Wrent Wrent komentáře u knih

☰ menu

Baletky Baletky Miřenka Čechová

Velmi čtivý namátkový popis drsné reality uměleckého drilu, devadesátkového rauše, bolestného dospívání a divokých školních let baletky na intru v Praze.

22.02.2024 4 z 5


Fosilie Fosilie Michal Kašpárek

Výborná kniha široce mapující generační klišé, plná smutně humorných narážek. Je celkem jasné, ke které generaci má nejblíž autor (dle wikipedie tak o 10 let) a ačkoli já jsem o asi dalších deset let mladší než on, stále jsem jako programátor místy musel s Vladimírem soucítit. Kniha ale krásně popisuje, jak si každý žije uzavřený ve svém vlastním světě. V poslední části v "budoucnosti" kniha trochu ztrácí šmrnc (a humor se víc přelévá do smutna...), kvůli čemuž dávám jen 4 hvězdičky, ale i tak je to must read.

17.02.2024 4 z 5


Jak číst čísla: Deset pravidel pro orientaci ve statistikách Jak číst čísla: Deset pravidel pro orientaci ve statistikách Tim Harford

Podobných statisticko-psychologických knih jsem již četl víc a nepřijde mi, že by toto statistické desatero přinášelo nějaké převratné myšlenky, nicméně velmi dobrou formou poznatky shrnuje a v jednotlivých přikázáních je staví na sebe tak, aby dávaly smysl. Poslední kapitola o zvědavosti je už jen takovou třešničkou na dortu.

19.12.2023 4 z 5


Zničení Zničení Anthony Reynolds

Průměrná paperback fantasy s několika zajímavými nápady (např. vznik samotného Zničení). Lore League of Legends moc neznám, takže tento aspekt pro mě byl poměrně zajímavý a odhalení některých postav dokonce překvapivé.

14.12.2023 3 z 5


Kočka a město Kočka a město Nick Bradley

Lidé žijící své životy v japonské metropoli, jejichž osudy propojuje jedna kočka (nebo snad její klon?). Bohužel spousta jednotlivých příběhů není dopovězena, ale to je jasné už od začátku knihy. Vždyť každý čtenář je vlastně jen zručným tatérem, který v každé kapitole vždy jen zaostří na konkrétní čtvrť na mapě Tokia, kterou se snaží přenést na kůži krásné tajemné dívky, aby se v další kapitole podíval zas jinam.
Skvělá kniha!

11.08.2023 5 z 5


Impérium jídla Impérium jídla Andrew Rimas

Autorům trvá přes 50 stran než se skrz popisování křehkosti potravinových říší dostanou k historii samotných impérií jídla, ale jakmile se jim to podaří, stává se kniha velmi zajímavou. Člověk z běžného studia historie většinou vůbec nezíská představu o tom, jak byly jednotlivé civilizace silně závislé na funkčnosti svých logistických a potravinových řetězců. Tato kniha to dokáže obstojně napravit, dozvíte se jak esenciální byla pro Římany rybí omáčka, jak benediktýnské kláštery stojí za rozvojem Evropy v raném středověku, či jak pro našince naprosto nepochopitelně a šíleně fungovaly asijské kolonie pod správou obřích obchodních společností. Na můj vkus je vyznění knihy moc pesimistické (zvlášť když jsme si, dle mého názoru poměrně úspěšně, světovou potravinovou krizí zrovna prošli) a myslím si, že autory navrhovaná řešení lze velmi těžko celosvětově aplikovat, zvlášť v lidnatých zemích třetího světa, ale i tak se jedná o velmi zajímavé čtení.

23.02.2023 4 z 5


Neznámá společnost: Pohledy na současné Česko Neznámá společnost: Pohledy na současné Česko Pavel Pospěch

Podnětná kniha. Jako nejzajímavější postřeh si odnáším, že společnosti nesejde na pravdě a faktech, zvlášť u jevů okem nepozorovatelných, společnost vyžaduje do sebe zapadající vysvětlení založená na příbězích.
Srovnání se Slepými skvrnami se nabízí, ty se mi líbily více, ale i tohle je velmi inspirativní čtení.

15.01.2023 4 z 5


Stíny Valbone Stíny Valbone Josef Habas Urban (p)

Oproti prvnímu dílu kniha již potlačuje silně prosrbské vyznění a více se soustředí na příběh, který je ale neskutečně přitažený za vlasy. Text je plný chyb (zdvojená slova ve větách, střídání ich a er formy v jednom odstavci, věty bez smyslu - četl tu knihu vůbec editor?) a autorových erotických fantazií, které se kupodivu v prvním díle v podstatě nevyskytovaly. Inu, dočetl jsem to, ale možná jsem měl přestat před neuvěřitelným koncem a představovat si, že je kniha pouhým chabým pokusem o popis nikdy nekončící sisyfovské cesty do Albánie...

28.11.2022 1 z 5


Návrat do Valbone Návrat do Valbone Josef Habas Urban (p)

Byl bych hrozně zvědavý na to, co konkrétně se autorovi podařilo v Albánii vypátrat a co je pouhá fikce, která z knihy dělá takový průměrný thriller, který je napínavý, neurazí, ale ani nenadchne.
Věřím, že je klidně možné, že se nějaká místní mafie studentů zmocnila a klidně mohl v Albánii i kvést obchod s lidskými orgány, ale celosvětové spiknutí zahrnující Člověka v Tísni, pardon, People in Trap, americké generály, premiéra Kosova a další, je dost přitažené za vlasy. A jelikož autor nijak neodlišuje fantazii a investigativu, nevíme vlastně nic. Skoro to vypadá, že má v albánsko-srbském konfliktu sám velmi jasno a silně se staví na stranu Bělehradu.
V Albánii jsem byl a navštívil jsem i Valbonu, takže jsem na jednu stranu byl nadšen z toho, jak byla zachycena atmosféra hor a vesnic, na druhou stranu mě iritovali nepřesnosti typu, že Theth leží u hranic Kosova...

02.09.2022 2 z 5


Věž vlaštovky Věž vlaštovky Andrzej Sapkowski

Ač jde o předposlední knihu zaklínačské ságy, tohle je pro mě vrchol celé série. Celá kniha z různých úhlů a časových rovin směřuje k jednomu konkrétnímu momentu a naprosto skvěle tak graduje vyvrcholení příběhu Ciri, jejího zajetí, následného útěku a pomsty.

04.07.2022 5 z 5


Toulavá země Toulavá země Liou Cch'-sin

Je až neskutečné, jak je každý jednotlivý příběh od Liou Cch’-sina unikátní a zároveň navozuje pocit, že ho už důvěrně známe a tušíme, kam se asi bude posouvat a jaké budou jeho kulisy. Všechny povídky v Toulavé Zemi jsou však stále vskutku originální a napínavé.

Titulní Toulavá Země obnovuje popisem lidského úsilí v zoufalé touze se zachránit vzpomínky na trilogii Vzpomínka na Zemi. Hora přináší naprosto dokonalý popis světa, kde svět neobklopuje prázdnota, ale naopak hmota. ČÍnské Slunce je zajímavým příběhem malého člověka na pozadí velkých, ač smyšlených, dějin. Povídka Pro Dobro Lidstva nechává hodně věci skrytých a tím se mírně liší od ostatních. Láska z Tchaj-Juanu opět naprosto mění styl na tragikomické post-apo. Mikroéra znovu ukazuje autorovu neomezenou představivost podloženou zároveň dobrou znalostí zákonitostí fyziky. Požírač se opět blíží klasickému boji proti nebezpečí, zatímco Vejminek Boží je skvělým popisem lidských limitů poznání a solidarity. Poslední dvě povídky Oči v Batohu a Zemdělo se k mému překvapení očividně odehrávají ve stejném univerzu a asi ve mně svým důrazem na vynálezy a jejich dopady zanechaly největší stopu.

10.03.2022 5 z 5


All you need is kill - Stačí jen zabíjet All you need is kill - Stačí jen zabíjet Rjósuke Takeuči

All you need is kill je asi teprve třetí nebo čtvrtá manga, která se mi dostala do ruky, navíc ty předchozí jsem četl už dost dávno a ještě šlo o Warcraft mangy, u nichž předpokládám, že ty měly ke klasikám tohoto žánru daleko. Byl jsem tedy velmi zvědav, jak se mi kniha bude líbit, už čtení zprava do leva je celkem zážitek. Příběh je zajímavý a ačkoli jsem si při něm matně vybavoval Edge of tomorrow, jeho rozuzlení jsem už úspěšně zapomněl, takže o dějové zvraty jsem nebyl ochucen. Ačkoli toho příběhu se do těch dopodrobna rozkreslených bitev moc nevejde...

Právě v těch bitvách jsem se nejvíc ztrácel, respektive měl jsem tendenci panely jen přelétávat očima a moc je nezkoumat. Ale to může být mou neznalostí mangy.

Oddechové čtení na desítky minut.

12.04.2021 4 z 5


Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti Daniel Prokop

Kniha k zamyšlení a jak už bezpočet veřejně známých i neznámých osobností prohlásilo, měl by si jí přečíst každý politik aspirující na správu nejen naší země či našich samospráv.

Kromě perfektně zpracovaného seznamu problémů, na které je třeba se zaměřit, mě nejvíce zaujaly výňatky a detaily z jednotlivých sociologických výzkumů, včetně jejich výkladů a možných metodologických chyb.

Rozdělení společnosti do sedmi moderních tříd je sociologickým počinem posledních let.

Je strašidelné číst o tom, jaké výsledky vyplývají z výzkumu používající "dehumanizující škálu - opice vs člověk"...

01.11.2020 5 z 5


Údobí mlh Údobí mlh Neil Gaiman

Opět zhltnuto na jeden zátah, opět geniální atmosféra a originální příběh.

02.01.2020 5 z 5


Vzpomínka na Zemi Vzpomínka na Zemi Liou Cch'-sin

Dobré zakončení výborné série, autor vcelku dobře uzavře většinu dějových linek a nepřekvapivě ne vše dopadne úplně dobře. Nejzajímavější je určitě příběh Tianminga, jeho mozku a tajných pohádek.

Při čtení poslední části následující po konci exilové éry jsem si opravdu připadal trochu sureálně, podobně tomu, jak se asi musela cítit hlavní hrdinka. To se autorovi povedlo.

Trochu škoda, že hned na první stránce u přehledu časových os čtenář vytuší, jak to asi celé dopadne...

13.12.2019 4 z 5


Temný les Temný les Liou Cch'-sin

Trvalo mi téměř deset měsíců, než jsem se od přečtení první knihy dostal k přečtení Temného Lesa a hodnotím to jako jednu z největších chyb letošního roku. Problém Tří Těles byl skvělý hlavně pro fanoušky sci-fi a technologií obecně, ale Temný Les je ještě lepší, protože přináší stále to samé, ale výrazně zajímavější postavy a napínavější příběh navrch k tomu.

Projekt Mandala je naprosto brilatním autorským nápadem a jak k němu Luo Ti přistupuje je snad ještě lepší... Princip Temného Lesa lze částečně celou knihu vytušit, ale rozhodně doporučuji se do světa tohoto čínského autora znovu plně ponořit.

08.11.2019 5 z 5


Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werichu Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werichu Vladimír Škutina

Během nedávného 50. výročí okupace bylo Pražské jaro v médiích rozebráno ze všech stran. Vzpomínky pana Škutiny překvapivě ukazují další nový úhel pohledu, který předpokládám může být obvzlášť zajímavý pro pamětníky, kteří pořady pana Wericha mohli přímo sledovat v televizi. Pro nás ostatní přináší kniha celkem zajímavý popis událostí předcházejících ruské invazi a ještě zajímavější představení různých pražských hospůdek a zákoutí šedásátých let.

15.04.2019 3 z 5


Kafka na pobřeží Kafka na pobřeží Haruki Murakami

Každý někdy zatouží být jako Kafka Tamura, kdy pouhé odhodlání stát se tím nejdrsnějším patnáctiletým klukem na světě může být tou hlavní ochranou před prokletým světem.
Každý někdy zatouží být jako pan Nakata, protože člověk nepotřebuje umět číst, aby porozumněl vesmíru a lidem (i zvířatům (a věcem)).
Každý někdy zatouží být jako pan Óšima, protože nezáleží, jak se člověk narodil, ale kým se stal.
Každý někdy zatouží být jako pan Hošino, protože setkání s podivným dědečkem, plukovníkem Sandersem a Beethovenovou hudbou může změnit život každému.

Perfektní kniha plná referencí na vše možné s velmi realistickým popisem každé situace. Dovedl jsem si při čtení podrobně představit každou reálii, se kterou se hrdinové setkali. Doporučuji.

12.04.2019 5 z 5


Homo Deus: Stručné dějiny zítřka Homo Deus: Stručné dějiny zítřka Yuval Noah Harari

Musím říct, že oproti Sapiens je kniha znatelně slabší. V první polovině ještě docela drží úroveň (ale zároveň i díky tomu, že zhusta opakuje, co již bylo řečeno v knize předchozí), ale s přibývajícím počtem stran jde kvalita dolů.

Harariho apokalyptické vize mají samozřejmě svou opodstatnitelnost a autor se je snaží dokládat řadou referencí na aktuální vědu a průmysl, ale zdá se mi, že ten ucelený a vysvětlitelný obrázek historie a budoucnosti lidstva, který vykreslil v první knize, se mu rozpadá. Mnoho představených technologických konceptů je tak zjednodušeno, až se člověk obává, jakých nepřesností se autor dopustil i v Sapiens a já si toho akorát kvůli ne tak velké znalosti historie nevšiml.

Zároveň se Harariho názor zdá příliš nepřesný a zjednodušující, např. jeho tvrzení, že všem státům vládnou vládci staré školy, kteří si pod technologickou nadvládou představují maximálně tak nukleární zbraně. Přitom už v roce 2015, kdy kniha vyšla, např. Čína mohutně investovala do šmírování svých obyvatel a i dnes tolik populární "bodovací systém" byl ve fázi vývoje.

Oproti první knize Home Deus trpí i českým překladem plným podivně skloňovaných anglicismů a nepřesností.

Obecně je Homo Deus stále poměrně inspirativní čtení, ale první kniha Sapiens mi dávala mnohem větší smysl.

18.01.2019 3 z 5


Problém tří těles Problém tří těles Liou Cch'-sin

Jedna z nejlepších knih, které jsem v posledních letech četl. Vyzdvihuji hlavně origální příběh a skvělé zpracování vědecko technického pozadí. Opravdové vědecké fenomény (ať už astrofyzické, informatické aj.) jsou čtenáři zajímavě a hlavně srozumitelně vysvětleny a slouží jako velmi zajímavé pozadí pro výborný sci-fi příběh. Skvěle zpracovaná hra "Tři tělesa" nebo brilatně vykreslená "náboženská sekta" jsou už jen pomyslnou třešničkou na dortu.

Kniha je zároveň mrazivě aktuální v mimozemské snaze zdiskreditovat pozemské vědce. V kontextu hnutí jako "Flat Earthers" nebo obecnému odporu vůči elitám to dostává ještě další rozměr.

Jsem zvědavý na další díly.

03.01.2019 5 z 5