Yarwen komentáře u knih

Zatím nejslabší Kingova kniha, která se mi dostala do rukou. Jako kdyby autor vytvořil kostru triviálního, téměř prostoduchého příběhu, na ni nabalil nastavenou kaši, a když zjistil, že to má stále díry, začal vyprávět příběh retrospektivně, čímž mohl díry přeskákat. Čte se to dobře, je to stále kvalitní vyprávění, lze pochválit i překlad doplněný vysvětlujícími poznámkami k americkým reáliím, ale ten příběh je prostě slabý, nudný, napětí téměř žádné a o nějaké strašidelnosti si lze jen nechat zdát.

27.12.2016

Příběh samotný spíš podprůměrný, u pár míst trochu hapruje logika, ale vystavěný svět totalismu je velkolepý. Vzhledem k době, kdy Orwell knihu vydal, je obdivuhodné, jak přesně vystihl prvky, na základě kterých fungoval komunistický blok ve východní Evropě v následujících letech. Téměř jako bych se vrátil o několik desítek let nazpět a znovu viděl tu bezútěšnost, nehledě na mučení a popravy statečných lidí našeho národa. Budiž to memento a zdvižený varovný prst v době, kdy se komunisté opět umísťují ve volbách na předních místech, dokazujíc tak, jak kdysi řekl Hegel, že jediné poučení z historie lidstva je to, že lidstvo je nepoučitelné.

10 23.12.2016

Čtyřlístek byl za komunismu nedostatkové zboží a když ho někdo přinesl do třídy, po celý školní den putoval z ruky do ruky, protože komixů tenkrát bylo pomálu - v podstatě jen v ABC, Sedmičce pionýrů či Pionýrské stezce - a vždy jen okrajově. Tento výběr pokrývá 70. léta a začátek 80., bylo pro mě tedy zajímavé přečíst si příběhy, které vycházely ještě předtím, než jsem Čtyřlístky začal louskat i já...

1 18.12.2016

Přiznám se, že jsem při půjčování čekal tlustý román a zatím se mi v rukou ocitla malá útlá knížka divadelní hry. A musím přiznat, že příběh mi přišel příliš jednoduchý a nezábavný, ani pointa mě nijak zvlášť neoslovila. Přesto dávám pozitivní hodnocení, a to za patrně nejslavnější průnik českého jazyka do světa se slovem robot.

3 13.12.2016

Je vidět, jakou roli hrála u deportovaných lidí náhoda - kdy dostanou rozkaz k transportu a zejména kam bude směřovat, poněvadž rozdíl mezi Terezínem a vyhlazovacím táborem byl značný. Trochu jsem se divil, jak tito lidé znovu a znovu věřili německým slibům, či jak se někteří z nich fatalisticky dávali do rukou osudu, i když se zejména ke konci války nabízely (byť nebezpečné) možnosti k útěkům. Ale těžko soudit, jak bych se zachoval já sám v situaci fyzické i psychické vyčerpanosti.
Kniha samotná samozřejmě, zejména zpočátku, trpí dětským viděním světa, ale s tím je třeba počítat. Namísto odkazů kdo byl kdo by bylo vhodnější odkazovat na překlady německých vět a názvů.

11.12.2016

Četl jsem knížku jako malý a líbila se mně natolik, že jsem se k ní vrátil díky čtenářské výzvě. A zatímco tenkrát jsem si užíval krásného příběhu, nyní, jako dospělý, jsem si vychutnával i kapky moudrosti, které Erich Kästner hojně roztrousil do řádků knihy. Místy až poetický styl, jenž dojímá, a chvíle, kdy máma odhalí Luisu, je jeden z nejsilnějších momentů, na který jsem v knihách doposud narazil, a to jsem jich přečetl nemálo.

4 11.12.2016

Nejvíce nadšení z celé knihy ve mě vzbudil úvod, který slibuje jednu pecku vedle druhé. Skutečnost je však značně odlišná a čtenář musí v knize nadprůměrné kousky hledat mezi slabšími, v některých případech vyloženě špatnými. Jednu povídku bych určitě vyzdvihnul nad ostatní, a tou jsou Tři černé úterky od Fabiána. Suma sumárum, když zprůměruji všechna hodnocení jednotlivých povídek, dostávám se na 48%, což jsou dvě hvězdy.

27.10.2016

Kniha má spíše dokumentární charakter, mnoho přímé řeči nebo rozhovorů zde nenajdete. Popisuje práci záchranných remorkerů, zejména hledání a trable s poničenou lodí Leicester. Ale i přesto mě docela bavila, zejména vtipné hlášky o žralocích či psovi Freddim, kterému odpluli s jeho lodí, načež se tak naštval, že ji doplaval a čtrnáct dnů nevěřil nikomu z posádky, jak se cítil podvedený...

19.10.2016

Bradbury se v úvodu zmiňuje, že se snaží spojovat filozofický přesah knihy se zábavou. Tady se mu to nepovedlo. Hloubku kniha má, a je to právě ona, co táhne kvalitu nahoru a nutí člověka zamýšlet se nad absurdností totalitního režimu. Ale zábava to nebyla, děj se trochu pohnul v okamžiku, kdy se Montag vrhnul na útěk, ale jinak to bylo unylé, postavy nedostatečně psychologicky prokreslené, takže se bylo těžké s nimi ztotožnit, svět okolo nebyl nijak přiblížený, jakoby "město" žilo pod pokličkou. A kdybych si mohl lehnout do řeky a nechat se jí unášet, asi bych se nikdy nemusel učit plavat...

8 13.10.2016

Plus za severomoravskou krajinu, která je vložena do příběhu, obrovské minus za to, že si to nevyřídil se šéfem ostravské oblasti. Slíbit v příběhu vyřešení problému a nakonec slibu nedostát, to je neskutečné faux pas. Vypadá to, že ke své knize přistupoval autor velmi ležérně a asi si ji po sobě nepřečetl. Pak nemůže doufat v pozitivní hodnocení z mé strany. Tohle se fakt nedělá.

4 01.10.2016

Ačkoli nepatřím k obdivovatelům Harryho Pottera, je třeba uznat, že tato útlá knížka je napsána s vtipem a nadhledem. Je pro mě překvapivé, že zrovna tato autorka vymyslela nový sport s vlastními pravidly. A přestože se nejedná o nic, co bych zapisoval zlatým písmem do svého čtenářského deníku, je třeba tento text hodnotit pozitivně. Za mě velmi dobrých 65%.

4 20.09.2016

Jako konspirace dobré, samotný příběh je však velmi slabý. A ještě více dolů táhne knihu první kapitola - tu jsem strávil se slovníkem po ruce a překládal jsem cizí slova a odborné výrazy, trvalo to dlouho, ale dal jsem si ten čas - ale abych zjistil jen to, že většina těchto slovíček se dá nahradit naprosto srozumitelnými slovy. Tato samoúčelnost mi přijde jako neférová hra se čtenářem a výsledný pocit z knihy je tak ještě horší.

4 11.09.2016

Jedna z nejhorších knih, které jsem četl. Autor míchá odborné výrazy s infantilními a hlavně všechno možné skládá do směšných zkratek, kterých je moře a text se tak stává hůře srozumitelným. Pohnutky chování pacientů vysvětluje jen jediným možným způsobem, dle mého názoru často nepravděpodobným. Ačkoli je kniha vydávaná za vědeckou práci, působí hodně amatérským, neřknu-li přímo kýčovitým dojmem.
Pokud se chcete něco dozvědět o transakční analýze, sáhněte po knize "Já jsem OK, ty jsi OK" od Thomase Harrise. Tomuto paskvilu se vyhněte obloukem.

Předně je třeba uvést, že kniha je se svým obsahem téměř shodná s filmovým zpracováním - ale stejně krásná. A i když jsem se k ní dostal až jako čtyřicátník, stejně byla pro mě její četba velmi příjemná. A zvláštní melancholický nádech pro mě měla postava Tonyho, Žanetina strýce, jenž platonicky miloval její mámu i po mnoha letech od chvíle, kdy odešla. Jak se říká, ti, co jsme měli rádi, mohou navěky žít v našich srdcích, i když už mezi námi nejsou.

2 20.08.2016

Howard nás tentokrát prostřednictvím Conana a Valerie zavede do tajuplného starobylého města plného nenávisti, temných čar a zrady. Zatímco méně zdatní autoři by si vystačili s jednou zápletkou, Howardův příběh je jako studánka nevyčerpatelných nápadů, ze které vyrůstá a rozmanitě se kroutí silný fantasy stonek s množstvím postranních výrůstků. Osobně dávám u tohoto autora přednost neconanovským povídkám, ale tahle se povedla výtečně.

2 11.07.2016

Miloš Zeman dokáže dle mého názoru podat klukovská dobrodružství ještě sugestivněji než Foglar. Čtenář se rychle ztotožní s hlavní postavou a najde styčné body, v rámci kterých se mnohdy dostal do podobných situací. Lovec hvězd je pro mě brilantním dílkem, ve kterém nesmělý kluk, zápasící s vlastním sebevědomím, bojuje o svůj sen - mít svou maličkou hvězdárnu - i o přízeň hezké a chytré dívky. Neskutečně jsem mu fandil.

3 10.07.2016

Důstojné zakončení celé série, autor zachovává stále svůj styl, bez napětí, bez akčních scén, a přitom je to stále příjemně čtivé a melancholicky úsměvné. Kniha, kterou jsem dokázal přečíst za jeden den, což se mi již téměř třicet let nestalo.

1 19.06.2016

Se zarděním na líci jsem zjistil, že jsem od Neffa do této doby ještě nic nečetl, přitom jsem jeho jméno mnohokrát slyšel. Myslel jsem, že sérii JFK pozvedne na vyšší kulturní úroveň, ale hořce jsem se spletl. Hlavní zápletka je do té míry naivní, že není ani tak k smíchu, jako spíš k zlosti. Text a rozhovory působí, jakoby je napsal někdo, kdo ještě nenosí v kapse občanku. Napětí rovněž žádná sláva a psychologické uchopení Kováře se také nepovedlo - tohle není Kovář (podobně jako u předchozího dílu od Hlávky, tam se Kovář vůbec nepovedl). Suma sumárum mi tenhle díl vychází zatím jako nejslabší z celé série. Howgh.

2 17.06.2016

Autor vytvořil pevnou kostru, na kterou nabalil svalstvo příběhu. Nevýhodou toho je poměrně snadno předvídatelný děj (až na závěr, kdy se věci převrácejí naruby, ale tohle zakončení mě moc nenadchlo), výhodou je pak absence výraznějších logických kiksů v ději. Vzhledem k módní vlně, na které se autorovy knihy vezou, jsem se tohoto dílka docela bál (mám určitý despekt ke vkusu průměrného čtenáře, pokud je nejčtenějším deníkem bulvár), nakonec se mi ale docela líbilo a za nejzajímavější považuji různorodé informace o vatikánských "tajných" místech, o kterých jsem neměl páru.

1 30.05.2016

Tento kousek je jako bárka, pohupující se na vlně pohody. Do plachet jí fouká větřík inteligentního a citlivého humoru - ne toho prvoplánovitého, kdy jakoby měl umělý smích upozornit na to, že se máte zasmát - spíše se bavíte uvnitř své hlavy, zatímco je vám na rtech vidět mírný úsměv... V hlavní roli Arthur Dent se svou láskou Fenchurch, pátrající po tom, proč zmizeli z "nové" Země delfíni. Příběh jako vždy jednoduchý a napětí zde fakt nehledejte - tahle kniha sbírá body někde jinde. Příjemné počtení. A jedna pozitivní Marvinova věta na závěr.

2 10.04.2016