají mnohé dívky.
Příběh však má hlavu i patu a myslím, že vnímavého čtenáře osloví. Troufám si říct, že i čtenáře dětským střevícům již odrostlého. Ostatně, kdo z nás by nechtěl putovat na voze taženým koňmi, nádhernou přírodou Vysočiny. Kdo z nás by nechtěl poznat partu podobně smýšlejících lidí a prožívat s nimi dobrodružství. Já tedy určitě ano.

28.05.2020


Rekviem za NankingRekviem za NankingCha Ťin

Člověk je nejkrutější tvor na této planetě. Nezabíjí totiž pouze z hladu ale i pro svou zábavu a potěšení.Nejlépe členy svého vlastního druhu. To bývá nejvíce vynalézavý. Pokud přežije, stále nemá ještě vyhráno. Má totiž city a emoce. A také paměť. Ta je jeho štěstím i prokletím.
Kniha mi zase trochu rozšířila obzory, neb o této události mnoho nevím. Je důležité si tyto události ale připomínat. Aby k nim už znovu nemohlo dojít. Alespoň na čas.

28.05.2020


Můj příběhMůj příběhMichelle Obama

Tato žena je mi sympatická. Na nic si nehraje. Snaží se zůstat stále tou obyčejnou holkou z Chicaga. Možná proto, že si vše musela vybojovat sama. To, že v knize neustále naráží na afro-americký původ může být zarážející ale vcelku logické.Amerika je v tomto specifická a pro řadu lidí je to velké téma. Vlastními silami se vypracovala z chudinských čtvrtí až do právnických kanceláří ve vysokých mrakodrapech, na které se jako malá holka pouze dívala. Víceméně takovou zůstala i jako první dáma USA. V knize ukazuje, že je nejen cílevědomou právničkou ale především podporující manželkou, milující matkou a ženou s velkým Ž. Díky za tuto knihu.

28.05.2020


Osm hlav šílenstvíOsm hlav šílenstvíAnna Barkova

Zajímavá žena. Zajímavá osobnost. Neprávem opomíjená.
Zkušenost s ruskými lágry, zřejmě ovlivnila i její tvorbu. Kritika společnosti, která není schopna postavit se za své ideály a cíle. Ať už jde o společnost totalitní nebo demokratickou. Vždy to skončí stejně nezáživně až nudně.
V knize je i pár zdařilých básní, které činí knihu ještě více rozmanitou.
Zajímavá žena to byla

23.04.2020


Cizí dítěCizí dítěAlan Hollinghurst

Nečekala jsem, že to bude jednoduchá četba a také nebyla. První část knihy je výborná. Příběh se dostává do tempa, jako dobře rozjetý vlak,aby ve finále první kapitoly vygradoval v závěr, který jsme tak nějak všichni očekávali.
A pak vše zvolní. Vlak-příběh se téměř zastaví a autor začíná zabředávat do několika stránkových rozsáhlých popisů, bez špetky dramatičnosti.
Čím více let v příběhu uplyne, tím více prvotní události ztrácí na lesku a je to tak přirozené.
Výborný popis charakterů mužských. U žen mám pocit, že všechny jsou nebo byly stejné čarodějnice.
Netroufám si říct, jestli autor ženám nerozumí, nebo to byl jeho záměr.
Každopádně.Pokud hledáte oddechovou četbu na dovolenou, sáhněte raději po jiné knize.

23.04.2020


1 ...