WolfIssen komentáře u knih
Jak již ve vyčerpávajícím komentáři napsal Eicherik, jde o komplexní seznam všemožných druhů pokrokových, tajných a odvetných zbraní, které mnohdy předběhly svou dobu o desítky let. Dodávám, že pro zájemce o více informací o jednotlivých zbraních a projektech, je u každé zbraně odkaz na prameny, ze kterých autor čerpal, stejně tak jako seznam použité literatury.
Vskutku pozoruhodná kniha o ještě pozoruhodnějších prastarých spisech. Manželé Wiesnerovi si dali obrovskou práci, ať už s překladem nebo s alespoň trochu stravitelnými technickými popisy. Co se týká jazyka Shastra, nemá totiž spousta slov dosud překlad, či ekvivalent v jazyku Sanskrt nebo přeneseně v hindštině, proto je přeložení obrovské spousty slov nemožné. Čtenáři může kniha připadat jako jakýsi mix magických receptů a moderních technických postupů. Nicméně pravda, že tyto technické texty byly sepsány před mnoha ticíci lety je nevyvratitelná a nejde jen o jakési dohady, fantasmagorie ani smyšlenky. Co myslíte? Jak létávali bohové a lidé?
Podle mého názoru prostě staroseverské ságy musí nadchnout a zabavit i člověka, který se vyloženě o mytologii starého severského světa nezajímá. Jde totiž o příběhy plné dobrodružství, mytologie, bojů, intrik, smrti, tragédií, občas ale na druhou stranu dokáží i vyloudit úsměv na tváři čtenáře. Můžeme se také těšit ze spousty odkazů, jak mytologických, tak historických. Především sága o Völsunzích je vskutku velkolepá. Sága o Bósim je zase vyloženě v mnoha ohledech tím, co dnes nazýváme fantasy. Není divu, že právě staroseverské ságy, keltské a staroslovanské příběhy daly vzniknout dnešnímu tolik oblíbenému evropskému fantasy stylu. Obrázky v této knize jsou ale katastrofální :-)
Knihu jsem vyhrál v malé soutěži na Instagramu uživatele Miro.slav, za čež mu moc děkuji a zdravím jej. Bez okolků můžu napsat, že jde asi o nejlepší knihu o satanismu, tedy alespoň, co se týče jeho vývoje v přítomnosti nebo nedávné minulosti. Autor čtivě vysvětluje dané téma, faktograficky i názorově vyčerpávajícím způsobem a neopomene ani na dodatky k dalším informacím na stránkách pod čarou. Velmi mě také zaujaly obsáhlé pasáže o blackmetalové ikoně Deathspell Omega a její dopodrobna zozebrané diskografii a filosofii. Vskutku skvělé dílo.
Absolutní špička, co se týče dané problematiky. Autor je odborníkem na slovo vzatým. Nic nevynechal, nic neopomenul, nic neodfláknul. Zkrátka a dobře myslel na všechno, na všechny situace a daná prostředí. Kniha je přínosná snad každému: od cestovatelů, expedičních dobrodruhů, survivalistů a prepperů, zálesáků, skautů až po běžného čtenáře, protože každý se může dozvědět a přiučit věcem, které možná jednou budou setsakra k užitku.
Nejsem teosof a také nemohu posoudit, jak moc je kniha přínosná z hlediska faktů o Atlantidě, protože rozličných faktů a teorií je již taková spousta, že by se v tom jeden stratil. Nicméně všichni atlantologové by měli zaostřit na tuto starou knihu, pokud ji neznají a určitě jí věnovat velkou pozornost. Je vcelku obsáhlá a plná zajímavých teorií ne-li přímo faktů. Třeba ta historie lidstva je opravdu od prvopočátku dosti odlišná. Škoda, že mapy a poznámky jsou umístény až na konci knihy.
Skvělé a povedené pokračování, osobně mě nejvíce bavily dějové linky vampýrů Faethora Ferencyho, Tibora Ferencyho a Juliana Bodeskua. Ty jsou naprosto strhující. Nezbývá než sehnat a následně se pustit do dalšího dílu s názvem Nekroskop: Zdroj.
Tak tohle je absolutní špička fantasy hororu. Neskutečně mě to bavilo, od velkolepého příběhu se nedalo vůbec odtrhnout a jednou se mi stalo, že jsem se vzbudil, přečetl pár stran a šel zase spát. Vynikající postavy, atmosféra, originální děj a takto bych mohl jmenovat a chválit donekonečna každou kapitolu, ba i stránku tohoto skvělého díla. Ihned jsem se pustil do druhého dílu a jsem rád, že jich je ještě tolik.
Pokusím se býti co nejvíce stručný. O tajných zbraních mám knih několik a další sháním. Tato knížka od pana Vokáče má čestné místo mezi nimi. Především poslední kapitoly vás nenechají bez ještě většího zájmu o nejtajemnějšího muže Třetí říše a možná i celé 2. světové války. Jsem si vědom toho, že napsat byť jen tenkou publikaci celou o Hansi Kammlerovi je prakticky a fakticky nemožné právě kvůli této tajemnosti, nicméně střípky nám postupně přibývají. Jak píše v komentáři uživatel vvikingg, je škoda, že autor zde nevzpomněl zařízení Die Glocke, které si v tajuplnosti s Hansem Kammlerem nezadá a navíc s ním jde ruku v ruce. Dle mého názoru, pokud Američané z Hanse Kammlera chtěli vytáhnout něco extra a myslím si, že to bylo jeho největší eso v rukávu kromě atomové bomby, tak to bylo právě zařízení Die Glocke. Asi to nebude chyba autorova, spíše editorova, ale v publikaci jsem si všiml několika chyb, ať už třeba ve slovosledu nebo špatně oddělených odstavcích, kousek chybějící věty nebo gramatická chyba.
Další skvělý kousek z edice Magnet. Vcelku objektivně popsaný průběh známé konference, ale za nejzajímavější beru až poslední část knihy, kdy autor popisuje následky rozpadu Velké Trojky a následné dopady na rozdělení světa (viz Studená válka). Nicméně mě překvapilo, že autor se nepozastavil nad válečnými zločiny Sovětského svazu a taktéž morálně nenamítl nic proti válečnému zločinu největšího kalibru, který dodnes nemá obdoby, a to shození atomových bomb na Japonsko. Má ovšem pravdu, že nešlo o akt k ukončení války a kapitulaci Japonska, ale o demonstraci síly, která nakonec rozdělila svět na 2 tábory.
Kniha pro ty, kteří s cyklistikou začínají úplně od píky nebo třeba po dlouhé době oprášili kolo a chtějí zase tuto skvělou věc naplno využívat. Pro mě, jakožto dlouhodobého cyklistu, je kniha spíše zajímavým nahlédnutím do základů ucelené problematiky. Mimo samozřejmých a běžných věcí jsem především ocenil část věnovanou fyziologii cyklisty, anatomii, jídelníček a cvičení. Doporučuji tedy hlavně začínajícím cyklistům. Výtvarná a grafická část knihy je moc pěkně zhotovena. Škoda jen, že chybí informace o autorovi.
Náhodou jsem natrefil na tuto slátaninu. Přečíst si ji bylo z popudu informace o autorovi, kterýžto údajně čerpá z filozofie velkého Friedricha Nietzscheho. Co prosím? Friedrich Nietzsche by po pár stranách něco takového hodil do krbu a nemarnil by čas, tak jako já. Nechápu jakoukoli klasičnost či kultovnost tohoto smutného a ubohého pokusu o román. Kdyby alespoň byl nechutný a plný hnusu, jak v komentářích píše spousta čtenářů, ale ani toto se nekoná. Naštěstí nejde o obsáhlý blaf, takže nešťastník, který po knize sáhnul, se rychle dobere předvídatelného konce, nicméně musí přelouskat několik desítek stran nudných vizí a popisů jakýchsi nesmyslných pocitů, které mají evokovat jakože okultno, tajemno, temnotu a filosofii úpadkového autorova života, se kterým prý nebyl spokojen.
I kat, neboli oficiálně řečeno, Mistr Popravčí, je jenom člověk. A že to nemusí být člověk, který se vyžívá v mučení a popravách všeho druhu, nám dokazuje Charles Henri Sanson v pamětech svých a svých předků. Po sedm generací měl rod Sansonů stejné povolání, ponejprve zděděné jakožto "věno", následně již děděno tradičně z otce na syna. Jde o knihu velice poutavou a to nejen z hlediska popisu katovského řemesla, ale především ve druhé polovině knihy líčením dějů a poprav během Velké Francouzské Revoluce. Pokud vás zajímá historie, tedy hlavně ta krvavá, budete nadšeni.
Tuto knihu mám asi od 7 let stále ve své knihovně. Za ta léta jí téměř neubylo na kráse a při dnešním prolistování na mě dýchla nostalgie dětství, kdy jsem nad dinosaury bádal jako malý paleontolog. V knize mám doteď založených spoustu nákresů, výstřižků a obrázků o dinosaurech. Knížka je velice kvalitně vyvedená, co se týče textového obsahu, fantastických kreseb a celkového grafického zpracování, tudíž nepotěší jen děti, ale i dospělé. Je zajímavé, že se v knize nachází i spousta druhů málo známých dinosaurů. Co vám budu více povídat, přečtenou ji mám několikrát.
Myslím, že nemá smysl ještě cokoliv dodávat k tomuto pozoruhodnému a smutnému příběhu o mezích inteligence, osamění a skutečném štěstí v životě, když už bylo přede mnou napsáno více než 530 komentářů.
Snad abych jen zmínil, že podle knihy vznikl roku 2000 ve spolupráci USA a Kanady hodně povedený film Kytička pro Algernona. Hlavní roli Charlieho Gordona v něm bravurně ztvárnil vynikající Matthew Modine.
Jak jsem si již u edice Magnet zvykl, jde o velice bravurní a podrobné zpracování dalšího velkého přelomu dějin. Tentokrát jde o předválečné Rakousko a události, které se staly před připojením Rakouska ke Třetí říši. Tehdy byl proveden nepovedený převrat, při němž byl zastřelen rakouský kancléř Engelbert Dollfuss.
Strhující akční dobrodružná sci-fi, která mě pořádně chytla až kolem
200. stránky verze e-knihy. Na začátku jsem nejdříve pořádně nevěděl, která bije :-) ale s přibývajícíma stránkama mi začaly jednotlivé dílky mozaiky krásně zapadat do sebe a to se dělo se zrychlujícím se dějovým spádem až do pompézního konce. Není divu, že se jedná o kultovní sci-fi, z jehož stránek jakoby pocházelo i známé pořekadlo: "Všichni jsme na jedné lodi."
Velká škoda, že série skončila, ale jak se říká dobrého stačí tak akorát :-) Určitě doporučuji všem milovníkům žánrů sci-fi, postapo a utopie. Poslední, nejkratší díl, nás pomalu směruje k velkolepému finále, které jsem třeba já osobně až zase tolik nečekal, pokud se zpět ohlédnu na vývoj děje ve druhém díle. No, před autorem klobouk dolů a velké díky za velice originální nápad a skvělé čtení.
Stal jsem se velkým fanouškem série a sleduji i seriál, který mě po pár dílech dosti zklamal... Tohle ale není problém skvělého počinu Turnus, jehož děj je ještě více šokující, mnohdy smutný, ponurý a depresivní, avšak mnohé vysvětluje a perfektně navazuje na Silo. Bavili mě všechny dějové linky a už se moc těším, příjde-li v roce 2550 Den E .
Nestává se mi často, že bych tápal, co bych do komentáře ke knize napsal. K podivuhodné knize Alrúna můžu s klidem napsat, že jde o bravurní příběh, který vás asi jen tak nepustí, pokud mu dáte šanci. Postrádá totiž nudné pasáže, naopak jde o jakousi syntézu mnoha žánrů, ze kterých lze uvést drama, thriller, romanci, psychologický román, dekadenci, okultismus... Jsem moc rád, že jsem opět sáhl po knize, kterou stálo za to přečíst a nešlo tak o zmařený čas. Inspirací k přečtení mi byla i zajímavá osobnost autorova, kterou Hanns Heinz Ewers bezesporu je.